Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
V pátek 20. února 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 6. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večera. Hackday je určen všem, kteří si chtějí prakticky vyzkoušet práci s linuxovým jádrem i uživatelským prostorem, od posílání patchů například pomocí nástroje b4, přes balíčkování a Flatpak až po drobné úpravy
… více »Má tu někdo zkušenost s oborem Programovatelné technické struktury (FI MUNI)? Ve zprávě o výsledcích přijímacího řízení v loňském roce uvádějí 29 přijatých studentů do tohoto oboru, což je oproti 217 studentům Počítačových sítí nebo 211 přijatým studentům Počítačových systémů až podezřele málo.
Rozhoduji se mezi tímto oborem a Teleinformatikou na FEKT VUT. Mimochodem, jaké množství předmětů mimo obor se dá rozumně zvládat?
Tiskni
Sdílej:
Fyzika je dvousemestralni a je to jeden z povinne-volitelnych predmetu (ja to zvolil jako nejmensi zlo, ale zalezi, na co je clovek zamerenej). Na konci semestru staci odevzdat vypocitane priklady, ktere se behem semestru zadavaly na prednaskach.
Na FEKTu je fyzika taky na dva semestry, ale povinná. Co si vzpomínám, tak každe semestr je nějaký test + se odevzdávají příklady a nakonci je zkouška.
dostuduje možná tak padesátzlaty voci, ve druhaku je ted tak 50 lidi, ...
. Právě mě zarazilo, že je o něj malý zájem.. ale jestli je nový, jak říkáš, tak se to vysvětluje.
Výuka je založena na podobném schématu - přednášky + cvičení v některých předmětech. Co je o mnoho lepší než na FIT VUT, je možnost si volit předměty podle vlastních preferencí. V oboru SSME je tuším jen 20 % povinných předmětů (tj. těch, které musím absolvovat), další lze volit podle toho, co mě zajímá. Další výhoda je, že s předměty můžu "hýbat" ještě první dva týdny v semestru! O těchto věcech jsem si mohl na FIT VUT nechat jen zdát.Předpokládám, že FEKT VUT bude v těchto ohledech stejná jako FIT VUT. Samozřejmě se nedá volit škola jen podle toho, jak to tam chodí procesně, ale taky podle toho, nakolik ti je bližší výuka na té či oné škole. Já osobně bych šel na FI MUNI znova.
Chápu správně, že na počtu přijatých studentů do oboru nezáleží?

Na FI mas vyhodu hlavne v tom, ze si mozes spravit studium v podstate tak obtiazne ako ti vyhovuje. Su tam nejake lahke predmety, su tam nejake obtiazne predmety a je len na tebe, na co budes mat a co si vyberies.
Rozdiel medzi studiom by mal byt hlavne v tom, ze po absolvani FI (ak to neodflaknes), by si mal vediet principy, teda ako jednotlive veci funguju, pripadne byt schopny si navrhnut vlastne systemy. Na VUT sa naucis velmi slusne pouzivat sucasne technologie a si lepsie pripraveny na prax.
Rozdiel medzi zakladom 1 a zakladom 2 bol hlavne v matematickych predmetoch, ktore brali v zaklade 1 (teoreticky zaklad nahradeny zrejme B predmetami) skor doraz na pochopenie latky a v zaklade 2 skor doraz na schopnosti aplikovat preberanu latku.
Na bakalarskom stupni je vhodne to mat asi co najvolnejsie a vyskusat si, co cloveku viac sedi a dalej sa profilovat podla toho. K skutocnej informatike (ako teoretickej discipline) si (aspon pri starom pojati studia) clovek aj tak pricuchol az ku koncu bakalarskeho studia (a v pripade zaujmu na magisterskom studiu).
Co sa tyka predmetov, tak ako velmi prinosne na bakalarskom stupni mi prisli nasledujuce predmety (niektore z nich su uz asi premenovane):
FI:IB015 Úvod do funkcionálního programování
FI:MB005 Základy matematiky
FI:IB108 Návrh algoritmů II
FI:IV054 Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly
FI:PB154 Základy databázových systémů
FI:IB107 Vyčíslitelnost a složitost
FI:IV100 Paralelní a distribuované výpočty
FI:MA007 Matematická logika (aj ked ide v podstate o magistersky predmet)