Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Dneska jsem aktualizoval Mandrivu.
Leckdo by si řekl, na tom přece nic není
Ale už asi týden je k dispozici nová Mandriva 2007 Spring a já jsem se rozhodl podívat se jí na zoubek. Takže včera jsem stáhl instalační DVD a dneska jsem se vrhl na instalaci.
První fáze byla vypálit iso obraz na DVD. Bez problému? Ani ne. Ne že by bylo něco v nepořádku s iso obrazem, ale moje mechanika v notebooku se rozhodla vzdorovat. Pravděpodobnou příčinou jejího vzdoru (pokud pominu to, že větší mechaniku-šmejd jsem eště neviděl) byla média GIGAmaster multispeed high quality 1-4x TM. Koupil jsem jedno médium, vypálil, zapomněl ověřit zapsaná data :-/, rebootoval. Instalátor začal nabíhat, ale po výběru způsobu instalace se instalátor zasekl, plný chyb čtení z média. Po prohlídce média, které vypadalo tak nějak zvláštně jsem usoudil, že je to asi vadný kus a vydal jsem se koupit další médium za 19,- Kč.
Vypálil jsem druhé médium, k3b se zaseklo při ověřování dat, zkouška bootováním - ani ťuk, nelze číst ze zařízení. OK, 38,- Kč a hodina času v řiti. Naštěstí z prvního média se dalo aspoň nabootovat a zvolit instalaci z iso obrazu na disku. Pak už instalátor fungoval normálně. Vzhledem k tomu, že jsem dával aktualizaci, tak jsem jen odsouhlasil licenční ujednání, potvrdil volbu klávesnice a čekal. Obyčejně se Mandriva instaluje do cca 20 min., ale vzhledem k tomu, že iso obraz byl na cílovém disku na který se instalovalo, tak se instalace protáhla na necelou hodinu.
Stav po instalaci. První věc co mě zarazila, bylo LILO v textovém režimu. Ale asi se chlapci u Mandrivy rozhodli vynutit si GRUB, který už nějakou dobu preferují, právě tím, že z LILO seberou grafiku
. Další překvapující věc bylo květinové pozadí při bootování, ale co, máme tady jaro
. Změny na první pohled - místo "tlačítka s hvězdičkou" (KDE menu) je tlačítko s nápisem Mandriva, které je alo podle mě zbytečně velké, zabírá dobrou šestinu kickeru. Další úpravy, kterých jsem si hned všiml se týkají správce balíčků. Je lehce upravený a část pro aktualizace je úplně předělaná. Zatím nebyl moc čas posoudit jestli spíš k lepšímu nebo horšímu.
Co mě ještě zaujalo je (alespoň se mi tak zdá) rychlejší spouštění některých aplikací (openoffice.org, firefox), i když to není nijak dechberoucí zrychlení. I přesto, že jsem měl beryl nainstalovaný ze zdrojů backports (mimo oficiální podporu), tak nikde nevznikl problém a beryl běží dál tak jak má. Suma sumárum celý proces aktualizace nijak systém nepoškodil (jak se u starších verzí Mandrivy občas stávalo), takže zase krok kupředu.
Obecně bych řekl, že pánové (a dámy) u Mandrivy se předvedli, odvedli kus pěkné práce, Mandrivu od verze 2006 považuji za stabilní a kvalitní systém a jsem s ní naprosto spokojen. Snadná instalace i správa systému, vše přehledné, dobrá podpora hardwaru a nastavení.
Tiskni
Sdílej:
Mandriva 2007.0 určitě instalovala rovnou z DVD, na disk nekopírovala, pokud jí o to člověk nepožádal. Ale vlastně mi nějak uniká co je cílem téhle debaty?
. Jedna z mála věcí, které mi vadí je, že standartní verze jádra je 2.6.17, ale s tím se dá něco udělat...
: http://tmb.kkc.fi/Multimedia_Kernels/. Chápu to dobře tak, že na desktop je "lepší" (teď nevím vůči čemu to vztahovat, asi k latenci?) *Multimedia* kernel než *tmb*? Podle popisu je rozdíl pouze v: