Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Uz to je tak, po takmer roku kedy som si svojou zvedavostou a neodbornymi zasahmi kde figurovala particia a zmena jej typu pocas behu systemu, odpravil particiu s vyse rok starou instalaciou Ubuntu (v tej dobe vo verzii 8.10), a naslednom pobyte u konkurencie z Redmontu som si vcera stiahol a nahodil wubi instalaciu Ubuntu 10.04.
Instalacia prebehla vcelku rychlo, samotny instalacny subor mal iba par kilobajtov, vsetky potrebne data sa stiahli priamo z repozitaru pocas instalacie systemu. Celkova instalacia aj so stiahnutim dat zabrala nieco malo pod pol hodinu. Boot systemu trva cca minutu, co prikladam za vinu prave tomu ze je to wubi instalacia (napriklad mam pri spusteni 2x cakacku na vyber systemu, nejak mi to nevadi kedze pocitac zapinam maximalne raz denne a aspon si stihnem rano spravit kavu :).
Nastavenie systemu bolo az podozrivo hladke a bezproblemove, cely system som mal nastaveny vratane nainstalovanych potrebnych programov za cca 2 hodiny. Aj to som sa vacsinu casu trapil so spravnym rozbehnutim dual screenu, kedze som to na linuxe nikdy predtym nerobil. Nakoniec som zistil ze cez xinerama cesta nevedie a Twinview funguje bezproblemovo (podla nazvu som fungovanie twinview typoval trosku inac - myslel som ze mi bude iba klonovat 1. obrazovku, ale opak bol pravdou, velmi ma potesila dokonca moznost nastavenia si primarnej obrazovky v nvidia-config).
Mozem s pokojnym svedomim povedat ze ubuntu preslo za ten takmer rok velky kus cesty a je to dospely system, ktory beznemu uzivatelovi prinasa viac nez alternativu k win7. Milo ma prekvapilo napriklad to, ze mi bez problemov nasiel moju externu zvukovu kartu, a vo zvukovych zariadeniach si mozem vybrat ktoru zvukovku chcem prave teraz pouzivat, a ktoru nie. Ked to porovnam s takmer hodinovou instalaciou tejto zvukovky na windows 7, tak je to nieco uzasne!
Komfort prace v Ubuntu bol uz pred rokom oproti windowsu na velmi vysokej urovni, teraz na cerstvej instalacii ide system ako po masle. Pri porovnani s roztahanymi windows 7 je to nadhera (okamzite refreshovanie obsahu priecinkov, system ide svizne aj v pripade vytazenosti nejakym procesom, proste uzivatel nemusi cakat na system tak ako je to casto krat u konkurencie, ale system caka na uzivatela).
Milo ma prekvapila napriklad aj funkcia ubuntu cloud, tiez moznost zakupenia hudby cez rhythmbox a celkova integracia roznych sluzieb do systemu. Pokial sa bude ubuntu aj nadalej uberat touto cetou, tak myslim ze si najde velmi vela priaznivcov medzi beznymi uzivatelmi ktori v sucastnosti trpia na windowse. Predtym ho caka ale aj tak este dlha cesta a vela prekazok.
Ubuntu (vlastne kubuntu) som pouzival uz od verzie 6.06 a mozem povedat ze za tych par rokov ubehlo neuveritelnu cestu a z nedomr....neho systemu sa stava pomaly ale isto lider medzi distribuciami zameranymi na beznych uzivatelov.
Tiskni
Sdílej:
Co se mě týče, tak samotný fakt, že kompletně vyhodili podporu* pro Python 2.5, mě donutil přejít na pracovním notebooku z Kubuntu na Debian Squeeze.
*Tou podporou myslím podporu v balících jako je libboost-python, python-pycurl apod.