Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Wayland byl vydán ve verzi 1.24.0. Jde o menší vydání po více než roce. Více funkcionality bývá přidáváno v průběžných vydáních Wayland Protocols.
Textový editor Geany byl vydán ve verzi 2.1. Jde o udržovací vydání po bezmála dvou letech. Obsahuje drobná vylepšení vyhledávání, aktualizace podpory zvýrazňování syntaxe a dále převážně opravy chyb.
Byly zveřejněny videozáznamy, dostupné také s prezentacemi přímo z programu, a také fotogalerie z open source komunitní konference DevConf.CZ 2025 konané od 12. do 14. června v Brně.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Uz nejaku dobu koketujem s Loxone.
27.6.2016 - UPDATE - restyling
Je to centrala "inteligentneho domu". Detaily si kazdy najde sam, v rychlosti len:
Dovody, preco som sa rozhodol pre Loxone ublognem v pripade zaujmu neskor, hlavnym dovodom bola snad ciastocna otvorenost systemu z tych "komercne" dostupnych. Cestou bezdratu typu EnOcean som odmietol ist (aj ked mam v plane par bezdratovych, ale nedolezitych prvkov).
Pribeh dnes zacne od konca - realizaciou vlastneho firmware do modulu Railduino.
Ako uz kdekto koketujuci s Loxone zistil, Loxone ma malo vstupov na tlacitka - nutnost kupit vacsi pocet Loxone modulov - a to ide dost do penazi. Najma pokial pocet tlacitok vyrazne presahuje pocet potrebnych vystupov, je to znacne neekonomicke. 12 vstupov 8 rele - 10k czk :( Rozmyslal som teda, ako to poriesit lacnejsie - na Loxone fore (nez ho zmrazili) boli odkazy na rozne moduly tretich stran. Narazil som okrem ineho na modul Railduino - ceske PLC postavene nad arduinom (s ktorym som laboroval posledny polrok - pouzil som ho ako platformu pre vyvoj seriakom ovladaneho led strip driveru).
Railduino je teda PLC, ma 12 vystupnych rele (max. 220V 5A), 24 digitalnych vstupov na tlacitka a dalsie veci, ktore momentalne nepotrebujem (i2c, pwm mosfet-y, analogove io atd...). Na moje pouzitie je to parada, s jednym max dvomi modulmi pokryjem potrebu vsetkych dodatocnych tlacitok S Loxone sa prepaja bud pomocou ModBus extension (modul Loxone za ~8k), alebo pomocou ethernetu a ModBus TCP.
Kupil som teda jeden kus na pokusy a prepojil to zatial ethernetom. Vysledok ma neuspokojil. Reakcie boli zahadne pomale - reakcia od kliku na tlacitko do zopnutia rele aj v tom najjednoduchsom Loxone plane bola tragicka (1-4 sec). Po dni skumania wiresharkom a kratkej konzultacii s autorom Railduina som dospel k rozhodnutiu vykaslat sa na cely ModBus protokol a komunikaciu s Loxone postavit na obycajnom plain udp broadcaste. To ma podla mna niekolko vyhod a niekolko nevyhod.
Vyhody:
Nevyhody:
*1 Vzhladom na to, ze Railduino je PLC postavene nad arduinom, co nie je ziaden priemyselny standard s mrakmi certifikacii odolnosti voci ruseniu a zivotnosti komponentov (a za adekvatnu cenu samozrejme) a ze elektroinstalaciu chcem postavit tak, aby dolezite veci boli priamo v Loxone a "komfortne prvky" volitelne v produktoch tretich stran som s pripadnou drobnou nespolahlivostou tohoto riesenia zmiereny.
Cely system navrhujem tym sposobom, aby dom dokazal nejak zit aj po smrti akejkolvek "inteligentnej" casti, co znamena:
Pokial dodrzim to, ze cely system bude v jednej izolovanej sieti, kde mi nebude kde-aky windows zasierat siet mrakmi broadcastov, ethernet kabelaz bude len v ramci jedneho racku a nebude roztahana na stovky metrov, neviem aky problem by mohol s udp broadcastami nastat a nemyslim si, ze by mal byt system nejak obzvlast nachylny k chybam. CRC mi poskytne ethernet frame, pokial budu v packete malformovane prikazy, tak sa proste nevykonaju, klik na vypinac proste nerozsvieti svetlo/nevytiahne zaluzie a vzdy sa da klik zopakovat. Otazkou je spolahlivost ethernet modulu pre arduino - ale to sa uvidi casom.
K samotnej uprave firmware:
Kedze som uz nad arduinom staval led driver, tusil som co a ako. Musim povedat, ze posledneho pol roka to u mna na stole sice vypada dost hrozne - po snad 25 rokoch som vytiahol (=kupil) pajkovacku, multimeter a zacal sa od zaciatku ucit to, co ma mala naucit stredna skola (elektro, ta mi moj vstah k elektrike na dlhych 20 rokov dokonale zhnusila a nenaucila ma v tejto oblasti absolutne nic). Plus som dost zacal zas programovat v C-cku :D.
Po chvili dumania a komunikacie s autorom Railduina som sa do toho pustil. Pan Sedlacek - autor tohoto device - bol velmi ochotny a poslal mi zdrojaky jeho firmware, takze som nemusel systemom pokus/omyl lovit, ktore piny arduina su kam zapojene (a nechcelo sa mi to trasovat ani lupou - railduino som samozrejme hned po vybaleni z krabice rozobral k preskumaniu :D).
Po par prvotnych neuspechoch a chaosom ohladne konfiguracie prvkov som zvolil broadcasty priamo na 255.255.255.255. To ma zase vyhody a nevyhody:
Vzhladom na to, ze nie je v ludskych silach normalnym zitim v dome a stlacanim tlacitok vygenerovat taky traffic, ktory by arduino/loxone zahltil, nevyhoda je ciste len teoreticka.
Loxone teda s Railduinom komunikuju pomocou UDP broadcastov na porty 44444 a 55555, pricom Railduino pri zmene stavu digitalneho vstupu broadcastuje command "rail0 i4 1" a po pusteni tlacitka "rail0 i4 0" (cislo za "rail" urcuje adresu, ktore railduino prikaz odoslalo [podla dip switchu na krabici], cislo za 'i' identifikuje digitalny vstup). Loxone na oplatku moze poslat prikaz "rail0 r5 on" a "rail0 r5 off", pricom cislo za 'r' urcuje cislo rele.
A to je vsetko. Neimplementoval som (zatial) ziadne dalsie funkcie railduina ako i2c, pwm vystupy atd... pretoze ich (zatial) nepotrebujem. Ci sa k tomu dostanem, netusim, takze nic neslubujem. Uz toto povazujem ako Java vyvojar za dobry vykon (C-cko som nevidel snad 12 rokov), tak uvidim, ako to bude fungovat.
Cele som to hodil na github aj s example loxone planom predkonfigurovany pre railduino dip switchom nastavene ako '0'. Neparne (liche)) vstupy spinaju rele, parne (sude) rele rozpinaju.
Postupne, ako budem loxone nasadzovat v reali mozno nieco napisem o teplotnych a pohybovych cidlach, nocnom orientacnom osvetleni postavenom z led pasok, multiroom audio postavenom nad raspberry-pi a ovladanom z Loxone a tak podobne.
Tiskni
Sdílej:
Pokud někdo zájem o drátové řešení domácí automatizace s vedením na nízkém napětí a samostatných vodičích (bez modulace na 230 V nebo napájecí DC napětí) na trochu slušnější úrovni tak jsem stále přesvědčený, že námi vyvinutý otevřený protokol uLAN je o třídu jinde než většina současných sigle master-slave systémů.
Základní funkce a propojení akcí lze nakonfigurovat přímo do distribuovaných jednotek, takže základní funkce zůstanou použitelné i pokud centrální uzel není trvale zapnutý nebo dojde k jeho selhání. Systém je multimaster, s deterministickou arbitrací přístupu, segment může být i přes 100m dlouhý a jednotky lze připojovat do desítek kusů sběrnicovým způsobem na průchozí linku.
Moje původní motivace bylo použití v laboratorních přístrojích, ale řešení i jiní používají v zemědělství a pokusně i několik domečků bylo jinými na tomto základu automatizovaných. Bohužel nejmasivněji zafinancovaný projekt v této oblasti byl na C# a uzavřený.
Sám na projekt teď čas nemám. Většinou jsme pro malé uzly používali NXP LPC, ale stálo by za to portovat drivery na nějaký levný MCU od ST.
http://ulan.sourceforge.net/Alternativou může být otevřený projekt podle standardu BACnet
http://bacnet.sourceforge.net/