Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Tiskni
Sdílej:
Tohle je presne ukazka toho, co deli vetsinu lidi od uspechu. Nemaji koule na to jit a udelat, radsi budou vymyslet miliardu vymluv, proc to nejde. Nechci se tim povysovat nad nekoho, sam s tim mam jeste problem a casto zaujimam podobnou pozici, rikam to jenom jako podnet pro zamysleni. Zkus se zamyslet a zacit misto "to nejde" rikat "jak to udelat, aby to slo?".
Klukum, co maji chut do tyhle iniciativy jit, fandim a myslim si, ze i kdyby nedosahli na tak vysoky cil, jaky si vyticili, porad to muze mit a 100% bude mit hromadu pozitivnich dusledku. Takze v kazdem pripade lepsi, nez sedet na zadku a nic nedelat.
A to se jako nechas odradit prvnim neuspechem a v zivote uz nic neudelas? Ty jsi asi nepochopil, co jsem tim myslel. Kdyz jdes a delas, ziskavas zkusenosti, cimz zvysujes pravdepodobnost, ze se ti zacne darit. A je irelevantni, kolikrat predtim failnes, dokud mas odvahu priznat si, co jsi udelal blbe. *OBZVLAST* pokud existujou lidi jako vy dva, co jste tu predvedli - tak tomu proste staci venovat dostatek casu, usili a ucit se na svych chybach, uspech pak proste *musi* prijit.
Když já tomu pořád ani trochu nevěřímTohle povazuji za takovy uvodni plk a i kdyz je to trochu pro diskuzi kontraproduktivni (to , ze jste verici opravdu nikoho nemusi zajimat), prechazim to, proste sdelujete nejakou svou naladu. OK.
Máte vůbec někoho, kdo už něco takového někdy dělal?ja jsem napr. delal v roce 1985 na 2 1/2 CAD, ktery byl vyvinut na jedne univerzite v Nemecku. Bylo to uz tenkrat asociativni (umi to libreCAD dneska?). Delal to institut pro konstruovaniu a ty myslenky byly skutecne podpora konstruovani. Jako konstrukter se zajimam o takove veci.
Doteďka jsem nepochopil, co má být vlastně cílem projektu.To je dost dulezita poznamka, ja to take presne jeste nevim. Nadhodil jsem tu otazku jiz v minulem blogu, ale zatim existuje jen takova povsechna predstava, rekl bych smerujici k skutecne k tvorbe neceho, co jiz existuje. Posledni veta vaseho prvniho prispevku je to, co diskuzi rozbiji. Kazdemu z nas to nekdy ujede a proto je dulezite se o tom dovedet, coz timto cinim.
Ale aspoň je to něco originálního ... Já podporuji lidi, co zkouší něco novéhoToto je myslenka s kterou jsem srozumnen a libi se mi. Dokonce jsem zil kdysi nadeji, ze v opensource to bude jedna z hlavnich vlastnosti. Kupodivu to tak neni, vetsinou se kopiruji jiz zname proprieterni veci. Smysl v tom nevidim, ale protoze nemam patent na rozum, tak to nemohu kritizovat. Projekt je ale v zacatcich a jeste se uvidi, jakym smerem se to bude ubirat. Dejme tomu ten obvykly rok, mozna dva. Pak uvidime.
[...] a úplně předělali všechny plány, tak by to mělo možná nějakou šanci. Ale takhle...Plány není třeba předělávat, neboť ještě nejsou udělané. Zatím to je ve stavu, kdy se dávají dohromady myšlenky, nápady a požadavky. Než se dostaneme ke konkrétním plánům, bude to ještě pěknou chvíli trvat.
Jinak v práci používám FreeCAD na dodatečnou kontrolu odesílaných 3D ve formátu STEP. Formát STEP je v mé oblasti působení denní chléb a nesmí být podle mě opomenut.
5. Výslednou 3D exportuju pro zákazníka do STEP, výkres do černobílého TIFFu nebo PDF.
Pokud mohu svými znalostmi tomuto novému CAD pomoci, rád to udělám. Jen, neumím dostatečně dobře programovat
FreeCAD umožňuje dynamický řez
<rejp>Takže když udělám 3D model poníka, tak ho můžu rozříznout a udělat z něj MLP:FiM poníka?
</rejp>
ano
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=-1WylF0_GG8#t=203s
FUJ, co to má být? O_O
V práci kreslím většínou v CATII V5 a v Pro/E.Vsimnete si, ze nerikate konstruuji v .... to je typicke, dnes se kresli, modeluje a vsechno mozne okolo. Odebirani objemu neni ale konstrukce. Mozna to nekdo bude povazovat za slovickareni, ale myslim si, ze je treba si to uvedomit.
Bylo by velmi užitečné sehnat někoho geniálního na matematiku.Tomuhle nerozumim. V jake oblasti vidite tu potrebu?
První je stanovení cílů a ujasnění si, co vlastně má být výsledkemJo, ale některé věci se dají říct už teď: objem práce je takový, že se to nedá napsat po večerech a o víkendech → je potřeba programátor (programátoři) na plný úvazek. Ty musíš z něčeho zaplatit (i kdyby to dělali za „byt a stravu“ stále to jsou celkem vysoké náklady). Souhlasím, že je dobré něco předvést, než si půjdeme říkat o peníze, ale zároveň je potřeba mít rozmyšlené, co pak. Je potřeba mít takovou metodiku vývoje, která zajistí průběžné výsledky - použitelné meziprodukty. Ty cíle jednotlivých iterací je potřeba naplánovat právě s tím – aby to někdo byl ochotný zaplatit a aby za to něco dostal. Je potřeba najít kompromis mezi tím, jak by se cíle stanovovaly podle čistě technických hledisek (jako kdybychom měli neomezený rozpočet a neomezeně času, idealistický scénář) a jak by se cíle stanovily, aby to bylo ekonomicky životaschopné.
Pomôcť je aj v tom, keď sa o projekte bude hovoriť, písať... tým sa uskutoční dôležitá vec a to že sa v tejto oblasti niečo deje a ďalším prípadným záujemcom dať vedieť, už sa to začalo.
Tak nevím jestli se mezi Electro CAD počítá vytvoření schémata v Eagle a osázení součástek na desku (tam bych určitě našel něco co by šlo vylepšit), nebo jestli se tím myslí něco víc. V Eagle občas něco tvořím, ale poslední rok jen schémata.
$ eagle hexapod.brd -C 'run dxf -u mm ; quit'Zkonvertuje Eaglí BRD do DXF. Může mi někdo udělat obrázek, jak to dopadlo? Je to nějaký přiklad, co je přiložený k Eaglu.
Některé věci přeci jen bude lepší probrat v diskusi, než si vyměňovat názory přes wiki.
Co se týče návrhu (BigPicture), JK ho trochu upravil/rozšířil a středobodem aplikace se teď zdá být skriptovací engine. Nejsem si jistý, jestli je to zrovna ta správná cesta a mám k tomu pár otázek: Když budu psát nějaký modul (prakticky všechno bude modul), s jakým interním API budu pracovat? Budu mít k dispozici C++ třídy/rozhraní? Budu vědět, jaké metody můžu volat, jaké vlastnosti mají objekty, které mám předávat nebo přijímat?
Taky by se nemělo zapomínat na to, že modul může přinášet nějaké nové GUI – dialogová okna, tlačítka do lišty atd.
Další důležitá otázka je, zda Cadus bude pracovat vždy jen s jedním dokumentem/projektem, nebo jich budu moci mít otevřeno víc? Na jednu stranu by stačil jen jeden – v jednu chvíli dělám jen na jedné zakázce/projektu – ale co když tam budou nějaké závislosti, sdílené části, podprojekty… a hodilo by se mít otevřeno víc věcí najednou? Přijde mi, že nejlíp to mají řešení Netbeans (IDE), kde můžu mít víc „projektů“ a jeden může používat druhý jako knihovnu.
Jak se dá řešit dynamické načítání modulů a případné závislosti mezi nimi? Existuje tu něco jako OSGi v Javě?
Jedním z důležitých modulů bude knihovna prvků (ať už to budou dveře a okna pro architekty nebo šrouby a kusy železa pro strojaře…). Bude potřeba abstraktní vrstva, která zastřeší prvky z různých zdrojů:
/usr/share)Cadus is started by a script /usr/bin/cadus. This script is interpreted by /usr/bin/cadus-core binary. It is the initial script loaded into Qt Script Engine. It builds up an entire application, connects all components. When different usecase is required, for example headless batch processing or simple file viewer, a new script can be written. This brings extreme flexibility and reduces complexity of the core binary.Tohle se mi líbí, dělá to z Cadusu vlastně framework, nad kterým můžu postavit několik různých programů. Ale stejně by to chtělo i možnost přepínání režimů za chodu – např. nízkoúrovňový návrh součástek vs. skládání součástek dohromady vs. tvorba výkresu nebo nějaké výpočty. Kvůli tomu přece nezavřu celý Cadus a nespustím všechno znova. Chtělo by to něco jako View / Workbench ve FreeCADu nebo přepínání režimů v Eclipse. A ještě co se týče role „Electrical engineering consultant“ (v roadmap): jedna věc je návrh součástek a jejich umístění na desku (na to jsou jiné programy, asi nemá cenu to duplikovat) a návrh nějaké krabičky pro tuhle desku nebo zakomponování do stroje a druhá věc je návrh elektrického vedení (a dalších drátů – LAN, telefon… případně i potrubí atd.) uvnitř budovy.
Modul něco dělá, tedy poskytuje službu a služba má API, které může jiný modul využívat.Takže když budu psát nějaký modul, budu potřebovat hlavičkové soubory, třídy, rozhraní… jiných modulů, abych mohl volat jejich funkce.Není pak zbytečné mezi to strkat nějaké skripty, když je to stejně všechno C++? I ta jmenná služba se tam dá implementovat: řeknu, že chci instanci nějakého rozhraní – třeba matematické jádro CADu – a jmenná služba mi najde aktuálně používanou implementaci. Mám trochu obavu, aby pak jádro Cadusu nebylo ve skriptovacím jazyce, to by byl dost výrazný destabilizační prvek (nečekané pády nebo chyby při běhu programu). Skriptovací engine mi prostě víc sedí jako jedno z uživatelských rozhraní, ne jako „střed vesmíru“.
Ad přepínání pohledů: To je záležitost jednotlivých okýnek, kolik toho budou umět.Cadus (resp. jeho hlavní GUI modul) musí ale plnit roli frameworku, musí být možné centrálně říct, v jakém jsme teď režimu a podle toho ten framework skryje nebo zobrazí různé nabídky, okna, dialogy… Okno nebo tlačítko na liště se samo nezobrazí – to mu musí říct někdo zvenku a někde by měly být nějakým jednotným způsobem popsané ty režimy – jaké obsahují okna atd.
Okno nebo tlačítko na liště se samo nezobrazí – to mu musí říct někdo zvenku a někde by měly být nějakým jednotným způsobem popsané ty režimy – jaké obsahují okna atd.Udělám na to wiki :)
jedním z důležitých modulů bude knihovna prvků (ať už to budou dveře a okna pro architekty nebo šrouby a kusy železa pro strojaře…).Tohle dělá ZIMA-CAD-Parts společně s dalšími featurami je to dobrej základní kámen pro Správu projektů. S jeho pomocí lze do zvoleného adresáře naházet knihovní díly. Je v tom i trochu komerční potenciál, jelikož je zájmem výrobce, aby se jeho výrobek snadno dostal do projektů. A usama pořád koumá další využití :) Osobně bych si to představoval ještě o kousek dál hlavně u architektury. Vyberu masu zdiva, k ní nějaký knihovní díl (třeba tvárnici Ytong XYZ) a Cadus automaticky namrská cihly do prostoru a hlídá i spáry. Analogicky třeba u vodovodu naklikám jen trasu a zvolím její průměr, rohy a odbočky zase dodá program z knihovny.
Cadus automaticky namrská cihly do prostoru a hlídá i spáryAž takhle podrobně se stavební výkresy nedělají, že bys skládal cihlu k cihle – to děláš až zedník na stavbě
Leda že by šlo o panelák a skládal jsi různé díly k sobě, to pak jo.
Stačí, když Cadus z délky zdí a výšky spočítá, kolik tvárnic bude potřeba a jaké budou zhruba ztráty (u dlouhých rovných zdí budou menší).
Zajímavé bude i využití přímo na stavbě – díky tomu, že to bude svobodný software, nebude potřeba řešit nákup licencí, HW klíče a podobné sračky jako u jiných CADů a prostě si to stavbyvedoucí může nainstalovat na svůj počítač – a dělat třeba nějaké drobné změny, nebo přepočítat některé věci (třeba jiný materiál atd.) nebo to použít aspoň jako prohlížeč a mít lepší pohled na ty plány, než má na papíře.
plnýho využití ve všech článcích realizace stavby je asi killer feature svobodnýho softumy jsme uz pred 10 lety delali software pro firmu, ktera vyrabela rezacky tvarnic na stavbe a jako bonbon se zakaznikum dodaval ten nas program, ktery prave presne spocital jak velke tvarnice kde budou ( nebot okna, dvere apod). Oni si to tady v Nemecku predstavuji tak, ze na stavbu privezou uz narezane tvarnice, ktere jsou uz roztridene na paletach podle velikosti a na stavbe se reze co mozna nejmene. Takze s tou killer feature to asi nebude tak horke, protoze nam pak sdelili, ze takove funkce vyrobci nadstaveb pro CAD uz vsude dodelali.