Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Dávno před tím, než Linus Torvalds dostal nápad na vytvoření pozoruhodného jádra Linuxu, spatřil světlo světa UNIXový systém od firmy Microsoft. Narodil se Xenix.
Xenix byl založen na sedmé verzi AT&T UNIXu a BSD 4.1. Obsahoval navíc pár vylepšení z nichž některé zdědil i Linux(např. Více virtuálních konzolí).
Microsoft koupil licenci na sedmou verzi AT&T UNIXu v roce 1979. Tento rok byl velice zajímavý. V červnu 1979 v Torontu, na konferenci USENIX, AT&T oznámil velké zvýšení cen - $1000 – 7500USD pro vzdělávací instituce a $5000 – 40.000USD pro komerční open source (na jeden CPU). V podstatě se v AT&T rozhodli pro komercializaci UNIXu. Tím se otevřely dveře třetím stranám a Bill Gates nečekal a využil příležitosti. Říkalo se, že takový skok byl z části simulován účastí Digital Research.
Bill Gates se obrátil na AT&T a v únoru roku 1980 licencoval jejich operační systém UNIX.
Ve stejném roce byla založena společnost SCO a vývoj MS Xenix pokračoval pod jejich záštitou, takže vykonávali většinu technické práce. V srpnu 1980, tedy deset let před tím, než Linus pomyslel na Linux, Microsoft uvedl Xenix OS – port UNIXu pro různé 16-ti bitové mikroprocesory se Zilogem jako hlavní platformou.
To byl obrovský boom. Na trhu byly 16-ti bitové procesory, dostatek místa na disku, dost paměti pro spuštění a běh UNIXu. Systémy s 32-bit. procesory Motorola 68020 měly na trhu náskok, protože byly binárně kompatibilní se 16-bit. procesory 68000 – to byl větší rozsah adresace paměti něž měly v té době čipy Intel. 68020 měl také hw podporu pro virtuální správu paměti. Sun Microsystems měl vlastní Sun-3 stanice s Motorola čipy. Ale většina nezávislých dodavatelů hardware měla nemalé investice v Intelu. Takže kam se mohli obrátit pokud potřebovali víceuživatelský OS? Odpověď byla překvapující – Microsoft...
Mimochodem jedním z prvních zákazníků společnosti Microsoft skrze Xenix byla firma 3Com, kterou v roce 1979 založil Bob Metcalf. Ten chtěl využít Xenix pro rozvoj TCP zásobníku.
Microsoft začal pracovat také na portu Xenixu pro 8086. Historicky se Xenix stal prvním úspěšným v některých aspektech průlomovým UNIXem pro PC. Byl to jediný PC UNIX a může být považován za první UNIX se slušnou zákaznickou podporou. Microsoft však neprodával Xenix koncovým uživatelům. Misto toho poskytovali licence společnostem jako jsou SCO, Tandy a Intel, které prodávali značkový Xenix uživatelům.
Microsoft vlastnil v polovině 80. let cca 25% SCO. Jen o rok později v červenci roku 1981 MS koupil všechna práva k 86-DOSu a „osobní počítač IBM DOS 1.0“ byl připraven k uvedení IBM PC na trh v říjnu téhož roku.
Z počátku vkládal Microsoft do Xenixu veliké naděje. Měl veliké plány a snažil se o kompatibilitu s DOSem. To pozitivně ovlivnilo MS-DOS ve verzích 2 a 3, kde DOS získal několik UNIXových specialitek – hierarchický systém souborů, roury, přesměrování atd. Vezměte prosím na vědomí, že v roce 1981 byl Microsoft mladou, ambiciozní a inovativní společností.
„ Standardní knihovna pro XENIX-86 C umožňuje kompilaci programu na XENIXovém systému a potom spuštění v MS-DOSu. XENIX může fungovat jako síťový file server.“ - PC Magazine, červen / červenec 1982 Paul Allen, spoluzakladatel společnosti Microsoft.
Práce na Xenixu a DOSu probíhaly současně a Xenix měl na návrh DOSu veliký vliv. Později se stal Xenix dominujícím UNIXem pro PC Intel 80286 a byl široce používán v průmyslu i samotným Microsoftem.
Microsoft byl v této době hlavní UNIXovou společností. Koncem 80. let bylo více počítačů se systémem MS Xenix než zastoupení všech ostatních verzí UNIXu dohromady.
Kolem roku 1983 si Microsoft uvědomil, že s příchodem platformy Intel 80286 v polovině roku 1980, DOS velmi rychle stárne. V roce 1984 IBM představil PC-AT, kterýžto byl prvním počítačem s procesorem Intel 80286. Takže práce na Xenixu nabrala obrátky a v srpnu 1984 Microsoft přišel s opravdu povedenou kvalitní verzí PC UNIXu – Xenix 3 neboli Xenix 286 – ten byl schopen dual bootu z oddílu MS-DOS na jiný oddíl. Zahrnul nové funkce z BSD 4.1 a ze System III od AT&T. Okamžitě se stal nevětší peckou mezi UNIXovými nadšenci. Stačilo jen 512K paměti a 10M na disku a mohl běžet na $5000 dolarovém stroji – což byla v té době nejlevnější pracovní stanice s UNIXem.
Po dobu šesti let (1984 – 1990) byl Microsoft jedním z předních dodavatelů UNIXu, poskytovatel prvních levných komerčních UNIXů a zároveň majitel velké větve UNIX-XENIX.
V roce 1986 IBM a Microsoft začali vyvíjet alternativní UNIX nazvaný OS/2. Pro Microsoft to znamenalo možnost zbavení se licenčních poplatků AT&T, které byly dost vysoké. V roce 1987 byla představena první verze OS/2 – systém pracoval pouze v textovém režimu, umožňoval zobrazení pouze jednoho programu i když ostatní mohly běžet na pozadí. Maximální podporovaná velikost disku byla 32M. Vydáním OS/2 ukončil Microsoft svojí působnost na poli UNIXu a můžeme nahlížet na IBM jako na „trojského koně“ jehož cílem bylo vyřadit Microsoft z UNIXového trhu.
Microsoft nikdy nevydal Xenix 386, kvůli jeho práci na OS/2, který byl v podstatě náhradou za UNIX na desktopech. Později Microsoft prodal všechna práva na Xenix firmě SCO a zcela se odříznul od trhu s UNIXem.
Do roku 1995 bylo na MS nahlíženo jako na outsidera(v porovnání se zlým IBM) a MS-DOS byl primární platformou počítačových nadšenců. Mnoho lidí strávilo bezpočet hodin studováním BIOSU a disassemblováním DOSu snažíce se pochopit, co které přerušení dělá nebo nahrazovali standardní DOS utilitky vlastními a nebo psali vlastní ovladače.
Talentovaní DOS programátoři napsali spoustu kvalitních a užitečných aplikací, které v mnoha ohledech nahrazovali omezení DOSu, který byl jen jednoduchým programem zavaděče. Např. Lotus 123, DB2, Borland Turbo Pascal, Norton Commander, QuatroPro, MS Word 4,5... Vznikla také spousta her.
V roce 1990 se Microsoft s IBM rozešly a zisky z prodeje Windows 3.0 byly pro MS lákavější. IBM pokračovala dále ve vývoji OS/2. Microsoft se plně věnoval Windows a ponechal si rozepsaný OS/2 3.0, který použil jako základ pro Windows NT.
Časový průběh:Co jsem chtěl článkem říct? Na co jsem chtěl poukázat? Těchto informací se člověk opravdu těžko dopídí - sám jsem byl překvapen, když jsem tohle vše prozkoumal. Defakto by se dalo říct, že všechny dnešní systémy - Linux, MacOSX, MS-DOS, Windows mají počátek ve světě UNIXu. Tímto vlastně je setřena stěna pro flamewars. Lze se domnívat do jaké míry jsou Windows od řady NT podobny UNIXu. Projekt OS/2 alternativní UNIXový systém byl Microsoftem opuštěn a na jeho základu bylo postaveno jádro NT. Pravdu se asi nikdy nedozvíme, lze se pouze domnívat, že Microsoft stále používá ty stejné praktiky, jako v minulosti.
Tiskni
Sdílej:
Což je obzvlášť v oblasti historie problém, protože „na Internetu“ původní zdroje (až na výjimky) nenajdete. Místo toho kompilujete populárně historické články jiných (interpunkce ve vašem článku je příliš anglická ;), jejichž kvalitu si nemáte jak ověřit. Internet je příliš mladý. Kdybyste chtěl mít jistotu, že co píšete, je pravda, musel byste se vydat do knihoven či podnikových archivů a probrat se tehdejším (odborným/reklamním) tiskem nebo najít pamětníka. Samozřejmě ne tady v Česku, ale tam, neboť k nám se nedostalo skoro nic.
) na kopiích PDP-11 a nějaké mikropočítače se plánovaly až na přespříští pětiletku...
Je pravda že první M$ operační systém byl skutečně Unix, a to koupený a distribuovaný od roku 1979 právě pro tehdy široce rozšířené PDP-11, až později ho portovali na šestnáctibitové mikroprocesory. A k tomu (opět) koupili Q-DOS - ilegální zabugovanou napodobeninu CP-M, dál už to všichni známe.
Jinak takového DMR asi nelze nařknout z náklonnosti k M$, přesto má na stránkách jejich reklamu.
A co se našich "novinářů" týče, jejich informovanosti a objektivity, to snad ani nejde napsat, protože takovou záplavou nadávek bych nejspíš shodil net v půlce republiky
Tohle se dá ještě dohledat i na papíře: http://bruxy.regnet.cz/web/8bit/CZ/rozhovor-s-ing.-eduardem-smutnym
A také říkala, že jednou stranou fabriky šly ty počítače ven a druhou se vracely jako reklamace...
Byla to doba kdy se v naší špatné součástkové základně něco stále vymýšlelo dokola.
Jo, založit další vývoj našeho počítačového průmyslu na 8080 byla také pěkná debilitaTo nepopírám, to byla taky ta politika, ale i ty SAPI-1 se dočkaly verze se Z80.
SAPI tam bylo s periferiemi sbouchané na koleněSamotné SAPI-1 bylo technologicky celkem v pořádku a oproti takovým TNSkám asi 1000x spolehlivější. Měli jsme z nich zkompletováno asi pět strojů s CP/M a do výpočetních středisek jsme nic posílat nemuseli, vystačili jsme si sami. Je pravda, že jsem "na koleně" přepisoval BIOS. Mimochodem jste mi připomněl jednoho kolegu odjinud (ADT-4500???), mluvil se stejným despektem jako vy, pak jako tele na nová vrata koukal na to co umí dBase II, pak připustil, "že to má něco do sebe" a když jsme je za měsíc navštívili, už měli na Robotronech co předtím používali jako pořizovače místo SIOSu CP/M a učili se s tím dělat.
Takže na univerzitě jste měli jeden kousek I8080, kolik jich v té chvíli v republice asi bylo?Ano a za 2 nebo 3 roky měla Škoda Plzeň k dispozici vlastní desky na skutečné technologii. Vsadím boty, že je dělal někdo ze spolužáků, do Škodovky jich šlo poměrně dost. On ten Eda Smutný nebyl jediný, ani v socíku nedokázali všechno zcentralizovat a naplánovat. Těch CP/M strojů bylo během hodně krátké doby v ČR řádově mnohem víc než všech minipočítačů včetně PDP-11 dohromady a když se objevil Turbopascal, ztratily minipočítače vzhledem k mnohem vyšší ceně konkurenceschopnost (i v socialistických podmínkách).
šetřilo se místem jak na disku tak i místem samotného kódu. Tehdy již TP3 představovala hodně velký pokrok dopředu.
Jenže to nebylo v (druhé) půlce osmdesátých let, ale o nějakých deset až patnáct roků dříve.
Co je špatného na Atari nebo Amize, kromě toho že jsou nekompatibilní s jedním nepříliš podařeným skládačkovým krumplem pocházejícím z konce sedmdesátých let? Dost lidí by řeklo že na ho... je PC, protože je nekompatibilní s Amigou
A viry se rozmnožovaly pučením. Člověk si pučil disketu se hrou...
Tak třeba WYSIWIG editor s proporcionálním písmem se na alfanumerickém displeji dá spáchat těžko, ale je zase fakt že v době řádkových tiskáren na něco takového pomýšlelo jen pár vizionářů. Ta konstrukce letadel byla o něčem jiném.
Měl jsem přes COM propojenou 486 a Atari ST, tam bych problém neviděl. Megabajty se tenkrát nepřenášely. Navíc nekompatibilita byla v té době spíš v tom, že PC (Písmenkový Computer) používal zastaralé 5,25" diskety, zatímco 68K mikropočítače už baštily 3,25".
ta se hodila do kabely a tramvajíBacha na trolejbusy, ty spolehlivě mazaly takové ty velké šroubovací disky co měly 7.25 MBajtů, diskety nevím, nezkoušel jsem převážet.
Měl jsem přes COM propojenou 486 a Atari STA pak někdy nastávaly "drobné" problémy s normami češtiny... A ještě : zkoušel jste někdy dělat zálohu diskety když byla k dispozici jen jedna šachta? Třikrát čtyřikrát přehodit zdrojovou a cílovou disketu a už si člověk pletl levou a pravou ruku. Nene, dvě mechaniky byly jakžtakž použitelné minimum, když jich bylo víc, mohla systémová zůstat ve stroji trvale a to bylo teprve pohodlíčko.
zkoušel jste někdy dělat zálohu diskety když byla k dispozici jen jedna šachta?zálohoval jsem takto WP42 přes dos a myslel jsem, že mne šlahne
tehdy náš disk měl jen 20MB a byla tam jedna šachta 360 kb.
Kopíroval jsem diskety na Amize, bylo to docela peklo. Ještě lepší sranda byla kopírování kazet na Didaktiku, na jednom kazeťáku samozřejmě.
S těmi "normami" češtiny jsou problémy dodnes, zrovna teď jsem byl rád že Gedit jich umí tolik, když jsem přebíral (a opravoval) data v IBM-852, exportoval to do Win-1250 a zpracovával v systému s UTF-8.
Na KOI8CS a Kamenické mám v záloze T602 v DOSBoxu
"Sám jsi trolejbus!" odfrkl autobus s tykadly.Tím bych se někdy chtěl svézt... Dobrou noc, jdu spát, třeba se mi o něm bude zdát
zrovna teď jsem byl rád že Gedit jich umí tolikMně se stávalo, že když Gedit narazil na jeden nezpracovatelný znak, odmítl celý soubor.
Dobrá, měl bych tady "Seznam instrukcí mikroprocesoru Intel 8080", autor Ing. Jiří Pinker, CSc., vydavatel Ediční středisko VŠSE Plzeň, rok 1979.Podle této knihy se zase dá soudit, že od poloviny 80. let v ČSSR běžel Xenix a nějaké BSD, což mě velmi překvapilo.
Neřekl jsem že na internetové zdroje se dá spoléhat, právě naopak, jediné na co se můžu spolehnout je místo kam Pramini nedosáhne, a to je moje vlastní knihovna!
Takže tady mám otevřenou příručku od SMEP 1 a vidím instrukce SWAB nebo COMB, s opkódy 0003 a 1051... Co to asi mělo za procesor? Že by to byla třeba tahle mašina zaručeně domácího původu?
http://kormus.cz/mvt/pocitace/jpr_12.php
http://kormus.cz/mvt/pocitace/jpr_12_r.php
Vypátrejte ve vlastní paměti něco o počítačích řady SM-3 a SM-4...
Termín "západní Asie" není můj (a netýkal se paměti), narazil jsem na něj kdysi v jednom článku a popisoval pohled "zápaďanů" na Československo, mimochodem velmi výstižně, a to nejen v dobách dávno minulých ale i dnes. Nedělejte si iluze že jsme pro ně něco víc.
Stejně tak podvodníkům naletěli lidé vždy bez ohledu na svou aktuální (ne)informovanost, to je problém toho že lidi nezajímá pravda ale úplně jiné věci (viz Noviny na Nově). Proto už Chammurabiho zákoník trestal podvod víc než krádež
Ano i ten DOS. MS-DOS dostal z Xenixu jen to, co MS považoval za užitečné. Nejedná se o klon UNIXu, jedná se o inspiraci UNIXem.
To pozitivně ovlivnilo MS-DOS ve verzích 2 a 3, kde DOS získal několik UNIXových specialitek – hierarchický systém souborů, roury, přesměrování atd.
Nešťastně jsem uvedl na konci článku spojení - "mají počátek ve světě UNIXu" na místo toho jsem měl uvést "jsou inspirovány světem UNIXu"
Prostě pohádka a báchorka o tom, že většina operačních systémů má původ v unixu je bohapustá lež a nic není více vzdáleného pravdě. Ale věřím, že to této komunitě hezky poscluchá, protože podvědomě to dává linuxové komunitě pocit důležitosti. Neboť Linux není nic jiného, než klon unixu a být součástí komunity, která dala původ všem os jistě ego pozvedne.Máte pravdu pane Ponkrác, Linus Torvalds vzal prostě jádro unixu a celé jej prachsprostě naklonoval. Je to tedy takový menší plagiátor. Přepišme tedy dějiny a uveďme vše na pravou míru. S vaší pomocí se nám to zajisté podaří.
http://www.root.cz/clanky/historie-os-unix/