Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Tiskni
Sdílej:
V Qt5 bylo napojení na OpenGL afaik přepracováno (zejména co se týče API), viz, oni to koneckonců dost potřebují na mobilních platformách...Jo, o tom vím a mám to ve svém TODO už pěkně drahnou dobu. Nějak se ale zatím nenašel čas/chuť to zkutečně prozkoumat.
Kickstarter?
Tak samozřejmě, myslel jsem způsob, ne konkrétní službu - o IndieGoGo jsem se dozvěděl dva dny zpátky a určitě nejsem sám, kdo nemusí vědět, co je tím myšleno
Co se týče integrace – nemělo by se to hnát do extrémů, ale když bude program umět vytvořit verzi, vrátit se ke starší, porovnat je, vypsat historii, pracovat s nějakým verzovacím systémem nebo API typu WebDAV… tak to považuji za dobrou vlastnost.Tesat do kamene, přesně tohle a nic víc. Jinak nejsem kompetentní do toho kecat, ale nebylo by fajn mít aspoň zipovanou komunikaci? Přece jenom, jeden prjekt může mít řádově desítky souborů.
Co se týká myšlenek který si v blogu napsal s většinou plně souhlasim. Programátoři zdejší si ani neuvědomují kolik prachů se v tomhle odvětví nachází. A kolik by šlo vydělat na otevřeném řešení.
Co se týká vývoje samotného CAD... Se v současnosti domnívám že by šlo postavit komplexní parametrickej CAD nad BRL-CADem. Jde vlastně jenom o to využít jádra systému který umí matematiku a umí počítat průniky a tvořit křivky. Všechno ostatní je už "jenom" uředničina, když pominu tvorbu chytrého skicáře.
Napíšeš mi a nebo ti mám napsat sám? Co ti navrhuji je spojit síly! Vytvořit strukturu, plán a jít do toho!
Zdroje získávané od státu Roli státu ve financování veřejného vysokého školství pokládáme za nezastupitelnou, a to z následujících důvodů:Jasne, ani koruna ze statniho. Takze v okamziku, kdyby stat prestal platit za studenta, a utnul penize na vedu a vyzkum, tak by si toho na skole ani nevsimnete
Co si budem povídat, o potřebě kvalitního volného CAD systému tu už bylo napsáno víc než dost.Potřeba pro koho?
Zkuste se oprostit od ideologie. Kde presne vidite objektivni problemy?Jo, taková je teorie, praxe vypadá tak, že i relativně velmi malá WebGL aplikace ti sežere velký množství prostředků. Onehdá jsem si s tim hrál, schválně se podívej, kolik ti jen tahle malá kravinka sežere CPU/RAM, případně zkus něco, kde je víc dat. Nehledě na to, že celkem ani nevidim důvod, proč něco takovýho do prohlížeče vůbec cpát...
Lokalni storage v HTML5 mate, vypocty dela silny serverovy backend, akceleraci GL resi prohlizec.
300MB RAM je dnes nic.Jo, jasný, 300MB pro v podstatě hello world aplikaci je pohoda, optimalizace se dělá až zítra a přinejhorším si uživatel koupí nové železo, žejo, je to jeho problém... Tyhle kecy fakt miluju. Ale ono asi se nemá smysl o tom hádat, oni už stejně lidi výše poukázali, že je nesmysl to psát pro prohlížeč...
Jak tu někdo zmínil, bylo by fajn, kdyby šel měnit backend. Nějaká volitelná mezivrstva, která konvertuje příkazy z frontendu do několika konkrétních backendů.
Mimochodem jak někdo navrhoval BRL-CAD, co tak OpenSCAD? Rozhodně možnost zvolit si backend by nemusela být na škodu, GNU/Linux je přece o svobodě výběru...pokud je z čeho vybírat
OpenSCAD bylo první CAD udělátko, co mě napadlo, určitě to nebude to nejlepší, s čím pracovat
Obal může být víceméně jen sed
Neznám "jádra", ale nevěřím tomu, že všechny běží stejně efektivně, že se nezmění API,...určitě je lepší mít možnost rychle přemigrovat jinam pro případ, že by se něco pohnojilo. A samožřejmě že mezivrstva bude muset být v několika verzích pro víc backendů, ale v případě změny backendu je to jednodušší, než kompletní přepisování frontendu.
Napadá mě příklad dvou jader - první umí počítat na CPU i GPU, druhé jen na CPU, ale o dost efektivněji. A pokud moje grafika neumí OpenCL, mám se potom opravdu trápit s pomalejším jádrem, když existuje efektivnější verze?
Případně další příklad - první jádro umí multithreading, ale výkonově se vyrovná druhému až od určitého počtu jader. A teď babo raď které zvolit Buď znevýhodníme majitele více jader, nebo majitele s méně, než X jádry.
Jádro CAD systému je dle mého soudu něco čemu ty pošleš 3D geometrii a to jádro ji dokáže přičíst a nebo odečíst a vrátí ti výslednou geometrii v číselný podobě. Pak by se dalo asi využíti na další věci jako ve výkresech poslat mu dotaz na geometrii a on by ti vrátil z potřebný výsledek. takže jádro je čistě počítací záležitost, nemá nic společného z grafikou. Jádro muže počítat třebas objem, přejmenovávat soubory atd...
Co se týká OpenGL/QT tak to je jenom zobrazovací část.
Co se týká výkresové dokumentace tak to si představuji následovně. Máš 3D geometrii objekt part, assembly. Ty pošleš jádru příkaz aby vzal nejkrajnější bod ze strany kterou chceš zobrazit na výkresu a jádro spočítá kde jsou z té strany viditelné a neviditelné hrany a pošle ti 2D geometrii. Atd...
Jste blazinci, ale kdo si hraje nezlobi.
Takze jak to profinancujem? Davam do placu prvnich 500,- , podminkou je website (redmine/trac...) s roadmapou projektu.
Dale doporucuji precist http://knihy.nic.cz , Tvorba opensource software, Karel Fogel.
License:
CADtools is freeware / registerware.
CADtools can be licensed only for individuals (natural persons).
Your license is not transferable. Your copy of CADtools is personalized and password protected - you are obligated to keep it private.
You can use it for all your private and commercial projects.
že by více stálo za to spíše vylepšit a pracovat na FreeCADuja si myslim, ze je treba ty veci pojmenovat jak jsou. A ta skutecnost je takova, jako u rady ostatnich open source projektu. Staci si precist na strankach FreeCADu ty poznamky pro potencionalni zajemce o vyvoj. Co se zada je dokumentace, cizojazycna dokumentace a hlaseni chyb. Co se programovani tyce, tak tam (trochu provokativne prelozeno) stoji: "Jsme mala skupina vyvojaru, kteri na FreeCADu pracujeme. Nemame na vsechno cas a proto take nevedeme nejaky prehled uloh nebo co je treba delat. Kdyz se vyznas v programovani, tak si projdi vsechny potrebne podklady - protoze k programovani je potreba znat to tochu do detailu, jak to uvnitr funguje. A pak si najdi sam neco co te zajima, co chces delat. Hlavne zacni s tim, abys umel ten system prelozit" Jinak na ruznych forech je mozno se docist, jak lide zapasi uz s tim prekladem. Ja mohu za sebe rici, ze v nejakem takovem projektu bych pracovat nemohl. Povazuji za stezejni, ze je prace rozdelena, ti kteri ji delaji vedi co delaji a proc to delaji. Ani mi vlastne neprekvapuje, ze ten projekt uz trva 11 let.
git clone && make && ./run
je nepřípustné (ok, beru ještě nainstalování pár balíčků s knihovnama).
Zásadní však je, aby bariéra nutná k poslání prvního patche byla co nejmenší. U mnoha projektů jen jeho první zkompilování znamená hodiny zkoumání, co je vlastně potřeba udělat a co mi chybí. Cokoliv složitějšího než git clone && make && ./run je nepřípustné (ok, beru ještě nainstalování pár balíčků s knihovnama).Proto jsem v NetworkManager dělal to harakiri s odstraněním detekce většiny distribucí. Zbyly jen čtyři distribuce. U třech se jedná pouze o výběr, které pluginy budou zakompilované by default a jedinou motivací je, aby packageři nemuseli měnit stávající definiční soubory. Jedinou rodinou distribucí se specifickým kódem tak zůstává SUSE a to asi holt nějak přežijem. Všem projektům doporučuju vyvarovat se takovýchto věcí.
ok, beru ještě nainstalování pár balíčků s knihovnamaJo, to je trochu problém. S autotools je nejjednodušší configure natvrdo zaříznout a nahlásit chybu. Ale pro nováčky je to neskutečná cypovina, protože se tak dozví pouze o prvním chybějícím balíku. Ideální by bylo napsat configure.ac tak, že nic nezařízne natvrdo, ale místo toho na konci procesu vypíše všechno, co člověku chybí. Ale v tom už autotools moc nepomáhají. Na druhou stranu za autotools neznám žádnou smysluplnou náhradu. Autotools nastavily docela standardní chování ./configure, popřípadě ./autogen.sh a různé způsoby následného 'make'. Ani slavný Cmake mě nepřěvědčil, že je dostatečně dobrý, aby měla změna smysl, spíš naopak.
Cokoliv složitějšího než git clone && make && ./run je nepřípustnéA to by mě docela zajímalo. Věčně řeším to, že si program při spuštění nalinkuje knihovny ze systémových adresářů místo těch ze stromu. Výsledkem je naprosto neočekávané chování.
Nebo Košice