Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Uz to je tak, po takmer roku kedy som si svojou zvedavostou a neodbornymi zasahmi kde figurovala particia a zmena jej typu pocas behu systemu, odpravil particiu s vyse rok starou instalaciou Ubuntu (v tej dobe vo verzii 8.10), a naslednom pobyte u konkurencie z Redmontu som si vcera stiahol a nahodil wubi instalaciu Ubuntu 10.04.
Instalacia prebehla vcelku rychlo, samotny instalacny subor mal iba par kilobajtov, vsetky potrebne data sa stiahli priamo z repozitaru pocas instalacie systemu. Celkova instalacia aj so stiahnutim dat zabrala nieco malo pod pol hodinu. Boot systemu trva cca minutu, co prikladam za vinu prave tomu ze je to wubi instalacia (napriklad mam pri spusteni 2x cakacku na vyber systemu, nejak mi to nevadi kedze pocitac zapinam maximalne raz denne a aspon si stihnem rano spravit kavu :).
Nastavenie systemu bolo az podozrivo hladke a bezproblemove, cely system som mal nastaveny vratane nainstalovanych potrebnych programov za cca 2 hodiny. Aj to som sa vacsinu casu trapil so spravnym rozbehnutim dual screenu, kedze som to na linuxe nikdy predtym nerobil. Nakoniec som zistil ze cez xinerama cesta nevedie a Twinview funguje bezproblemovo (podla nazvu som fungovanie twinview typoval trosku inac - myslel som ze mi bude iba klonovat 1. obrazovku, ale opak bol pravdou, velmi ma potesila dokonca moznost nastavenia si primarnej obrazovky v nvidia-config).
Mozem s pokojnym svedomim povedat ze ubuntu preslo za ten takmer rok velky kus cesty a je to dospely system, ktory beznemu uzivatelovi prinasa viac nez alternativu k win7. Milo ma prekvapilo napriklad to, ze mi bez problemov nasiel moju externu zvukovu kartu, a vo zvukovych zariadeniach si mozem vybrat ktoru zvukovku chcem prave teraz pouzivat, a ktoru nie. Ked to porovnam s takmer hodinovou instalaciou tejto zvukovky na windows 7, tak je to nieco uzasne!
Komfort prace v Ubuntu bol uz pred rokom oproti windowsu na velmi vysokej urovni, teraz na cerstvej instalacii ide system ako po masle. Pri porovnani s roztahanymi windows 7 je to nadhera (okamzite refreshovanie obsahu priecinkov, system ide svizne aj v pripade vytazenosti nejakym procesom, proste uzivatel nemusi cakat na system tak ako je to casto krat u konkurencie, ale system caka na uzivatela).
Milo ma prekvapila napriklad aj funkcia ubuntu cloud, tiez moznost zakupenia hudby cez rhythmbox a celkova integracia roznych sluzieb do systemu. Pokial sa bude ubuntu aj nadalej uberat touto cetou, tak myslim ze si najde velmi vela priaznivcov medzi beznymi uzivatelmi ktori v sucastnosti trpia na windowse. Predtym ho caka ale aj tak este dlha cesta a vela prekazok.
Ubuntu (vlastne kubuntu) som pouzival uz od verzie 6.06 a mozem povedat ze za tych par rokov ubehlo neuveritelnu cestu a z nedomr....neho systemu sa stava pomaly ale isto lider medzi distribuciami zameranymi na beznych uzivatelov.
Tiskni
Sdílej:
Co se mě týče, tak samotný fakt, že kompletně vyhodili podporu* pro Python 2.5, mě donutil přejít na pracovním notebooku z Kubuntu na Debian Squeeze.
*Tou podporou myslím podporu v balících jako je libboost-python, python-pycurl apod.