Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Moje VISA se tedy přepočítává přes EURO a to i z US.Jste si jistý? Všechny zdroje na insternetu, včetně bank tvrdí, že korunový účet se při platbě zahraniční měnou se u VISA přepočítává přes Dollar.
viz různé skryté 2% poplatkyJe to popsané v obou odkázaných dokumentech, takže z toho nemusím být nadšený, ale moc skryté mi to nepřijde. Předpokládám, že se jedná o způsob, jak VISA přenese na zákazníka část nákladů, protože bance poskytla levnější smlouvy. Právě (a jenom) u plateb v EUR ten 2% poplatek není. Na EURO se používá kurz mBank, nikoliv VISA. To neodpovídá Vašemu popisu průběhu transakce. Znovu opakuji, i když platím v USD, tak se platba přepočítává nejprve na EUR (podle kurzu VISA + 2%) a pak na CZK (podle kurzu mBank). Vše je dobře vidět při pohledu na historii účtu v ibankingu.
Pro bezneho uzivatele je IMHO vhodnejsi debetni karta a kreditni spise jako zaloha.Já to tedy dělám spíš naopak. Platím prakticky výhradně kreditní kartou, debetní používám jen pro výběry z bankomatu (protože u kreditní jsou pro výběry vysoké poplatky). Protože vždy splatím celý zůstatek do 20. v následujícím měsíci, je to bezúročné.
Vpodstate jsem chtel taky asi rict ze EC/MC je lepsi pro zahranici. Jsem nastvanej, ze jsem si pred 2 mesici delal novou kartu a me volovi nedoslo ze mam chtit EC/MC kartu namisto stavajici VISA.V zahraničí je to jak kde. Ale v tuzemsku je to IMHO úplně jedno, protože karty se tu začaly zavádět až v 90. letech a kdo bere Visu, bere i EC/MC (a naopak).
... debetní používám jen pro výběry z bankomatu (protože u kreditní jsou pro výběry vysoké poplatky).a protože třeba u mBank úrok z hotovostních operací na kreditce nabíhá hned, nevztahuje se na ně bezúročné období
Banky bezpoplatkové a poplatkové: říkám si, z čeho tak ty bezpoplatkové žijí a jak dlouho to můžou utáhnout. Nemají žádné doprovodné služby, m-bank neprovádí platby do zahraničí, je to jen velmi jednoduchý účet, nalej / vylej.
A jedine za co si banka strhava poplatky je vedeni te embosovane karty. V nabidce je tez Visa. Pokud ti staci neembosovana karta, tak ani za ni se neplati poplatky, pak te ucet ve FIO mesicne stoji 0kc vetne DPH.
Ona to samozřejmě z bezpečnostního hlediska nevýhoda je. Ale v době, kdy většina obchodníků (z těch, kteří vůbec umožňovali platbu kartou) měla jen "žehličky" byla s embosovanou kartou podstatně větší šance, že s ní půjde zaplatit. Dnes už je ta doba naštěstí pryč, přesto se ze setrvačnosti pořád na embosované karty nahlíží jako na něco lepšího.
Podle mě ideální karta pro běžné užití funguje jen s chipem a vždy vyžaduje PIN.
Nabízí vůbec někdo kartu, která by neměla proužek?
Dnes už je ta doba naštěstí pryčV některých státech je míst jen s žehličkou pořád dost.
Nabízí vůbec někdo kartu, která by neměla proužek?AFAIK ne, pokud jde o standardní karty. Něco jiného mohou být nějaké karty á la MaxKarta, které slouží jen pro účely konkrétní banky.
Zda má karta vystouplá písmenka a zda se dá karta použít na internetu jsou tuším dvě nezávislé věci.jak pro koho ... např. pro Českou Spořitelnu, tak asi před čtyřmi lety, to rozhodně dvě nezávislé věci nebyly - když jsem chtěl pro svoji kartu aktivovat platby na internetu, dozvěděl jsem se, že to nejde, a že musím mít embosovanou ale od ČS jsem dávno zdrhnul, nevím, jak je to nyní (od mBank mám karty dvě, jednu s vystouplýma písmenkama a jednu s vyraženýma, a na netu fungujou obě ...)
jak pro koho ... např. pro Českou Spořitelnu, tak asi před čtyřmi lety, to rozhodně dvě nezávislé věci nebylyJakým způsobem spořka agreguje služby je jen jejich věc (teda pokud to nepokrývá rozhodnutí nějakého regulačního úřadu), je jen jejich věc.
Čau, mam mBanku a jsem spokojený. K účtům dávají embosovanou Visa Classic.
Pokud v týdnu zaplatíš u obchodníků od 2 do 3 tisíc máš jeden výběr grátis (druhý a třetí 9Kč, pak 35Kč), pokud zaplatíš 4 tisíce a víc tak máš 3 výběry v tom týdnu grátis a další jsou za 35Kč.
Jinak se za vedení účtu, za kartu ani za platební příkazy (v obvyklém počtu) neplatí.
No, pro bylo dulezite internetove bankovnictvi + kalkulator, jenze v tomhle pripade jaksi kam neni.To uměj snad skoro všude.
Tiskni
Sdílej: