Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Pěkně se to čte, dík
Prakticky hneď sa stihol pochytiť s Tanebaumom (profesor, ktorý napísal Minix) kvôli návrhu OS, to len aby ste videli, že minimálne v tomto sa Linus nezmenil :).
Pokud mne paměť neklame, tehdy to ovšem bylo tak, že se Tanenbaum obul do Linuse, že jeho koncepce je od základu špatná, protože nepoužil mikrokernel - což je sice teoreticky hrubá designová chyba, ale vzhledem k tomu, že Linux z praktického hlediska funguje podstatně lépe než drtivá většina mikrokernelových experimentů, není to možná tak úplně na závadu…
a pár nie tak úplne slobodných programov ako TeX
Uff, co je na TeXu nesvobodného? Když si budete chtít udělat vlastní modifikaci TeXu a dále ji šířit, omezují vás Knuthovy podmínky daleko méně než třeba taková GPL…
ťažko sa prechádza na niečo iné, niečo menej schopné
Uff, co je na TeXu nesvobodného? Když si budete chtít udělat vlastní modifikaci TeXu a dále ji šířit, omezují vás Knuthovy podmínky daleko méně než třeba taková GPL…
No to síce áno, ale napriek tomu napr. Debian odmieta prijímať iné programy pod touto licenciou. Niekde sa dá nájsť zápis o tom ako sa niekto ??? (celkom známy človek z českej scény, ale fakt si nespomeniem kto, ale som lenivý hľadať) práve na to sťažoval. Problém so slobodou je možné vidieť v tom, že nekladie autora na rovnakú úroveň ako ostatných. Keď zmeníš TeX a si Donald Knuth, tak na teba platia iné pravidlá ako keď Donald Knuth nie si.
Petr Olšák, je to v archivu konference, dá se to najít snadno. A je to velice zajímavé čtení. Jinak s Petrovou argumentací souhlasím; osobně na slovo Debian vidím rudě a dvakrát...No to síce áno, ale napriek tomu napr. Debian odmieta prijímať iné programy pod touto licenciou. Niekde sa dá nájsť zápis o tom ako sa niekto ??? (celkom známy človek z českej scény, ale fakt si nespomeniem kto, ale som lenivý hľadať) práve na to sťažoval...
V dnešných distribúciach Linuxu nie je toho GNU softvéru (pozor, GNU nie je každý program šírený pod GPL/LGPL) až toľko. A málokto si vie predsaviť desktopový systém bez X Window, takže tí by si možno takisto zaslúžili nejakú zmienku. A čo taký Apache, ten je od macochy? Mnohé malé distribúcie nepoužívajú GNU nástroje (coreutils, glibc, ...) ale nejakú výhodnejšiu alternatívu.Tvrzení, že v Linuxové distribuci "nie je až toľko" software z dílny GNU je celkem vágní. Na můj vkus je ho ve většině nejrozšířenějších dister "až dost". Desktopové nasazení Linuxu sice potřebuje X Window, ale vedle toho tu je silné použití jako serverové platformy, kde potřeba většinou není. Apache je jenom dalším příkladem úzce vymezeného použití. Naopak tohle _všechno_ včetně linuxového jádra běží na GNU C knihovně a kompiluje se pomocí GNU vývojových nástrojů. Spousta dister je např. závislá na Bashi a taky se jako implicitní shell nabízí a používá.
Přiznám se, že jsem se zatím nesetkal s "mnohými malými distribúciami", které běží na jiné než GNU libc, ale na nějaké "výhodnější" alternativě. Tímto bych chtěl poprosit autora, jestli by to mohl trochu rozvést a konkretizovat.
Súhlasím s tým, že je to dosť vágne. Samozrejme, že GNU nástroje sú dôležité, to som nechcel poprieť ani náhodou. Z môjho pohľadu sú tiež najdôležitejšie asi gcc & spol, glibc, coreutils a bash. Na strane druhej práve na tej serverovej platforme získava stále väčší podiel Apache Foundation (Apache, Tomcat, Ant, SpamAssasin). Web server je určite príkladom úzkeho použitia, ale práve na tom serveri bude tých GNU nástrojov ešte menej (relatívne viac, pretože na server nemáme milióny balíkov). Na strane druhej nie je až tak neobvyklé práve na serveroch, kde potrebuješ výkon použiť kompilátor od Intelu (dáva lepšie výsledky, kompatibilný s gcc, nedá sa použiť všade).
uClibc, či dietlibc ako alternatíva za glibc. Či busybox miesto coreutils.
Mě se ta "závislost" na GNU také moc nelíbí, ale dokud nezačne vycházet regulérní univerzální distribuce jako Debian Non-GNU/Linux, tak v opak věřit nezačnu. Zkuste si schválně ze své stávající distribuce odinstalovat všechno od GNU, nahradit alternativami, překompilovat jádro a pak zkusit obdobně používat.
Tiskni
Sdílej: