Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Záměrně nelinkuji stránky výrobce, protože jsou strašné a produkt se mi vůbec nelíbí. Připadá mi jako vyžilý dinosaurus. Nicméně jsem jej ve vlasntím zájmu potřeboval rozjet v Linuxu, protože agenda, kterou mám vést, mi narůstá lineárně...Tohle prostě nikdy ale opravdu nikdy nepochopím
Pro pohodlí ostatních: SAS
. Kdo se chce o tom krámu něco dozvědět, patrně (na tomto serveru) bude schopen web najít ve velmi krátké době...
Jinak mě překvapuje, že se ten bastl podařilo na Linuxu rozjet. Zajímalo by mě, jestli by se rozjeli i Bakaláři... Takže díky za tenhle článeček
.
.)
Takže už tušíš mé pohnutky?
ale utíkám od tematu. Proč proboha jednoduše někoho něnapadlo udělat nějakou tu aplikaci pro školy pod linucha? Nejsou programátoři? nejsou kvalitní lidi?
heh dit studentů je jako sraček tak pánove v IT školním oboru je pořádně zaměstnejte!!!
)
?
Ale myslím si, ač nejsme programátor, že na Qtčku firma trolltech valí jako prase, takže pokrok tam je a do budoucna je to super platforma pro programení multiplatformích a hlavně masakroidních aplikací!
QT rulezz!!
1) zpomalení práce díky nutnosti neustále přehmatávat na myš a zpátky.Aneb jak závratně zvýšit produktivitu práce uživatelů? Prozradíme jim existenci a funkci klávesy
<Tab>… Ostatní zmiňované problémy jde taky vyřešit, viz třeba Gmail. Nicméně i já patřím mezi ty, kterým připadá nešťastná dnešní móda všechno dělat jako webovou aplikaci. Ono to často jde, ale je to daleko náročnější na vývoj, náchylnější k chybám protože to prohlížeče ždíme na hranici jejich možností a pokročilé GUI tam stejně nejde realizovat.
Prozradíme jim existenci a funkci klávesy <Tab>
Už to slyším: "No jó, ale v tamtom jsem žádný tab mačkat nemusel, tam stačil entr. A proč tady nestačí entr? A proč musíme mít tohle, když v tamtom to šlo líp?"
Ostatní zmiňované problémy jde taky vyřešit,...Asi ano, ale stejně mi to přijde jako řešení přes ruku.
Už to slyším: "No jó, ale v tamtom jsem žádný tab mačkat nemusel, tam stačil entr. A proč tady nestačí entr? A proč musíme mít tohle, když v tamtom to šlo líp?"Uživatel, který neví, že pro přechod mezi vstupními políčky slouží
Tab a Enter je potvrzení celé akce, si nic jiného nezaslouží
Asi ano, ale stejně mi to přijde jako řešení přes ruku.Souhlas. Bohužel, je to moderní…
) Největší průser spočívá v tom, že se mění nejen tiskopisy vysvědčení, ale i stanoviska ministerstva, takže když plácnu, vydá se nějaké rozhodnutí, pak se zjistí, že to je blbost a tak se se zpožděním vydá znovu. Nicméně vzhledem k tomu, že to mělo být již hotovo, tak se dávno očekává, že s tím bude ona aplikace už umět pracovat. Tzn. nestačí jen něco vyvinout, ale také se o to musí někdo starat a to "dost hodně".
V současné době jsou v Čechách pouze 2 systémy: Bakaláři a SAS, jiná volba není. Mít jeden z těchto systémů je pro školu doslova povinnost. Když jsem zmiňoval ten tisk vysvědčení tak taková perlička k němu. Každý tiskopis je trochu jinak natištěn, název předmětu se ale musí vejít celý, takže pak se trefit na papír je docela problém. (Hlavně když se to tiskne na něčem, co si vezme papír pokaždé jinak.
)
Průšvih je, že jediný způsob, jak to z něj vymlátit je prý HTML.Není. To suplování je na disku uloženo jako textový soubor se strukturou Windows .ini souborů, tedy
[Sekce] nazev=hodnota nazev2=hodnotaNové verze SASu umějí i různé exporty do XML, nevím, zda se to týká i suplování. Rozvrh hodin ze SASu jsem takhle Perlem zpracovával už před lety, a suplování má stejnou strukturu dokumentu, jestli se nepletu. I pokud by náhodou nemělo, je možné si udělat vhodnou tiskovou šablonu a tu pak netisknout, ale dát uložit jako textový soubor, a parsovat ten.
Je škoda, že neexistuje v této oblasti větší konkurence - ceny systémů jsou vysoké a podivně naprogramované.Většině základních škol postačují DM Vysvědčení a DM Evidence. Oba systémy jsou velmi levné,
Tahle aplikace je v OpenSource prakticky neřešitelná.No ona řešitelná je, když se najde dost lidí, kteří by se projektu věnovali a byli schopni dokončit nějakou použitelnou verzí dřív, než všechno, co doteď dodělali, díky ministerstvu zastará. Proto mají tvůrci existujících systémů vcelku výhodu - když je potřeba změna, prostě upraví to, co už mají, protože na to mají čas.
(I když bych se na jejím vývoji rád podílel)Někdo musí začít. Když se někomu podaří začít a najít několik programátorů*, kteří přislíbí pomoc, tak by se nějaká open source náhrada mohla povést. * Otázka je, jestli se ti programátoři hned zpočátku nepohádají, v čem to psát
Když jsem zmiňoval ten tisk vysvědčení tak taková perlička k němu. Každý tiskopis je trochu jinak natištěn, název předmětu se ale musí vejít celý, takže pak se trefit na papír je docela problém.Naskenovat jeden vzorový formulář a nastavit, jak (aspon přinližně) tiskárna nabírá papír, asi nejde, co?
Tiskni
Sdílej: