Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Znáte XSS? Ano? A CSRF?
Obě zkratky označují slabinu webového prostředí, na kterou lze zaútočit. Obě vyžadují obětního uživatele, který funguje jako jakýsi hostitel. Obě zneužívají důvěru mezi uživatelem a webovým serverem. Dále se však rozcházejí. Ta první, cross-site scripting, je postavena na tom, že uživatel věří serveru. Ta druhá, cross-site request forgery, funguje naopak: Server věří uživateli.
Uživateli je obvykle nabídnuta stránka, která kromě jiného obsahuje kód, který přinutí prohlížeč odeslat HTTP požadavek na napadaný (chce se mi říci útočený) server. Tento požadavek je formálně zcela v pořádku, neobsahuje žádné zákeřnosti ve stylu XSS. On jen způsobuje vykonání akce v kontextu obětního uživatele. Akce, po které dychtí útočník, ale nebohý uživatel by s ní nikdy nesouhlasil.
Zaslechl jsem následující historku: V jedné organizaci probíhala volba mezi dvěma kandidáty za pomoci hlasovaní kliknutím na patřičný odkaz. Hlasovací aplikace byla uschována v informačním systému, do kterého byl přístup umožněn jen po úspěšné autentizaci.
Jeden z kandidátů rozeslal zprávu prostřednictvím právě toho informačního systému, který obsahoval odkaz na stránku s jeho volebním programem. Když zvědavý volič klikl, zobrazil se pouze rýpavý text: Hádejte, kdo tohle kolo vyhraje! Ve skutečnosti odkazovaná stránka obsahovala v kódu takovýto odkaz na obrázek:
<img src="http://informacnisystem/hlasuju-pro-losnu">
Útok fungoval. V okamžiku, kdy se volič rozhodl přečíst si volební program, byl již do systému přihlášen a následně prohlížeč bez jeho vědomí za něj zahlasoval tím, že se snažil stáhnout neexistující obrázek.
Chyba je v tom, že server slepě věří požadavkům přicházejícím od uživatele. Ochrana proti CSRF útokům spočívá ve vyměnění trvalé autentizace uživatele na tranzitivní (např. předávání tokenu mezi stránkami přes skrytá pole formulářů) nebo vytváření unikátních URL, které nelze předem odhadnout.
Skrytou součástí tohoto článku byl pokus, který měl ověřit funkčnost výše uvedeného útoku na čtenářích Abíčka.
Text článku obsahoval následující kód:
<div class="hidden"> <img src="http://www.abclinuxu.cz/blog/EditMonitor/153095?action=toggle" alt="Proof-of-concept exploit"> </div>
který způsobil, že při každém zobrazení článku byl přihlášenému čtenáři změněn stav Sledování. Tj. při prvním zobrazení mu bylo sledování zapnuto. Za dobu 1 dne článek přečetlo 236 registrovaných uživatelů, přičemž čítač funkce zapnutého sledovaní se vyšplhal na 80. Zdá ze, že po získání prvního komentáře se někteří vrátili k článku, aby vypnuli, již vypnuté sledování. Zároveň prvních 30 minut vedl skrytý odkaz jinam, tudíž první čtenáři (asi 28) byly přihlášeni k jiné diskuzi.
Tímto se všem čtenářům omlouvám, že se nedobrovolně zúčastnili tohoto testu.
Tiskni
Sdílej:
Skrytou součástí tohoto článku byl pokus, který měl ověřit funkčnost výše uvedeného útoku na čtenářích Abíčka.
Text článku obsahoval následující kód:
<div class="hidden"> <img src="http://www.abclinuxu.cz/blog/EditMonitor/153095?action=toggle" alt="Proof-of-concept exploit"> </div>
který způsobil, že při každém zobrazení článku byl přihlášenému čtenáři změněn stav Sledování. Tj. při prvním zobrazení mu bylo sledování zapnuto. Za dobu 1 dne článek přečetlo 236 registrovaných uživatelů, přičemž čítač funkce zapnutého sledovaní se vyšplhal na 80. Zdá ze, že po získání prvního komentáře se někteří vrátili k článku, aby vypnuli, již vypnuté sledování. Zároveň prvních 30 minut vedl skrytý odkaz jinam, tudíž první čtenáři (asi 28) byly přihlášeni k jiné diskuzi.
Tímto se všem čtenářům omlouvám, že se nedobrovolně zůčastnili tohoto testu.
hidden
- já ji tam určitě nepřidal.
Krome toho, ze to vypada hnusne?Nic jinýho mě nenapadá...
Pomoci CSS neni mozne testovat, zda element obsahuje nejakeho potomka, ze? INS totiz muze obsahovat blokove elementy. Mas nejaky napad, jak to na nakodit?To bohužel netuším...