Správce nástroje curl Daniel Stenberg na GitHubu průběžně vytváří svou novou knihu Uncurled, v níž shrnuje své dlouhodobé zkušenosti s údržbou open-source projektu: od odpozorovaných pouček po vtipné a ne až tak vtipné příklady e-mailů od uživatelů.
Byla vydána nová major verze 25.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript a TypeScript, bylo vydáno ve verzi 1.22. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 9.0. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Lars Knoll oznámil, že po 25 letech v ekosystému Qt, z toho 22 let pracující pro různé společnosti vlastnící Qt, odchází ze společnosti The Qt Company do malého norského startupu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu mini ITX desky Turing Pi 2 Cluster Computer. Vložením 4 výpočetních modulů, podporovány jsou Raspberry Pi 4, Turing RK1 a Nvidia Jetson, lze získat 4uzlový cluster. Cena desky je 219 dolarů.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 198. brněnský sraz, který proběhne v pátek 20. května tradičně od 18 hodin v Pivovarské restauraci Moravia.
Byla vydána nová verze 0.25 herního enginu Fyrox, původně rg3d. Přehled novinek s kódy, náhledy i videi v příspěvku na blogu.
Multiplatformní audio přehrávač Qmmp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.1.0. Z novinek lze zmínit například podporu XDG Base Directory Specification.
Letošní konference LibreOffice proběhne 28. září až 1. října v Bolzanu. The Document Foundation hledá přednášející.
#include <czmq.h> static void s_actor1 (zsock_t *pipe, void *args) { char *name = strdup (args); zsock_signal (pipe, 0); for (int i = 0; i != 10; i++) zsys_info ("%s:\tcount %d\n", name, i); zstr_free (&name); } int main () { zactor_t *actor = zactor_new (s_actor1, "actor1"); while (true) { char *str = zstr_recv (actor); if (str) { puts (str); zstr_free (&str); } else break; } zactor_destroy (&actor); }Každý actor funkce očekává dva parametry, zeromq socket a void ukazatel na případná další data. Obvykle se args nevyplatí používat a pokud, tak na něco jako log_prefix. Rozhodně není dobrý nápad takto předávat třeba zeromq sockety. Technicky totiž actor běží v jiném vlákně. Parametr
pipe
je potom EXPAIR socket, který což je v podstatě obousměrná asynchronní roura. Ta funguje přes inproc
transport, takže všechny funkce send/recv pouze předávají ukazatele mezi vlákny. Výhodou je, že tyto funkce akceptují actor, zeromq socket, nebo pipe. Takže je používání konzistentní ze všech stran.
Třída zactor má velmi jednoduchý protokol, actor samotný musí oznámit pomocí zsys_signal
, že dokončil inicializaci a může zpracovávat zprávy. Druhým požadavkem je, že actor musí číst ze svého socketu a v případě příkazu $TERM se ukončit.
#include <czmq.h> static void s_actor1 (zsock_t *pipe, void *args) { char *name = strdup (args); zsock_signal (pipe, 0); for (int i = 0; i != 10; i++) zsys_info ("%s:\tcount %d\n", name, i); zstr_send (pipe, "$DONE"); zstr_free (&name); } čte a int main () { .... char *str = zstr_recv (actor); if (str && streq (str, "$DONE")) break;A tady vidíme flexibilitu třídy zactor, knihovny zeromq a posílání zpráv. Je triviální zajistit komunikaci mezi hlavním vláknem a actory.
static void s_actor1 (zsock_t *pipe, void *args) { zsock_signal (pipe, 0); zpoller_t *poller = zpoller_new (pipe, NULL); while (!zsys_interrupted) { void *which = zpoller_wait (poller, -1); if (!which) break; zmsg_t *msg = zmsg_recv (pipe); char *cmd = zmsg_popstr (msg); if (!cmd || streq (cmd, "$TERM")) { zmsg_destroy (&msg); zstr_free (&cmd); break; } else if (streq (cmd, "COUNT")) { char *smax = zmsg_popstr (msg); int max = atoi (smax); for (int i = 0; i != max; i++) zsys_info ("count %d", i); zstr_send (pipe, "$END"); } zmsg_destroy (&msg); zstr_free (&cmd); } zpoller_destroy (&poller); } ... int main () { zactor_t *actor = zactor_new (s_actor1, NULL); zstr_sendx (actor, "COUNT", "42", NULL);Posílání dat do actoru je snadné. Funkce
zstr_sendx
odešle zprávu s vícero rámci (frame), která bude předána actoru. V těle actoru je zpráva zpracována a provedena.
Typický actor ovšem nekomunikuje pouze ze svým socketem pipe, ale obvykle má otevřených vícero socketů, které mpořebuje číst. Na tohle se hodí další třída zpoller
, která čeká tak dlouho, než se na jednom ze sledovaných socketů neobjeví data, která je možné číst.
libmlm.so
) a démon (malamute
), který spouští actor mlm_server
. Tento model je extrémně flexibilní, protože umožňuje snadný vývoj, testování i integraci do libovolného kódu. V zásadě je smyčka pokus/omyl je extrémně krátká a zároveň vývojář nepotřebuje znát LD_PRELOAD
hacky jako cwrap
, socket_wrapper
a podobně.
Spuštění samotného brokeru potom vypadá zhruba takto ...
#include <malamute.h> ... char *endpoint = "inproc://@/malamute"; zactor_t *server = zactor_new (mlm_server, "Malamute"); if (verbose) zstr_sendx (server, "VERBOSE", NULL); zstr_sendx (server, "BIND", endpoint, NULL); while (true) { char *str = zstr_recv (server); if (str) { puts (str); zstr_free (&str); } else { zsys_info ("Interrupted"); break; } } zactor_destroy (&server);Celý malamute potom běží jako actor, který ovšem na některé formy komunikace spouští další actory. Stejně tak klientská část je actor, takže i přes poměrně jednoduché API člověk má program, kde beží a spolupracuje několik vláken. Ovšem o malamute až nekdy příště.
Tiskni
Sdílej:
Ladit takové systémy není zrovna triviální. Jsou tu tedy nějaké doporučené postupy – jak to co nejvíc zpřehlednit a usnadnit pochopení ostatním (a svému budoucímu já)? (protože psaní takových programů se někdy nejde vyhnout)Tak zrovna ohledně zeromq a actorů, tak postup je takový, že si člověk navrhne schéma a typ zpráv. Potom se postaví prototyp, který se otestuje na očekávaný výkon. No a pak se řeší binární formáty dat a podobně. V zásadě postup je rychlá iterace pokus/omyl a unit testy. Právě actor model a zprojekt k takovému stylu vývoje přímo vybízí. Ladit takové programy v debuggeru nelze (s výjimkou code dumpu). Jediná metoda jsou ladící výpisy. Výhoda je v tom, že při rychlém iterativním vývoji člověk napáchá pár chyb na jejichž řešení si na ta správná místa musí přidat ladící výpisy. Potom jsou obecnější rady, jako mít plně dokumentované a otestované API, nesdílet stav mezi komponentami a podobně.
Ladit takové programy v debuggeru nelze (s výjimkou code dumpu).Počítám, že na tyhle věci by se dal nasadit koncept Time traveling debuggeru, to by mohlo fungovat velmi pěkně. (Ačkoli implementace by asi nebyla úplně triviální.)