Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Já to věděl, že to asi nebude latex co myslím já 

img má atribut width.
>>>Myslím, že na obalu moc nesejde, důležitý je obsah ;)
Tady aspon vidite ze ty zensky sou vsechny uplne stejny.
mimetex.cgi: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), dynamically linked (uses shared libs), for GNU/Linux 2.6.8, not strippedZdrojáky budou?
Já bych takovou binárku na serveru nespustil (a to jak z hlediska paranoidního, tak z hlediska budoucích technických problémů (někdy časem upgrade serveru na ne-x86_32)).
(Jo a mimochodem, co si jako domácí servřík zapojit nějaký úsporný misp či arm? Nebo ladit webovou aplikaci s vloženými vzorci na TouchBooku?
)
LaTeX se vyvinul u TeXu, který byl vyvinut Lesliem Lamportem
A já vždycky myslel, že LaTeX není nic jiného, než poněkud přebujelý macro package pro TeX, jehož autoři se ve snaze zatajit svým uživatelům existenci TeXu nezastaví ani před předefinováváním primitiv. Ale buď tomu nerozumím nebo jsou úspěšnější, než jsem si myslel. :-)
Mimochodem, ta věta je brutálním příkladem vyšinutí z vazby nebo opravdu L. Lamporta považujete za autora TeXu?
Co je špatně, jsem vám napsal už včera večer: že vaše tvrzení o tom, co je to LaTeX a jaký je vztah mezi LaTeXem a TeXem, jsou úplně mimo. Vzhledem k tomu nevidím nic špatného na konstatování, že napsal-li jste, že linuxákům nemusíte vysvětlovat, co je to LaTeX, mělo tam spíš být že nemůžete (protože to sám nevíte).
Ad hospodský tlučhuba: je mi celkem jedno, jestli mi to budete věřit, ale pro vaši informaci: do hospody moc často nechodím a o TeXu už přeci jen něco málo vím.
Nebudu řešit, co jste řekl, nebo ne, ale když toho tolik víte, jak sám píšete, tak proč už dávno nějáká takováto (česká) stránka nevznikla od Vás? Jestli už vznikla, tak mi prosím řekněte adresu, neboť jsem asi špatně hledal.Takové otevřené webové služby již existují. Nemyslím si, že kritérium českého jazyka je v tomto případě natolik zásadní. Pokud už jste se rozhodl takovou službu nabízet, proč jste zvolil mimeTeX a nikoliv vyspělejší mathTeX? Proč vlastně vůbec neuvádíte, na jakém software (včetně licence) je vaše služba postavena?
Stránka se nemá zabývat LaTeXem do hloubky, ale pouze pomoci ostatním při zápisu matematických, fyzikálních a chemických rovnic na web.Zrovna chemické rovnice se sází v LaTeXu nejlépe pomocí balíku mhchem, který ovšem podporuje až plnohodnotný mathTeX. Mimochodem, hvězdička se v sazbě jako symbol násobení nepoužívá.
Také si nemylslete, že si myslím, že vím o LaTeXu vše, jedinné, kdy jsem ho prozatím použil byla jedna seminární práce a pár menších dokumentů. Tento systém mě nadchl a proto jsem ho chtěl nějak podpořit, tak se nezlobte, že jsem ho nepodpořil tak dokonale, jak byste ho určitě podpořil Vy.Myslím si, že je lepší zabývat se rovnou XeLaTeXem, který se již nezdráhám označit za velice dobře použitelný. Na závěr pár (dočasných) odkazů na vzorce z mathTeXu: krásný matematický vztah, kořeny kvadratické rovnice, výbuch vodíku.
Kritérium českého jazyka je alespoň pro mě velice důležité, nehodlám se totiž smířit s tím, že za pár let vymyzí z internetu čeština a v horizontu desítek let z planety.Obávám se, že se již stalo.
MathTeX jak píšete jsem nepoužil, protože jsem o něm prostě nevěděl.V tom případě se nabízí, jak jste se dostal k mimeTeXu, neboť na oficiální stránce mimeTeXu je na mathTeX docela výrazně upozorňováno.
Také si nemyslím, že by byl až o tolik lepší, když jsem se díval na ty Vaše vzorce, tak jsou o něco hezčí, ale čitelnost si myslím že nenní na nejhorší úrovni.MathTeX je ve kvalitě výstupu řádově lepší. Ostatně mimeTeX nemá s TeXem nic společného, leda obdobnou syntaxi vstupu. Vykreslení vzorce řeší svými prostředky, zatímco mathTeX používá plnohodnotný TeX (a převodník dvipng).
Výbuch vodíku v mimetex. Ano ta abeceda mimetexu moc nejde.Chemické vzorce se sází antikvou (a navíc je potřeba doplnit mezerování)! Lepší verze, ač stále nedokonalá.
identify.
Nechci to svalovat na firefox, nebo vzhled, ale napadlo mě, že to vypadá, jako kdyby si Váš vzhled přepsal pozadí z bílého na černé, ale na písmo zapomněl.? Z toho tvého skriptu leze obrázek, s tím asi prohlížeč moc neudělá… Osobně bych přidal parametry pro pozadí a popředí.
img.vzorec { padding: 1ex; background: white; }
V případě výstupu do GIF je to horší, neboť volba pozadí by vyžadovalo dopsat tuto funkcionalitu pro mimeTeX, anebo mathTeX. (Pokud by někdo trval na formátu GIF, lze to obejít používáním příkazu \pagecolor z balíku color, kterým se nastaví antialiasing do správné barvy pozadí.)
Barvu písma lze bez problémů měnit pomocí prostředků LaTeXu.
rovnice si vykreslí prohlížeč...Teď jsem zkoušel FF, Operu a Chrome a pořádně si s tím poradil jen Firefox. Přesto si myslím, že MathML je správná cesta – nemusí se používat nějaké trapné bitmapy a rovnice se dá zapsat přímo do XHTML. Jen by to chtělo dotáhnout tu podporu v prohlížečích a do té doby používat třeba nějaký filtr na straně serveru, který z toho těm neschopným prohlížečům nadělá obrázky.
Tiskni
Sdílej: