Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Dneska jsem aktualizoval Mandrivu.
Leckdo by si řekl, na tom přece nic není
Ale už asi týden je k dispozici nová Mandriva 2007 Spring a já jsem se rozhodl podívat se jí na zoubek. Takže včera jsem stáhl instalační DVD a dneska jsem se vrhl na instalaci.
První fáze byla vypálit iso obraz na DVD. Bez problému? Ani ne. Ne že by bylo něco v nepořádku s iso obrazem, ale moje mechanika v notebooku se rozhodla vzdorovat. Pravděpodobnou příčinou jejího vzdoru (pokud pominu to, že větší mechaniku-šmejd jsem eště neviděl) byla média GIGAmaster multispeed high quality 1-4x TM. Koupil jsem jedno médium, vypálil, zapomněl ověřit zapsaná data :-/, rebootoval. Instalátor začal nabíhat, ale po výběru způsobu instalace se instalátor zasekl, plný chyb čtení z média. Po prohlídce média, které vypadalo tak nějak zvláštně jsem usoudil, že je to asi vadný kus a vydal jsem se koupit další médium za 19,- Kč.
Vypálil jsem druhé médium, k3b se zaseklo při ověřování dat, zkouška bootováním - ani ťuk, nelze číst ze zařízení. OK, 38,- Kč a hodina času v řiti. Naštěstí z prvního média se dalo aspoň nabootovat a zvolit instalaci z iso obrazu na disku. Pak už instalátor fungoval normálně. Vzhledem k tomu, že jsem dával aktualizaci, tak jsem jen odsouhlasil licenční ujednání, potvrdil volbu klávesnice a čekal. Obyčejně se Mandriva instaluje do cca 20 min., ale vzhledem k tomu, že iso obraz byl na cílovém disku na který se instalovalo, tak se instalace protáhla na necelou hodinu.
Stav po instalaci. První věc co mě zarazila, bylo LILO v textovém režimu. Ale asi se chlapci u Mandrivy rozhodli vynutit si GRUB, který už nějakou dobu preferují, právě tím, že z LILO seberou grafiku
. Další překvapující věc bylo květinové pozadí při bootování, ale co, máme tady jaro
. Změny na první pohled - místo "tlačítka s hvězdičkou" (KDE menu) je tlačítko s nápisem Mandriva, které je alo podle mě zbytečně velké, zabírá dobrou šestinu kickeru. Další úpravy, kterých jsem si hned všiml se týkají správce balíčků. Je lehce upravený a část pro aktualizace je úplně předělaná. Zatím nebyl moc čas posoudit jestli spíš k lepšímu nebo horšímu.
Co mě ještě zaujalo je (alespoň se mi tak zdá) rychlejší spouštění některých aplikací (openoffice.org, firefox), i když to není nijak dechberoucí zrychlení. I přesto, že jsem měl beryl nainstalovaný ze zdrojů backports (mimo oficiální podporu), tak nikde nevznikl problém a beryl běží dál tak jak má. Suma sumárum celý proces aktualizace nijak systém nepoškodil (jak se u starších verzí Mandrivy občas stávalo), takže zase krok kupředu.
Obecně bych řekl, že pánové (a dámy) u Mandrivy se předvedli, odvedli kus pěkné práce, Mandrivu od verze 2006 považuji za stabilní a kvalitní systém a jsem s ní naprosto spokojen. Snadná instalace i správa systému, vše přehledné, dobrá podpora hardwaru a nastavení.
Tiskni
Sdílej:
Mandriva 2007.0 určitě instalovala rovnou z DVD, na disk nekopírovala, pokud jí o to člověk nepožádal. Ale vlastně mi nějak uniká co je cílem téhle debaty?
. Jedna z mála věcí, které mi vadí je, že standartní verze jádra je 2.6.17, ale s tím se dá něco udělat...
: http://tmb.kkc.fi/Multimedia_Kernels/. Chápu to dobře tak, že na desktop je "lepší" (teď nevím vůči čemu to vztahovat, asi k latenci?) *Multimedia* kernel než *tmb*? Podle popisu je rozdíl pouze v: