Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
<_moje_spolehliva_kombinace_>Na velké množství malých souborů reiserfs, na filmy atd. xfs.
<_/moje_spolehliva_kombinace_>
Do ted pouzivam ext2, jsem s nim celkem spokojen.
/dev/sda3 234220124 219681156 2641232 99% /homeversus
/dev/sda3 234220124 219681168 14538956 94% /home0K!AS
proc mam mit u nesys casti disku rezervu 5 procent, kdyz potrebuju volny misto!Protože jste si to zvolil? Resp. protože jste nezměnil defaultní hodnotu.
man tune2fs
, hledejte volbu -m
.
Systémová část disku je vaše představa, linux samozřejmě nemůže vědět, čemu vy říkáte systémová část disku (to co je dneska /mnt/chroot
může být zítra /
).
/dev/sda3 on / type jfs (rw) /dev/mapper/space-home on /home type jfs (rw) /dev/mapper/space-opt on /opt type jfs (ro) /dev/mapper/space-tmp on /tmp type reiserfs (rw) /dev/mapper/space-usr on /usr type jfs (ro) /dev/mapper/space-var on /var type reiserfs (rw) /dev/sda1 on /boot type ext3 (rw)
Najlepšie je to kombinovať,
Takhle jsem taky chtěl začínat, ale pak jsem zjistil, že každý FS má pod sebou disk, který musí kmitat hlavičkama a má omezenou propustnost.
Mnoho souborů a reiserfs - možná nevím co je to moc souborů s jaké s nimi mám dělat operace - nevynikal. Jako žádný FS. Prostě je tam disk, který má jistý seek time a na tom ztroskotá čtení těchto souborů na každém FS. Ve výsledku četl ext3 XFS a reiser kolem 400kB/s.
Ext3 má statické alokování inode a ty mi jednou došli.
JFS jsem zkoušel jednou a výsledkem byla katastrofální fragmentace souborů.
Ve výsledku jsem rezignoval na všechny testy a všude používám XFS (včetně \home oddílu, kde mám přes 10M souborů). Nativní ACL, quoty, online grow, extenze, dynamická alokace indoů, a v neposlední řadě online defragmentace předčily všechny ostatí FS, tak jsem spokojen.
K tomuto bych měl několik komentářů:
Souborový systém bez žurnálu těžko seženeš. Nevím, jestli dnes vůbec někdo takový vyvíjí (myslím pro běžné disky).
Žurnál v 99% případů neřeší jen výpadky proudu (v naší zemi vzácné). Jeho hlavním účelem je vypořádat se s mnoha možnými typy selhání hardwaru či softwaru. Není radno podceňovat jeho význam.
Mnoho benchmarků ukazuje, že použití žurnálu nemusí nutně znamenat snížení rychlosti všech operací. Například JFS, XFS a ReiserFS jsou v některých operacích rychlejší než ext2.
Nedomnívám se, že by byl ext3 nepřekousnutelně pomalejší než jiné souborové systémy. Jeho kód se postupně vyvíjí. Před lety dopadl v benchmarcích velmi špatně, ale dnes to zdaleka nemusí být pravda.
Rychlost souborového systému závisí na tolika různých faktorech, že vůbec nelze určit, který je „lepší“. Na jiném hardwaru může tentýž benchmark dopadnout přesně opačně.
Je dobré hodnotit taky výpočetní náročnost souborového systému. Nejnižší je v případě JFS, zatímco ReiserFS a Reiser4 jsou v tomto směru mnohem horší.
Já osobně mám na starších strojích (používaných jako server) vždy ext3 a na notebooku zase všude Reiser4. Ale že bych si dělal vlastní benchmark, to zas ne.
Tiskni
Sdílej: