Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Kdo zná knihu A. C. Clarka Rajské Fontány, pravděpodobně ví, o čem je řeč. Zdá se, že měl Clarke docela dobrý odhad a podle článku na scienceworldu
... v současné době se touto otázkou lidé skutečně seriózně zabývají. Doba realizace takového projektu je ovšem stále těžko předvídatelná. Optimisté hovoří o desetiletí, realita bude zřejmě méně příznivá ...
Velké naděje jsou proto kladeny do uhlíkatých nanovláken, která mají zajímavé vlastnosti. Pevnost v tahu je stokrát větší než v případě oceli a hmotnost přitom 6x menší.
Přišlo mi to trochu nadnesené, ale potom, co jsem trochu prohledal český web.
Nejvíce informací jsem našel (jak jinak) na wikipedii, tak jsem se dozvěděl, že je to poměrně stará myšlenka. Už v roce 1895(!) napadlo něco podobného Konstantina Ciolkovského, když uviděl Eifellovu věž. Rovněž jsem nevěděl, že se už léta seriózně zkoumá a je možné (dokonce pravděpodobné), že za několik desítek let bude vesmírný výtah skutečností.Už se začínám těšit na HALa a příchod Rámy 
Tiskni
Sdílej: