Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Když mi zásilková služba přivezla balík, tak jsem myslel že je překousnu, protože dorazili 20minut po nejzasším termínu, který jsem pro dodání vybral a zaplatil. Tech dvacet minut by vůbec nevadilo, kdybych nemusel během 5 minut do práce a neměl šanci si cokoli vyzkoušet grr.. :) Mimochodem balik obsahoval ještě 2000dpi herní myš, která mi moc skillu nepřidala(překvapivě :) spíš naopak a cpu chladič do našeho desktopu, který by zasloužil vlastní zápisek...snad jindy.
Takže po návratu z práce jsem se pustil do rozbalování (tuhle část pořizování nových věcí mám asi nejraději). Krabice, velká jako by v ní byli místo jedné rovnou tři, obsahovala jak jinak klávesnici, podložku pod zápěstí, malou samolepku tučňáka (už sedí na šasí vedle loga centrina, nvidie a "designed for windows xp") a nakonec cd s ovladačema.
U CDčka se chvilku pozastavim. Tohle je první hardware, který jsem si kdy koupil a obsahoval oficialní software pro linux. Ne že by mi to v tohle připadě nějak pomohlo. Na mediu jsou v linuxovém adresáři vylisovány patche pro jádra 2.6.12 a vyšší, 2.6.14 a vyšší a 2.6.12 a nižšší. Až tam kam mi mé skromné znalosti dovolili jsem zjistil že patche přidávají jen idetifikaci zarizeni a podporu pár kláves, které moje jádro(2.6.22) stejně už všechny rozpoznává(...tedy aplikace patchů bezpředmětná).
Dále je přítomen jakýsi software Keyman v podobě baliků pro fedoru, debian, mandrake(nikoli mandriva) a suse(pro verze 9.x a 10.0) a v podobě zdrojových kódů(gpl2). Verze přibližně odpovídají době designu klávesnice a uvedení do prodeje, tedy asi roku 2005. Bohužel ani stránky výrobce nenabízejí novější varianty.
Jelikož neholduju myšlence na specializovaný software jen na ovladaní klávesnice, nebyl jsem ani moc zklamaný, když se mi (bez uporné snahy o úspěch) nepodařilo zkopilovat přiložený zdroják Keymanu. Zkrátka, za přítomnost linuxového softwaru má firma Cherry mé sympatie, toť asi tak vše.
Po prvním připojení klávesnice nefunguje ani jediná nadstadardní klávesa což je rozdíl od mé předchozí zkušenosti s jinými multimediálními klávesnicemi. Keykódy kláves jsou ale zaznamenány všechny a po zvolení správného typu klávesnice v kontrolním centru KDE už jsou klávesám přiřazeny i jejich významy. Alespoň zdánlivě. Nevím čím to je ale KDE prostě některé klávesy(XF86Cut, XF86Paste, XF86Paste) k některým funkcím prostě nepřiřadí stejně tak Kprogramy které jsem zkoušel k adoptování kláves donutit.
Zkoušel jsem použít také keytouch a lineak, ale ani jeden mě neohromil svým potenciálem. Přestože oba programy mají popisovaný kousek na listu podporovaných, jejich přístup k řešení mých požadavků nebyl takový jaký bych si představoval.
Výsledkem mého snažení je nakonec funkčnost všech kláves v prostředí KDE (kromě výše zmíněných + klávesy redo) což je pro mě akceptovatelné.
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části, protože alespoň já mám naučené takové hmaty na levý ctrl, shift tabelátor, které spoléhají na to, že jsou tyhle klávesy to poslední co se dá nalevo nahmátnou. Je to ale jen otázka zvyku a začíná se to zlepšovat.
Povrch kláves je asi nejlepší co jsem zatím viděl a jejich chod je přesný a poměrně měkký. Hluku vydává poněkud více než vestavěná klávesnice v notebooku (především pak úhoz do mezerníku je výraznější), ale nic co by mě osobně vadilo.
Z pracování je velmi solidní. V souvislosti s provedením mě také překvapilo země původu: zdá se že Cherry stále nepřesunulo výrobu někam na dálný východ(resp. to platilo v r. 2005) a na klávesnici je cedulka říkající „Made in Germany"
Kdybych si měl vybírat znovu, tak bych opět váhal. Přestože jsem po klávesnici bez loga Windows touzil dlouho nejsem si jist jestli by pro mě původní volba méně rozlehlé a nízkoprofilové klávesnice nebyla lepší. Rozhodně ale koupě nelituji.
Tiskni
Sdílej:
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části,Tedy především Enter úplně vpravo dole bych dost postrádal.
sleep 5 ; xte "keydown Control_L" "key c" "keyup Control_L"a během těch 5 sec se přepni do toho prvního terminálu s catem. Není to vůbec hezké řešení a má kopec nevýhod, ale lepší než nic. Používám tohle pro simulování stisků kláves z joysticku a na čtení delších textů v posteli je to supr
Da sa zohnat ale nie u nas teda v europe. Zatial som ju nasiel len v zopar americkych obchodoch a stoji cca 55 usd.