Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Tiskni
Sdílej:
...má zvětšenou plnicí díru na průměr 48 cm...Z výroby?
Ta energetická třída je u praček asi stejně směrodatná jako počet čudlíků na rádiu. Co mi říkal prodavač, tak zvrhlosti jako A+, A++ apod. znamenají jenom to, že na jeden program (v praxi stejně nepoužívaný) to má velmi nízkou spotřebu. Rozdíl ve spotřebě mezi výrobci bude dost malý, což nemusí stačit ke kompenzaci vyšší pořizovací ceny.To tak nějak tuším, u ledničky jsem na ty třídy už ani moc nekoukal, sledoval jsem přímo parametry jako objem, spotřeba apod.
Pokud se bojíš nechat pračku prát bez dozoru (může prasknout hadice nebo spoj a na podlahu se vyleje hooodně vody), tak nepotřebuješ funkci odložený start.Proto bych tam rád nějakou tu ochranu proti přetečení (aqua stop, nebo jak se to u koho jmenuje).
Mam asi osm let pračku Boschku na 4kg, zatim pořád drží bez opravy, další bude taky Boscka, když ještě bude k mání.
Zkušenosti: příště vzít větší, 4kg je jen pro jednu osobu. Větší pračka = víc se do ní vejde, ale i větší místo potřeba na sušení = když se perou tři pračky třeba. Znam člověka, co má u velkého bubnu a malé hloubky pračky zkušenost s nižší výdrží ložisek, u něj jde o AEG.
Oceňujem displej se zbývajícím časem praní.
Někde byl test na spotřebu vody. ZÁVĚR - Ćím menší spotřeba vody, tím hůře vypráno.
Potvrzeno, dávno známé. - Čištění není nic jiného, než přenesení špíny na čistou věc.
Ok, ještě mam takovou zkušenost, že je lepší pračku při plnění nenarvat na fest, tak na cca 70% ji plnim. Pozoruju, že je prádlo více odřené, seprané, hlavně na švech.
Mam hodne blbou zkusenost s hadici s plastovou "matici" na zavit na kohoutku. Prestala tect az pote, co jsem ji cely prechod kohoutek-hadice zadelal do silikonu (coz nevypada nic moc).Tenhle typ koncovek nestojí za nic, lepší rovnou celou samostatnou hadici (a ne tu parodii, na které se výrobce pokouší co nejvíc ušetřit) s klaskou hadicovou "křídlatou" koncovkou, která nekape a praskne leda při opravdu silném utažení.
Co bych urcite chtel od pracky je schopnost vzit si teplou vodu, kdyz chce teplou (a pripadne ji dohrat elektricky na potrebnou teplotu) misto toho, aby vsechno ohrivala sama. Pokud byste nekdo o takove pracce vedeli, tak me to hodne zajima.Já se na to v jedné prodejně při zjišťování věcí o pračkách ptal a prý opravdu takové pračky existují, ale jenom v dražších kategoriích (a do ČR se prý ani nedováží), protože "teplá" část rozvodu vody musí být dělaná na 90°C. Když jsme mívali ještě starou tatramatku, tak jsme normálně pouštěli do pračky i šedesátistupňovou vodu, ale u aktuální je upozornění, že maximální teplota vstupní vody je jen 30°C. Známý to řeší tím, že nalije teplou vodu přímo do vany pračky, protože má model s horním plněním (u novějších modelů to bez úprav nejde, mají zamykání víka).
Pokud nesezenu, tak asi casem poridim nejakou mrtvou a postavim procesorove rizeni.To mně taky napadlo. Vyházet původní řídící elektroniku, dát tam nějakou jednoduchou Linux-friendly desku s ARMem, síťovým rozhraním a spoustou vstupů a výstupů, případně ještě přidat další čidla (např. akcelerometr na buben pro detekci nevyvážení vsázky, teploměr vody, detekcor výšky hladiny ve vaně, detektor úniku vody, teploměr motoru, otáčkoměr bubnu ...) a všechno to řídit zvnějšku přes síť, případně přes připravené skripty. Jako bonus by se ještě mohla dát kamera před buben, nejlépe nějaká s možností rychlého snímání
Známý to řeší tím, že nalije teplou vodu přímo do vany pračky, protože má model s horním plněním (u novějších modelů to bez úprav nejde, mají zamykání víka).Dolievať vodu nie je problém ani pri spredu plnených práčkach (cez to miesto, kam sa dáva prášok na pranie).
např. akcelerometr na buben pro detekci nevyvážení vsázky, teploměr vody, detekcor výšky hladiny ve vaně, detektor úniku vody, teploměr motoru, otáčkoměr bubnu ...Väčšina tých snímačov v práčkach je (a často tam je aj nejaké sériové rozhranie na komunikáciu s nejakým servisným zariadením), takže by asi bolo jednoduchšie k normálnej práčke pridať len to pripojenie na sieť.
ARM mi prijde, jako zbytecny overkill, podle me by stacila nejaka atmega (PIC, pod.) a s nadrazenym pocitacem bych komunikoval po seriaku.Třeba tohle a možná jsou i levnější kity.
Zavity se delaji do kovu ... nezbyva nez od vyrobcu, kteri to nechapou, nic nekupovat. 30 stupnu opravdu nepotesi. Ja bych chtel, aby pracka mela 2 vstupy - na machani by si brala studenou vodu a na prani teplou. ARM mi prijde, jako zbytecny overkill, podle me by stacila nejaka atmega (PIC, pod.) a s nadrazenym pocitacem bych komunikoval po seriaku. Otacky motoru neni nutne snimat, pokud je tam bezny trifazovy dvourychlostni motor. Ale jsou i pracky se seriovym a tam uz to je problem.
Přesně tohle mě napadlo, když se mi zbláznila elektronika (resp. mechanickej programátor) u mojí ZANUSSky. Pak jsem teda zjistil, že je to jenom vadnej tachogenerátor .... ale přemýšlel jsem o tom, že z toho tu původní elektroniku vyhážu, dám tam nějaký AVRko a přes serial mu budu posílat příkazy jako "toč bubnem, sepni topení....". Připojil bych to k serveru a v bashi si pak napsal prací skripty
ide o jeden starsi typ pracky,vs
V tom odkazovanom clanku nie je nic napisane o type pracky, cize vypovedna hodnota nula,- aha, a specifikace typu "jeden starší" má výpovědní hodnotu jakou? ... ten článek aspoň odkazuje na časopis, kde to předpokládám popsané je, a který se ti tímto způsobem neposkytnutí konkrétních informací snaží nanutit, aby sis ho koupil no nic, to asi nemá význam ...
LISTER: Můžeš o mně říct vůbec něco dobrýho? Třeba nějakou chválu. KRYTON: Nějakou chválu? Hm, někdy mi pomáháte s prádlem tak, že obrátíte své spodky naruby a pak je nosíte další tři týdny.