Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Zdravim
Do ted pouzivam ext2, jsem s nim celkem spokojen. Posledni dobou, se to tu nejak hemzi novymi fs a tak se chci zeptat, zda by jste me nekdo doporucili fs, ktery by byl nejblize mym pozadavkum:
Co potrebuju:
* co nejvetsi rychlost cteni
* stejne nebo vetsi volne misto na disku(tzn. kdyz na 230G HD nahraju s ext3 kolem 200G dat, tak zbytek sezere zurnal)
* spolehlivost
Co nepotrebuju
* zurnal
* odolnost proti vypadkum(vypadky proudu tak jednou za 5 let)
* nevadi me pomalejsi rychlost zapisu, i kdyz cim vic tim lip
update * kolik to bude zrat cpu je uplne jedno
0K!AS
Tiskni
Sdílej:
<_moje_spolehliva_kombinace_>Na velké množství malých souborů reiserfs, na filmy atd. xfs.
<_/moje_spolehliva_kombinace_>
Do ted pouzivam ext2, jsem s nim celkem spokojen.
/dev/sda3 234220124 219681156 2641232 99% /homeversus
/dev/sda3 234220124 219681168 14538956 94% /home0K!AS
proc mam mit u nesys casti disku rezervu 5 procent, kdyz potrebuju volny misto!Protože jste si to zvolil? Resp. protože jste nezměnil defaultní hodnotu.
man tune2fs
, hledejte volbu -m
.
Systémová část disku je vaše představa, linux samozřejmě nemůže vědět, čemu vy říkáte systémová část disku (to co je dneska /mnt/chroot
může být zítra /
).
/dev/sda3 on / type jfs (rw) /dev/mapper/space-home on /home type jfs (rw) /dev/mapper/space-opt on /opt type jfs (ro) /dev/mapper/space-tmp on /tmp type reiserfs (rw) /dev/mapper/space-usr on /usr type jfs (ro) /dev/mapper/space-var on /var type reiserfs (rw) /dev/sda1 on /boot type ext3 (rw)
Najlepšie je to kombinovať,
Takhle jsem taky chtěl začínat, ale pak jsem zjistil, že každý FS má pod sebou disk, který musí kmitat hlavičkama a má omezenou propustnost.
Mnoho souborů a reiserfs - možná nevím co je to moc souborů s jaké s nimi mám dělat operace - nevynikal. Jako žádný FS. Prostě je tam disk, který má jistý seek time a na tom ztroskotá čtení těchto souborů na každém FS. Ve výsledku četl ext3 XFS a reiser kolem 400kB/s.
Ext3 má statické alokování inode a ty mi jednou došli.
JFS jsem zkoušel jednou a výsledkem byla katastrofální fragmentace souborů.
Ve výsledku jsem rezignoval na všechny testy a všude používám XFS (včetně \home oddílu, kde mám přes 10M souborů). Nativní ACL, quoty, online grow, extenze, dynamická alokace indoů, a v neposlední řadě online defragmentace předčily všechny ostatí FS, tak jsem spokojen.
K tomuto bych měl několik komentářů:
Souborový systém bez žurnálu těžko seženeš. Nevím, jestli dnes vůbec někdo takový vyvíjí (myslím pro běžné disky).
Žurnál v 99% případů neřeší jen výpadky proudu (v naší zemi vzácné). Jeho hlavním účelem je vypořádat se s mnoha možnými typy selhání hardwaru či softwaru. Není radno podceňovat jeho význam.
Mnoho benchmarků ukazuje, že použití žurnálu nemusí nutně znamenat snížení rychlosti všech operací. Například JFS, XFS a ReiserFS jsou v některých operacích rychlejší než ext2.
Nedomnívám se, že by byl ext3 nepřekousnutelně pomalejší než jiné souborové systémy. Jeho kód se postupně vyvíjí. Před lety dopadl v benchmarcích velmi špatně, ale dnes to zdaleka nemusí být pravda.
Rychlost souborového systému závisí na tolika různých faktorech, že vůbec nelze určit, který je „lepší“. Na jiném hardwaru může tentýž benchmark dopadnout přesně opačně.
Je dobré hodnotit taky výpočetní náročnost souborového systému. Nejnižší je v případě JFS, zatímco ReiserFS a Reiser4 jsou v tomto směru mnohem horší.
Já osobně mám na starších strojích (používaných jako server) vždy ext3 a na notebooku zase všude Reiser4. Ale že bych si dělal vlastní benchmark, to zas ne.