Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Když mi zásilková služba přivezla balík, tak jsem myslel že je překousnu, protože dorazili 20minut po nejzasším termínu, který jsem pro dodání vybral a zaplatil. Tech dvacet minut by vůbec nevadilo, kdybych nemusel během 5 minut do práce a neměl šanci si cokoli vyzkoušet grr.. :) Mimochodem balik obsahoval ještě 2000dpi herní myš, která mi moc skillu nepřidala(překvapivě :) spíš naopak a cpu chladič do našeho desktopu, který by zasloužil vlastní zápisek...snad jindy.
Takže po návratu z práce jsem se pustil do rozbalování (tuhle část pořizování nových věcí mám asi nejraději). Krabice, velká jako by v ní byli místo jedné rovnou tři, obsahovala jak jinak klávesnici, podložku pod zápěstí, malou samolepku tučňáka (už sedí na šasí vedle loga centrina, nvidie a "designed for windows xp") a nakonec cd s ovladačema.
U CDčka se chvilku pozastavim. Tohle je první hardware, který jsem si kdy koupil a obsahoval oficialní software pro linux. Ne že by mi to v tohle připadě nějak pomohlo. Na mediu jsou v linuxovém adresáři vylisovány patche pro jádra 2.6.12 a vyšší, 2.6.14 a vyšší a 2.6.12 a nižšší. Až tam kam mi mé skromné znalosti dovolili jsem zjistil že patche přidávají jen idetifikaci zarizeni a podporu pár kláves, které moje jádro(2.6.22) stejně už všechny rozpoznává(...tedy aplikace patchů bezpředmětná).
Dále je přítomen jakýsi software Keyman v podobě baliků pro fedoru, debian, mandrake(nikoli mandriva) a suse(pro verze 9.x a 10.0) a v podobě zdrojových kódů(gpl2). Verze přibližně odpovídají době designu klávesnice a uvedení do prodeje, tedy asi roku 2005. Bohužel ani stránky výrobce nenabízejí novější varianty.
Jelikož neholduju myšlence na specializovaný software jen na ovladaní klávesnice, nebyl jsem ani moc zklamaný, když se mi (bez uporné snahy o úspěch) nepodařilo zkopilovat přiložený zdroják Keymanu. Zkrátka, za přítomnost linuxového softwaru má firma Cherry mé sympatie, toť asi tak vše.
Po prvním připojení klávesnice nefunguje ani jediná nadstadardní klávesa což je rozdíl od mé předchozí zkušenosti s jinými multimediálními klávesnicemi. Keykódy kláves jsou ale zaznamenány všechny a po zvolení správného typu klávesnice v kontrolním centru KDE už jsou klávesám přiřazeny i jejich významy. Alespoň zdánlivě. Nevím čím to je ale KDE prostě některé klávesy(XF86Cut, XF86Paste, XF86Paste) k některým funkcím prostě nepřiřadí stejně tak Kprogramy které jsem zkoušel k adoptování kláves donutit.
Zkoušel jsem použít také keytouch a lineak, ale ani jeden mě neohromil svým potenciálem. Přestože oba programy mají popisovaný kousek na listu podporovaných, jejich přístup k řešení mých požadavků nebyl takový jaký bych si představoval.
Výsledkem mého snažení je nakonec funkčnost všech kláves v prostředí KDE (kromě výše zmíněných + klávesy redo) což je pro mě akceptovatelné.
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části, protože alespoň já mám naučené takové hmaty na levý ctrl, shift tabelátor, které spoléhají na to, že jsou tyhle klávesy to poslední co se dá nalevo nahmátnou. Je to ale jen otázka zvyku a začíná se to zlepšovat.
Povrch kláves je asi nejlepší co jsem zatím viděl a jejich chod je přesný a poměrně měkký. Hluku vydává poněkud více než vestavěná klávesnice v notebooku (především pak úhoz do mezerníku je výraznější), ale nic co by mě osobně vadilo.
Z pracování je velmi solidní. V souvislosti s provedením mě také překvapilo země původu: zdá se že Cherry stále nepřesunulo výrobu někam na dálný východ(resp. to platilo v r. 2005) a na klávesnici je cedulka říkající „Made in Germany"
Kdybych si měl vybírat znovu, tak bych opět váhal. Přestože jsem po klávesnici bez loga Windows touzil dlouho nejsem si jist jestli by pro mě původní volba méně rozlehlé a nízkoprofilové klávesnice nebyla lepší. Rozhodně ale koupě nelituji.
Tiskni
Sdílej:
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části,Tedy především Enter úplně vpravo dole bych dost postrádal.
sleep 5 ; xte "keydown Control_L" "key c" "keyup Control_L"a během těch 5 sec se přepni do toho prvního terminálu s catem. Není to vůbec hezké řešení a má kopec nevýhod, ale lepší než nic. Používám tohle pro simulování stisků kláves z joysticku a na čtení delších textů v posteli je to supr
Druhá podobná možnost je xvkbd -text '\Cc'.
)
Da sa zohnat ale nie u nas teda v europe. Zatial som ju nasiel len v zopar americkych obchodoch a stoji cca 55 usd.
)