Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Má tu někdo zkušenost s oborem Programovatelné technické struktury (FI MUNI)? Ve zprávě o výsledcích přijímacího řízení v loňském roce uvádějí 29 přijatých studentů do tohoto oboru, což je oproti 217 studentům Počítačových sítí nebo 211 přijatým studentům Počítačových systémů až podezřele málo.
Rozhoduji se mezi tímto oborem a Teleinformatikou na FEKT VUT. Mimochodem, jaké množství předmětů mimo obor se dá rozumně zvládat?
Tiskni
Sdílej:
Fyzika je dvousemestralni a je to jeden z povinne-volitelnych predmetu (ja to zvolil jako nejmensi zlo, ale zalezi, na co je clovek zamerenej). Na konci semestru staci odevzdat vypocitane priklady, ktere se behem semestru zadavaly na prednaskach.
Na FEKTu je fyzika taky na dva semestry, ale povinná. Co si vzpomínám, tak každe semestr je nějaký test + se odevzdávají příklady a nakonci je zkouška.
dostuduje možná tak padesátzlaty voci, ve druhaku je ted tak 50 lidi, ...
. Právě mě zarazilo, že je o něj malý zájem.. ale jestli je nový, jak říkáš, tak se to vysvětluje.
Výuka je založena na podobném schématu - přednášky + cvičení v některých předmětech. Co je o mnoho lepší než na FIT VUT, je možnost si volit předměty podle vlastních preferencí. V oboru SSME je tuším jen 20 % povinných předmětů (tj. těch, které musím absolvovat), další lze volit podle toho, co mě zajímá. Další výhoda je, že s předměty můžu "hýbat" ještě první dva týdny v semestru! O těchto věcech jsem si mohl na FIT VUT nechat jen zdát.Předpokládám, že FEKT VUT bude v těchto ohledech stejná jako FIT VUT. Samozřejmě se nedá volit škola jen podle toho, jak to tam chodí procesně, ale taky podle toho, nakolik ti je bližší výuka na té či oné škole. Já osobně bych šel na FI MUNI znova.
Chápu správně, že na počtu přijatých studentů do oboru nezáleží?

Na FI mas vyhodu hlavne v tom, ze si mozes spravit studium v podstate tak obtiazne ako ti vyhovuje. Su tam nejake lahke predmety, su tam nejake obtiazne predmety a je len na tebe, na co budes mat a co si vyberies.
Rozdiel medzi studiom by mal byt hlavne v tom, ze po absolvani FI (ak to neodflaknes), by si mal vediet principy, teda ako jednotlive veci funguju, pripadne byt schopny si navrhnut vlastne systemy. Na VUT sa naucis velmi slusne pouzivat sucasne technologie a si lepsie pripraveny na prax.
Rozdiel medzi zakladom 1 a zakladom 2 bol hlavne v matematickych predmetoch, ktore brali v zaklade 1 (teoreticky zaklad nahradeny zrejme B predmetami) skor doraz na pochopenie latky a v zaklade 2 skor doraz na schopnosti aplikovat preberanu latku.
Na bakalarskom stupni je vhodne to mat asi co najvolnejsie a vyskusat si, co cloveku viac sedi a dalej sa profilovat podla toho. K skutocnej informatike (ako teoretickej discipline) si (aspon pri starom pojati studia) clovek aj tak pricuchol az ku koncu bakalarskeho studia (a v pripade zaujmu na magisterskom studiu).
Co sa tyka predmetov, tak ako velmi prinosne na bakalarskom stupni mi prisli nasledujuce predmety (niektore z nich su uz asi premenovane):
FI:IB015 Úvod do funkcionálního programování
FI:MB005 Základy matematiky
FI:IB108 Návrh algoritmů II
FI:IV054 Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly
FI:PB154 Základy databázových systémů
FI:IB107 Vyčíslitelnost a složitost
FI:IV100 Paralelní a distribuované výpočty
FI:MA007 Matematická logika (aj ked ide v podstate o magistersky predmet)