Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
S vynálezem Unicodu jsme dostali do rukou silný nástroj pro zpracovaní přirozeného jazyka. Bohužel bez správných kreseb všech písem nám zbudou oči pro ordinární čísla.
Abychom si mohli říci A je to!
, musíme určit množinu
písem, která chceme být schopni zobrazit.
Nebuďme troškaři, spokojme se jen s celým Unicodem. Ne, takový sebevrah nejsem. Mnoho jazyků sice používá stejné písmo, ale i tak je to příliš velké sousto. Nehledě na neexistenci volných fontů pro všechna písma. A to především těch mrtvých, archaických nebo těch, kam počítače ještě nedorazily.
Proto jsem se rozhodl do nutného minima zařadit všechny v Internetu aktivně užívané jazyky. A kde vzít lepší vzorek než na Wikipedii? Jazyk, pro který existuje lokalizovaná mutace Wikipedie, si to jistě zaslouží.
Ve světě linuxového GUI existuje asi několik způsobů, jak nahrazovat chybějící glyphy z jiných fontů. Já znám pango, které je oblíbené u GTK aplikací (rád se nechám poučit o Qt). Tento balík obsahuje nástroj pango-view, který umí zobrazit požadovaný text požadovaným fontem s požadovaným hintingem požadovaným renderovacím backendem atd. Nám bude stačit tato formulka:
pango-view --text='Ahoj světe!'
Samozřejmě po nainstalování fontu bude třeba říci systému, kde jej hledat.
Toho, kdo používá fontconfig, bude zajímat příkaz fc-cache
,
připadne adresář /etc/fonts/.
Dále bude třeba ověřit, že daný font obsahuje všechny symboly daného písma. K tomu se výborně hodí rozcestník s testovacími stránkami pro unicodové rozsahy jednotlivých písem, kde ihned uvidíte, zda je dané písmo plně podporováno.
Také se může stát, že font s požadovaným písmem najdete, ale v podivné místní nikde nespecifikované znakové sadě (nejlépe nahrazující místo určené pro latinku). Pak, dovoluje-li to licence [1], použijeme fontforge a příslušné stránky z Unicodu a symboly zpřeházíme.
Toto je práce v pravdě detektivní a často končí neúspěšně. Je třeba najít font, který je úplný, rozumně vypadá, rozumí si s hintingem, má správně definovanou velikost, kerningové páry také nejsou k zahození a samozřejmě je licenčně v pořádku.
Tady bych rád viděl nějakou iniciativu (asi kolem FSF), která by shromažďovala takové fonty. Člověk neznající cizí písma a cizí poměry dokáže dosti obtížně posoudit, zda font vše toto splňuje.
A jaké fonty tedy budou třeba? V Gentoo mám nainstalované následující, v závorce je jazyk či písmo:
Ne všechny jsou však třeba a ne všechny naleznete v oficiálním portage. Chybějící ebuildy jsou připraveny na mém webu. Pokud nepoužíváte Gentoo zkuste prohledat repozitář vaší distribuce na podobná slova, případně se podívejte do ebuildů na definici proměnné SRC_URI, nebo navštivte domovskou stránku daného fontu (HOMEPAGE). Pokud nerozumíte ebuildům, doporučuji seriál Davida Watzke.
Abych nebyl nařčen, že jsem si vše vycucal z prstu, přikládám
zastřelenou obrazovku mírně upravené stránky Wikipedie:
Jediný nesplněný úkol zůstává Old Church Slavonic, v Česku známá jako staroslověnská cyrilice. Na Wikipedii jí je věnovaná doména cu.wikipedia.org, leč vyskytuje se jen na hlavní stránce. Dále se už slabošsky používá současná azbuka. Našel jsem pro ni několik fontů, ale žádný nebyl alespoň freeware.
Otázka je, zda lze font považovat za software nebo za databázi nebo za umělecké dílo. V prvním případě nám autorský zákon dovoluje opravit chybný font tak, aby fungoval v našem systému. V druhém případě obvykle máme smůlu, protože na fonty se často vztahují drakonické licence nebo licenci nelze vůbec nalézt, a ve třetím jej můžeme alespoň pro osobní potěchu kopírovat, což by řešilo dilema chybějící licence.
Existuje ebuild media-fonts/fonts-indic, ktery obsahuje fonty pro jazyky: Assamese, Bengali, Gujarati, Hindi, Kannada, Malayalam, Marathi, Oriya, Punjabi, Tamil, Telugu.
Fonty pro staroslověnštinu (neznám kvalitu)
Tiskni
Sdílej: