V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Ale ano VoIP ala Skype také používámSkype mi domů nesmí. Jinak my používáme ten VoIP i přímo na mobilních telefonech, takže kdekoli na wifi. Není to sice stejná mobilita jako GSM, ale finanční úspora slušná. A pořád tu je možnost nouzově zavolat po GSM.
6) nevím nevím nebo nehodlám řešit; zbytek mi nevadí; příbuzní to mají, nic se tam nemuselo nastavovat a šlape to na připojeních se zavřenými porty. Takže já ho osobně beru.Vždyť ti ho nikdo nezakazuje. Já jen odpovídal na otázku od M-train a udivilo mě, že ze čtenářů ještě někdo ty důvody proti nezná.
).
Na druhou stranu jsem prakticky zrusil das Xichtbuch, protoze jsem ani nemel silu deletovat ty kontakty, nabalene na par puvodnich...
Já si o něm myslím to, že na ně z vysoka kašlu. Mobil mám, používám ho na krátké hovory, když něco potřebuju. Na vše ostatní mám voip a jabber.Jsem na tom dost podobně. Zrovna nedávno jsme se s kolegyní něco bavili, tak jsem schválně kouknul, kolik jsem na mobilu provolal. Od začátku července do začátku října 90 korun (a to jsem v říjnu vlastně také ještě mobilem nevolal), z toho něco padlo na telefonování na Slovensku, kde jsem jinou možnost neměl… Sám sobě providerem nejsem, ale mám telefonní účet u 802.cz, a pokud potřebuji něco vyřizovat telefonem a nemusí to být teď hned okamžitě, dělám to po příchodu domů právě přes VoIP telefon – a to z něj z naší rodinky provolám nejméně.
Na druhé straně, biosračky si taky rád odpustím :D
Biomléko je podstatně lepší než obyčejné krabicové mléko. Já ale kupuju nepasterizované přímo z JZD.
no vcelku bych si rad poslechl reseni.Marx, Kapital I. Vazne, reseni samozrejme existuje - znarodneni a demokraticka kontrola toho podniku obcany, ale problem je, ze nezapada do vaseho ideologickeho schematu. Takze ho dost mozna slyset nechcete.
To má dvě příčiny:
Běžní lidé dostali kupóny za tisícovku, a když se za pár let cena vyšplahala na několikanásobek, tak rychle prodávali, protože raději vrabce než holuba a protože nedokázali prohlédnout, že nominální ceny jsou stále podhodnoceny a ještě (značně) porostou, než se srovnají se západním blokem.
Druhý důvod je, že peníze dělají peníze. Tudíž je pro kapitál zcela přirozené, že se hromadí. S tím znárodnění nebo privatizace nemá nic společného. (I když zrovna v socialismu formálně nikdo bohatý nebyl. Tam šlo o to, kdo měl jakou příližitost si nakrást z eráru, což nesouviselo s tím, kdo měl jaký majetek původně, ale kde pracoval a jakou měl morálku.)
Staci se podivat na bankovni sektor. Ne ze by tu bylo malo bank.Evidentně jich málo je, když má každá z nich své jisté a nemusí bojovat o trh. Svoje o tom vypovídá fakt, že nejlevnější české banky jsou přímou součástí polských a rakouských bank (mBank, resp. Fio a Zuno). Jestli má někde ČNB rezervy, tak evidentně ve vpouštění nových bank na trh.
tento systém je feudalizmus založený na úverovom otroctve:))...
Potom se to zase nějak ustálilo.A neni to to o cem mluvim? Me cekat na nejakou konkurenci prijde jako cekat na spaseni - strasne fatalisticke. Proc proste neimplementovat mechanismus, kterym se to necha postrcit v momente, kdy budou lide nespokojeni? Dobre, uznavam, David Jasa by ten vstup tech virtualnich operatoru uzakonil - tak to je aspon nejaka akce. Ale dava to garanci, ze prijdou a udelaji tu konkurenci? Misto toho, abychom proste nominovali cloveka, ktery dostane za ukol to zaridit? Me tyhle napady pripadaji fakt pres ruku.
Proc proste neimplementovat mechanismus, kterym se to necha postrcit v momente, kdy budou lide nespokojeni?Tak zkus založit akciovku, kde každý občan bude mít jednu akcii. Pak budeš moci mít lidové ceny a „demokraticky řízenou firmu“. Akorát do začátku budeš potřebovat nějaký vklad – a tady se ukáže, jestli lidi opravdu chtějí vlastní firmu, kterou sami řídí – nebo zda jim stačí firma vlastněná někým jiným a vztah zákazník-dodavatel.
Postavit i pitomý bankomat je celkem drahá sranda, natož udržovat pobočky.
A musíš rozlišovat mezi běžným účtem, který můžeš kdykoli vybrat a u který používáš na transakce – typicky příjem peněz od zaměstnavatele, placení složenek, posílání peněz známým, nákupy zboží, různé platební brány, dobíjení kreditu atd. A mezi termínovaným vkladem nebo nějakým investičním fondem. V tom případě je to prostě služba, za kterou je potřeba platit, někdo musel vyvinout to elektronické bankovnictví, někdo tě obšťastňuje na pobočkách, musí se udržovat bankomaty atd. a zároveň banka nemá žádnou jistotu, že si u ní ty peníze necháš a jak dlouho. Zatímco v tom druhém případě to jde brát tak, že banka má tvoje peníze k dispozici, neposkytuje ti žádné další služby a může ty peníze investovat → tudíž dostáváš úrok, místo abys platil poplatky. Ale jsou to dvě dost odlišné věci. Navíc u běžných účtů lidé nečekají a nechtějí žádné riziko (celkem pochopitelně), takže banka nemůže ani jejich peníze pořádně zhodnotit.
Prostě tu zase chce někdo něco nereálného – účet bez rizika, bez poplatků a s úrokem. To není dost dobře možné (leda tuhle službu dotovat odjinud – např. z peněz vytahaných od klientů s kreditkami, kteří si půjčují – ale to mi taky nepřijde úplně v pořádku, aby jeden klient doplácel na jiného). Případně ta banka může trochu riskovat (aby víc vydělala a mohla být „bez poplatků“), ale pak hrozí, že jí to jednou nevyjde a pak ji bude muset dotovat stát (tudíž místo bankovních poplatků budeme mít vyšší daně) nebo zkrachuje (takže klienti přijdou o peníze).
A zase tak hrozné s těmi poplatky to není – mám vedení účtu zadarmo, výběr asi za pětikorunu nebo zadarmo a ostatní poplatky taky nízké, rozhodně si nemůžu stěžovat – a je to banka v ČR. Takže jestli je někdo nespokojený, ať změní ústav a je to.
Proč by to mělo být nereálné?Psal jsem, že u své banky zaplatím taky minimum, ale úroky se taky blíží nule. Přijde mi to v pořádku. Abych měl vyšší úrok, musím dát peníze na spořící/termínovaný vklad. Navíc nejde vyloučit, že ta banka nedotuje tyhle běžné účty z jiných služeb.
A jelikož cenu určuje střet nabídky s poptávkou a účty zadarmo jsou k dispozici, nabízí se otázka, na co že to ostatní banky s rušením svých poplatků čekají? Čekají na odliv klientů. Tak kde to vázne?To se ptej těch klientů, proč nepřešli. Já bych jim tedy radil, ať místo toho remcání přejdou jinam. Ale asi jim to takhle vyhovuje, když zůstávají u bank, které je „ždímají“. A co se týče pohledu bank – proč bych snižoval poplatky, když mi je klienti ochotně platí? To je úplně racionální chování. Vázne to prostě u těch líných klientů.
že i bez poplatků by v minulých letech obvykle dosáhly zisku v řádu jednotek miliard
Psal jsem, že u své banky zaplatím taky minimum, ale úroky se taky blíží nule. Přijde mi to v pořádku. Abych měl vyšší úrok, musím dát peníze na spořící/termínovaný vklad.Peníze z rozumného spořícího účtu jsou klientovi okamžitě k dispozici, převod mezi spořícím a běžným účtem v téže bance probíhá v reálném čase a klient není za výběr nijak penalizován. Pokud banka nabízí něco takového a její běžný účet je bez poplatků, tvrdím o dvojici těchto účtů, že jde o ten nereálný produkt.
To se ptej těch klientů, proč nepřešli. Já bych jim tedy radil, ať místo toho remcání přejdou jinam. Ale asi jim to takhle vyhovuje, když zůstávají u bank, které je „ždímají“.Imho je důvod zřejmý. Někomu přijde složité emigrovat, někomu už změnit banku.
Ten pekař by taky měl kladný zisk v řádu XXX Kč, i kdyby dával každou desátou housku zadarmo. Ale proč by to dělal?Velkoobchody tohle běžně dělají.
pokud jejich struktura odpovida nakladum a tak motivuji uzivatele k efektivnejsimu vyuziti bankovnich sluzebPřesně tak. Nechápu, jak může někoho pohoršovat poplatek za výběr z vlastního bankomatu. Ti lidi si snad myslí, že pořídit a provozovat takový bankomat je zadarmo. Ne, opravdu není. Nebo operace na pobočce – ta bába za přepážkou tam fakt nedělá zadarmo, banka jí musí platit. Takže čím víc lidi budou chtít chodit na pobočku, tím víc to banku stojí.
zavedeni povinne prevoditelnosti cisel uctu pro ucely prichozich platebTo by bylo fajn. Ale není to tak jednoduché. Kdybych to měl k něčemu přirovnat: asi jako kdybys chtěl povinnou převoditelnost IP adres mezi poskytovateli – na úrovni jednotlivých IPček, ne nějakých bloků. Prostě ten systém (ať už IP adresy nebo čísla bankovních účtů) byl nějak navržen a tohle je technický problém. Asi by bylo dobré zavést nějaký systém aliasů nad tím – něco jako doménová jména, která by byla přenositelná a čísla účtů brát jako IP adresy (souvisí s fyzickým umístěním účtu u té které banky) a taky trochu reformovat tenhle systém, aby mezibankovní převod trval v řádu minut a ne v řádu dní (to by mělo docela pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v ČR).
Nechápu, jak může někoho pohoršovat poplatek za výběr z vlastního bankomatu.Nebo treba vklad v hotovosti na pobocce (ackoliv je obcas povazovan za velmi absurdni).
To by bylo fajn. Ale není to tak jednoduché. Kdybych to měl k něčemu přirovnat: asi jako kdybys chtěl povinnou převoditelnost IP adres mezi poskytovateli – na úrovni jednotlivých IPček, ne nějakých bloků.V tom je trochu rozdil v meritku - u routovani vyhodnocuji IP adresy casto specializovana zarizeni a zpracuji i vic nez miliony paketu za sekundu. Nevim, kolik zpracuji transakci bankovni systemy treba v CR, ale predpokladam, ze to bude o nekolik radu mene. Tam pridat jednu lookupovaci tabulku by nemel byt problem. Spis bych to prirovnal k prenositelnosti telefonnich cisel, na to puvodne take systemy nebyly navrzene a pak se to doimplementovalo
Nakupuju hlavně u menších prodejců, pokud je ta možnost … A většinu ostatních nezbytností do kuchyně nakupuju v Makru ve velkém baleníZrovna Makro jako "doplněk" nákupů? Co tam nemají v akci, to je ve většině případů dražší (někdy i citelně), než jinde. Někdy i to jejich zboží v "akci" stojí více, než jinde. Většina potravin i drogerie je jinde levnější i v kusovém množství, pokud bych chtěl papírnictví, není problém zajít do velkoobchodní prodejny, jako je třeba ZURAB, kde to lze koupit i po kusech a levněji, sportovní potřeby nebo elektroniku lze vždy koupit levněji a pohodlněji přes internet. Jediné, co se tam většinou oplatí, tak alkohol.
Jako já tak i skoro všichni ostatní zápolíme s nenažraností našich operátorů.Já ani moc ne – v mobilu mám předplacenou kartu, volám dost málo a když už, tak většinou přes VoIP a skoro nic to nestojí. Ceny mobilních operátorů jsou mi celkem ukradené.
Spousta lidí řekne, že si za to můžeme sami…Více méně ano. A netýká se to jen cen za volání/smskování, ale třeba i značkového oblečení – to, co je třeba v USA běžná značka pro normální lidi, se tady u nás vydává za luxusní zboží a prodává nehorázně předražené. Spousta ředitelů těch korporací nás má stále asi v kategorii „východ a další banánistány“ a myslí si, že si z jejich výrobků a služeb sedneme na zadek a budeme ochotní za ně platit víc, než lidi na západě. Řešením ale nejsou regulace a státní zásahy do ekonomiky, ale bojkotování takové cenové politiky námi spotřebiteli – funguje to totiž úplně jednoduše: dokud budeme jako zákazníci za takové ceny kupovat, oni za ně budou prodávat. Až se jim odbyt sníží, začnou přemýšlet, zda by nevydělali více s nižšími cenami.
Ať mi neříkají, že v ČR jsou náklady na ....Jistě nejsou, ale Němců je o hodně více než u nás, s Německem bych to ani nesrovnával, tam ty ceny mohou být ještě lepší než v Rakousku
Povolit jen protokol SIP, případně XMPP?Jak se to liší od toho, když povolíš vše?
Takže bych to omezil spíš časově, třeba na deset minut – málokdo potřebuje delší dobu telefonovat nebo hledat něco akutního na webu (jízdní řád, mapa atd.).Kdybych mluvil maximálně deset minut, možná bych si ani za současných cen nedělal takovou starost s voipem.
Tiskni
Sdílej: