Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Znáte XSS? Ano? A CSRF?
Obě zkratky označují slabinu webového prostředí, na kterou lze zaútočit. Obě vyžadují obětního uživatele, který funguje jako jakýsi hostitel. Obě zneužívají důvěru mezi uživatelem a webovým serverem. Dále se však rozcházejí. Ta první, cross-site scripting, je postavena na tom, že uživatel věří serveru. Ta druhá, cross-site request forgery, funguje naopak: Server věří uživateli.
Uživateli je obvykle nabídnuta stránka, která kromě jiného obsahuje kód, který přinutí prohlížeč odeslat HTTP požadavek na napadaný (chce se mi říci útočený) server. Tento požadavek je formálně zcela v pořádku, neobsahuje žádné zákeřnosti ve stylu XSS. On jen způsobuje vykonání akce v kontextu obětního uživatele. Akce, po které dychtí útočník, ale nebohý uživatel by s ní nikdy nesouhlasil.
Zaslechl jsem následující historku: V jedné organizaci probíhala volba mezi dvěma kandidáty za pomoci hlasovaní kliknutím na patřičný odkaz. Hlasovací aplikace byla uschována v informačním systému, do kterého byl přístup umožněn jen po úspěšné autentizaci.
Jeden z kandidátů rozeslal zprávu prostřednictvím právě toho informačního systému, který obsahoval odkaz na stránku s jeho volebním programem. Když zvědavý volič klikl, zobrazil se pouze rýpavý text: Hádejte, kdo tohle kolo vyhraje! Ve skutečnosti odkazovaná stránka obsahovala v kódu takovýto odkaz na obrázek:
<img src="http://informacnisystem/hlasuju-pro-losnu">
Útok fungoval. V okamžiku, kdy se volič rozhodl přečíst si volební program, byl již do systému přihlášen a následně prohlížeč bez jeho vědomí za něj zahlasoval tím, že se snažil stáhnout neexistující obrázek.
Chyba je v tom, že server slepě věří požadavkům přicházejícím od uživatele. Ochrana proti CSRF útokům spočívá ve vyměnění trvalé autentizace uživatele na tranzitivní (např. předávání tokenu mezi stránkami přes skrytá pole formulářů) nebo vytváření unikátních URL, které nelze předem odhadnout.
Skrytou součástí tohoto článku byl pokus, který měl ověřit funkčnost výše uvedeného útoku na čtenářích Abíčka.
Text článku obsahoval následující kód:
<div class="hidden">
<img src="http://www.abclinuxu.cz/blog/EditMonitor/153095?action=toggle"
alt="Proof-of-concept exploit">
</div>
který způsobil, že při každém zobrazení článku byl přihlášenému čtenáři změněn stav Sledování. Tj. při prvním zobrazení mu bylo sledování zapnuto. Za dobu 1 dne článek přečetlo 236 registrovaných uživatelů, přičemž čítač funkce zapnutého sledovaní se vyšplhal na 80. Zdá ze, že po získání prvního komentáře se někteří vrátili k článku, aby vypnuli, již vypnuté sledování. Zároveň prvních 30 minut vedl skrytý odkaz jinam, tudíž první čtenáři (asi 28) byly přihlášeni k jiné diskuzi.
Tímto se všem čtenářům omlouvám, že se nedobrovolně zúčastnili tohoto testu.
Tiskni
Sdílej:
.
Skrytou součástí tohoto článku byl pokus, který měl ověřit funkčnost výše uvedeného útoku na čtenářích Abíčka.
Text článku obsahoval následující kód:
<div class="hidden">
<img src="http://www.abclinuxu.cz/blog/EditMonitor/153095?action=toggle"
alt="Proof-of-concept exploit">
</div>
který způsobil, že při každém zobrazení článku byl přihlášenému čtenáři změněn stav Sledování. Tj. při prvním zobrazení mu bylo sledování zapnuto. Za dobu 1 dne článek přečetlo 236 registrovaných uživatelů, přičemž čítač funkce zapnutého sledovaní se vyšplhal na 80. Zdá ze, že po získání prvního komentáře se někteří vrátili k článku, aby vypnuli, již vypnuté sledování. Zároveň prvních 30 minut vedl skrytý odkaz jinam, tudíž první čtenáři (asi 28) byly přihlášeni k jiné diskuzi.
Tímto se všem čtenářům omlouvám, že se nedobrovolně zůčastnili tohoto testu.
hidden - já ji tam určitě nepřidal.
Krome toho, ze to vypada hnusne?Nic jinýho mě nenapadá...
Pomoci CSS neni mozne testovat, zda element obsahuje nejakeho potomka, ze? INS totiz muze obsahovat blokove elementy. Mas nejaky napad, jak to na nakodit?To bohužel netuším...