Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Někdy i užitečné výplody z mozku závislého linuxáka.
Již mnohokrát jsem zde na Ábíčku i jinde četl příspěvky uživatelů, kteří mají v úmyslu koupit či už koupili maličkou desku Intel D201GLY2 aka Little Valley 2. Nikdo zde, aspoň pokud vím, ale nepopisoval to, jakým způsobem provedl hardwarovou instalaci, tj. montáž do case, připojení periferií a podobně. Přitom u takto malé desky je to záležitost snad důležitější než to, že tam potom dáme nějaký ten Linux. Tento nedostatek informací se pokusím napravit následujícím zápiskem.
Když jsem se rozhodoval, co dál dělat, pekařina pro mě byla jasná volba. Totiž, jednoho dne jsem dospěl do stavu, kdy už byla potřeba domácího serveru opravdu neodvratná. HTPC od Gigabyte, které už asi rok leží u televize nebylo zrovna optimálním řešením a) kvůli velké spotřebě b) kvůli velké hlučnosti. Proto jsem se, po krátkém průzkumu trhu a zjištění, že VIA není levná firma, rozhodl k nákupu desky Intel Little Valley 2. Ta sice nemá s Intelem kromě procesoru nic společného ale ze zkušeností za minulý měsíc musím říct, že to ani moc nevadí.
A co že je to vlastně za desku? No, taková mrňavá mini-ITX placka s integrovaným Celeronem 220, jedním PCI slotem a spotřebou (podle toho, co k ní připojíte) kolem dvaceti wattů. Tedy aspoň s vhodným zdrojem...
Jelikož malá deska je stále jakousi specialitou, není pro ni mnohdy snadné sehnat ty správné komponenty aby odpovídaly ať už výkonově či rozměrově. Obyčejně také bývají dražší. Následujících několik odstavců má poskytnout přehled o nejpalčivějších problémech stavby podobného stroje.
Když jsem nad projektem začal uvažovat, nenapadlo mě, že budu muset při jeho realizaci řešit tolik problémů. Začněmě například u napájecího zdroje. Obvyklé zdroje, které přetékají z výkladních skříní počítačových obchodů jsou dimenzovány na spotřebu od 200 W výše. Když k nim připojíte tuhle desku, tak se stane jednoduše to, že zdroj zatížený na 10 % své kapacity si vezme klidně o dalších 10-20 % víc a tak nám najednou maličká deska žere 50 W (v těch nejhorších případech). Je tudíž třeba zdroj řešit jinak.
Na českém trhu jsou k sehnání 60 a 90 W zdroje, jsou ovšem chlazené aktivně. I tak je jejich výkon ale zbytečně předimenzovaný. Po chvíli googlení a pročítání různých diskusních fór jsem narazil na "zdroj", který všechny výše uvedené hravě strčí do kapsy a navíc je pasivně chlazený -- picoPSU. Jde o malou desku s několika intergrovanými obvody, která se vloží přímo do ATX napájecího konektoru motherboardu. Do ní potom přivedete 12V z libovolného zdroje s odpovídajícím výkonem a napájení pro mini PC je na světě. Výhodou jsou jednak malé rozměry a nulová hlučnost, hlavně ale účinnost (dle výrobce) 96 %. Tedy ve výsledku snížená o účinnost 230V adapteru, který připojíte před picoPSU.
Už od začátku jsem počítal výhradně s pevným diskem ve formě Compact Flash karty. Jednak kvůli nižší spotřebě, nulové hlučnosti ale hlavně mnohem větší spolehlivosti oproti točivým pevným diskům. Jenže kam ji zapojit? Postupně jsem vyzkoušel tři varianty. První varianta byla asi nejvíce obvyklá -- kartu strčím přes redukci do PATA slotu. Zde jsem ale zjistil, že redukce, kterou jsem koupil nefunguje. Deska s ní ani nenabootovala a to jsem mohl dělat psí kusy jak s BIOSem, tak s jumpery na redukci. Naštěstí stála asi jen 80 Kč, tak mě to tak nebolelo
Další variantou, do které jsem vkládal značné naděje byla redukce CF na SATA. Zde jsem dosáhl větších úspěchů, bohužel při kopírování větších souborů se rozhraní samo od sebe čas od času resetovalo, což v podstatě znemožňovalo instalaci. Momentálně nemám žádnou další desku, na které bych vyzkoušel, zda je o chybu redukce nebo je problém v desce.
Nakonec jsem zakotvil u varianty CF to USB, která funguje opravdu spolehlivě a i rychlost čtení a zatížení procesoru jsou v normě. Jen je třeba případné zájemce o tuto variantu upozornit, že většina desek nenabootuje ze zařízení typu 168-in-1, je třeba koupit jen a pouze čtečtu CF karet s jedním slotem.
Původně jsem chtěl koupit pasivně chlazenou variantu desky -- D201GLY2, chybou na prodejně se mi ale do ruky dostala aktivně chlazená varianta D201GLY2A a protože už měli zavíračku, tak jsem to nechal být. Po různých konstrukčních úvahách o proudění vzduchu a nadávání nad hlučností toho maličkého větráčku na CPU, jsem se větráček odstranit a řešit problém jinak. Malý větráček na CPU byl nahrazen velkým pořádným 80 mm větrákem několik desítek mm nad povrchem desky. Výhodou je, že deska si systémový větrák sama podtaktuje na cca 1500 otáček za minutu a tak jej skoro není slyšet.
Provozovat Little Valley 2 zcela bez chlazení je možné, je ale třeba desku vložit do plechové skříně a zajistit dokonalý odvod tepla z procesoru a chipsetu. Ten totiž hřeje mnohem více než samotné CPU. Zbytek desky je v podstatě studený. Pokud máte v úmyslu koupit pasivně chlazenou verzi, tak ani nemyslete na to, že ji necháte jen tak položenou na stole a deska se uchladí sama. Je buď potřeba aspoň malý proud vzduchu nebo "připojení" k nějakému pořádnému pasivnímu chlazení.
Největším problémem při stavbě tohoto počítače byla skříň. Na internetu je docela slušný výběr více či méně kvalitních skříní od různých výrobců. Problémem všech je ale cena. Proč bych měl k desce za 1200 Kč kupovat skříň za 2 a pul tísíce? Možnosti jsou tedy v zásadě dvě: buď se smíříte s investicí do předraženého kusu plechu a donesete si domů něco takového nebo se odhodláte, podobně jako já, do stavby skříně vlastní. Jelikož občas pracuji jako technik zabezpečovacích zařízení, tak mi hned padla do oka skříň na zabezpečovací ústřednu JA-63/JA-80 českého výrobce Jablotron. Rozměry jsou takřka perfektní a po odštípání/odřezání/odpájení některých kusů plastu do ní padne deska jako ulitá. Jen je třeba počítat s tím, že výsledný produkt nebude (pokud jste asi tak stejně "šikovní" jako já) zrovna prototypem designové stáje Lamborghini
Stavbu jsem začal nákupem příslušné skříně. V Brně od distributora Jablotronu stála samotná 250 Kč s DPH, což se mi zdá jako přijatelná cena. Po důkladném rozmyšlení, co a jak udělat, jsem se jal vyrábět. Vyřízl jsem vzadu otvor na konektory, zprava díru na slim CD-ROM, ve spodní části pro výstup chlazení, v krytu pro vstup chlazení a vepředu díry na USB a tlačítka.
Po dokončení jsem nad CD-ROM připevnil desku (radši se neptejte jak ) a připojil komponenty. Do PCI slotu bylo nutno kvůli rozměrům case vložit nejprve riser, aby se tam bezdrátová karta vešla. Ten zbytek už nebyl žádný problém, jen je třeba se vyznat ve změti kabelů a vše správně zapojit. Dodám jen, že indikační LED lze připojit přímo k desce, není třeba žádných rezistorů či speciálních zapojení. Reset se, stejně jako vypnutí provádí uzeměním odpovídajícího pinu na desce.
Níže je seznam všeho, co jsem při stavbě spotřeboval. Většina pochází z eBaye, pár věcí jsem koupil v Česku. Uvedené ceny jsou konečné, včetně DPH, poštovného a dalších poplatků v době nákupu (dnes tedy budou nižší).
Celkem tedy 5914 Kč s tím, že bezdrátová karta s riserem a redukcí (688 Kč) by se dala v rámci úsporných opatření klidně vynechat a CF karta (1690 Kč) by se mohla nahradit za menší a neznačkovou.
Výsledkem je počítač o rozměrech 260 × 215 × 75 mm. Sice nevypadá zrovna nádherně, ale funkci malého serveru plní skvěle. Navíc je natolik tichý, že od něj můžu spát půl metru daleko a při otevřeném oknu jej není téměř slyšet. Lepší než většina notebooků. Cena není sice tak nízká, jak jsem, vzhledem k ceně desky původně předpokládal, přesto si myslím, že je to ale rozumná investice. Navíc se při tom člověk zabaví mnohem víc než když si jde do obchodu koupit hotový stroj Ostatně, tento počítač by šlo stejně dobře využít například pro nějaký internetový kiosek či budgetové PC pro prarodiče.
V současnosti je Ugly, jak jsem počítač pojmenoval, provozován na adrese 1nternet.eu. Na internet je připojen přes kabelovku a běží na něm CentOS 5.
Tiskni
Sdílej:
Proč jsi nesáhl po nějakém malém routeru s USB vstupem? Bylo BT tak nepostradatelné?
Protože jsem si jednak chtěl hrát a jednak jsem chtěl x86 stroj, který budu moci aspoň trochu rozšiřovat. Navíc nevím o routeru, který by disponoval takovým výkonem a množstvím paměti jako tohle minipc. Bluetooth je jen taková třešnička na dortu, válel se mi tu a nebyl k ničemu.
Není 8GB disk trochu malý? Kam dáváš všechny ty nepostradatelné soubory?
Osm giga je tak akorát, na stroji budu spouštět převážně aplikace, které nejsou příliš náročné na diskový prostor. On by ten disk mohl být klidně i poloviční kdybych na tom nechtěl mít ten Squid...
On by ten disk mohl být klidně i poloviční kdybych na tom nechtěl mít ten Squid...Squid? - jsi si jist, že to nebude mít problém s počtem zápisů?
Zákonná záruka se nevztahuje na opotřebení vzniklé běžným užíváním.Premyslim, co jineho by se jeste mohlo pochroumat na flashdisku, nez to, ze prestane fungovat?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Opravdu neni Little Valley 2 schopna nabootovat z IDE2CF redukce?
Je možné, že to bude jen tou mojí redukcí. Je to přecejen nějaká superlevná z eBaye Dle výrobce by měla dokonce umět i to DMA. Po zapojení se normálně rozsvítí a tváří se, že funguje. Jenže deska není schopná se dostat ani do BIOSu, prostě se zastaví před takovou to "Press F2 to enter BIOS" obrazovkou.
uz delsi dobu jsem nevidel ctecku, kde by byla pouze CF
Ano, dost špatně se shání, na eBayi (viz odkaz výše) je nabízí jen jeden člověk. Zdá se ale, že je nabízí soustavně už nějakou dobu, tak snad nebude problém to sem dovézt. Kdyby mi fungovala ta SATA to CF redukce správně, tak bych se k řešení s USB rozhodně neuchyloval, nemá to žádná pozitiva...
U těch SSD je problémem zatím pořád ta cena a nepříliš jistá spolehlivost (prý až 30% notebooků s SSD jde do servisu právě kvůli disku).
Intel D201GLY2A 1GB RAM Kingston 533 CL5 podtaktovane na 400 CL4 Zdroj pasivne chladeny Fortron 300W 250 GB sata Hitachi velmi tichy 19" LCD Teac CDRW (zatial som ju nepouzil)Pamat som musel podtaktovat, inak to bolo nestabilne, je to ale chyba tej pamate, nesla na 533 ani na inom kompe. Povodny chladic som vymenil za iny, asi o 1cm vacsi, ventilatoru som predradil nejakych 150ohm odpor takze toci na 2500 ot, je to podstatne tichsie + pridal som 8cm ventilator na 5V ten nepocut vobec. Disk som dal na pruznu podlozku, vyrazne ho to stisilo. Skrina zatial obycajny tower. Fortronu som jednu vetvu musel zatazit vykonovym odporom + chadic 5x5x5cm, po 8h pouzivania sa nahreje asi na 120˚C. Cela zostava sa po 13h aktivnej desktopovej prace nahreje na 55˚C (cpu aj chipset). Pracovat sa na tom da, driver grafiky treba prekompilovat inak behaju pruhy po obrazovke. Problemy: V prvom rade neexistuje 3D driver pre Linux a ani nebude, hoci karta 3D podporuje. Neprijemnym dosledkom je ze video bezi v XV mode a ked je na fullscreen tak je zvacsene bez interpolacie takze je dost zubate, na anime to dost vidno. Do PCI priakticky ziadna 3D OpenGL karta neexistuje takze je to problem. Hlucnost - cez den ju nepocut vobec, az tak okolo polnoci ked sa nahnem uplne k bedni tak ju pocut.
ze mas spatny pameti a nahodou sou zrovna od kingstonu neznamena ze kingston je shit. kdybych mel toto prohlasit o kazde znacce hardwaru, kterej se mi podelal, musel bych si ten hw dnes vyrabet sam. sam mam starou sitovku od kingstonu a funguje stale, mam 256 mb pameti kingston, ktere jsou bezproblemu v provozu od roku 94.
ano muze se to vyrabet v jedne tovarne, dokonce mohou ty soucastky padat ze stejneho stroje. Na konci linky ale stoji clovek, co dela vystupni kontrolu. Vetsinou je od externiho dodavatele, a lepi na ten hw nalepku proslo/neproslo. Je klidne mozne, ze pak ty pameti s nalepkou neproslo veme jinaj chlapek (treba od <noflame>a-data</noflame>) a pusti je na trh (treba s nizsim taktem).