Pohádka o třech sousedech

15.2.2012 18:32 | Přečteno: 1908× | Úvahy | poslední úprava: 15.2.2012 18:36

Média jsou již nějakou dobu plná událostí, které se odehrávají v Řecku. Názory na celou problematiku řeckého zadlužení se různí. Jsou lidé, co s Řeky soucítí a s jejich demonstrováním souhlasí. Jiní zase Řeky považují za nezodpovědné ztroskotance, kteří se ke svému dluhu nejsou schopni postavit čelem. Oba tyto názory považuji za poněkud černobílé. Podobně černobílý příspěvek Martina Weingarta pod článkem z aktuálně.cz (je hned na prvním místě v diskuzi a má mnoho kladných hodnocení) mě vyprovokoval k napsání krátkého příběhu.

Pohádka o třech sousedech

Za sedmero horami a řekami bylo jedno malé městečko, žilo v něm několik sousedů, mezi nimi i Pepa, Georgis a Hans. Georgis nebyl moc bohatý, kdyby měl žít jen ze svého platu, musel by žít skromněji než jeho bohatší sousedé. Georgisovy děti byly smutné, záviděly dětem ostatních sousedů, chtěly mít stejné hračky jako mají oni. Byl tu ale soused Hans, který vlastnil velký grunt, ten nabídl, že Georgisovi půjčí, za nemalý úrok samozřejmě. Georgis si začal půjčovat u Hanse pravidelně, aby mohl dětem zajistit nejnovější a nejlepší hračky. Georgisovy děti vypadaly spokojeně, ale Georgis už celé dny vydělával jen na to, aby Hansovi mohl splácet šílené úroky.

Po několika letech nastal zlom. Georgis už nebyl schopen splácet ani úroky a přiznal se ostatním sousedům v jaké je situaci. Sousedé se na Georgise zlobili: "Ten Georgis, který svým dětem kupoval celé roky tak drahé hračky, ten že nemá peníze? Vždyť naše děti se mají daleko hůře, než jeho!" Sousedé rokovali, jak by mohli Georgisovi pomoci, nikdo mu ale nechtěl půjčit, každý věděl, že by své peníze nikdy neuviděl. Jediná šance pro pana Georgise by byla vyhlásit osobní bankrot a začít hospodařit znovu a rozumně. Tahle možnost se ale nelíbila panu Hansovi, nasypal už do Georgisovi domácnosti moc peněz a bavilo ho roky žít z vysokých úroků, s pocitem, že má u Georgise schované jmění. Hans ale nebyl hloupí, věděl že podobná situace jednou přijde a on bude muset dostat z Georgise své peníze zpět. Proto dříve Georgisovi půjčoval s vědomím, že Georgis utrácí vše za hračky.

Jak byl ale Hans na podobnou situaci připraven? V pohádce jsme se zapomněli zmínit, že Hans byl od začátku starostou celého městečka. A tak Hans připravil obecní nařízení, které zavazuje sousedy, aby založili společný rozpočet. Do tohoto rozpočtu dají všichni sousedé svoje peníze a když bude mít někdo problém, například bude dlužit, zaplatí se dluh z tohoto rozpočtu. Hans vydal uvedené nařízení a pozval k sobě ostatní sousedy, aby ho podepsali. Sousedé se radovali: "no to je ale chytrý nápad, to nás všechny ochrání před pohromami". Jediný komu se nařízení nelíbilo byl soused Pepa. Pepa byl takový kverulant, kterého ostatní sousedé nebrali moc vážně, pořád se mu něco nelíbilo. Sám Pepa nebyl žádný charakter, dokonce ani jeho vlastní děti ho něměli moc rádi, a tak ho ostatní sousedé moc neposlouchali.

V tom na schůzku přišel Georgis, byl nešťastný a celý rudý vzteky. Georgis řval na sousedy: "Prosím nechte mě vyhlásit bankrot, nechte mě žít". Byl ale tak zmatený a rozčílený, že mu ostatní sousedé nerozuměli co říká. Byl tu ale Hans, který pohotově přiskočil a všem vysvětlil: "Podívejte se, léta kupoval svým dětem drahé hračky, na které jste vy něměli. A teď by se ten nezodpovědný člověk chtěl na všecko vykašlat! Vždyť si i vy ostatní ke mě dáváte naspořené peníze zadarmo do úschovy, tenhle člověk by vás o ně chtěl obrat! My mu chceme společně pomoci aby nezbankrotoval a on tady na nás řve a nadává nám."

A tak nějaký Pepa, který v tomto příběhu nehrál téměř žádnou roli, nakonec odepřel své vydělané peníze svým dětem, dal je do společného fondu, ze kterého se pomohlo Georgisovi splatit dluh u Hanse. Hans dostal své peníze zpět a může začít Georgisovi půjčovat znovu, protože kdyby byl nějaký soused v nouzi, společný fond mu pomůže.

Kdyby Vám milí bloggeři některá pasáž neseděla, zkuste ji přepsat v diskuzi podle svého :). Za případné pravopisné chyby se omlouvám ;)        

Komentáře

[Miriam]

Děkuji za pěkný blogový zápisek, skvěle se četl. Miriam

[loki]

Jj. Cely ten eurosocialismus stoji za starou backoru. Tezko Hansovi vycitat, ze kona jak kona. Ale Pepa by se toho ucastnit nemel.

[loki]

Abych to upresnil. Problem nevidim v tom, ze nekdo nekomu pujci. Problem vidim v tom, ze ten, kdo se chce zadluzit, je stat - tedy vlada zadluzi vsechny obcany, ale nejvetsi brime z daneho dluhu nesou samozrejme ti schopnejsi (lhostejno zda pravnicke nebo fyzicke osoby), jelikoz plati vetsi dane (prime i neprime). Stat to samozrejme nemuze tocit do nekonecna, takze musi minimalizovat sve vydaje - coz je spravny zpusob, ktery vsak mel predchazet zadluzovani. Obcas vsak nektere partaje dnes uvazuji o zvysovani danove zateze a dokonce i o progresivni sazbe, coz je amoralni a ekonomiku zpomalujici a deformujici princip. Proste stat se zadluzovat nesmi - leda v pripade valky nebo tak. Chapu demonstranty, ze demostruji. Nikomu se nelibi nutnost snizit svou zivotni uroven. Vsemozne skrty a propousteni jsou drasticka a skokova opatreni, ktera vsak imho budou nutna i u nas. Hlavni kritiku ale necht nese ten(partaje, vlady, koalice), kteri dopustili stavajici stav - svazujici legislativa pro spolecnosti (zakonik prace, atd), zbytnely statni aparat, astronomicke vydaje na socialni davky (duchody, podpory, atd.), statni skolstvi, statni zdravotnictvi a slo by pokracovat. Ono kdyz daneho urednika ani neprijmete, tak usetrite penize, protoze ho stejne vetsinou nepotrebujete, a on nebude potom nastvany, kdyz dostane padaka.

[Migi]

ale nejvetsi brime z daneho dluhu nesou samozrejme ti schopnejsi

a to ji mají nést ti méně schopní, protože jsou .... méně schopní?

odpovednost za dluhy má nest ten, kdo je naseká. A už jsi slyšel o tom, jake daně se platí ve státech Skandinávie, tedy státech, které jsou často dávány za vzor?

Jinak i s rovnou daní by nebylo extrémních dluhů, kdyby 1) nevládli zloději a 2) kdyby se to, co lze vyrobit ve státě, nedováželo z "levnějších krajin". Není průmysl, není práce, nejsou platy, nejsou daně, ale jsou dluhy.

Nejsem ekonom a proto v tom vidím logiku. Jestli je tu nějaký "ekonoooom", určitě ted přijde s kupou argumentů, které budou stejně pravdivé jako to, že Řecko splatí své půjčky (což už po dvou seškrtáních ani nemůže).

[loki]

Obycejnou uvahou dochazim k tomu, ze pokud mame demokracii, tak by dluh meli nest vsichni stejne. Vlady a poslanci tezko mohou nest odpovednost za dluhy - 1. je to nerealne, 2. jsou to voleni zastupci vyjadrujici vuli lidu.

To, ze s rovnou dani by nebylo dluhu, kdyz by nevladli zlodeji, pod to se klidne podepisu. Kazdopadne je daleko lepsi nechat vice penez v soukromem sektoru (mensi dane, mensi mira prerozdelovani) a tim omezit tuto "zlodejskou rezii statu". Dovoz z levnejsich krajin je spravny a neni na nem nic spatneho, je to svobodny trh.

Recko se hlavne nemelo vubec zadluzit. Jestli muze dostat svych zavazku, to si netroufam tvrdit. Ono i to seskrtani je takove velmi vtipne...

[JS]

Obycejnou uvahou dochazim k tomu, ze pokud mame demokracii, tak by dluh meli nest vsichni stejne.

Privatizace zisku ale socializace ztrat? Odpovednost za dluhy nese dluznik _a_ veritel. Zejmena na to druhe se zapomina. A take se zapomina na to, ze dluhy soucasneho Zapadu nikdo nikdy splacet nebude. A je to v poradku. Od toho jsou totiz uroky.

Vlady a poslanci tezko mohou nest odpovednost za dluhy - 1. je to nerealne, 2. jsou to voleni zastupci vyjadrujici vuli lidu.

A vyjadruji vuli lidu? Zvlast v pripade Recka, ktere falsovalo hospodarske vysledky?

[loki]

Privatizace zisku je legitimni - zakony neni nikdo omezovan a mame +- stejnou sanci dosahnout uspechu - samozrejme s ohledem na vrozene dispozice, puvod, zebricek hodnot, vychovu - proste objektivne spravny princip. Samozrejme lepsi postaveni by melo jit ruku v ruce s moralkou a solidaritou. Dluhy statu jsou vsak neco jineho. Na statni urovni kopou nasi predstavitele za nas za vsechny, vsichni mame stejnou vahu volebniho hlasu => odpovednost za dluhy mame vsichni stejnou. V pripade, ze se stat nezadluzi, je to idealni a nemusi se to resit. Pokud se zadluzi, je to spatne a clovek platici vyssi dane statu nese vetsi brime statniho dluhu.

To, ze riziko ma nest i veritel je logicke - proste riziko podnikani. Kdyz to dluznik zabali a rekne, uz nic platit nebudu, tezko z nej asi na statni urovni nekdo z nej neco dostane.

[JS]

A mne je zde vytykano, ze..

Samozrejme lepsi postaveni by melo jit ruku v ruce s moralkou a solidaritou.

..jsem idealista a ze..

Na statni urovni kopou nasi predstavitele za nas za vsechny

..spatne vnimam realitu.

No, cloveka potesi, ze na tom neni nejhur.

[loki]

Idealiste jsme vsichni - nebo alespon kdo neni idealista, pripravuje se o rozmer zivota... To jak kdo vnimame realitu a kdo je na tom lepe a hure, je velmi relativni...

[JS]

Ne, idealismus sam o sobe neni spatny, ale mel by byt realisticky a ve vecech, u kterych je alespon moznost, ze funguji. Ale predstava, ze kdyz dame nekomu moc, tak on se najednou zacne chovat zodpovedneji (neco jako Jedi?) a vubec lidsky lepe je opravdu z rise pohadek.

A samozrejme, moralka (nikoli ovsem realita) je relativni, az na nositele "objektivni" pravdy (viz vas prispevek vys) jako jste vy..

[Migi]

Svobodný trh beru jen mezi ekonomikami se stejnými zákony/stejnou úrovní. Ale stěhování výroby do států třetího světa ve jménu maximalizace zisku managementu a obhajovat to svobodným trhem, to je doslova podraz na lidi.

Zkrátka nemůžeš zavádět svobodný trh a ani společnou měnu mezi nesrovnatelnými ekonomikami.

Neviditelná ruka trhu všechno vyřeší. Možná vyřeší. Jednou.

[loki]

Muzu, proc bych ho nezavadel? Prave v te rozdilnosti a prizpusobeni je sila kapitalismu. Centralniho planovani deformujiciho snad vsechno jsme si snad uzili dost. Bohuzel z EU se take stava takovy direktivni organ - to je jen signal jit pryc. Proste, kdyz nekdo vyrabi levneji v nejake exoticke zemi a existuje pro jeho produkty poptavka, co je na tom spatneho? Nabidka a poptavka jsou urcujici a ta neviditelna ruka trhu je imho to nejlepsi, co clovek dokazal vymyslet.

[Migi]

takže by ses s čistým svědomím šel postavit před osazenstvo firmy a oznámil jim:

"Všichni máte padáka, místo vás teď budou vyrábět děti a jiní ubožáci kdesi v Číně a Barmě." ?

To svědčí o tom jaký jsi člověk.

[loki]

Omlouvam se za opozdenou reakci.

Vami nastinena situace je strasne slozita a proto se prosim pripravte na velmi dlouhy prispevek, protoze k tomu, abych vyjadril svuj nazor, potrebuji nyni spoustu prostoru. Nastesti se pohybuji dlouho v oboru, jehoz cinnost prakticky nelze offshorovat. Pokusim se vsak vzit do clena vedeni spolecnosti(castecne diky i svym zkusenostem), ktery by resil vami nastinenou situaci a mel by moznost o tom sam rozhodnout.

Nejprve je treba si uvedomit, ci je vlastne dany "byznys". Pokud bude spolecnost cela moje, mohu si rozhodovat, jak budu chtit. Pokud se sam budu zodpovidat akcionarum spolecnosti, bude situace samozrejme absolutne odlisna. Dejme tomu, ze spolecnost bude vyhradne ma, abych mel moznost o vsem rozhodnout - to nam implikuje to, ze dana spolecnost bude celkem mala. A u malych spolecnosti celkem plati casto opomijena vec - mistni lide vas znaji nebo si o vas alespon povidaji, coz tvori cast vasi image a castecne reklamu. Dale je treba si uvedomit, ze ja sam mohu znat spoustu mistnich lidi a treba i svych zamestnancu. Tyto faktory hraji roli a dobry podnikatel je nesmi opomenout. Mluvim z vlastni zkusenosti a v CR opravdu plati, ze u mesta do 100 tis. obyvatel hraji mistni vztahy velkou roli. Proto se vam v tomto meritku casto vyplati to, kdyz nejste dusledni ve vymahani dluhu - delame to tak, ze zkousime cca 5x volat, potom na dane misto jede nas clovek s pokusem o osobni kontakt s dluznikem - tato procedura zabere cca 7 mesicu, coz je pro dluznika dostatecna doba na reseni situace. To vedomi, ze se snazite lidem vyjit vstric - komunikace, splatkove kalendare, zadne penale... to dela na malych mestech u lidi strasne moc. Je mi jasne, ze to neplati globalne, ale v mem oboru to dela hodne. Obcas se dokonce i vyplati podrzet v praci zamestnance, pro ktereho neni prace - je to slozite (delka toho, kdy neni zadna prace, vzdelani zamestnance, pracovni moralka, naklady na vzdelani, zdravotni stav, vek, atd.) ale obcas je faktorem i to, ze se vam vyplati mu par mesicu platit za nic, nez aby vas pomlouval, ze byl vyhozen. Nejde to donekonecna, ale u verejne vazenych lidi se to vyplati.

Musim se ale dostat zpet k tematu. Me davne zkusenosti, ktere mohu v tomto pripade aplikovat, prameni z prace v jedne mensi spolecnosti, kde ve vyrobe (potencialni offshore subject) pracovalo cca 40 lidi. Jednalo se o obor, ktery nelze presunout do zahranici, ale to je ted jedno. Ted zde narazime na to, jaky jsem clovek (coz jste nejakym zpusobem zminil v nadprispevku).

Osobne mam rad svou dobrou zivotni uroven (definice tohoto pojmu je vsak silne relativni). Nikdy bych nepripustil, aby mi nepotrebny a nehodnotny (opakuji NEHODNOTNY) zamestnanec redukoval mou zivotni uroven (potazmo me rodiny a blizkych). Na druhou stranu, pokud citim, ze daneho cloveka pouziji nebo potrebuji (nebo lepe receno, ze se mi vyplati), jsem ochoten ho zamestnavat - a to za mzdu takovou, ktera se mi vyplati(to, co se vyplati je slozitejsi: vzdelani, vek, deti, zdravotni stav, nemocnost, vyhled do budoucna, atd), proste vetsinou je to mzda, za kterou se nemusim jako zamestnavatel stydet - to se mi regionalne vyplati - 1. neozebracuji mistni lidi, 2. respektuji mistni zname lidi, ktere nevykoristuji, 3. davam mistnim lidem slusne zivobyti, atd.

Dalsim faktorem je prosta lidska slusnost. Jakozto vedouci pracovnik v relativne malem meste mate omezene pole pusobnosti, ktere omezuji nasledujici faktory: 1. mistni lide vas znaji a vy znate je, 2. muze stat, ze znate sveho zamestnance. 1. faktor musi hrat velkou roli - utvarite spolu-image sve spolecnosti a to si musite v tuto chvilku uvedomit(o tom jsem jiz celkem mluvil), 2. pokud je dany zamestnanec pro vas NEHODNOTNY (i pres vsemozne zminene faktory), mel byste ho vyhodit.

Druha alternativa je pro "lokalniho" podnikatele velmi tezka vec. Pokud je pro vas opravdu nehodnotny a v nejakem rozumnem case se nerysuje zisk, tak musi jit pryc, tak to funguje.

Takze abych to nejak uzavrel. U celku zamestnancu bych zvazil ruzne faktory(naklady na vzdelani, vek, nemocnost, lokalitu, efektivitu, osobni vztahy, atd.) - to bych srovnal s naklady vyroby v zahranici. Pokud by se jednalo opravdu ciste o mou firmu a nebyl bych limitovan svou zivotni urovni, tak bych k plusu tuzemskych zamestnancu dal par desitek patriotickych procent - kvuli vsestran[n]osti ceskeho zamestnance a memu citeni.

Pokud by vyhralo zahranici, tak bych se po takovemto procesu postavil pred zamestnance a sve rozhodnuti jim sdelil - zvyknete si - je jedno, jestil davate padaka jednomu cloveku nebo deseti najednou - osobne jsem celkem empatik - boli mne to ale jinak to nejde. Samozrejme k danemu (a velmi zavaznemu) rozhodnuti musite pripocist predpokladanou reakci zakazniku... tj. take velmi berna mince...

[loki]

For je prave v te nabidce a poptavce. Napr. v dnesni dobe jsou zemedelcum davany vsemozne dotace. Nekteri zemedelci rikaji, ze by bez nich zkrachovali. Jejich dotace jsou amoralni uz z principu - 1. jine obory podnikani zadne dotace nemaji, 2. nekdo musi zaplatit dane na to, aby dotace byly udeleny, 3. dotace a kvoty jsou nerovnomerne v ramci EU cimz absolutne deformuji trh - viz. nase cukrovary, ktere pred vstupem do EU fungovaly x let. Pres to vsak se v CR uzivi zemedelci, kteri zadne dotace nedostavaji. Jde jen o to se adaptovat a z dane situace vytezit pro sebe co mozna nejvice. Tito zemedelci, ktere dobre znam a nakupuji u nich, sli proste z dobou: zjistili, ze se jim uz nevyplati prodavat sve produkty klasicky (velkoodberatele, vyrobci potravin), tak se preorientovali - pestovani cistych plodin (po tom pry je ted velka poptavka), dodavka cistych produktu malo-zpracovatelum (reznik delajici vlastni vyrobu klobas, salamu a dalsich veci z pouze specialne chovanych zvirat), atd. Dokonce ma znamy i sluzbu, ktera vam na zavolani doveze cokoli z jeho nabidky az pod nos k vam domu. Samozrejme si dane sluzby zaplatite, ale nikdo vas k tomu nenuti - je to o te dobrovolnosti a tom zvazit uzitek z daneho produktu. Ja techto sluzeb vyuzivam - nekdy je to objektivne lepsi, nekdy mam pocit ze je to lepsi, nekdy mam alespon patrioticky pocit, ze nakupuji od Cecha veci vyrobene Cechem. Ale lidem, pokud jde o cenu, tezko vycitat, ze kupuji levneji. A podnikatelum tezko vycitat, ze jim to nabidnou. To je krasa nabidky a poptavky.

[Migi]

3. dotace a kvoty jsou nerovnomerne v ramci EU cimz absolutne deformuji trh

Tak s tímto absolutně souhlasím. Avšak jakmile stát zjistil, že unije naše podniky nedokážou konkurovat dotovaným podnikům ze zahraničí, mělo okamžitě dojít ke státní regulaci dovozu v zájmu udržení našeho trhu, našeho trhu a naší zaměstnanosti. Namísto toho se jen přihlíží jak naši lidé přicházejí o práci.

[loki]

Naopak. Ma platit minimum statnich dotaci a regulaci. To, co rozhodne, je poptavka zakazniku.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

3. dotace a kvoty jsou nerovnomerne v ramci EU cimz absolutne deformuji trh - viz. nase cukrovary, ktere pred vstupem do EU fungovaly x let.

Tenhle priklad je postaven na hlavu - ty cukrovary tu fungovaly prave proto, ze (jeste pred vstupem do EU) byly na dovoz cukru ze zahranici (krome SR) vysoka cla. Prestaly fungovat proto, ze EU omezila zasahy do trhu s cukrem - napr. snizila intervencni ceny cukru (cimz je priblizila mezinarodnim trznim cenam) a vyrazne otevrela moznost dovozu levneho cukru z rozvojovych zemi.

[loki]

Na to, abych posoudil vas nazor, nema nyni dostatek informaci. Kazdopadne pokud se nekde neco vyplati vyrobit a dovezt, je to lepsi nez to vyrabet a prodavat u nas. Ovsem pokud vytvaret bariery na statni urovni, tak je lepsi v Praze nez v Bruselu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ovsem pokud vytvaret bariery na statni urovni, tak je lepsi v Praze nez v Bruselu.

Pripadne bariery na hranicich CR by deformovaly trh daleko vic nez bariery na hranicich EU, nebot CR je otevrena ekonomika s malym vnitrnim trhem, zato EU jako celek je prevazne uzavrena ekonomika s obrovskym vnitrnim trhem.

[lucorp]

"Kazdopadne pokud se nekde neco vyplati vyrobit a dovezt, je to lepsi nez to vyrabet a prodavat u nas" - a v tomto je prave chyba usudku v manazmentoch sucasnych podnikov. Z kratkodobeho hladiska sa to mozno oplati kvoli vyssej konkurencieschopnosti, z dlhodobeho hladiska je to kopanie si vlastneho hrobu. Co si myslis, ak bude vacsina vyroby v zahranici, kto bude nakupovat na domacom trhu a hlavne zaco, ked peniaze za nakup smeruju zas von?

[Chulda]

Jenže když nemůžete zaplatit moc za pěstování a zpracování cukrové řepy (protože jinak jste moc drazí) a přitom ta výše platu navíc není zajímavá pro místní, pak efekt pro místní ekonomiku je stejně mizivý (pracovali by tam cizinci a bylo by to tak drahé, že by si to stejně nikdo nekupoval).

Nicméně pokud nevíte co s penězi, můžete pracovat na dlouhodobém hledisku...

[Thorby]

v tomto prípade býva dôvodom na presťahovanie výroby lacnejšia pracovná sila, dotácie, menšia záťaž na firmu (dane & byrokracia), výhodnejšie podmienky pre zamestnávateľa (čo je sčasti aj predošlý bod). Morálne dôvody ako presťahovanie sa bližšie k odberateľom ignorujme).

Vo všetkých prípadoch sa otvára priestor buď na lepšie zisky alebo na lepšie ceny (pri zachovaní ziskov). Keďže však lepšie zisky je možné dosiahnuť zvýšením cien bez šaškovania so sťahovaním výroby, potom presťahovanie výroby znamená znižovanie cien (než vyslovíš opak, pokiaľ nepredpokladáš zlé rozhodnutie firmy, skús to poriadne zvážiť, imho ostávajú v konečnom dôsledku nelogické blbosti).

Takže máme znižovanie cien za tovary (a služby). Super, môžme ostávajúcim zamestnancom znížiť platy a zachovať im životnú úroveň (resp. kombinácia toho), čím sa zníži počet zamestnancov, ktorých ohrozuje (z ľubovoľného dôvodu) lacnejšia výroba v iných krajinách. A zároveň sa otvára priestor pre opätovné zamestnanie ľudí, ktorí prišli o svoju prácu presťahovaním výroby a to buď do (v podstate) rovnakej výroby ako predtým alebo do úplne novej výroby, ktorá bola dovtedy príliš drahá.

[JS]

Cela tahle pekna uvaha (az na posledni vetu, ta je ponekud mimo) ma jednu zasadni vadu, ze neodpovida realite. Prestoze produktivita roste, realne platy stagnuji nebo dokonce klesaji. Ono jestli to nebude tim, ze opakem zvysovani neni snizovani, ale nezvysovani.

[Thorby]

Kam potom putuje ten rozdiel v nákladoch na výrobu tu a nákladoch na výrobu tam? Do vačkov majiteľov/vedenia firmy?

[JS]

Ano.

[Thorby]

To implikuje tvoju vieru vo (ako-tak) fungujúci trh (tu), pretože by inak mohli zvýšiť ceny bez nutnosti sťahovania výroby do nejakej tramtárie (tam). Potom sa vynára otázka, prečo by sa tam nemohla presťahovať konkurencia, ktorá drží zisky tu na určitej úrovni?

[JS]

Oni nemuzou donekonecna zvysovat ceny uz proto, ze jakmile nasadi monopolni cenu (k cemu obvykle smeruje jakakoli "konkurence", ale to je na delsi vysvetlovani), tak ta je maximalni mozna (co se vyplati vyrobci), limitovana pouze poptavkou.

Te druhe otazce moc nerozumim, ale proc by mela firma drzet zisky na urcite urovni a ne se je snazit zvysit?

[Thorby]

nižšia cena je jedným z jednoduchších spôsobov eliminácie konkurencie a v konečnom dôsledku zvyšovania ziskov. Tj. nezvýšením zisku môže firma znížiť ceny a teda zvýšiť zisk.

[JS]

Predne, pri monopolni cene firma snizenim ceny nezvysi zisk, z definice.

K eliminaci konkurence cenovou valkou musi platit urcite podminky. Ty podminky jsou, ze ten protihrac musi byt dost maly na to, aby se vyplatilo ho eliminovat, a cena za zmenu dodavatele dost velka (nenulova), aby se vyplatilo do takove cenove valky vubec jit. Specialne, v modelove situaci "dokonale konkurence", tedy trhu, kde je mozne zmenit dodavatele za nulove naklady, a vsichni vyrabi stejne produkty, a vsichni vedi vsechno, je snizeni ceny pod monopolni uroven _vzdy_ iracionalni rozhodnuti.

[JS]

Vlastne nemusi v posledni vete to vzdy iracionalni. Pokud jsou nejake fixni naklady na vyrobu, pak se to muze vyplatit. Hm, zajimavy problem, budu si to muset trochu promyslet.

Kazdopadne, cenove valky nejsou automaticke a je pro ne potreba urcitych podminek.

[Gilhad]

trivialne - pokud (docasnym) snizenim ceny vysoupnu z trhu vyrobce automobilu (a prechod k jinemu dodavateli je prakticky zdarma - normalne clovek auto koupi kde chce), tak jakmile vypadne muzu cenu vyrazne zvysit, protoze nez povstane novy vyrobce automobilu, postavi tovarny, ziska patenty, vytvori plany, oteskuje, ziska certifikaty atd atd, tak utece takove vody v potoce, ze nova auta od nej bude kupovat nejdriv tak dalsi generace ... (a nez se zabydli na trhu, splati investici a bude silny v kramflecich, tak ho nejspis sejmu podobnou fintou snadno znovu)

(Nevyznam se v autech a auto prumyslu, ale jde o predstavu, nikoli konkretni implementaci)

[JS]

Ano, presne to jsem mel na mysli, kdyz jsem psal ten puvodni prispevek. Akorat jsem si chtel rozmyslet, nakolik se pak tem novym vyrobcum aut vubec vyplati vstupovat na ten trh, pokud neco takoveho riskuji. Takze pokud zastanci "volne souteze" spolehaji na toto pro snizeni ceny, problem se presouva tam. Takze dost mozna moje puvodni tvrzeni plati, jelikoz je vstup nove firmy na trh v takove situaci tim iracionalnim pocinem (a ja tak nejak implicitne predpokladal racionalitu ostatnich hracu).

[M-train]

Jeste k tem faktorum, nekdy opravdu clovek nema k dispozici vsechny informace, proc se nejaka firma rozhodla k nejake strategii, a pak to pro laika vypada jako naivni rozhodnuti. Kdyz jsme treba u tech aut, tak bylo zajimave sledovat paralelne anabaze Volva a Saabu, zhruba na stejne startovni linii - Volvo dokazalo utect z tragicke vazby na Forda, zatimco Saab vypada, ze se utopi ve vlastnich s...problemech s rozhodovanim.

[JS]

Asi ano. Jelikoz je tam nejistota, je to vzdycky od odhadu a tedy trochu nahodile. Navic i lide nekdy proste jednaji iracionalne. Muze se stat, ze si nekdo zalozi firmu a jeho cilem je vyrabet kvalitni produkt za slusnou cenu, ne vydelavat penize (a nebo veri, ze to k tomu vede). Pak muze nasadit tu cenu niz nez by podle poptavky bylo optimalni. Tim vlastne vyvola cenovou valku "omylem".

[Thorby]

lenže ak je za tým vyšupnutím v podstate len cenová vojna vďaka presťahovaniu výroby, potom síce možno nejakú konkurenciu vyšupneš, ale nejaká konkurencia sa presťahuje za tebou a ste tam, kde ste boli. V podstate rovnaké zisky a nižšie ceny.

S tým výrazným zvýšením cien opatrne, pretože to síce zvyšuje zisky, ale zároveň zvýhodňuje či rovno vytvára príležitosť pre konkurenciu.

[JS]

No vzdyt prave proto se ta cenova valka vetsinou nedela! Musi tam byt duvod, kterym je zisk vetsiho trzniho podilu (to ma ale smysl jen tehdy, pokud si ta firma muze zakaznika nejak udrzet a pozdeji ho zkasnout, nebo pokud tu druhou firmu muze uplne znicit).

[Thorby]

dôvodom môže byť nový biznis pre nového/rozširujúceho sa majiteľa...(ospravedlňujem sa za dlhšiu latenciu, trocha som rozmýšľal...)

[Thorby]

BTW, tie reálne platy. Aké sú napr. prvé tri najväčšie položky, alebo najväčšie položky tvoriace napr. 1/2 v rozpočte podpriemerne alebo priemerne zarábajúceho človeka?

[pc2005]

Svobodný trh beru jen mezi ekonomikami se stejnými zákony/stejnou úrovní.

+1 Obchodovat v rámci EU pod stejnýma podmínkama a vůči vnějším obchodům jako celek (třeba s rozdělením zisků a nakladů).

[ScheRas]

Myslím že by to potřebovalo trošku upravit a to v tom stylu, že dluh museli splácet Georgeusovi děti, ale to je více-méně detail. Jinak se mi zápisek moc líbil. Takový oddych po Jílkových výlevech ;)

[regine2]

Před několika desítkami let Hansové se svým Fýrerem si zajeli na dovolenou k Georgisům. Vybrali Georgisům vše co měli v bankách, vyžrali ho v 1944 až k hladomoru, rozmlátili mu obydlí. Při válečných reparacích Hanse, které platil UK, US ... se na Georgise zapomnělo.

Historie jsou jednoduché jen pro novináře / média. Nebuďme takoví.

[w4rr10r]

Itálie je taky zadlužená a v Řecku byla na návštěvě.

[regine2]

Taliáni považovali Řecko za své území a budovali tam. Aspoň z toho co jsem viděl, dokonce hodně antických památek restaurovali. Dodnes střední vrstva považuje za "mondénní" mluvit italsky.

[w4rr10r]

A taky krom jiného dostali na budku.

[Vojtěch Trefný]

U Pepy byli Hansové na dovolené taky, reparace taky nedostal a co následovalo potom taky nebyla procházka růžovou zahradou a přesto neskončil jako Georgis.

Mimochodem, alespoň podle Wikipedie, Georgis dostal od George skoro 400 milionů dolarů.

[JS]

A co Ingólfur? O nem pohadka nebude?

[dementni.lojzik]

pohadka pekna, ale jak uz to u pohadek byva, s realitou nema temer nic spolecneho...

[ZAH]

Proč ?. Jen se musí uvést, že všechny jednající osoby mají ve svých lékařských záznamech slovo ambivalence.

[dementni.lojzik]

pak mi asi neco unika, co ze to teda ma spolecne s realitou?

[JS]

Ze si to kazdy vylozi po svem?

[dad]

nevim, co nam ma ta pohadka rict.

U pohadek je to tak, ze existuje nejake ponauceni. Napr. ta, ve ktere je Klaus nahy nam rika, ze neni vhodne, aby na cele statu stali namysleni, samolibi lide.

Ale jake ponauceni je zde?

[Dag]

Pohádka o pohádce. Celá pohádka úpoužívá jinou pohádku, a to pohádku o velkých zlém dluhu za který mohou nenažraní občané. Pokud možno občané jiné země než je ta naše. Tím pádem se občané za a) stydí že jsou tam neneažraní. b) nenávidí ještě rozežranější sousedy.

Tím vznikne pro pohádkáře potřebný klid na sanování průserů vytvořených nenažraným velkokapitálem (na jedned původů krize v roce 2008 se zapomnělo včetně role oněch agentůr rozdávajících AAA), na boj o udržení dolaru jako naftové měny... a na další

[Petr Tomášek]

Ach jo, zase jedna protineměcká sračka. Ještě ti tam chybí krakonoš a byla by to dokonalá komoušská vymývárna mozků...

[zdenek2008]

http://www.georgesoros.com/articles-essays/entry/interview_with_george_soros_angela_merkel_is_leading_europe_in_the_wrong_di/