Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »...má zvětšenou plnicí díru na průměr 48 cm...Z výroby?
Ta energetická třída je u praček asi stejně směrodatná jako počet čudlíků na rádiu. Co mi říkal prodavač, tak zvrhlosti jako A+, A++ apod. znamenají jenom to, že na jeden program (v praxi stejně nepoužívaný) to má velmi nízkou spotřebu. Rozdíl ve spotřebě mezi výrobci bude dost malý, což nemusí stačit ke kompenzaci vyšší pořizovací ceny.To tak nějak tuším, u ledničky jsem na ty třídy už ani moc nekoukal, sledoval jsem přímo parametry jako objem, spotřeba apod.
Pokud se bojíš nechat pračku prát bez dozoru (může prasknout hadice nebo spoj a na podlahu se vyleje hooodně vody), tak nepotřebuješ funkci odložený start.Proto bych tam rád nějakou tu ochranu proti přetečení (aqua stop, nebo jak se to u koho jmenuje).
Mam asi osm let pračku Boschku na 4kg, zatim pořád drží bez opravy, další bude taky Boscka, když ještě bude k mání.
Zkušenosti: příště vzít větší, 4kg je jen pro jednu osobu. Větší pračka = víc se do ní vejde, ale i větší místo potřeba na sušení = když se perou tři pračky třeba. Znam člověka, co má u velkého bubnu a malé hloubky pračky zkušenost s nižší výdrží ložisek, u něj jde o AEG.
Oceňujem displej se zbývajícím časem praní.
Někde byl test na spotřebu vody. ZÁVĚR - Ćím menší spotřeba vody, tím hůře vypráno.
Potvrzeno, dávno známé. - Čištění není nic jiného, než přenesení špíny na čistou věc.
Ok, ještě mam takovou zkušenost, že je lepší pračku při plnění nenarvat na fest, tak na cca 70% ji plnim. Pozoruju, že je prádlo více odřené, seprané, hlavně na švech.
Mam hodne blbou zkusenost s hadici s plastovou "matici" na zavit na kohoutku. Prestala tect az pote, co jsem ji cely prechod kohoutek-hadice zadelal do silikonu (coz nevypada nic moc).Tenhle typ koncovek nestojí za nic, lepší rovnou celou samostatnou hadici (a ne tu parodii, na které se výrobce pokouší co nejvíc ušetřit) s klaskou hadicovou "křídlatou" koncovkou, která nekape a praskne leda při opravdu silném utažení.
Co bych urcite chtel od pracky je schopnost vzit si teplou vodu, kdyz chce teplou (a pripadne ji dohrat elektricky na potrebnou teplotu) misto toho, aby vsechno ohrivala sama. Pokud byste nekdo o takove pracce vedeli, tak me to hodne zajima.Já se na to v jedné prodejně při zjišťování věcí o pračkách ptal a prý opravdu takové pračky existují, ale jenom v dražších kategoriích (a do ČR se prý ani nedováží), protože "teplá" část rozvodu vody musí být dělaná na 90°C. Když jsme mívali ještě starou tatramatku, tak jsme normálně pouštěli do pračky i šedesátistupňovou vodu, ale u aktuální je upozornění, že maximální teplota vstupní vody je jen 30°C. Známý to řeší tím, že nalije teplou vodu přímo do vany pračky, protože má model s horním plněním (u novějších modelů to bez úprav nejde, mají zamykání víka).
Pokud nesezenu, tak asi casem poridim nejakou mrtvou a postavim procesorove rizeni.To mně taky napadlo. Vyházet původní řídící elektroniku, dát tam nějakou jednoduchou Linux-friendly desku s ARMem, síťovým rozhraním a spoustou vstupů a výstupů, případně ještě přidat další čidla (např. akcelerometr na buben pro detekci nevyvážení vsázky, teploměr vody, detekcor výšky hladiny ve vaně, detektor úniku vody, teploměr motoru, otáčkoměr bubnu ...) a všechno to řídit zvnějšku přes síť, případně přes připravené skripty. Jako bonus by se ještě mohla dát kamera před buben, nejlépe nějaká s možností rychlého snímání
Známý to řeší tím, že nalije teplou vodu přímo do vany pračky, protože má model s horním plněním (u novějších modelů to bez úprav nejde, mají zamykání víka).Dolievať vodu nie je problém ani pri spredu plnených práčkach (cez to miesto, kam sa dáva prášok na pranie).
např. akcelerometr na buben pro detekci nevyvážení vsázky, teploměr vody, detekcor výšky hladiny ve vaně, detektor úniku vody, teploměr motoru, otáčkoměr bubnu ...Väčšina tých snímačov v práčkach je (a často tam je aj nejaké sériové rozhranie na komunikáciu s nejakým servisným zariadením), takže by asi bolo jednoduchšie k normálnej práčke pridať len to pripojenie na sieť.
ARM mi prijde, jako zbytecny overkill, podle me by stacila nejaka atmega (PIC, pod.) a s nadrazenym pocitacem bych komunikoval po seriaku.Třeba tohle a možná jsou i levnější kity.
Zavity se delaji do kovu ... nezbyva nez od vyrobcu, kteri to nechapou, nic nekupovat. 30 stupnu opravdu nepotesi. Ja bych chtel, aby pracka mela 2 vstupy - na machani by si brala studenou vodu a na prani teplou. ARM mi prijde, jako zbytecny overkill, podle me by stacila nejaka atmega (PIC, pod.) a s nadrazenym pocitacem bych komunikoval po seriaku. Otacky motoru neni nutne snimat, pokud je tam bezny trifazovy dvourychlostni motor. Ale jsou i pracky se seriovym a tam uz to je problem.
Přesně tohle mě napadlo, když se mi zbláznila elektronika (resp. mechanickej programátor) u mojí ZANUSSky. Pak jsem teda zjistil, že je to jenom vadnej tachogenerátor .... ale přemýšlel jsem o tom, že z toho tu původní elektroniku vyhážu, dám tam nějaký AVRko a přes serial mu budu posílat příkazy jako "toč bubnem, sepni topení....". Připojil bych to k serveru a v bashi si pak napsal prací skripty
ide o jeden starsi typ pracky,vs
V tom odkazovanom clanku nie je nic napisane o type pracky, cize vypovedna hodnota nula,- aha, a specifikace typu "jeden starší" má výpovědní hodnotu jakou? ... ten článek aspoň odkazuje na časopis, kde to předpokládám popsané je, a který se ti tímto způsobem neposkytnutí konkrétních informací snaží nanutit, aby sis ho koupil no nic, to asi nemá význam ...
LISTER: Můžeš o mně říct vůbec něco dobrýho? Třeba nějakou chválu. KRYTON: Nějakou chválu? Hm, někdy mi pomáháte s prádlem tak, že obrátíte své spodky naruby a pak je nosíte další tři týdny.
Tiskni
Sdílej: