Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Když mi zásilková služba přivezla balík, tak jsem myslel že je překousnu, protože dorazili 20minut po nejzasším termínu, který jsem pro dodání vybral a zaplatil. Tech dvacet minut by vůbec nevadilo, kdybych nemusel během 5 minut do práce a neměl šanci si cokoli vyzkoušet grr.. :) Mimochodem balik obsahoval ještě 2000dpi herní myš, která mi moc skillu nepřidala(překvapivě :) spíš naopak a cpu chladič do našeho desktopu, který by zasloužil vlastní zápisek...snad jindy.
Takže po návratu z práce jsem se pustil do rozbalování (tuhle část pořizování nových věcí mám asi nejraději). Krabice, velká jako by v ní byli místo jedné rovnou tři, obsahovala jak jinak klávesnici, podložku pod zápěstí, malou samolepku tučňáka (už sedí na šasí vedle loga centrina, nvidie a "designed for windows xp") a nakonec cd s ovladačema.
U CDčka se chvilku pozastavim. Tohle je první hardware, který jsem si kdy koupil a obsahoval oficialní software pro linux. Ne že by mi to v tohle připadě nějak pomohlo. Na mediu jsou v linuxovém adresáři vylisovány patche pro jádra 2.6.12 a vyšší, 2.6.14 a vyšší a 2.6.12 a nižšší. Až tam kam mi mé skromné znalosti dovolili jsem zjistil že patche přidávají jen idetifikaci zarizeni a podporu pár kláves, které moje jádro(2.6.22) stejně už všechny rozpoznává(...tedy aplikace patchů bezpředmětná).
Dále je přítomen jakýsi software Keyman v podobě baliků pro fedoru, debian, mandrake(nikoli mandriva) a suse(pro verze 9.x a 10.0) a v podobě zdrojových kódů(gpl2). Verze přibližně odpovídají době designu klávesnice a uvedení do prodeje, tedy asi roku 2005. Bohužel ani stránky výrobce nenabízejí novější varianty.
Jelikož neholduju myšlence na specializovaný software jen na ovladaní klávesnice, nebyl jsem ani moc zklamaný, když se mi (bez uporné snahy o úspěch) nepodařilo zkopilovat přiložený zdroják Keymanu. Zkrátka, za přítomnost linuxového softwaru má firma Cherry mé sympatie, toť asi tak vše.
Po prvním připojení klávesnice nefunguje ani jediná nadstadardní klávesa což je rozdíl od mé předchozí zkušenosti s jinými multimediálními klávesnicemi. Keykódy kláves jsou ale zaznamenány všechny a po zvolení správného typu klávesnice v kontrolním centru KDE už jsou klávesám přiřazeny i jejich významy. Alespoň zdánlivě. Nevím čím to je ale KDE prostě některé klávesy(XF86Cut, XF86Paste, XF86Paste) k některým funkcím prostě nepřiřadí stejně tak Kprogramy které jsem zkoušel k adoptování kláves donutit.
Zkoušel jsem použít také keytouch a lineak, ale ani jeden mě neohromil svým potenciálem. Přestože oba programy mají popisovaný kousek na listu podporovaných, jejich přístup k řešení mých požadavků nebyl takový jaký bych si představoval.
Výsledkem mého snažení je nakonec funkčnost všech kláves v prostředí KDE (kromě výše zmíněných + klávesy redo) což je pro mě akceptovatelné.
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části, protože alespoň já mám naučené takové hmaty na levý ctrl, shift tabelátor, které spoléhají na to, že jsou tyhle klávesy to poslední co se dá nalevo nahmátnou. Je to ale jen otázka zvyku a začíná se to zlepšovat.
Povrch kláves je asi nejlepší co jsem zatím viděl a jejich chod je přesný a poměrně měkký. Hluku vydává poněkud více než vestavěná klávesnice v notebooku (především pak úhoz do mezerníku je výraznější), ale nic co by mě osobně vadilo.
Z pracování je velmi solidní. V souvislosti s provedením mě také překvapilo země původu: zdá se že Cherry stále nepřesunulo výrobu někam na dálný východ(resp. to platilo v r. 2005) a na klávesnici je cedulka říkající „Made in Germany"
Kdybych si měl vybírat znovu, tak bych opět váhal. Přestože jsem po klávesnici bez loga Windows touzil dlouho nejsem si jist jestli by pro mě původní volba méně rozlehlé a nízkoprofilové klávesnice nebyla lepší. Rozhodně ale koupě nelituji.
Tiskni
Sdílej:
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části,Tedy především Enter úplně vpravo dole bych dost postrádal.
sleep 5 ; xte "keydown Control_L" "key c" "keyup Control_L"a během těch 5 sec se přepni do toho prvního terminálu s catem. Není to vůbec hezké řešení a má kopec nevýhod, ale lepší než nic. Používám tohle pro simulování stisků kláves z joysticku a na čtení delších textů v posteli je to supr
Druhá podobná možnost je xvkbd -text '\Cc'.
)
Da sa zohnat ale nie u nas teda v europe. Zatial som ju nasiel len v zopar americkych obchodoch a stoji cca 55 usd.
)