Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
Tiskni
Sdílej:
Tohle je presne ukazka toho, co deli vetsinu lidi od uspechu. Nemaji koule na to jit a udelat, radsi budou vymyslet miliardu vymluv, proc to nejde. Nechci se tim povysovat nad nekoho, sam s tim mam jeste problem a casto zaujimam podobnou pozici, rikam to jenom jako podnet pro zamysleni. Zkus se zamyslet a zacit misto "to nejde" rikat "jak to udelat, aby to slo?".
Klukum, co maji chut do tyhle iniciativy jit, fandim a myslim si, ze i kdyby nedosahli na tak vysoky cil, jaky si vyticili, porad to muze mit a 100% bude mit hromadu pozitivnich dusledku. Takze v kazdem pripade lepsi, nez sedet na zadku a nic nedelat.
A to se jako nechas odradit prvnim neuspechem a v zivote uz nic neudelas? Ty jsi asi nepochopil, co jsem tim myslel. Kdyz jdes a delas, ziskavas zkusenosti, cimz zvysujes pravdepodobnost, ze se ti zacne darit. A je irelevantni, kolikrat predtim failnes, dokud mas odvahu priznat si, co jsi udelal blbe. *OBZVLAST* pokud existujou lidi jako vy dva, co jste tu predvedli - tak tomu proste staci venovat dostatek casu, usili a ucit se na svych chybach, uspech pak proste *musi* prijit.
Když já tomu pořád ani trochu nevěřímTohle povazuji za takovy uvodni plk a i kdyz je to trochu pro diskuzi kontraproduktivni (to , ze jste verici opravdu nikoho nemusi zajimat), prechazim to, proste sdelujete nejakou svou naladu. OK.
Máte vůbec někoho, kdo už něco takového někdy dělal?ja jsem napr. delal v roce 1985 na 2 1/2 CAD, ktery byl vyvinut na jedne univerzite v Nemecku. Bylo to uz tenkrat asociativni (umi to libreCAD dneska?). Delal to institut pro konstruovaniu a ty myslenky byly skutecne podpora konstruovani. Jako konstrukter se zajimam o takove veci.
Doteďka jsem nepochopil, co má být vlastně cílem projektu.To je dost dulezita poznamka, ja to take presne jeste nevim. Nadhodil jsem tu otazku jiz v minulem blogu, ale zatim existuje jen takova povsechna predstava, rekl bych smerujici k skutecne k tvorbe neceho, co jiz existuje. Posledni veta vaseho prvniho prispevku je to, co diskuzi rozbiji. Kazdemu z nas to nekdy ujede a proto je dulezite se o tom dovedet, coz timto cinim.
Ale aspoň je to něco originálního ... Já podporuji lidi, co zkouší něco novéhoToto je myslenka s kterou jsem srozumnen a libi se mi. Dokonce jsem zil kdysi nadeji, ze v opensource to bude jedna z hlavnich vlastnosti. Kupodivu to tak neni, vetsinou se kopiruji jiz zname proprieterni veci. Smysl v tom nevidim, ale protoze nemam patent na rozum, tak to nemohu kritizovat. Projekt je ale v zacatcich a jeste se uvidi, jakym smerem se to bude ubirat. Dejme tomu ten obvykly rok, mozna dva. Pak uvidime.
[...] a úplně předělali všechny plány, tak by to mělo možná nějakou šanci. Ale takhle...Plány není třeba předělávat, neboť ještě nejsou udělané. Zatím to je ve stavu, kdy se dávají dohromady myšlenky, nápady a požadavky. Než se dostaneme ke konkrétním plánům, bude to ještě pěknou chvíli trvat.
FreeCAD umožňuje dynamický řez
<rejp>Takže když udělám 3D model poníka, tak ho můžu rozříznout a udělat z něj MLP:FiM poníka? </rejp>
ano
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=-1WylF0_GG8#t=203s
FUJ, co to má být? O_O
V práci kreslím většínou v CATII V5 a v Pro/E.Vsimnete si, ze nerikate konstruuji v .... to je typicke, dnes se kresli, modeluje a vsechno mozne okolo. Odebirani objemu neni ale konstrukce. Mozna to nekdo bude povazovat za slovickareni, ale myslim si, ze je treba si to uvedomit.
Bylo by velmi užitečné sehnat někoho geniálního na matematiku.Tomuhle nerozumim. V jake oblasti vidite tu potrebu?
První je stanovení cílů a ujasnění si, co vlastně má být výsledkemJo, ale některé věci se dají říct už teď: objem práce je takový, že se to nedá napsat po večerech a o víkendech → je potřeba programátor (programátoři) na plný úvazek. Ty musíš z něčeho zaplatit (i kdyby to dělali za „byt a stravu“ stále to jsou celkem vysoké náklady). Souhlasím, že je dobré něco předvést, než si půjdeme říkat o peníze, ale zároveň je potřeba mít rozmyšlené, co pak. Je potřeba mít takovou metodiku vývoje, která zajistí průběžné výsledky - použitelné meziprodukty. Ty cíle jednotlivých iterací je potřeba naplánovat právě s tím – aby to někdo byl ochotný zaplatit a aby za to něco dostal. Je potřeba najít kompromis mezi tím, jak by se cíle stanovovaly podle čistě technických hledisek (jako kdybychom měli neomezený rozpočet a neomezeně času, idealistický scénář) a jak by se cíle stanovily, aby to bylo ekonomicky životaschopné.
Tak nevím jestli se mezi Electro CAD počítá vytvoření schémata v Eagle a osázení součástek na desku (tam bych určitě našel něco co by šlo vylepšit), nebo jestli se tím myslí něco víc. V Eagle občas něco tvořím, ale poslední rok jen schémata.
$ eagle hexapod.brd -C 'run dxf -u mm ; quit'Zkonvertuje Eaglí BRD do DXF. Může mi někdo udělat obrázek, jak to dopadlo? Je to nějaký přiklad, co je přiložený k Eaglu.
/usr/share
)Cadus is started by a script /usr/bin/cadus. This script is interpreted by /usr/bin/cadus-core binary. It is the initial script loaded into Qt Script Engine. It builds up an entire application, connects all components. When different usecase is required, for example headless batch processing or simple file viewer, a new script can be written. This brings extreme flexibility and reduces complexity of the core binary.Tohle se mi líbí, dělá to z Cadusu vlastně framework, nad kterým můžu postavit několik různých programů. Ale stejně by to chtělo i možnost přepínání režimů za chodu – např. nízkoúrovňový návrh součástek vs. skládání součástek dohromady vs. tvorba výkresu nebo nějaké výpočty. Kvůli tomu přece nezavřu celý Cadus a nespustím všechno znova. Chtělo by to něco jako View / Workbench ve FreeCADu nebo přepínání režimů v Eclipse. A ještě co se týče role „Electrical engineering consultant“ (v roadmap): jedna věc je návrh součástek a jejich umístění na desku (na to jsou jiné programy, asi nemá cenu to duplikovat) a návrh nějaké krabičky pro tuhle desku nebo zakomponování do stroje a druhá věc je návrh elektrického vedení (a dalších drátů – LAN, telefon… případně i potrubí atd.) uvnitř budovy.
Modul něco dělá, tedy poskytuje službu a služba má API, které může jiný modul využívat.Takže když budu psát nějaký modul, budu potřebovat hlavičkové soubory, třídy, rozhraní… jiných modulů, abych mohl volat jejich funkce.Není pak zbytečné mezi to strkat nějaké skripty, když je to stejně všechno C++? I ta jmenná služba se tam dá implementovat: řeknu, že chci instanci nějakého rozhraní – třeba matematické jádro CADu – a jmenná služba mi najde aktuálně používanou implementaci. Mám trochu obavu, aby pak jádro Cadusu nebylo ve skriptovacím jazyce, to by byl dost výrazný destabilizační prvek (nečekané pády nebo chyby při běhu programu). Skriptovací engine mi prostě víc sedí jako jedno z uživatelských rozhraní, ne jako „střed vesmíru“.
Ad přepínání pohledů: To je záležitost jednotlivých okýnek, kolik toho budou umět.Cadus (resp. jeho hlavní GUI modul) musí ale plnit roli frameworku, musí být možné centrálně říct, v jakém jsme teď režimu a podle toho ten framework skryje nebo zobrazí různé nabídky, okna, dialogy… Okno nebo tlačítko na liště se samo nezobrazí – to mu musí říct někdo zvenku a někde by měly být nějakým jednotným způsobem popsané ty režimy – jaké obsahují okna atd.
Okno nebo tlačítko na liště se samo nezobrazí – to mu musí říct někdo zvenku a někde by měly být nějakým jednotným způsobem popsané ty režimy – jaké obsahují okna atd.Udělám na to wiki :)
jedním z důležitých modulů bude knihovna prvků (ať už to budou dveře a okna pro architekty nebo šrouby a kusy železa pro strojaře…).Tohle dělá ZIMA-CAD-Parts společně s dalšími featurami je to dobrej základní kámen pro Správu projektů. S jeho pomocí lze do zvoleného adresáře naházet knihovní díly. Je v tom i trochu komerční potenciál, jelikož je zájmem výrobce, aby se jeho výrobek snadno dostal do projektů. A usama pořád koumá další využití :) Osobně bych si to představoval ještě o kousek dál hlavně u architektury. Vyberu masu zdiva, k ní nějaký knihovní díl (třeba tvárnici Ytong XYZ) a Cadus automaticky namrská cihly do prostoru a hlídá i spáry. Analogicky třeba u vodovodu naklikám jen trasu a zvolím její průměr, rohy a odbočky zase dodá program z knihovny.
Cadus automaticky namrská cihly do prostoru a hlídá i spáryAž takhle podrobně se stavební výkresy nedělají, že bys skládal cihlu k cihle – to děláš až zedník na stavbě
plnýho využití ve všech článcích realizace stavby je asi killer feature svobodnýho softumy jsme uz pred 10 lety delali software pro firmu, ktera vyrabela rezacky tvarnic na stavbe a jako bonbon se zakaznikum dodaval ten nas program, ktery prave presne spocital jak velke tvarnice kde budou ( nebot okna, dvere apod). Oni si to tady v Nemecku predstavuji tak, ze na stavbu privezou uz narezane tvarnice, ktere jsou uz roztridene na paletach podle velikosti a na stavbe se reze co mozna nejmene. Takze s tou killer feature to asi nebude tak horke, protoze nam pak sdelili, ze takove funkce vyrobci nadstaveb pro CAD uz vsude dodelali.