V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Tiskni
Sdílej:
...má zvětšenou plnicí díru na průměr 48 cm...Z výroby?
Ta energetická třída je u praček asi stejně směrodatná jako počet čudlíků na rádiu. Co mi říkal prodavač, tak zvrhlosti jako A+, A++ apod. znamenají jenom to, že na jeden program (v praxi stejně nepoužívaný) to má velmi nízkou spotřebu. Rozdíl ve spotřebě mezi výrobci bude dost malý, což nemusí stačit ke kompenzaci vyšší pořizovací ceny.To tak nějak tuším, u ledničky jsem na ty třídy už ani moc nekoukal, sledoval jsem přímo parametry jako objem, spotřeba apod.
Pokud se bojíš nechat pračku prát bez dozoru (může prasknout hadice nebo spoj a na podlahu se vyleje hooodně vody), tak nepotřebuješ funkci odložený start.Proto bych tam rád nějakou tu ochranu proti přetečení (aqua stop, nebo jak se to u koho jmenuje).
Mam asi osm let pračku Boschku na 4kg, zatim pořád drží bez opravy, další bude taky Boscka, když ještě bude k mání.
Zkušenosti: příště vzít větší, 4kg je jen pro jednu osobu. Větší pračka = víc se do ní vejde, ale i větší místo potřeba na sušení = když se perou tři pračky třeba. Znam člověka, co má u velkého bubnu a malé hloubky pračky zkušenost s nižší výdrží ložisek, u něj jde o AEG.
Oceňujem displej se zbývajícím časem praní.
Někde byl test na spotřebu vody. ZÁVĚR - Ćím menší spotřeba vody, tím hůře vypráno.
Potvrzeno, dávno známé. - Čištění není nic jiného, než přenesení špíny na čistou věc.
Ok, ještě mam takovou zkušenost, že je lepší pračku při plnění nenarvat na fest, tak na cca 70% ji plnim. Pozoruju, že je prádlo více odřené, seprané, hlavně na švech.
Mam hodne blbou zkusenost s hadici s plastovou "matici" na zavit na kohoutku. Prestala tect az pote, co jsem ji cely prechod kohoutek-hadice zadelal do silikonu (coz nevypada nic moc).Tenhle typ koncovek nestojí za nic, lepší rovnou celou samostatnou hadici (a ne tu parodii, na které se výrobce pokouší co nejvíc ušetřit) s klaskou hadicovou "křídlatou" koncovkou, která nekape a praskne leda při opravdu silném utažení.
Co bych urcite chtel od pracky je schopnost vzit si teplou vodu, kdyz chce teplou (a pripadne ji dohrat elektricky na potrebnou teplotu) misto toho, aby vsechno ohrivala sama. Pokud byste nekdo o takove pracce vedeli, tak me to hodne zajima.Já se na to v jedné prodejně při zjišťování věcí o pračkách ptal a prý opravdu takové pračky existují, ale jenom v dražších kategoriích (a do ČR se prý ani nedováží), protože "teplá" část rozvodu vody musí být dělaná na 90°C. Když jsme mívali ještě starou tatramatku, tak jsme normálně pouštěli do pračky i šedesátistupňovou vodu, ale u aktuální je upozornění, že maximální teplota vstupní vody je jen 30°C. Známý to řeší tím, že nalije teplou vodu přímo do vany pračky, protože má model s horním plněním (u novějších modelů to bez úprav nejde, mají zamykání víka).
Pokud nesezenu, tak asi casem poridim nejakou mrtvou a postavim procesorove rizeni.To mně taky napadlo. Vyházet původní řídící elektroniku, dát tam nějakou jednoduchou Linux-friendly desku s ARMem, síťovým rozhraním a spoustou vstupů a výstupů, případně ještě přidat další čidla (např. akcelerometr na buben pro detekci nevyvážení vsázky, teploměr vody, detekcor výšky hladiny ve vaně, detektor úniku vody, teploměr motoru, otáčkoměr bubnu ...) a všechno to řídit zvnějšku přes síť, případně přes připravené skripty. Jako bonus by se ještě mohla dát kamera před buben, nejlépe nějaká s možností rychlého snímání
Známý to řeší tím, že nalije teplou vodu přímo do vany pračky, protože má model s horním plněním (u novějších modelů to bez úprav nejde, mají zamykání víka).Dolievať vodu nie je problém ani pri spredu plnených práčkach (cez to miesto, kam sa dáva prášok na pranie).
např. akcelerometr na buben pro detekci nevyvážení vsázky, teploměr vody, detekcor výšky hladiny ve vaně, detektor úniku vody, teploměr motoru, otáčkoměr bubnu ...Väčšina tých snímačov v práčkach je (a často tam je aj nejaké sériové rozhranie na komunikáciu s nejakým servisným zariadením), takže by asi bolo jednoduchšie k normálnej práčke pridať len to pripojenie na sieť.
ARM mi prijde, jako zbytecny overkill, podle me by stacila nejaka atmega (PIC, pod.) a s nadrazenym pocitacem bych komunikoval po seriaku.Třeba tohle a možná jsou i levnější kity.
Zavity se delaji do kovu ... nezbyva nez od vyrobcu, kteri to nechapou, nic nekupovat. 30 stupnu opravdu nepotesi. Ja bych chtel, aby pracka mela 2 vstupy - na machani by si brala studenou vodu a na prani teplou. ARM mi prijde, jako zbytecny overkill, podle me by stacila nejaka atmega (PIC, pod.) a s nadrazenym pocitacem bych komunikoval po seriaku. Otacky motoru neni nutne snimat, pokud je tam bezny trifazovy dvourychlostni motor. Ale jsou i pracky se seriovym a tam uz to je problem.
Přesně tohle mě napadlo, když se mi zbláznila elektronika (resp. mechanickej programátor) u mojí ZANUSSky. Pak jsem teda zjistil, že je to jenom vadnej tachogenerátor .... ale přemýšlel jsem o tom, že z toho tu původní elektroniku vyhážu, dám tam nějaký AVRko a přes serial mu budu posílat příkazy jako "toč bubnem, sepni topení....". Připojil bych to k serveru a v bashi si pak napsal prací skripty
ide o jeden starsi typ pracky,vs
V tom odkazovanom clanku nie je nic napisane o type pracky, cize vypovedna hodnota nula,- aha, a specifikace typu "jeden starší" má výpovědní hodnotu jakou? ... ten článek aspoň odkazuje na časopis, kde to předpokládám popsané je, a který se ti tímto způsobem neposkytnutí konkrétních informací snaží nanutit, aby sis ho koupil no nic, to asi nemá význam ...
LISTER: Můžeš o mně říct vůbec něco dobrýho? Třeba nějakou chválu. KRYTON: Nějakou chválu? Hm, někdy mi pomáháte s prádlem tak, že obrátíte své spodky naruby a pak je nosíte další tři týdny.