V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Má tu někdo zkušenost s oborem Programovatelné technické struktury (FI MUNI)? Ve zprávě o výsledcích přijímacího řízení v loňském roce uvádějí 29 přijatých studentů do tohoto oboru, což je oproti 217 studentům Počítačových sítí nebo 211 přijatým studentům Počítačových systémů až podezřele málo.
Rozhoduji se mezi tímto oborem a Teleinformatikou na FEKT VUT. Mimochodem, jaké množství předmětů mimo obor se dá rozumně zvládat?
Tiskni
Sdílej:
Fyzika je dvousemestralni a je to jeden z povinne-volitelnych predmetu (ja to zvolil jako nejmensi zlo, ale zalezi, na co je clovek zamerenej). Na konci semestru staci odevzdat vypocitane priklady, ktere se behem semestru zadavaly na prednaskach.
Na FEKTu je fyzika taky na dva semestry, ale povinná. Co si vzpomínám, tak každe semestr je nějaký test + se odevzdávají příklady a nakonci je zkouška.
dostuduje možná tak padesátzlaty voci, ve druhaku je ted tak 50 lidi, ...
. Právě mě zarazilo, že je o něj malý zájem.. ale jestli je nový, jak říkáš, tak se to vysvětluje.
Výuka je založena na podobném schématu - přednášky + cvičení v některých předmětech. Co je o mnoho lepší než na FIT VUT, je možnost si volit předměty podle vlastních preferencí. V oboru SSME je tuším jen 20 % povinných předmětů (tj. těch, které musím absolvovat), další lze volit podle toho, co mě zajímá. Další výhoda je, že s předměty můžu "hýbat" ještě první dva týdny v semestru! O těchto věcech jsem si mohl na FIT VUT nechat jen zdát.Předpokládám, že FEKT VUT bude v těchto ohledech stejná jako FIT VUT. Samozřejmě se nedá volit škola jen podle toho, jak to tam chodí procesně, ale taky podle toho, nakolik ti je bližší výuka na té či oné škole. Já osobně bych šel na FI MUNI znova.
Chápu správně, že na počtu přijatých studentů do oboru nezáleží?

Na FI mas vyhodu hlavne v tom, ze si mozes spravit studium v podstate tak obtiazne ako ti vyhovuje. Su tam nejake lahke predmety, su tam nejake obtiazne predmety a je len na tebe, na co budes mat a co si vyberies.
Rozdiel medzi studiom by mal byt hlavne v tom, ze po absolvani FI (ak to neodflaknes), by si mal vediet principy, teda ako jednotlive veci funguju, pripadne byt schopny si navrhnut vlastne systemy. Na VUT sa naucis velmi slusne pouzivat sucasne technologie a si lepsie pripraveny na prax.
Rozdiel medzi zakladom 1 a zakladom 2 bol hlavne v matematickych predmetoch, ktore brali v zaklade 1 (teoreticky zaklad nahradeny zrejme B predmetami) skor doraz na pochopenie latky a v zaklade 2 skor doraz na schopnosti aplikovat preberanu latku.
Na bakalarskom stupni je vhodne to mat asi co najvolnejsie a vyskusat si, co cloveku viac sedi a dalej sa profilovat podla toho. K skutocnej informatike (ako teoretickej discipline) si (aspon pri starom pojati studia) clovek aj tak pricuchol az ku koncu bakalarskeho studia (a v pripade zaujmu na magisterskom studiu).
Co sa tyka predmetov, tak ako velmi prinosne na bakalarskom stupni mi prisli nasledujuce predmety (niektore z nich su uz asi premenovane):
FI:IB015 Úvod do funkcionálního programování
FI:MB005 Základy matematiky
FI:IB108 Návrh algoritmů II
FI:IV054 Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly
FI:PB154 Základy databázových systémů
FI:IB107 Vyčíslitelnost a složitost
FI:IV100 Paralelní a distribuované výpočty
FI:MA007 Matematická logika (aj ked ide v podstate o magistersky predmet)