Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Potřebuju si vyvinout takové malé zařízení, které bude řídit jednočip. Vcelku jednoznačně jsem zvolil RISC jednočip Atmel AVR (konkrétně Mega16).
Procesor je to krásný, jeho instrukce vcelku průhledné, dá se do toho dostat výsledná binárka pomocí triviálního programátoru, který se dá zbastlit za půl hodiny. To je všechno pěkné. Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor. Překladač ani debuger by problém nebyl, stačí gcc-avr a gdb-avr. Simulátor už je horší. Simulavr, na který člověk všude narazí (a který je vlastně nutný i pro gdb-avr) nevypadá příliš dodělaně. Atmela asi simuluje dobře, je vcelku dobře vidět i stav CPU, ovšem práce se vstupními porty (při ladění prostě člověk potřebuje nasimulovat i reakci na to co je na vstupech) a s přerušeními - to je spíš noční můra - všechno jen ne pohodlné a efektivní (IMHO).
Tiskni
Sdílej:
Ve verzi 3.56 zdá se funguje skvěle pod Wine...Fakt? Mě se ho rozchodit nepodařilo, furt si stěžoval, že mu chybí Explorer.
Rád bych prodiskutoval možnosti vývoje na LinuxuZe začátku jsem používal AVR Studio ve Windows. Pak na Windows nějak nezbylo místo, takže pracuju v kate (má zvýrazňování syntaxe), překládám pomocí assembleru z AVR Studia (ten mi pod wine chodí) a nahrávám pomocí avrdude. Nějaký simulátor pro Linux jsem zkoušel, ale nějak se mi nelíbil, takže jsem nakonec zvolil cestu testování pomocí volných pinů (posílám na ně "debugovací výstupy", třeba blikající ledku, když se děje, co se má dít)
Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor.Žabaři! Proč by to měla být „cesta do pekel“? Copak je tak těžký odladit program po částech přímo v hw?...