V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Moje VISA se tedy přepočítává přes EURO a to i z US.Jste si jistý? Všechny zdroje na insternetu, včetně bank tvrdí, že korunový účet se při platbě zahraniční měnou se u VISA přepočítává přes Dollar.
viz různé skryté 2% poplatkyJe to popsané v obou odkázaných dokumentech, takže z toho nemusím být nadšený, ale moc skryté mi to nepřijde. Předpokládám, že se jedná o způsob, jak VISA přenese na zákazníka část nákladů, protože bance poskytla levnější smlouvy. Právě (a jenom) u plateb v EUR ten 2% poplatek není. Na EURO se používá kurz mBank, nikoliv VISA. To neodpovídá Vašemu popisu průběhu transakce. Znovu opakuji, i když platím v USD, tak se platba přepočítává nejprve na EUR (podle kurzu VISA + 2%) a pak na CZK (podle kurzu mBank). Vše je dobře vidět při pohledu na historii účtu v ibankingu.
Pro bezneho uzivatele je IMHO vhodnejsi debetni karta a kreditni spise jako zaloha.Já to tedy dělám spíš naopak. Platím prakticky výhradně kreditní kartou, debetní používám jen pro výběry z bankomatu (protože u kreditní jsou pro výběry vysoké poplatky). Protože vždy splatím celý zůstatek do 20. v následujícím měsíci, je to bezúročné.
Vpodstate jsem chtel taky asi rict ze EC/MC je lepsi pro zahranici. Jsem nastvanej, ze jsem si pred 2 mesici delal novou kartu a me volovi nedoslo ze mam chtit EC/MC kartu namisto stavajici VISA.V zahraničí je to jak kde. Ale v tuzemsku je to IMHO úplně jedno, protože karty se tu začaly zavádět až v 90. letech a kdo bere Visu, bere i EC/MC (a naopak).
... debetní používám jen pro výběry z bankomatu (protože u kreditní jsou pro výběry vysoké poplatky).a protože třeba u mBank úrok z hotovostních operací na kreditce nabíhá hned, nevztahuje se na ně bezúročné období
Banky bezpoplatkové a poplatkové: říkám si, z čeho tak ty bezpoplatkové žijí a jak dlouho to můžou utáhnout. Nemají žádné doprovodné služby, m-bank neprovádí platby do zahraničí, je to jen velmi jednoduchý účet, nalej / vylej.
A jedine za co si banka strhava poplatky je vedeni te embosovane karty. V nabidce je tez Visa. Pokud ti staci neembosovana karta, tak ani za ni se neplati poplatky, pak te ucet ve FIO mesicne stoji 0kc vetne DPH.
Ona to samozřejmě z bezpečnostního hlediska nevýhoda je. Ale v době, kdy většina obchodníků (z těch, kteří vůbec umožňovali platbu kartou) měla jen "žehličky" byla s embosovanou kartou podstatně větší šance, že s ní půjde zaplatit. Dnes už je ta doba naštěstí pryč, přesto se ze setrvačnosti pořád na embosované karty nahlíží jako na něco lepšího.
Podle mě ideální karta pro běžné užití funguje jen s chipem a vždy vyžaduje PIN.
Nabízí vůbec někdo kartu, která by neměla proužek?
Dnes už je ta doba naštěstí pryčV některých státech je míst jen s žehličkou pořád dost.
Nabízí vůbec někdo kartu, která by neměla proužek?AFAIK ne, pokud jde o standardní karty. Něco jiného mohou být nějaké karty á la MaxKarta, které slouží jen pro účely konkrétní banky.
Zda má karta vystouplá písmenka a zda se dá karta použít na internetu jsou tuším dvě nezávislé věci.jak pro koho ... např. pro Českou Spořitelnu, tak asi před čtyřmi lety, to rozhodně dvě nezávislé věci nebyly - když jsem chtěl pro svoji kartu aktivovat platby na internetu, dozvěděl jsem se, že to nejde, a že musím mít embosovanou ale od ČS jsem dávno zdrhnul, nevím, jak je to nyní (od mBank mám karty dvě, jednu s vystouplýma písmenkama a jednu s vyraženýma, a na netu fungujou obě ...)
jak pro koho ... např. pro Českou Spořitelnu, tak asi před čtyřmi lety, to rozhodně dvě nezávislé věci nebylyJakým způsobem spořka agreguje služby je jen jejich věc (teda pokud to nepokrývá rozhodnutí nějakého regulačního úřadu), je jen jejich věc.
Čau, mam mBanku a jsem spokojený. K účtům dávají embosovanou Visa Classic.
Pokud v týdnu zaplatíš u obchodníků od 2 do 3 tisíc máš jeden výběr grátis (druhý a třetí 9Kč, pak 35Kč), pokud zaplatíš 4 tisíce a víc tak máš 3 výběry v tom týdnu grátis a další jsou za 35Kč.
Jinak se za vedení účtu, za kartu ani za platební příkazy (v obvyklém počtu) neplatí.
No, pro bylo dulezite internetove bankovnictvi + kalkulator, jenze v tomhle pripade jaksi kam neni.To uměj snad skoro všude.
Tiskni
Sdílej: