Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Tiskni
Sdílej:
Já to věděl, že to asi nebude latex co myslím já 

img má atribut width.
>>>Myslím, že na obalu moc nesejde, důležitý je obsah ;)
Tady aspon vidite ze ty zensky sou vsechny uplne stejny.
mimetex.cgi: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), dynamically linked (uses shared libs), for GNU/Linux 2.6.8, not strippedZdrojáky budou?
Já bych takovou binárku na serveru nespustil (a to jak z hlediska paranoidního, tak z hlediska budoucích technických problémů (někdy časem upgrade serveru na ne-x86_32)).
(Jo a mimochodem, co si jako domácí servřík zapojit nějaký úsporný misp či arm? Nebo ladit webovou aplikaci s vloženými vzorci na TouchBooku?
)
LaTeX se vyvinul u TeXu, který byl vyvinut Lesliem Lamportem
A já vždycky myslel, že LaTeX není nic jiného, než poněkud přebujelý macro package pro TeX, jehož autoři se ve snaze zatajit svým uživatelům existenci TeXu nezastaví ani před předefinováváním primitiv. Ale buď tomu nerozumím nebo jsou úspěšnější, než jsem si myslel. :-)
Mimochodem, ta věta je brutálním příkladem vyšinutí z vazby nebo opravdu L. Lamporta považujete za autora TeXu?
Co je špatně, jsem vám napsal už včera večer: že vaše tvrzení o tom, co je to LaTeX a jaký je vztah mezi LaTeXem a TeXem, jsou úplně mimo. Vzhledem k tomu nevidím nic špatného na konstatování, že napsal-li jste, že linuxákům nemusíte vysvětlovat, co je to LaTeX, mělo tam spíš být že nemůžete (protože to sám nevíte).
Ad hospodský tlučhuba: je mi celkem jedno, jestli mi to budete věřit, ale pro vaši informaci: do hospody moc často nechodím a o TeXu už přeci jen něco málo vím.
Nebudu řešit, co jste řekl, nebo ne, ale když toho tolik víte, jak sám píšete, tak proč už dávno nějáká takováto (česká) stránka nevznikla od Vás? Jestli už vznikla, tak mi prosím řekněte adresu, neboť jsem asi špatně hledal.Takové otevřené webové služby již existují. Nemyslím si, že kritérium českého jazyka je v tomto případě natolik zásadní. Pokud už jste se rozhodl takovou službu nabízet, proč jste zvolil mimeTeX a nikoliv vyspělejší mathTeX? Proč vlastně vůbec neuvádíte, na jakém software (včetně licence) je vaše služba postavena?
Stránka se nemá zabývat LaTeXem do hloubky, ale pouze pomoci ostatním při zápisu matematických, fyzikálních a chemických rovnic na web.Zrovna chemické rovnice se sází v LaTeXu nejlépe pomocí balíku mhchem, který ovšem podporuje až plnohodnotný mathTeX. Mimochodem, hvězdička se v sazbě jako symbol násobení nepoužívá.
Také si nemylslete, že si myslím, že vím o LaTeXu vše, jedinné, kdy jsem ho prozatím použil byla jedna seminární práce a pár menších dokumentů. Tento systém mě nadchl a proto jsem ho chtěl nějak podpořit, tak se nezlobte, že jsem ho nepodpořil tak dokonale, jak byste ho určitě podpořil Vy.Myslím si, že je lepší zabývat se rovnou XeLaTeXem, který se již nezdráhám označit za velice dobře použitelný. Na závěr pár (dočasných) odkazů na vzorce z mathTeXu: krásný matematický vztah, kořeny kvadratické rovnice, výbuch vodíku.
Kritérium českého jazyka je alespoň pro mě velice důležité, nehodlám se totiž smířit s tím, že za pár let vymyzí z internetu čeština a v horizontu desítek let z planety.Obávám se, že se již stalo.
MathTeX jak píšete jsem nepoužil, protože jsem o něm prostě nevěděl.V tom případě se nabízí, jak jste se dostal k mimeTeXu, neboť na oficiální stránce mimeTeXu je na mathTeX docela výrazně upozorňováno.
Také si nemyslím, že by byl až o tolik lepší, když jsem se díval na ty Vaše vzorce, tak jsou o něco hezčí, ale čitelnost si myslím že nenní na nejhorší úrovni.MathTeX je ve kvalitě výstupu řádově lepší. Ostatně mimeTeX nemá s TeXem nic společného, leda obdobnou syntaxi vstupu. Vykreslení vzorce řeší svými prostředky, zatímco mathTeX používá plnohodnotný TeX (a převodník dvipng).
Výbuch vodíku v mimetex. Ano ta abeceda mimetexu moc nejde.Chemické vzorce se sází antikvou (a navíc je potřeba doplnit mezerování)! Lepší verze, ač stále nedokonalá.
identify.
Nechci to svalovat na firefox, nebo vzhled, ale napadlo mě, že to vypadá, jako kdyby si Váš vzhled přepsal pozadí z bílého na černé, ale na písmo zapomněl.? Z toho tvého skriptu leze obrázek, s tím asi prohlížeč moc neudělá… Osobně bych přidal parametry pro pozadí a popředí.
img.vzorec { padding: 1ex; background: white; }
V případě výstupu do GIF je to horší, neboť volba pozadí by vyžadovalo dopsat tuto funkcionalitu pro mimeTeX, anebo mathTeX. (Pokud by někdo trval na formátu GIF, lze to obejít používáním příkazu \pagecolor z balíku color, kterým se nastaví antialiasing do správné barvy pozadí.)
Barvu písma lze bez problémů měnit pomocí prostředků LaTeXu.
rovnice si vykreslí prohlížeč...Teď jsem zkoušel FF, Operu a Chrome a pořádně si s tím poradil jen Firefox. Přesto si myslím, že MathML je správná cesta – nemusí se používat nějaké trapné bitmapy a rovnice se dá zapsat přímo do XHTML. Jen by to chtělo dotáhnout tu podporu v prohlížečích a do té doby používat třeba nějaký filtr na straně serveru, který z toho těm neschopným prohlížečům nadělá obrázky.