Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Krátce bych zde chtěl poreferovat o tom co se děje v CVS větvi E17.
Vývoj se v posledních měsících trochu zpomalil, i díky tomu že vyšel Yellow Dog Linux 5.0, tato distribuce využívá jako grafické prostředí právě E17.
Mezi nejdůležitější novinky patří nesporně přechod z ecore na efreet. Já osobně tento přechod považuji za nepodařený, právě kvuli tomuto přechodu jsem neaktualizoval E17 skoro 4 měsíce. Tento přechod přinesl především slušný zmatek do již tak nedávno překopávaného systému ikon, vývojář, který na tom pracoval svou práci nedodělal a tak je nyní situace dost špatná, některé aplikace využívají ecore, jiné efreet.
Další (alespoň pro mě) důležitou novinkou jsou ikony na ploše, zatím je to velmi nedoladěné, ale svůj úkol to splňuje dostatečně, pokud si tedy ikony připravíte například v gnome, nebo přes textový editor v adresáři ~/Desktop/.
Jsou zde ještě jiné novinky, ale ne tak významné.
Přikládám snímek obrazovky:
Tiskni
Sdílej:
Už to umí systray? Pochybuji.
Ohledně ikonek na ploše: proč to musí bejt sakra v adresáři ~/Desktop ? To je nějaká perverzárna jako u Gtk/Gnome? Snad jsme Češi, tak proč to neproženou v těch zdrojákách (když už je adresář nastaven napevno) třeba gettextem, aby se nám to přeložilo a mohli mít v ~ adresář Plocha místo odporného Desktop. V takovém KDE to jde nastavit v klikátku, takže plochu mížu mít třeba /v/adresáři/xxx.
Jaký že je rozdíl mezi těma dvěma zmiňovanými knihovnami?
b) ak niekto vymyslí doprednú kompatiblitu s budúcimi knižnicami a konfiguračnými, tak kľudne. Dovtedy osobne preferujem ~/Desktop
pred neprístupnou konfiguračnou premennou.
lib-kde-desktop
? lib-qt-desktop
? lib-gtk+-desktop
? lib-gnome-desktop
? lib-e17-desktop
?
V akej libke to vlastne bude pre KDE 55.0?
a vlastne, prečo nepreložiť aj /home
na /domáci adresár
? resp. /usr
na /užv
ak chcete prekladať, tak inak, napr nech si to preloží Konqueror, popr nech na filesystéme existuje ~/Plocha
, ale nech je možné aj ~/Desktop
.
Dôvod? V diskusii sa vynoril thread o Blizzard hrách, odporúčam prečítať, zamyslieť sa a porovnať s tým, čo vravím a čo vravíte vy.
bash -c "echo $DESKTOP_VARIABLE"
? Ohledně ikonek na ploše: proč to musí bejt sakra v adresáři ~/Desktop ?Souhlasím, taky mi to vadí (používám GNOME). Stejně jako ~/Templates atd. Ne kvůli tomu, že by to bylo anglicky, ale kvůli tomu, že zbytek adresářů mám pojmenovaný česky. Tohle by podle mě mělo jít nastavit.