FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Tiskni
Sdílej:
Já to věděl, že to asi nebude latex co myslím já 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.2.2010 21:13
26.2.2010 22:08
img má atribut width.
>>>Myslím, že na obalu moc nesejde, důležitý je obsah ;)
Tady aspon vidite ze ty zensky sou vsechny uplne stejny.
mimetex.cgi: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), dynamically linked (uses shared libs), for GNU/Linux 2.6.8, not strippedZdrojáky budou?
Já bych takovou binárku na serveru nespustil (a to jak z hlediska paranoidního, tak z hlediska budoucích technických problémů (někdy časem upgrade serveru na ne-x86_32)).
(Jo a mimochodem, co si jako domácí servřík zapojit nějaký úsporný misp či arm? Nebo ladit webovou aplikaci s vloženými vzorci na TouchBooku? )
LaTeX se vyvinul u TeXu, který byl vyvinut Lesliem Lamportem
A já vždycky myslel, že LaTeX není nic jiného, než poněkud přebujelý macro package pro TeX, jehož autoři se ve snaze zatajit svým uživatelům existenci TeXu nezastaví ani před předefinováváním primitiv. Ale buď tomu nerozumím nebo jsou úspěšnější, než jsem si myslel. :-)
Mimochodem, ta věta je brutálním příkladem vyšinutí z vazby nebo opravdu L. Lamporta považujete za autora TeXu?
Co je špatně, jsem vám napsal už včera večer: že vaše tvrzení o tom, co je to LaTeX a jaký je vztah mezi LaTeXem a TeXem, jsou úplně mimo. Vzhledem k tomu nevidím nic špatného na konstatování, že napsal-li jste, že linuxákům nemusíte vysvětlovat, co je to LaTeX, mělo tam spíš být že nemůžete (protože to sám nevíte).
Ad hospodský tlučhuba: je mi celkem jedno, jestli mi to budete věřit, ale pro vaši informaci: do hospody moc často nechodím a o TeXu už přeci jen něco málo vím.
Nebudu řešit, co jste řekl, nebo ne, ale když toho tolik víte, jak sám píšete, tak proč už dávno nějáká takováto (česká) stránka nevznikla od Vás? Jestli už vznikla, tak mi prosím řekněte adresu, neboť jsem asi špatně hledal.Takové otevřené webové služby již existují. Nemyslím si, že kritérium českého jazyka je v tomto případě natolik zásadní. Pokud už jste se rozhodl takovou službu nabízet, proč jste zvolil mimeTeX a nikoliv vyspělejší mathTeX? Proč vlastně vůbec neuvádíte, na jakém software (včetně licence) je vaše služba postavena?
Stránka se nemá zabývat LaTeXem do hloubky, ale pouze pomoci ostatním při zápisu matematických, fyzikálních a chemických rovnic na web.Zrovna chemické rovnice se sází v LaTeXu nejlépe pomocí balíku mhchem, který ovšem podporuje až plnohodnotný mathTeX. Mimochodem, hvězdička se v sazbě jako symbol násobení nepoužívá.
Také si nemylslete, že si myslím, že vím o LaTeXu vše, jedinné, kdy jsem ho prozatím použil byla jedna seminární práce a pár menších dokumentů. Tento systém mě nadchl a proto jsem ho chtěl nějak podpořit, tak se nezlobte, že jsem ho nepodpořil tak dokonale, jak byste ho určitě podpořil Vy.Myslím si, že je lepší zabývat se rovnou XeLaTeXem, který se již nezdráhám označit za velice dobře použitelný. Na závěr pár (dočasných) odkazů na vzorce z mathTeXu: krásný matematický vztah, kořeny kvadratické rovnice, výbuch vodíku.
Kritérium českého jazyka je alespoň pro mě velice důležité, nehodlám se totiž smířit s tím, že za pár let vymyzí z internetu čeština a v horizontu desítek let z planety.Obávám se, že se již stalo.
MathTeX jak píšete jsem nepoužil, protože jsem o něm prostě nevěděl.V tom případě se nabízí, jak jste se dostal k mimeTeXu, neboť na oficiální stránce mimeTeXu je na mathTeX docela výrazně upozorňováno.
Také si nemyslím, že by byl až o tolik lepší, když jsem se díval na ty Vaše vzorce, tak jsou o něco hezčí, ale čitelnost si myslím že nenní na nejhorší úrovni.MathTeX je ve kvalitě výstupu řádově lepší. Ostatně mimeTeX nemá s TeXem nic společného, leda obdobnou syntaxi vstupu. Vykreslení vzorce řeší svými prostředky, zatímco mathTeX používá plnohodnotný TeX (a převodník dvipng).
Výbuch vodíku v mimetex. Ano ta abeceda mimetexu moc nejde.Chemické vzorce se sází antikvou (a navíc je potřeba doplnit mezerování)! Lepší verze, ač stále nedokonalá.
26.2.2010 22:09
26.2.2010 22:55
27.2.2010 08:42
27.2.2010 15:50
identify.
Nechci to svalovat na firefox, nebo vzhled, ale napadlo mě, že to vypadá, jako kdyby si Váš vzhled přepsal pozadí z bílého na černé, ale na písmo zapomněl.? Z toho tvého skriptu leze obrázek, s tím asi prohlížeč moc neudělá… Osobně bych přidal parametry pro pozadí a popředí.
img.vzorec { padding: 1ex; background: white; }
V případě výstupu do GIF je to horší, neboť volba pozadí by vyžadovalo dopsat tuto funkcionalitu pro mimeTeX, anebo mathTeX. (Pokud by někdo trval na formátu GIF, lze to obejít používáním příkazu \pagecolor z balíku color, kterým se nastaví antialiasing do správné barvy pozadí.)
Barvu písma lze bez problémů měnit pomocí prostředků LaTeXu.
rovnice si vykreslí prohlížeč...Teď jsem zkoušel FF, Operu a Chrome a pořádně si s tím poradil jen Firefox. Přesto si myslím, že MathML je správná cesta – nemusí se používat nějaké trapné bitmapy a rovnice se dá zapsat přímo do XHTML. Jen by to chtělo dotáhnout tu podporu v prohlížečích a do té doby používat třeba nějaký filtr na straně serveru, který z toho těm neschopným prohlížečům nadělá obrázky.
28.2.2010 13:28
