Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Po nekolika clancich jsem dnes dospel k zaveru, ze BSA je velmi uzitecna organizace :) (a to nejen pro nas) ale i samozrejme pro chudaky nadnarodni sw korporace, ktere nemaji co zaplatit svym zamestnancum :) Proto kdo vi o nejakem ilegalnim nasazeni M$ prosim at napise na http://www.bsa.org/czechrepublic/report/
Jen jsem zvedavej kdy to tu bude jak za bolseviku a kolik "tajnejch" bude hlidat teto stat :))
Tiskni
Sdílej:
Už proto, že GNU nikoho nezastrašuje nahrávkami fingovaného zásahu (mimochodem s chováním, které odporuje legalitě takového zásahu) a neohání se "studiemi", které obsahují zcela "přesná čísla" ovšem zcela nedefinovaných veličin, jejichž význam odmítá zveřejnit.
Teda pokud je tu někdo, komu se podařilo zjistit, jak je definovaná "míra softwarového pirátství" a jaké metody se používají k jejímu výpočtu, ať se laskavě ozve. Když jsem dostal od BSA konečně odpověď na email (v pořadí 3. -- předchozí dva ignorovali) s prosbou o objasnění tohoto termínu, stálo v něm, že se mám obrátit na firmu, která tuto studii zpracovávala, protože oni jsou "jen zadavateli" a o víc se nestarají. Na to jsem se pak vykašlal, protože jsem nenašel kontakt na českou pobočku IDC, takže smůla...
Btw. V jednom z posledních čísel Computeru se BSA věnovali a jelikož přetiskli ty úžasné statistiky, poslal jsem jim email s žádostí o uvedení definice míry sw. pirátství. Stále čekám na odpověď
Když jsem dostal od BSA konečně odpověď na email (v pořadí 3. -- předchozí dva ignorovali) s prosbou o objasnění tohoto termínu, stálo v něm, že se mám obrátit na firmu, která tuto studii zpracovávala, protože oni jsou "jen zadavateli" a o víc se nestarají. Na to jsem se pak vykašlal, protože jsem nenašel kontakt na českou pobočku IDC, takže smůla...Kontakt - jo a dej vedet...
se mi nechcou posílat doporučené dopisy bez vyhlídek na relevantní odpověď a co se týče té angličtiny, tak spíš bych byl schopen tu otázku formulovat v latině, než anglicky. Ale co, já to zkusím...
Ja som reagoval hlavne na
Jen jsem zvedavej kdy to tu bude jak za bolseviku a kolik "tajnejch" bude hlidat teto stat :))
Nie je žiadným tajomsvom, že na väčšinu porušení GPL sa prišlo tak, že to vyniesol niekto z vnútra spoločnosti (a často až potom ako ho vyhodili). A preto v tom nevidím žiaden rozdiel.
Čo sa týka štatistík tak s tebou plne súhlasím, že metodika by mala byť verejná. Tú metodiku by IMHO mohla pokojne zabezpečiť jedna OSS/Liberix/CzLUG v rámci tej kampane čo robia [ja ju síce nevidím, ale to je jedno] za vcelku symbolický peniaz/či zdarma ju spraví ľubovoľný študent sociológie.