Vedle Hectora "marcan" Martina a Asahi Linuxu portují Linux na Apple Silicon aneb na počítače Apple s novým ARM procesorem M1 také lidé ze společnosti Corellium. V sobotu se na Twitteru pochlubili bootováním Linuxu na M1. Dnes zveřejnili zdrojové kódy (Preloader-M1 a Linux-M1).
CSIRT.CZ upozorňuje na kritické zranitelnosti v Orbit Fox pluginu pro WordPress. Správci CMS WordPress, kteří mají nainstalované rozšíření Orbit Fox, by měli provést co nejdříve upgrade rozšíření na poslední verzi 2.10.3. Dvě nedávno nalezené zranitelnosti, stored XSS a možnost eskalace oprávnění, umožňují útočníkovi kompletní ovládnutí webové stránky.
bladeRF-wiphy je open source IEEE 802.11 / Wi-Fi kompatibilní SDR VHDL modem pro bladeRF 2.0 micro xA9. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2.
V sobotu brzo ráno někdo naboural administrátorský účet diskusního fóra OpenWrt a odcizil citlivá data uživatelů (emailové adresy, API klíče, statistiky, ...).
Byla vydána verze 1.9.0 emulátoru terminálu Terminology (GitHub) postaveného nad EFL (Enlightenment Foundation Libraries). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 3.0.12 multiplatformního multimediálního přehrávače VLC (Wikipedie). Jedná se o minor verzi mimo jiné vylepšující podporu Bluray, DASH a RIST. Řešena je také bezpečnostní chyba CVE-2020-26664.
Murilo Pereira v obsáhlém textu Jak otevřít soubor v Emacsu nejprve zkoumá Emacs jako prostředí pro vývoj na vzdáleném serveru, a pak se dostává k úvahám nad filosofií textových editorů, jejich vývojem a vůbec rozhraními člověk-počítač. Některé kapitoly také zveřejnil samostatně: např. Hodnoty Emacsu, revoluce Neovimu a gorila VSCode.
Konference InstallFest 2021 proběhne online o víkendu 6. a 7.března 2021. Vyhlášeno bylo CFP. Přihlásit přednášku nebo workshop lze do 2. února 2021.
Po roce a půl vývoje byla vydána nová verze 3.9.0.0 svobodného toolkitu určeného pro stavbu softwarově definovaných rádií (SDR) GNU Radio (Wikipedie). Přehled novinek na stránkách projektu a na GitHubu.
Mozilla.cz se věnuje novinkám ve Firefoxu 85, který vyjde příští týden. Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve
… více »Což je obzvlášť v oblasti historie problém, protože „na Internetu“ původní zdroje (až na výjimky) nenajdete. Místo toho kompilujete populárně historické články jiných (interpunkce ve vašem článku je příliš anglická ;), jejichž kvalitu si nemáte jak ověřit. Internet je příliš mladý. Kdybyste chtěl mít jistotu, že co píšete, je pravda, musel byste se vydat do knihoven či podnikových archivů a probrat se tehdejším (odborným/reklamním) tiskem nebo najít pamětníka. Samozřejmě ne tady v Česku, ale tam, neboť k nám se nedostalo skoro nic.
Jo, založit další vývoj našeho počítačového průmyslu na 8080 byla také pěkná debilitaTo nepopírám, to byla taky ta politika, ale i ty SAPI-1 se dočkaly verze se Z80.
SAPI tam bylo s periferiemi sbouchané na koleněSamotné SAPI-1 bylo technologicky celkem v pořádku a oproti takovým TNSkám asi 1000x spolehlivější. Měli jsme z nich zkompletováno asi pět strojů s CP/M a do výpočetních středisek jsme nic posílat nemuseli, vystačili jsme si sami. Je pravda, že jsem "na koleně" přepisoval BIOS. Mimochodem jste mi připomněl jednoho kolegu odjinud (ADT-4500???), mluvil se stejným despektem jako vy, pak jako tele na nová vrata koukal na to co umí dBase II, pak připustil, "že to má něco do sebe" a když jsme je za měsíc navštívili, už měli na Robotronech co předtím používali jako pořizovače místo SIOSu CP/M a učili se s tím dělat.
Takže na univerzitě jste měli jeden kousek I8080, kolik jich v té chvíli v republice asi bylo?Ano a za 2 nebo 3 roky měla Škoda Plzeň k dispozici vlastní desky na skutečné technologii. Vsadím boty, že je dělal někdo ze spolužáků, do Škodovky jich šlo poměrně dost. On ten Eda Smutný nebyl jediný, ani v socíku nedokázali všechno zcentralizovat a naplánovat. Těch CP/M strojů bylo během hodně krátké doby v ČR řádově mnohem víc než všech minipočítačů včetně PDP-11 dohromady a když se objevil Turbopascal, ztratily minipočítače vzhledem k mnohem vyšší ceně konkurenceschopnost (i v socialistických podmínkách).
ta se hodila do kabely a tramvajíBacha na trolejbusy, ty spolehlivě mazaly takové ty velké šroubovací disky co měly 7.25 MBajtů, diskety nevím, nezkoušel jsem převážet.
Měl jsem přes COM propojenou 486 a Atari STA pak někdy nastávaly "drobné" problémy s normami češtiny... A ještě : zkoušel jste někdy dělat zálohu diskety když byla k dispozici jen jedna šachta? Třikrát čtyřikrát přehodit zdrojovou a cílovou disketu a už si člověk pletl levou a pravou ruku. Nene, dvě mechaniky byly jakžtakž použitelné minimum, když jich bylo víc, mohla systémová zůstat ve stroji trvale a to bylo teprve pohodlíčko.
zkoušel jste někdy dělat zálohu diskety když byla k dispozici jen jedna šachta?zálohoval jsem takto WP42 přes dos a myslel jsem, že mne šlahne
"Sám jsi trolejbus!" odfrkl autobus s tykadly.Tím bych se někdy chtěl svézt... Dobrou noc, jdu spát, třeba se mi o něm bude zdát
zrovna teď jsem byl rád že Gedit jich umí tolikMně se stávalo, že když Gedit narazil na jeden nezpracovatelný znak, odmítl celý soubor.
Dobrá, měl bych tady "Seznam instrukcí mikroprocesoru Intel 8080", autor Ing. Jiří Pinker, CSc., vydavatel Ediční středisko VŠSE Plzeň, rok 1979.Podle této knihy se zase dá soudit, že od poloviny 80. let v ČSSR běžel Xenix a nějaké BSD, což mě velmi překvapilo.
Ano i ten DOS. MS-DOS dostal z Xenixu jen to, co MS považoval za užitečné. Nejedná se o klon UNIXu, jedná se o inspiraci UNIXem.
To pozitivně ovlivnilo MS-DOS ve verzích 2 a 3, kde DOS získal několik UNIXových specialitek – hierarchický systém souborů, roury, přesměrování atd.
Nešťastně jsem uvedl na konci článku spojení - "mají počátek ve světě UNIXu" na místo toho jsem měl uvést "jsou inspirovány světem UNIXu"
Prostě pohádka a báchorka o tom, že většina operačních systémů má původ v unixu je bohapustá lež a nic není více vzdáleného pravdě. Ale věřím, že to této komunitě hezky poscluchá, protože podvědomě to dává linuxové komunitě pocit důležitosti. Neboť Linux není nic jiného, než klon unixu a být součástí komunity, která dala původ všem os jistě ego pozvedne.Máte pravdu pane Ponkrác, Linus Torvalds vzal prostě jádro unixu a celé jej prachsprostě naklonoval. Je to tedy takový menší plagiátor. Přepišme tedy dějiny a uveďme vše na pravou míru. S vaší pomocí se nám to zajisté podaří.
Tiskni
Sdílej: