Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Už po několikáté se mi na Gentoo stalo, že se psi otevře v čistém stavu bez nastavených účtů. Je to verze 0.15 a mám dojem, že psi v dnešní době není na Gentoo nějak extrémně patchované. Podobně nejspíš ještě pořád ztrácí data i taskwarrior.
Díval jsem se do domovského adresáře a hledal k tomu info na webu. Moc jsem toho nenašel, akorát adresář ~/.psi je zřejmě stará nepoužívaná lokace. Takže by měla být konfigurace v ~/.config/psi. Konkrétně .config/psi/profiles/default/accounts.xml je úplně prázdný soubor.
Vzpomněl jsem si na dobu, kdy se pořád mluvilo o problémech filesystémů, které končily prázdnými soubory a nakonec se ukázalo, že se jedná o chybu aplikace. Typicky to fungovalo tak, že aplikace otevřela pro zápis soubor s potřebnými daty, čímž vymazala jeho obsah a pak děj se vůle boží. Buď se do souboru zapíše nová verze dat, nebo se nezapíše.
Na důvodu až tak nezáleží, pokud se nebavíme o četnosti výskytu následků. Problém je v tom, že je aplikace vůbec naprogramována tak, že si pod sebou podřeže větev a teprve dodatečně situaci napravuje novým zápisem a v lepším případě i uzavřením souboru. V mezidobí nejsou data na disku uložena vůbec. U hodně špatně napsaných aplikací může být mezidobí dost dlouhé.
Přitom není nic jednoduššího než zapsat do stejného adresáře data do dočasného souboru a ten pak přejmenovat. Přejmenování je ve většině případů atomické, v těch ostatních pokud vím aspoň nedestruktivní. Samozřejmě se najdou i technicky lepší techniky, ale tohle je tak jednoduché, že mě vždycky mrzí, když někdo nepoužije ani to.
Nápady, názory?
Tiskni
Sdílej:
V KDE sa mi to stávalo bežne. V psi ani raz, ale v gentoo používam opatchované psi+ z rion overlayu.
/sbin/reboot, protože ten jenom zamrzne systém.
Ale na druhou stranu se mi čas od času stane, že nechám laptop bez napájení a umře. Nebo může z různých důvodů zamrznout systém. Takže bych radši, kdyby se aplikace staraly o své zápisy korektně a tyhle nepříjemnosti řešil až v druhé řadě.
Pomôže presne to, čo napísal v blogu. Stačí zapisovať do dočasného súboru, zatvoriť a premenovať (premenovanie je vďaka journalovacím fs atomická operácia, takže najhoršie čo sa stane je, že po štarte tam bude stará verzia).
Je to súčasťou štandardu POSIX. Journalovacie fs to spĺňajú za predpokladu, že tam nie je škaredý bug.
Raiser som tiež kedysi používal, ale potom som prešiel na XFS z ktorého som vyhodil pár blbostí okolo uzamykania.
Ono sa to zpíše do bafru a keď ti pri prepisovaní bafru na disk vytuhne komp, tak ti nepomôže nič.Co do toho pleteš buffery a sync? V blogpostu jsem popsal problém i jeho triviální a zároveň běžné řešení. Bavíme se o ztrátě dat, která byla už v minulosti bezpečně zapsána na disku, dost pravděpodobně v některém z předchozích běhů systému.
Neviem na čom teraz pracuješ a rád by som to vedel, ale používanie systemd na primárny vývoj je podľa mňa zbytočný a môžeš to testovať pred ostrím vydaním na extra partícií.Před časem jsem o tom uvažoval, ale došel jsem k závěru, že vývoj nad OpenRC nebo podobnou ptákovinou značně odlišnou od cílové platformy a následné testování, ladění a opravy nad systemd není pro moji práci obhájitelné. Navíc se systemd ke službám chová lépe než cokoli jiného, o OpenRC radši ani nemluvím.
Ja mám na desktope cca 5distier a v NTB s Atomom momentálne dve a miesto na ďalšie. Virtuál nepokladám za plnohodnotný testing distra.Já testuju podle potřeby. Většinou netestuju distribuce, ale velmi konkrétní věci a tak 99% z nich jde rovnocenně testovat na virtuálu.