Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Pěkně se to čte, dík 
Prakticky hneď sa stihol pochytiť s Tanebaumom (profesor, ktorý napísal Minix) kvôli návrhu OS, to len aby ste videli, že minimálne v tomto sa Linus nezmenil :).
Pokud mne paměť neklame, tehdy to ovšem bylo tak, že se Tanenbaum obul do Linuse, že jeho koncepce je od základu špatná, protože nepoužil mikrokernel - což je sice teoreticky hrubá designová chyba, ale vzhledem k tomu, že Linux z praktického hlediska funguje podstatně lépe než drtivá většina mikrokernelových experimentů, není to možná tak úplně na závadu…
a pár nie tak úplne slobodných programov ako TeX
Uff, co je na TeXu nesvobodného? Když si budete chtít udělat vlastní modifikaci TeXu a dále ji šířit, omezují vás Knuthovy podmínky daleko méně než třeba taková GPL…
ťažko sa prechádza na niečo iné, niečo menej schopné
Uff, co je na TeXu nesvobodného? Když si budete chtít udělat vlastní modifikaci TeXu a dále ji šířit, omezují vás Knuthovy podmínky daleko méně než třeba taková GPL…
No to síce áno, ale napriek tomu napr. Debian odmieta prijímať iné programy pod touto licenciou. Niekde sa dá nájsť zápis o tom ako sa niekto ??? (celkom známy človek z českej scény, ale fakt si nespomeniem kto, ale som lenivý hľadať) práve na to sťažoval. Problém so slobodou je možné vidieť v tom, že nekladie autora na rovnakú úroveň ako ostatných. Keď zmeníš TeX a si Donald Knuth, tak na teba platia iné pravidlá ako keď Donald Knuth nie si.
Petr Olšák, je to v archivu konference, dá se to najít snadno. A je to velice zajímavé čtení. Jinak s Petrovou argumentací souhlasím; osobně na slovo Debian vidím rudě a dvakrát...No to síce áno, ale napriek tomu napr. Debian odmieta prijímať iné programy pod touto licenciou. Niekde sa dá nájsť zápis o tom ako sa niekto ??? (celkom známy človek z českej scény, ale fakt si nespomeniem kto, ale som lenivý hľadať) práve na to sťažoval...
V dnešných distribúciach Linuxu nie je toho GNU softvéru (pozor, GNU nie je každý program šírený pod GPL/LGPL) až toľko. A málokto si vie predsaviť desktopový systém bez X Window, takže tí by si možno takisto zaslúžili nejakú zmienku. A čo taký Apache, ten je od macochy? Mnohé malé distribúcie nepoužívajú GNU nástroje (coreutils, glibc, ...) ale nejakú výhodnejšiu alternatívu.Tvrzení, že v Linuxové distribuci "nie je až toľko" software z dílny GNU je celkem vágní. Na můj vkus je ho ve většině nejrozšířenějších dister "až dost". Desktopové nasazení Linuxu sice potřebuje X Window, ale vedle toho tu je silné použití jako serverové platformy, kde potřeba většinou není. Apache je jenom dalším příkladem úzce vymezeného použití. Naopak tohle _všechno_ včetně linuxového jádra běží na GNU C knihovně a kompiluje se pomocí GNU vývojových nástrojů. Spousta dister je např. závislá na Bashi a taky se jako implicitní shell nabízí a používá.
Přiznám se, že jsem se zatím nesetkal s "mnohými malými distribúciami", které běží na jiné než GNU libc, ale na nějaké "výhodnější" alternativě. Tímto bych chtěl poprosit autora, jestli by to mohl trochu rozvést a konkretizovat.
Súhlasím s tým, že je to dosť vágne. Samozrejme, že GNU nástroje sú dôležité, to som nechcel poprieť ani náhodou. Z môjho pohľadu sú tiež najdôležitejšie asi gcc & spol, glibc, coreutils a bash. Na strane druhej práve na tej serverovej platforme získava stále väčší podiel Apache Foundation (Apache, Tomcat, Ant, SpamAssasin). Web server je určite príkladom úzkeho použitia, ale práve na tom serveri bude tých GNU nástrojov ešte menej (relatívne viac, pretože na server nemáme milióny balíkov). Na strane druhej nie je až tak neobvyklé práve na serveroch, kde potrebuješ výkon použiť kompilátor od Intelu (dáva lepšie výsledky, kompatibilný s gcc, nedá sa použiť všade).
uClibc, či dietlibc ako alternatíva za glibc. Či busybox miesto coreutils.
A ne, není to o lepších optimalizacích
Četl sem článek kde to bylo srovnávané, na nějaké starší verzi ICC byl kód jak pro Intel, tak pro AMD stejně rychlý. Verze cio přišla poté produkovala taktéž stejně rychlý kód jako ta předchozí pro Intel, ale o dost pomalejší pro AMD. Ono co čekat od firmy, která udělá podobnou věc třeba se Skype, že
Viz. tvzení že pro fungující konferenci s více jak 4 uživateli (nebo kolik to bylo) budete muset mít z "technologických" důvodů procesor Intel (načež se ukázalo, že ve Skype pouze testují jestli CPU == GenuineIntel a žádné technologické důvody neexistují
).
A btw. nevím naprosto o nikom, kdo by na linuxovém serveru používal programy kompilované ICC. GCC forever
To se ale přeci nevylučuje s tím, že to možná někde někdo používá, ale klidně bych se vsadil, že moc časté to zrovna nebude
Mě se ta "závislost" na GNU také moc nelíbí, ale dokud nezačne vycházet regulérní univerzální distribuce jako Debian Non-GNU/Linux, tak v opak věřit nezačnu. Zkuste si schválně ze své stávající distribuce odinstalovat všechno od GNU, nahradit alternativami, překompilovat jádro a pak zkusit obdobně používat.
Tiskni
Sdílej: