Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
<_moje_spolehliva_kombinace_>Na velké množství malých souborů reiserfs, na filmy atd. xfs.
<_/moje_spolehliva_kombinace_>
Potreboval bych mit jistotu, ze kdyz mam napr. ted na 4GB partition 3,99GB dat, ze je narvu i na XFS
0K!AS
V prvom rade je to rozdiel medzi obchodníckymi jednotkami a technickými jednotkami. V druhom napr to, že ext2/3 si vytvárajú tabuľku i-node staticky (a to trochu miesta zaberie). Žurnál sa pohybuje rádovo vo 10-tkach MB, takže kľudne môže byť.
Do ted pouzivam ext2, jsem s nim celkem spokojen.
), rychlost je taktéž velmi dobrá a navíc oproti ostatním FS minimálně zatěžuje CPU.
Nastesti jsem si jisty, ze nemas pravdu ...
/dev/sda3 234220124 219681156 2641232 99% /homeversus
/dev/sda3 234220124 219681168 14538956 94% /home0K!AS
proc mam mit u nesys casti disku rezervu 5 procent, kdyz potrebuju volny misto!Protože jste si to zvolil? Resp. protože jste nezměnil defaultní hodnotu.
man tune2fs, hledejte volbu -m.
Systémová část disku je vaše představa, linux samozřejmě nemůže vědět, čemu vy říkáte systémová část disku (to co je dneska /mnt/chroot může být zítra /).
/dev/sda3 on / type jfs (rw) /dev/mapper/space-home on /home type jfs (rw) /dev/mapper/space-opt on /opt type jfs (ro) /dev/mapper/space-tmp on /tmp type reiserfs (rw) /dev/mapper/space-usr on /usr type jfs (ro) /dev/mapper/space-var on /var type reiserfs (rw) /dev/sda1 on /boot type ext3 (rw)
Najlepšie je to kombinovať,
Takhle jsem taky chtěl začínat, ale pak jsem zjistil, že každý FS má pod sebou disk, který musí kmitat hlavičkama a má omezenou propustnost.
Mnoho souborů a reiserfs - možná nevím co je to moc souborů s jaké s nimi mám dělat operace - nevynikal. Jako žádný FS. Prostě je tam disk, který má jistý seek time a na tom ztroskotá čtení těchto souborů na každém FS. Ve výsledku četl ext3 XFS a reiser kolem 400kB/s.
Ext3 má statické alokování inode a ty mi jednou došli.
JFS jsem zkoušel jednou a výsledkem byla katastrofální fragmentace souborů.
Ve výsledku jsem rezignoval na všechny testy a všude používám XFS (včetně \home oddílu, kde mám přes 10M souborů). Nativní ACL, quoty, online grow, extenze, dynamická alokace indoů, a v neposlední řadě online defragmentace předčily všechny ostatí FS, tak jsem spokojen.
Každopádně, už žhavím Cent OS ve VMWare, ještě napsat testovací skript a "test" je hotov.
K tomuto bych měl několik komentářů:
Souborový systém bez žurnálu těžko seženeš. Nevím, jestli dnes vůbec někdo takový vyvíjí (myslím pro běžné disky).
Žurnál v 99% případů neřeší jen výpadky proudu (v naší zemi vzácné). Jeho hlavním účelem je vypořádat se s mnoha možnými typy selhání hardwaru či softwaru. Není radno podceňovat jeho význam.
Mnoho benchmarků ukazuje, že použití žurnálu nemusí nutně znamenat snížení rychlosti všech operací. Například JFS, XFS a ReiserFS jsou v některých operacích rychlejší než ext2.
Nedomnívám se, že by byl ext3 nepřekousnutelně pomalejší než jiné souborové systémy. Jeho kód se postupně vyvíjí. Před lety dopadl v benchmarcích velmi špatně, ale dnes to zdaleka nemusí být pravda.
Rychlost souborového systému závisí na tolika různých faktorech, že vůbec nelze určit, který je „lepší“. Na jiném hardwaru může tentýž benchmark dopadnout přesně opačně.
Je dobré hodnotit taky výpočetní náročnost souborového systému. Nejnižší je v případě JFS, zatímco ReiserFS a Reiser4 jsou v tomto směru mnohem horší.
Já osobně mám na starších strojích (používaných jako server) vždy ext3 a na notebooku zase všude Reiser4. Ale že bych si dělal vlastní benchmark, to zas ne.
Tiskni
Sdílej: