Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
21.3.2006 06:54
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Pěkně se to čte, dík 
Prakticky hneď sa stihol pochytiť s Tanebaumom (profesor, ktorý napísal Minix) kvôli návrhu OS, to len aby ste videli, že minimálne v tomto sa Linus nezmenil :).
Pokud mne paměť neklame, tehdy to ovšem bylo tak, že se Tanenbaum obul do Linuse, že jeho koncepce je od základu špatná, protože nepoužil mikrokernel - což je sice teoreticky hrubá designová chyba, ale vzhledem k tomu, že Linux z praktického hlediska funguje podstatně lépe než drtivá většina mikrokernelových experimentů, není to možná tak úplně na závadu…
a pár nie tak úplne slobodných programov ako TeX
Uff, co je na TeXu nesvobodného? Když si budete chtít udělat vlastní modifikaci TeXu a dále ji šířit, omezují vás Knuthovy podmínky daleko méně než třeba taková GPL…
ťažko sa prechádza na niečo iné, niečo menej schopné
Uff, co je na TeXu nesvobodného? Když si budete chtít udělat vlastní modifikaci TeXu a dále ji šířit, omezují vás Knuthovy podmínky daleko méně než třeba taková GPL…
No to síce áno, ale napriek tomu napr. Debian odmieta prijímať iné programy pod touto licenciou. Niekde sa dá nájsť zápis o tom ako sa niekto ??? (celkom známy človek z českej scény, ale fakt si nespomeniem kto, ale som lenivý hľadať) práve na to sťažoval. Problém so slobodou je možné vidieť v tom, že nekladie autora na rovnakú úroveň ako ostatných. Keď zmeníš TeX a si Donald Knuth, tak na teba platia iné pravidlá ako keď Donald Knuth nie si.
Petr Olšák, je to v archivu konference, dá se to najít snadno. A je to velice zajímavé čtení. Jinak s Petrovou argumentací souhlasím; osobně na slovo Debian vidím rudě a dvakrát...No to síce áno, ale napriek tomu napr. Debian odmieta prijímať iné programy pod touto licenciou. Niekde sa dá nájsť zápis o tom ako sa niekto ??? (celkom známy človek z českej scény, ale fakt si nespomeniem kto, ale som lenivý hľadať) práve na to sťažoval...
V dnešných distribúciach Linuxu nie je toho GNU softvéru (pozor, GNU nie je každý program šírený pod GPL/LGPL) až toľko. A málokto si vie predsaviť desktopový systém bez X Window, takže tí by si možno takisto zaslúžili nejakú zmienku. A čo taký Apache, ten je od macochy? Mnohé malé distribúcie nepoužívajú GNU nástroje (coreutils, glibc, ...) ale nejakú výhodnejšiu alternatívu.Tvrzení, že v Linuxové distribuci "nie je až toľko" software z dílny GNU je celkem vágní. Na můj vkus je ho ve většině nejrozšířenějších dister "až dost". Desktopové nasazení Linuxu sice potřebuje X Window, ale vedle toho tu je silné použití jako serverové platformy, kde potřeba většinou není. Apache je jenom dalším příkladem úzce vymezeného použití. Naopak tohle _všechno_ včetně linuxového jádra běží na GNU C knihovně a kompiluje se pomocí GNU vývojových nástrojů. Spousta dister je např. závislá na Bashi a taky se jako implicitní shell nabízí a používá.
Přiznám se, že jsem se zatím nesetkal s "mnohými malými distribúciami", které běží na jiné než GNU libc, ale na nějaké "výhodnější" alternativě. Tímto bych chtěl poprosit autora, jestli by to mohl trochu rozvést a konkretizovat.
Súhlasím s tým, že je to dosť vágne. Samozrejme, že GNU nástroje sú dôležité, to som nechcel poprieť ani náhodou. Z môjho pohľadu sú tiež najdôležitejšie asi gcc & spol, glibc, coreutils a bash. Na strane druhej práve na tej serverovej platforme získava stále väčší podiel Apache Foundation (Apache, Tomcat, Ant, SpamAssasin). Web server je určite príkladom úzkeho použitia, ale práve na tom serveri bude tých GNU nástrojov ešte menej (relatívne viac, pretože na server nemáme milióny balíkov). Na strane druhej nie je až tak neobvyklé práve na serveroch, kde potrebuješ výkon použiť kompilátor od Intelu (dáva lepšie výsledky, kompatibilný s gcc, nedá sa použiť všade).
uClibc, či dietlibc ako alternatíva za glibc. Či busybox miesto coreutils.
21.3.2006 13:41
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
A ne, není to o lepších optimalizacích Četl sem článek kde to bylo srovnávané, na nějaké starší verzi ICC byl kód jak pro Intel, tak pro AMD stejně rychlý. Verze cio přišla poté produkovala taktéž stejně rychlý kód jako ta předchozí pro Intel, ale o dost pomalejší pro AMD. Ono co čekat od firmy, která udělá podobnou věc třeba se Skype, že Viz. tvzení že pro fungující konferenci s více jak 4 uživateli (nebo kolik to bylo) budete muset mít z "technologických" důvodů procesor Intel (načež se ukázalo, že ve Skype pouze testují jestli CPU == GenuineIntel a žádné technologické důvody neexistují ).
A btw. nevím naprosto o nikom, kdo by na linuxovém serveru používal programy kompilované ICC. GCC forever
21.3.2006 20:08
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
To se ale přeci nevylučuje s tím, že to možná někde někdo používá, ale klidně bych se vsadil, že moc časté to zrovna nebude
Mě se ta "závislost" na GNU také moc nelíbí, ale dokud nezačne vycházet regulérní univerzální distribuce jako Debian Non-GNU/Linux, tak v opak věřit nezačnu. Zkuste si schválně ze své stávající distribuce odinstalovat všechno od GNU, nahradit alternativami, překompilovat jádro a pak zkusit obdobně používat.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.3.2006 08:04