Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Snad každý uživatel GNU/Linuxu někdy změnil distribuci, ať už ze subjektivních nebo objektivních důvodů. Jako uživatelé si však neuvědomujeme, že bychom naposledy mohli pomoci naší bývalé distribuci. Jak?
Snadno - srozumitelným a neutrálně-laděným zápiskem popsat, co Vás k tomu vedlo, pokud máte objektivní důvody. (To znamená nejen proto, že jste chtěli vyzkoušet něco jiného, že je ta distribuce pouze pro začátečníky nebo že recenze na portálu ABC.cz vychvaluje distribuci DEF do nebes.)
Vážně, zkuste to! Mnohdy právě tato zpětná vazba chybí, takže si vývojáři/správci balíků neuvědomují, které programy by bylo vhodné odladit a kde mají konkurentní distribuce navrch. V tomto ohledu jsou nejlepší porovnání těch vlastností, které správci distribucí mohou ovlivnit přímo. Je dost dobře možné, že hardware Foobar 800X2 funguje lépe v DEF než v XYZ, ale správce balíků KDE s tím sotva něco udělá.
Mluvím samozřejmě z vlastní zkušenosti, která se může lišit od toho, co se děje v jiných distribucích/korporacích. Do interních potřeb Red Hatu nebo Novellu nevidím, ale pro nás v Kubuntu (Kubuntu je z 99% komunitou vyvíjená distribuce) jsou mnohé takové komentáře přínosné. Pokud máte chuť (a konkrétní důvody), napište mi v komentářích nebo v samostatném zápisku o tom, proč jste z Kubuntu odešli a co si na Vaší nové distribuci vychvalujete. Děkuji!
PS: Ačkoli na diskuzi nemám přímý vliv, velmi Vás prosím, vyvarujte se slov typu "jasně horší" a "nejde to používat" a udržte přátelský tón příspěvků. Dvakrát měřte... no znáte to.
Tiskni
Sdílej:
Nebo možnost vybrat, do jakého systému se bude restartovat po ukončení...To v Kubuntu doteraz nebolo? Myslel som, ze to je bezna vec vo vsetkych distrach.
No, tak třeba jsme postavili Systemsettings, které budou výchozím konfiguračním nástrojem v KDE4.Z tých System Setting v Kubuntu nie som veľmi nadšený. Viac mi vyhovuje KControl a je to jeden z dôvodov, prečo nepoužívam Kubuntu. Ďalší dôvod je to zjednodušenie Konqueroru. Inak, nejaké tie moduly z yastu by sa hodili. V yaste sa dá napríklad rozbehať Virtualbox do 30 sekúnd. Je to hračka aj pre laika, ktorý vidí Virtualbox po prvý krát.
Pocitam-li yum za protejsek apt-get, tak je yum zoufale pomaly, ...No jo, on je yum a jeho gr. nadstavba yumex napsaný v Pythonu a nějakém rozšíření rpm-python (či jak se to jmenuje), které je sice napsané v C, ale není to ono, ale jinak mám Python jako jazyk rád a prográmky v něm napsané mi běží i v produkčním prostředí (různé komunikace na úrovni RS232/485, TCP/IP + MySQL atd). Ale zase na obranu vývojářů yumu a yumexu musím řící, že s každou verzí se rychlost a schopnost vyřešit závislosti instalovaných balíčků zlepšuje.
Po problémech s OpenSuse (verze 10.2) - trapně dlouhý boot, neskutečná pomalost balíčkovacího systému a yastu, nefunkčnost úsporných režimů na notebooku, nemožnost zprovoznit automatické mountování Samby, malá komunitní podpora - jsem utekl ke Kubuntu a zpočátku jsem byl nadšen. Všechny problémy keteré jsem měl u Suse se rázem vyřešily a česká i mezinárodní komunita jsou vynikající.
Ale postupem času zjišťuji, že se objevily problémy jiné - Ubuntu přes proklamace má menší množství balíčků než Suse. Zejména backporty jsou ubohé, zatímco u Sušáku se nové verze SW objevovali v backportech téměř okamžitě, na Ubuntu se čeká a čeká a čeká (příkladem z poslední doby budiž Psi). Sušáci také mají v backportech pravidelně updatované SVN buildy KDE 4, u Ubuntu jsou jen polofunkční beta verze. Ostatně ze stejného důvodu jsem dříve odešel od Mandrake (nebo už možná Mandrivy?).
Za facku uživatelům KDE považuji vydání Gutsyho, který ma compiz-fusion aktivovaný pouze v Gnome na některé nástroje z Ubuntu v Kubuntu chybí - např. nástroj pro nastavení obrazovky. Na Kubuntu je bohužel vidět, že přes prohlášení Marka Shuttlewortha že jsou obě verze rovnocenné na něj ve skutečnosti Canonical zvysoka kašle (pracuje na něm jeden zaměstnanec).
Jelikož v poslední verzi údajně Sušáci na zmíněných problémech zapracovali a komunita se také zvětšuje, uvažuji o potupném návratu