Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Já to věděl, že to asi nebude latex co myslím já 

img má atribut width.
>>>Myslím, že na obalu moc nesejde, důležitý je obsah ;)
Tady aspon vidite ze ty zensky sou vsechny uplne stejny.
mimetex.cgi: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), dynamically linked (uses shared libs), for GNU/Linux 2.6.8, not strippedZdrojáky budou?
Já bych takovou binárku na serveru nespustil (a to jak z hlediska paranoidního, tak z hlediska budoucích technických problémů (někdy časem upgrade serveru na ne-x86_32)).
(Jo a mimochodem, co si jako domácí servřík zapojit nějaký úsporný misp či arm? Nebo ladit webovou aplikaci s vloženými vzorci na TouchBooku?
)
LaTeX se vyvinul u TeXu, který byl vyvinut Lesliem Lamportem
A já vždycky myslel, že LaTeX není nic jiného, než poněkud přebujelý macro package pro TeX, jehož autoři se ve snaze zatajit svým uživatelům existenci TeXu nezastaví ani před předefinováváním primitiv. Ale buď tomu nerozumím nebo jsou úspěšnější, než jsem si myslel. :-)
Mimochodem, ta věta je brutálním příkladem vyšinutí z vazby nebo opravdu L. Lamporta považujete za autora TeXu?
Co je špatně, jsem vám napsal už včera večer: že vaše tvrzení o tom, co je to LaTeX a jaký je vztah mezi LaTeXem a TeXem, jsou úplně mimo. Vzhledem k tomu nevidím nic špatného na konstatování, že napsal-li jste, že linuxákům nemusíte vysvětlovat, co je to LaTeX, mělo tam spíš být že nemůžete (protože to sám nevíte).
Ad hospodský tlučhuba: je mi celkem jedno, jestli mi to budete věřit, ale pro vaši informaci: do hospody moc často nechodím a o TeXu už přeci jen něco málo vím.
Nebudu řešit, co jste řekl, nebo ne, ale když toho tolik víte, jak sám píšete, tak proč už dávno nějáká takováto (česká) stránka nevznikla od Vás? Jestli už vznikla, tak mi prosím řekněte adresu, neboť jsem asi špatně hledal.Takové otevřené webové služby již existují. Nemyslím si, že kritérium českého jazyka je v tomto případě natolik zásadní. Pokud už jste se rozhodl takovou službu nabízet, proč jste zvolil mimeTeX a nikoliv vyspělejší mathTeX? Proč vlastně vůbec neuvádíte, na jakém software (včetně licence) je vaše služba postavena?
Stránka se nemá zabývat LaTeXem do hloubky, ale pouze pomoci ostatním při zápisu matematických, fyzikálních a chemických rovnic na web.Zrovna chemické rovnice se sází v LaTeXu nejlépe pomocí balíku mhchem, který ovšem podporuje až plnohodnotný mathTeX. Mimochodem, hvězdička se v sazbě jako symbol násobení nepoužívá.
Také si nemylslete, že si myslím, že vím o LaTeXu vše, jedinné, kdy jsem ho prozatím použil byla jedna seminární práce a pár menších dokumentů. Tento systém mě nadchl a proto jsem ho chtěl nějak podpořit, tak se nezlobte, že jsem ho nepodpořil tak dokonale, jak byste ho určitě podpořil Vy.Myslím si, že je lepší zabývat se rovnou XeLaTeXem, který se již nezdráhám označit za velice dobře použitelný. Na závěr pár (dočasných) odkazů na vzorce z mathTeXu: krásný matematický vztah, kořeny kvadratické rovnice, výbuch vodíku.
Kritérium českého jazyka je alespoň pro mě velice důležité, nehodlám se totiž smířit s tím, že za pár let vymyzí z internetu čeština a v horizontu desítek let z planety.Obávám se, že se již stalo.
MathTeX jak píšete jsem nepoužil, protože jsem o něm prostě nevěděl.V tom případě se nabízí, jak jste se dostal k mimeTeXu, neboť na oficiální stránce mimeTeXu je na mathTeX docela výrazně upozorňováno.
Také si nemyslím, že by byl až o tolik lepší, když jsem se díval na ty Vaše vzorce, tak jsou o něco hezčí, ale čitelnost si myslím že nenní na nejhorší úrovni.MathTeX je ve kvalitě výstupu řádově lepší. Ostatně mimeTeX nemá s TeXem nic společného, leda obdobnou syntaxi vstupu. Vykreslení vzorce řeší svými prostředky, zatímco mathTeX používá plnohodnotný TeX (a převodník dvipng).
Výbuch vodíku v mimetex. Ano ta abeceda mimetexu moc nejde.Chemické vzorce se sází antikvou (a navíc je potřeba doplnit mezerování)! Lepší verze, ač stále nedokonalá.
identify.
Nechci to svalovat na firefox, nebo vzhled, ale napadlo mě, že to vypadá, jako kdyby si Váš vzhled přepsal pozadí z bílého na černé, ale na písmo zapomněl.? Z toho tvého skriptu leze obrázek, s tím asi prohlížeč moc neudělá… Osobně bych přidal parametry pro pozadí a popředí.
img.vzorec { padding: 1ex; background: white; }
V případě výstupu do GIF je to horší, neboť volba pozadí by vyžadovalo dopsat tuto funkcionalitu pro mimeTeX, anebo mathTeX. (Pokud by někdo trval na formátu GIF, lze to obejít používáním příkazu \pagecolor z balíku color, kterým se nastaví antialiasing do správné barvy pozadí.)
Barvu písma lze bez problémů měnit pomocí prostředků LaTeXu.
rovnice si vykreslí prohlížeč...Teď jsem zkoušel FF, Operu a Chrome a pořádně si s tím poradil jen Firefox. Přesto si myslím, že MathML je správná cesta – nemusí se používat nějaké trapné bitmapy a rovnice se dá zapsat přímo do XHTML. Jen by to chtělo dotáhnout tu podporu v prohlížečích a do té doby používat třeba nějaký filtr na straně serveru, který z toho těm neschopným prohlížečům nadělá obrázky.
Tiskni
Sdílej: