Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Má tu někdo zkušenost s oborem Programovatelné technické struktury (FI MUNI)? Ve zprávě o výsledcích přijímacího řízení v loňském roce uvádějí 29 přijatých studentů do tohoto oboru, což je oproti 217 studentům Počítačových sítí nebo 211 přijatým studentům Počítačových systémů až podezřele málo.
Rozhoduji se mezi tímto oborem a Teleinformatikou na FEKT VUT. Mimochodem, jaké množství předmětů mimo obor se dá rozumně zvládat?
Tiskni
Sdílej:
Fyzika je dvousemestralni a je to jeden z povinne-volitelnych predmetu (ja to zvolil jako nejmensi zlo, ale zalezi, na co je clovek zamerenej). Na konci semestru staci odevzdat vypocitane priklady, ktere se behem semestru zadavaly na prednaskach.
Na FEKTu je fyzika taky na dva semestry, ale povinná. Co si vzpomínám, tak každe semestr je nějaký test + se odevzdávají příklady a nakonci je zkouška.
dostuduje možná tak padesátzlaty voci, ve druhaku je ted tak 50 lidi, ...
. Právě mě zarazilo, že je o něj malý zájem.. ale jestli je nový, jak říkáš, tak se to vysvětluje.
Výuka je založena na podobném schématu - přednášky + cvičení v některých předmětech. Co je o mnoho lepší než na FIT VUT, je možnost si volit předměty podle vlastních preferencí. V oboru SSME je tuším jen 20 % povinných předmětů (tj. těch, které musím absolvovat), další lze volit podle toho, co mě zajímá. Další výhoda je, že s předměty můžu "hýbat" ještě první dva týdny v semestru! O těchto věcech jsem si mohl na FIT VUT nechat jen zdát.Předpokládám, že FEKT VUT bude v těchto ohledech stejná jako FIT VUT. Samozřejmě se nedá volit škola jen podle toho, jak to tam chodí procesně, ale taky podle toho, nakolik ti je bližší výuka na té či oné škole. Já osobně bych šel na FI MUNI znova.
Chápu správně, že na počtu přijatých studentů do oboru nezáleží?

Na FI mas vyhodu hlavne v tom, ze si mozes spravit studium v podstate tak obtiazne ako ti vyhovuje. Su tam nejake lahke predmety, su tam nejake obtiazne predmety a je len na tebe, na co budes mat a co si vyberies.
Rozdiel medzi studiom by mal byt hlavne v tom, ze po absolvani FI (ak to neodflaknes), by si mal vediet principy, teda ako jednotlive veci funguju, pripadne byt schopny si navrhnut vlastne systemy. Na VUT sa naucis velmi slusne pouzivat sucasne technologie a si lepsie pripraveny na prax.
Rozdiel medzi zakladom 1 a zakladom 2 bol hlavne v matematickych predmetoch, ktore brali v zaklade 1 (teoreticky zaklad nahradeny zrejme B predmetami) skor doraz na pochopenie latky a v zaklade 2 skor doraz na schopnosti aplikovat preberanu latku.
Na bakalarskom stupni je vhodne to mat asi co najvolnejsie a vyskusat si, co cloveku viac sedi a dalej sa profilovat podla toho. K skutocnej informatike (ako teoretickej discipline) si (aspon pri starom pojati studia) clovek aj tak pricuchol az ku koncu bakalarskeho studia (a v pripade zaujmu na magisterskom studiu).
Co sa tyka predmetov, tak ako velmi prinosne na bakalarskom stupni mi prisli nasledujuce predmety (niektore z nich su uz asi premenovane):
FI:IB015 Úvod do funkcionálního programování
FI:MB005 Základy matematiky
FI:IB108 Návrh algoritmů II
FI:IV054 Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly
FI:PB154 Základy databázových systémů
FI:IB107 Vyčíslitelnost a složitost
FI:IV100 Paralelní a distribuované výpočty
FI:MA007 Matematická logika (aj ked ide v podstate o magistersky predmet)