Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Dneska jsem aktualizoval Mandrivu.
Leckdo by si řekl, na tom přece nic není
Ale už asi týden je k dispozici nová Mandriva 2007 Spring a já jsem se rozhodl podívat se jí na zoubek. Takže včera jsem stáhl instalační DVD a dneska jsem se vrhl na instalaci.
První fáze byla vypálit iso obraz na DVD. Bez problému? Ani ne. Ne že by bylo něco v nepořádku s iso obrazem, ale moje mechanika v notebooku se rozhodla vzdorovat. Pravděpodobnou příčinou jejího vzdoru (pokud pominu to, že větší mechaniku-šmejd jsem eště neviděl) byla média GIGAmaster multispeed high quality 1-4x TM. Koupil jsem jedno médium, vypálil, zapomněl ověřit zapsaná data :-/, rebootoval. Instalátor začal nabíhat, ale po výběru způsobu instalace se instalátor zasekl, plný chyb čtení z média. Po prohlídce média, které vypadalo tak nějak zvláštně jsem usoudil, že je to asi vadný kus a vydal jsem se koupit další médium za 19,- Kč.
Vypálil jsem druhé médium, k3b se zaseklo při ověřování dat, zkouška bootováním - ani ťuk, nelze číst ze zařízení. OK, 38,- Kč a hodina času v řiti. Naštěstí z prvního média se dalo aspoň nabootovat a zvolit instalaci z iso obrazu na disku. Pak už instalátor fungoval normálně. Vzhledem k tomu, že jsem dával aktualizaci, tak jsem jen odsouhlasil licenční ujednání, potvrdil volbu klávesnice a čekal. Obyčejně se Mandriva instaluje do cca 20 min., ale vzhledem k tomu, že iso obraz byl na cílovém disku na který se instalovalo, tak se instalace protáhla na necelou hodinu.
Stav po instalaci. První věc co mě zarazila, bylo LILO v textovém režimu. Ale asi se chlapci u Mandrivy rozhodli vynutit si GRUB, který už nějakou dobu preferují, právě tím, že z LILO seberou grafiku
. Další překvapující věc bylo květinové pozadí při bootování, ale co, máme tady jaro
. Změny na první pohled - místo "tlačítka s hvězdičkou" (KDE menu) je tlačítko s nápisem Mandriva, které je alo podle mě zbytečně velké, zabírá dobrou šestinu kickeru. Další úpravy, kterých jsem si hned všiml se týkají správce balíčků. Je lehce upravený a část pro aktualizace je úplně předělaná. Zatím nebyl moc čas posoudit jestli spíš k lepšímu nebo horšímu.
Co mě ještě zaujalo je (alespoň se mi tak zdá) rychlejší spouštění některých aplikací (openoffice.org, firefox), i když to není nijak dechberoucí zrychlení. I přesto, že jsem měl beryl nainstalovaný ze zdrojů backports (mimo oficiální podporu), tak nikde nevznikl problém a beryl běží dál tak jak má. Suma sumárum celý proces aktualizace nijak systém nepoškodil (jak se u starších verzí Mandrivy občas stávalo), takže zase krok kupředu.
Obecně bych řekl, že pánové (a dámy) u Mandrivy se předvedli, odvedli kus pěkné práce, Mandrivu od verze 2006 považuji za stabilní a kvalitní systém a jsem s ní naprosto spokojen. Snadná instalace i správa systému, vše přehledné, dobrá podpora hardwaru a nastavení.
Tiskni
Sdílej:
Mandriva 2007.0 určitě instalovala rovnou z DVD, na disk nekopírovala, pokud jí o to člověk nepožádal. Ale vlastně mi nějak uniká co je cílem téhle debaty?
. Jedna z mála věcí, které mi vadí je, že standartní verze jádra je 2.6.17, ale s tím se dá něco udělat...
: http://tmb.kkc.fi/Multimedia_Kernels/. Chápu to dobře tak, že na desktop je "lepší" (teď nevím vůči čemu to vztahovat, asi k latenci?) *Multimedia* kernel než *tmb*? Podle popisu je rozdíl pouze v: