Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Záměrně nelinkuji stránky výrobce, protože jsou strašné a produkt se mi vůbec nelíbí. Připadá mi jako vyžilý dinosaurus. Nicméně jsem jej ve vlasntím zájmu potřeboval rozjet v Linuxu, protože agenda, kterou mám vést, mi narůstá lineárně...Tohle prostě nikdy ale opravdu nikdy nepochopím
Pro pohodlí ostatních: SAS
. Kdo se chce o tom krámu něco dozvědět, patrně (na tomto serveru) bude schopen web najít ve velmi krátké době...
Jinak mě překvapuje, že se ten bastl podařilo na Linuxu rozjet. Zajímalo by mě, jestli by se rozjeli i Bakaláři... Takže díky za tenhle článeček
.
.)
Takže už tušíš mé pohnutky?
ale utíkám od tematu. Proč proboha jednoduše někoho něnapadlo udělat nějakou tu aplikaci pro školy pod linucha? Nejsou programátoři? nejsou kvalitní lidi?
heh dit studentů je jako sraček tak pánove v IT školním oboru je pořádně zaměstnejte!!!
)
?
Ale myslím si, ač nejsme programátor, že na Qtčku firma trolltech valí jako prase, takže pokrok tam je a do budoucna je to super platforma pro programení multiplatformích a hlavně masakroidních aplikací!
QT rulezz!!
1) zpomalení práce díky nutnosti neustále přehmatávat na myš a zpátky.Aneb jak závratně zvýšit produktivitu práce uživatelů? Prozradíme jim existenci a funkci klávesy
<Tab>… Ostatní zmiňované problémy jde taky vyřešit, viz třeba Gmail. Nicméně i já patřím mezi ty, kterým připadá nešťastná dnešní móda všechno dělat jako webovou aplikaci. Ono to často jde, ale je to daleko náročnější na vývoj, náchylnější k chybám protože to prohlížeče ždíme na hranici jejich možností a pokročilé GUI tam stejně nejde realizovat.
Prozradíme jim existenci a funkci klávesy <Tab>
Už to slyším: "No jó, ale v tamtom jsem žádný tab mačkat nemusel, tam stačil entr. A proč tady nestačí entr? A proč musíme mít tohle, když v tamtom to šlo líp?"
Ostatní zmiňované problémy jde taky vyřešit,...Asi ano, ale stejně mi to přijde jako řešení přes ruku.
Už to slyším: "No jó, ale v tamtom jsem žádný tab mačkat nemusel, tam stačil entr. A proč tady nestačí entr? A proč musíme mít tohle, když v tamtom to šlo líp?"Uživatel, který neví, že pro přechod mezi vstupními políčky slouží
Tab a Enter je potvrzení celé akce, si nic jiného nezaslouží
Asi ano, ale stejně mi to přijde jako řešení přes ruku.Souhlas. Bohužel, je to moderní…
) Největší průser spočívá v tom, že se mění nejen tiskopisy vysvědčení, ale i stanoviska ministerstva, takže když plácnu, vydá se nějaké rozhodnutí, pak se zjistí, že to je blbost a tak se se zpožděním vydá znovu. Nicméně vzhledem k tomu, že to mělo být již hotovo, tak se dávno očekává, že s tím bude ona aplikace už umět pracovat. Tzn. nestačí jen něco vyvinout, ale také se o to musí někdo starat a to "dost hodně".
V současné době jsou v Čechách pouze 2 systémy: Bakaláři a SAS, jiná volba není. Mít jeden z těchto systémů je pro školu doslova povinnost. Když jsem zmiňoval ten tisk vysvědčení tak taková perlička k němu. Každý tiskopis je trochu jinak natištěn, název předmětu se ale musí vejít celý, takže pak se trefit na papír je docela problém. (Hlavně když se to tiskne na něčem, co si vezme papír pokaždé jinak.
)
Průšvih je, že jediný způsob, jak to z něj vymlátit je prý HTML.Není. To suplování je na disku uloženo jako textový soubor se strukturou Windows .ini souborů, tedy
[Sekce] nazev=hodnota nazev2=hodnotaNové verze SASu umějí i různé exporty do XML, nevím, zda se to týká i suplování. Rozvrh hodin ze SASu jsem takhle Perlem zpracovával už před lety, a suplování má stejnou strukturu dokumentu, jestli se nepletu. I pokud by náhodou nemělo, je možné si udělat vhodnou tiskovou šablonu a tu pak netisknout, ale dát uložit jako textový soubor, a parsovat ten.
Je škoda, že neexistuje v této oblasti větší konkurence - ceny systémů jsou vysoké a podivně naprogramované.Většině základních škol postačují DM Vysvědčení a DM Evidence. Oba systémy jsou velmi levné,
Tahle aplikace je v OpenSource prakticky neřešitelná.No ona řešitelná je, když se najde dost lidí, kteří by se projektu věnovali a byli schopni dokončit nějakou použitelnou verzí dřív, než všechno, co doteď dodělali, díky ministerstvu zastará. Proto mají tvůrci existujících systémů vcelku výhodu - když je potřeba změna, prostě upraví to, co už mají, protože na to mají čas.
(I když bych se na jejím vývoji rád podílel)Někdo musí začít. Když se někomu podaří začít a najít několik programátorů*, kteří přislíbí pomoc, tak by se nějaká open source náhrada mohla povést. * Otázka je, jestli se ti programátoři hned zpočátku nepohádají, v čem to psát
Když jsem zmiňoval ten tisk vysvědčení tak taková perlička k němu. Každý tiskopis je trochu jinak natištěn, název předmětu se ale musí vejít celý, takže pak se trefit na papír je docela problém.Naskenovat jeden vzorový formulář a nastavit, jak (aspon přinližně) tiskárna nabírá papír, asi nejde, co?
Tiskni
Sdílej: