Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Nedávno jsem si pořídil knihu Nazo Nazo - Velká kniha japonských hlavolamů". Na třech stech stránkách se nachází deset typů hlavolamů (hašiwokakero, hejawake, arukone, mřížkové součty, japonské součty, masjů, slither link, hitori, sudoku a kakuro).
U každého typu se nachází zadání, do několika kroků rozkreslený ukázkový příklad a tipy pro luštění. Ke všem 349 hlavolamům si můžete najít správné řešení, schované na konci knihy. Hlavolamy každého typu jsou odstupňovány podle velikosti a obtížnosti. Například známé Sudoku začíná na klasické velikosti 9x9 políček a končí celostránkovým monstrem 16x16.
Kniha je tlustá, a tak není problém luštit hlavolamy třeba v autobuse. A proč vlastně luštit? Třeba proto, aby vám z toho zimního nicnedělání nezdegenerovala mysl jako mně .
Tiskni
Sdílej:
Třeba proto, aby vám z toho zimního nicnedělání nezdegenerovala mysl.
Haha, moc vtipné. Nechceš ty zkoušky udělat za mě? Třeba z PP1 by se mi to docela hodilo, závorky moc nemusím. Aspoň bych pak měl čas na úkoly ze SS.
Jdu blouznit jinam.
Třeba proto, aby vám z toho zimního nicnedělání nezdegenerovala mysl jako mě.
... Hlavolamy v některých případech nepocházejí přímo z Japonska, nýbrž ze západních zemí, je však nespornou zásluhou Japonců, že se s nimi seznámila i širší veřejnost. Měli bychom také poctivě uvést, že dva typy hlavolamů, "japonské součty" a "mřížové součty", nejsou vůbec japonskými hrami, protože však jde o kombinaci sudoku a kakuro, rozhodli jsme se i je pojmout do připraveného svazku. ...Ale některé z těch blbostí jsou celkem zajímavé :)