Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Apple bez varování odstranil ze svého obchodu sociální síť VKontaktě i další aplikace skupiny VK, jako je VK Music nebo VK Video [Novinky.cz].
V dubnu loňského roku představený poštovní klient Notion Mail bude 22. září ukončen.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Společnosti OpenAI a Broadcom oznámily čip optimalizovaný pro AI pojmenovaný Jalapeño.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Vasudeva Kamath představil utilitu debvulns, alternativu k nativní utilitě debsecan, pro výpis zranitelností v Debianu. Navíc má především možnost výstupu ve strukturovaných formátech JSON a CSV. V plánu je exportér pro Prometheus.
Oficiální český státní eshop s elektronickými dálničními známkami nově najdete na edalnice.gov.cz. Doména gov.cz jasně potvrzuje, že jste na oficiálním státním webu [𝕏].
Uz to je tak, po takmer roku kedy som si svojou zvedavostou a neodbornymi zasahmi kde figurovala particia a zmena jej typu pocas behu systemu, odpravil particiu s vyse rok starou instalaciou Ubuntu (v tej dobe vo verzii 8.10), a naslednom pobyte u konkurencie z Redmontu som si vcera stiahol a nahodil wubi instalaciu Ubuntu 10.04.
Instalacia prebehla vcelku rychlo, samotny instalacny subor mal iba par kilobajtov, vsetky potrebne data sa stiahli priamo z repozitaru pocas instalacie systemu. Celkova instalacia aj so stiahnutim dat zabrala nieco malo pod pol hodinu. Boot systemu trva cca minutu, co prikladam za vinu prave tomu ze je to wubi instalacia (napriklad mam pri spusteni 2x cakacku na vyber systemu, nejak mi to nevadi kedze pocitac zapinam maximalne raz denne a aspon si stihnem rano spravit kavu :).
Nastavenie systemu bolo az podozrivo hladke a bezproblemove, cely system som mal nastaveny vratane nainstalovanych potrebnych programov za cca 2 hodiny. Aj to som sa vacsinu casu trapil so spravnym rozbehnutim dual screenu, kedze som to na linuxe nikdy predtym nerobil. Nakoniec som zistil ze cez xinerama cesta nevedie a Twinview funguje bezproblemovo (podla nazvu som fungovanie twinview typoval trosku inac - myslel som ze mi bude iba klonovat 1. obrazovku, ale opak bol pravdou, velmi ma potesila dokonca moznost nastavenia si primarnej obrazovky v nvidia-config).
Mozem s pokojnym svedomim povedat ze ubuntu preslo za ten takmer rok velky kus cesty a je to dospely system, ktory beznemu uzivatelovi prinasa viac nez alternativu k win7. Milo ma prekvapilo napriklad to, ze mi bez problemov nasiel moju externu zvukovu kartu, a vo zvukovych zariadeniach si mozem vybrat ktoru zvukovku chcem prave teraz pouzivat, a ktoru nie. Ked to porovnam s takmer hodinovou instalaciou tejto zvukovky na windows 7, tak je to nieco uzasne!
Komfort prace v Ubuntu bol uz pred rokom oproti windowsu na velmi vysokej urovni, teraz na cerstvej instalacii ide system ako po masle. Pri porovnani s roztahanymi windows 7 je to nadhera (okamzite refreshovanie obsahu priecinkov, system ide svizne aj v pripade vytazenosti nejakym procesom, proste uzivatel nemusi cakat na system tak ako je to casto krat u konkurencie, ale system caka na uzivatela).
Milo ma prekvapila napriklad aj funkcia ubuntu cloud, tiez moznost zakupenia hudby cez rhythmbox a celkova integracia roznych sluzieb do systemu. Pokial sa bude ubuntu aj nadalej uberat touto cetou, tak myslim ze si najde velmi vela priaznivcov medzi beznymi uzivatelmi ktori v sucastnosti trpia na windowse. Predtym ho caka ale aj tak este dlha cesta a vela prekazok.
Ubuntu (vlastne kubuntu) som pouzival uz od verzie 6.06 a mozem povedat ze za tych par rokov ubehlo neuveritelnu cestu a z nedomr....neho systemu sa stava pomaly ale isto lider medzi distribuciami zameranymi na beznych uzivatelov.
Tiskni
Sdílej:
Ja som skôr čakal že tu bude nablito
Tak keď si spokojný zapichni Widle do hnoja a užívaj si Linux.
Co se mě týče, tak samotný fakt, že kompletně vyhodili podporu* pro Python 2.5, mě donutil přejít na pracovním notebooku z Kubuntu na Debian Squeeze.
*Tou podporou myslím podporu v balících jako je libboost-python, python-pycurl apod.