Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Odkazy
Pri vývoji webových aplikácií je bežnou požiadavkou aby bol obsah viacjazyčný. Tento blog sa zaoberá návrhom modelov pre uloženie viacjazyčných dát a výhodami / nevýhodami jednotlivých návrhov.
Jazyk SQL neposkytuje žiadnu vstavanú podporu pre viacjazyčný obsah. Návrh databázovej schémy pre viacjazyčný obsahu tak zostáva len na databázovom programátorovi.
Na internete je možné nájsť veľké množstvo rôznych databázových schém, ktoré riešia viacjazyčný obsah. Nedá sa všeobecne povedať ktorá schéma je najlepšia. Vždy to závisí od konkrétneho prípadu použitia. V nasledujúcom texte som sa pokúsil zhrnúť výhody a nevýhody jednotlivých prístupov.
V celom blogu budem aplikovať návrh na model článkov. Polia nazov
a obsah
budú prekladané. Zvyšné polia budú rovnaké pre každý jazyk.
Tabuľka jazykov bude vyzerať nasledovne:
id | kod |
---|---|
1 | sk |
2 | cz |
V selectoch budem vyberať slovenskú lokalizáciu. Pre jednoduchosť nebudem používať join s tabuľkou jazykov. Namiesto toho budem priamo ako ID jazyka používať 1.
Pri tomto prístupe nedochádza k zmene schémy a preklady pre všetky jazyky sa ukladajú do tej istej bunky v špeciálnom formáte. Ako príklad si požičiam formát používaný pluginom qTranslate z Wordpressu. Nasledujúci kód reprezentuje český a slovenský preklad slova „Článok“.
<!--:sk-->Článok<!--:--><!--:cz-->Článek<!--:cz-->
Výber objektov je veľmi jednoduchý. Dáta je však potrebné následne spracovať v aplikácii.
SELECT vytvorene, autor, nazov, obsah FROM clanok;
Pri tomto prístupe sa do modelu pridá jediný stĺpec určujúci jazyk. Medzi jazykovými mutáciami nie je žiaden vzťah, takže v jednej jazykovej mutácii môžu byť úplne iné položky než v inej jazykovej mutácii, čo môže byť v niektorých prípadoch výhodné. Pri pridaní, alebo odstránení jazyka nie je potrebná žiadna modifikácia schémy.
Pre výber slovenských objektov stačí pridať podmienku where
.
SELECT vytvorene, autor, nazov, obsah FROM clanok WHERE jazyk = 1;
V tomto modeli bude primárnym (alebo minimálne unikátnym) kľúčom dvojica uuid
a jazyk
. Objekty (články) sú identifikované stĺpcom uuid
. Ten bude rovnaký pre všetky preklady článku.
Výber objektov je identický ako v prípade predchádzajúceho modelu.
uuid
pre objektyDo modelu pridá každý stĺpec toľkokrát, koľko jazykov bude v aplikácii podporovaných. Nepreložené stĺpce zostávajú bez zmeny.
Pre výber položiek v konkrétnom jazyku je potrebné modifikovať samotný dotaz. Jazykové suffixy musia byť preto chránené voči SQL injection.
SELECT vytvorene, autor, nazov_sk AS nazov, obsah_sk AS obsah FROM clanok;
Oproti predchádzajúcim spôsobom sa tu využívajú 2 tabuľky - časť pôvodnej tabuľky neobsahujúca preklady a tabuľka prekladov. Tá môže byť implementovaná buď prekladmi v riadkoch, alebo v stĺpcoch.
Pri výbere sa používa v oboch prípadoch join, čo môže mať vplyv na výkon. Pri použití tabuľky s prekladmi v stĺpcoch sa pri výbere v konkrétnom jazyku zase modifikuje dotaz a je potrebné zabezpečiť ho voči SQL injection.
-- clanok_row SELECT vytvorene, autor, nazov, obsah FROM clanok INNER JOIN clanok_row ON clanok.id = clanok_row.clanok_id AND jazyk = 1; -- clanok_col SELECT vytvorene, autor, nazov_sk AS nazov, obsah_sk AS obsah INNER JOIN clanok_col ON clanok.id = clanok_col.clanok_id;
Na túto otázku neexistuje jednoznačná odpoveď. Ak máme pevne danú schému, ktorú nemôžeme prispôsobiť bude jediným možným spôsobom uloženie všetkých prekladov oddelených rozumne zvoleným oddeľovačom do pôvodných buniek.
V prípade, že máme rôzny obsah v každom jazyku (napr. v každom jazyku budú iné články) bude najvhodnejším riešením model bez vzťahov medzi jazykmi. Ak však budeme chcieť tie isté objekty v rôznych jazykových mutáciách budeme musieť zvoliť inú schému.
Preklady v riadkoch poskytujú vysokú flexibilitu v možnosti zmeny podporovaných jazykov. V prípade článkov sa pri prekladoch bude opakovať autor a dátum. Schému je možné normalizovať rozdelením tabuľky na samostatnú tabuľku prekladov a zvyšný obsah (posledný príklad).
Preklady v stĺpcoch zachovávajú počet riadkov rovnaký ako počet objektov. Schéma je vhodná len v prípade, že sa v budúcnosti nebude manipulovať s podporovanými jazykmi. Pri väčšom počte jazykov a stĺpcov s prekladmi môže byť táto schéma veľmi neprehľadná. Presun prekladov do samostatnej tabuľky slúži len na sprehľadnenie pôvodnej tabuľky.
Tiskni
Sdílej:
Dovolím si o výkone JOIN
u tak trochu nesúhlasiť. Robievam s dosť veľkými databázami a nie len MySQL, ale aj s podstatne výkonnejšou PostgreSQL. Joiny (LEFT
aj INNER
) môžu mať podstatný vplyv na výkon. Nedávno som riešil problém s pomalým selectom (~2s). Po odstránení joinu klesol čas na ~0.01s. Samozrejme indexy boli nastavené správne a join ich používal.
Problémom v mojom prípade bola veľkosť tabuľky (> 100 000 riadkov) a výber 10 prvkov s offsetom 100 000. Pri výbere bez joinu to pre databázu znamená jednoduchý odskok na 100 000 pložku a vrátenie 10 nasledujúcich položiek. Operácia join však môže vrátiť aj viac, alebo menej riadkov než je v prvej tabuľke. Preto musí databáza pri offsete 100 000 skutočne vykonať join na 100 000 riadkoch. Ak samozrejme ide len o výber s malým offsetom bude mať join zanedbateľný vplyv.
So zvyškom príspevku súhlasím, sám dokonca nepoužívam id jazyka.
Pokud jde join přes primární nebo unikátní klíč, tak by s tím neměl být problém.
Práve, že tu problém je pretože ten join sa minimálne v postgresql materializuje. Obísť sa to dá limitom v subselecte. Nedávno som to riešil v jednej django aplikácii. Musel som optimalizáciou zájsť až po RAW query.