Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Tak tohle je věta, kterou pronesl můj kolega v práci. Nebudu tu popisovat, co všechno mi po jejím zaznění proběhlou hlavou.
Jsem si naprosto jistý, že si kolega vůbec neuvědomil, že se takovouto formulací málem dopustil "svatokrádeže". Od té doby ale musím na tuto větu myslet. Má totiž svůj hluboký význam...
Tato věta totiž zazněla v době, kdy další můj kamarád se rozhodl opustit Windows a nahrát si na svůj notebook Linux: "Chci, aby to přehrávalo filmy a mptrojky, přece toho nechci zase tak moc?"
sděloval mi své zkušenosti po instalaci.
(Podle mých zkušeností dokáže Linuxu v očích BFU naprosto degradovat prostý fakt, že se mu správně nepřehraje videofórek z mailu, který jeho kolegové v MS Windows v pohodě přehrávají... Je to smutné, ale reálné. Ani půlhodinová přednáška o výhodách Linuxu tento dojem mnohdy nedokáže opravit... )
A aby toho nebylo málo, jsem krok před nasazením Linuxu na desktopové stanice ve firmě.
Klíčová doba - klíčová rozhodnutí...
Dobrá tedy. Ale v tom to právě je:
CO doporučit dosavadním uživatelům M$ Windows?
Zjistil jsem, že je to pro mne docela těžké zjistit. Osobně už nějakou dobu patřím ke spokojeným uživatelům Fedory a RH-like distribucí a už si příliš nepamatuji "radosti a strasti" uživatelů Microsoftu. Pomůžete mi v rozhodování, prosím?
Zde jsou moje úvahy / východiska:
* Fedora Core
+ nejnovější aplikace
+ průběžná automatická aktualizace
- defaultní Gnome
to je pro mne sice výhoda, ale uživatelům zvyklým na MS
bych ho asi hned ze začátku nedával.. spíš těm, co by přešli
z Maců..
- půlroční perioda vydávání nových verzí
(nechce se mi obcházet 1x za 1/2 roku všechny stanice a upgradovat na nich OS..)
- ne zcela jednoduchý upgrade mezi verzemi
(pokud používáme další repozitáře)
- občasné chyby v aktualizacích a problémy s tím spojené
(je to přece jen "vývojová" verze...)
- multimedia
Aurox
Z toho co jsem napsal výš je jasné, že bych nejraději nějakou RH-like distribuci, která však není tak "vývojová" jako Fedora. Mohl by to být Aurox?
Aurox hrdě prohlašuje, že má lepší podporu hardware. No, homepage Auroxu mne příliš nepřesvědčila. Neaktuální informace v češtině. Pokusil jsem se tedy zaregistrovat - nepodařilo se. Odeslal jsem bug.. žádná odpověď. Už nějakou dobu se má mirrorovat verze 12.0 - ale zatím ji stáhnout nelze. Instalace verze 11.1 mi klekla. Zkusíma to tedy ještě jednou...
+ RH like založeno na FC(pro mne +)
+ deklarují podporu hardwaru a mutlimédií už při instalaci
- otázka je, jak je to v praxi - viz web.
- u verze 11.1 jsem žádné zlepšení ohledně multimédií nezaznamenal.
Přehrát nešlo prakticky nic...
Kubuntu
Kubuntu byl horký kandidát na nasazení. Debian má mé symapatie
z mnoha důvodů. Nainstaloval jsem tedy Kubuntu, prokousal jsem se (z mého pohledu zvláštnostmi ohledně rootovského hesla a )sudo nastaveními.
+ aktuální sw
+ aktualizace přes apt-get
+ aktualizace přest apt-get i mezi verzemi (je to tak?)
- s multimedii je to podobně jako u Fedory
Snažil jsem se doinstalovat vše podle návodů, ale ne vše se zcela podařilo...
No, přesto bych do toho klidně šel i přesto, že musím odvést stejnou práci jako u FC...
Open Suse
Nerad jsem se dostal až sem. SuSE má moje sympatie kvůli propagaci Linuxu v Česku. Také kvůli slušnému fóru. Ale několikrát v minulosti jsem zkoušel tuto distribuci a rychle jsem ji zase opustil.
+ výhody poloprofesilnálního řešení (řada věcí je dotaženo
už při instalaci a člověk to nemusí řešit...)
+ poměrně mne překvapilo množství aplikací dostupných už při instalaci
+ musím přiznat, že po klikací instalaci všechno poměrně funguje...
- některé věci jsou z mého pohledu natolik nestandardní, že mi ztěžují správu
-poslední verze pověst pomalého bumbrlíčka
- vyznám se v této distribuci asi úplně nejméně a Windows-like myšlení mne poněkud odrazuje (že si protiřečím? ale vůbec ne...).
Mandriva
S Mandrivou (resp. ještě s Mandrake) jsem skončil někde u verze 10.
Tehdy jsem s ní do budoucna počítal právě pro nasazení na Desktop pro lidi ve firmě, kteří dříve používali OS Microsoftu.
+ snadná instalace a její klonování na více pracovních stanic
+ intuitivní prostředí pro lidi zvyklé na MS.
+ Když jsem kdysi nainstaloval verzi 10, překvapilo mne množství aplikací, klikací prostředí a multimédia mi prostě fungovala. Bylo to díky komunitním balíčkům, které dnes volně přístupné nejsou.
- je to vše minulost...
Mandriva spojila s Conectivou, Gael Duval "byl odejít", Ulteo je zatím v plenkách..
Prostudoval jsem si podobné články na fórech. Vyzkoušel různé distribuce, vyloučil jsem takové jako velmi rychlý Vector Linux a podobně a dobral jsem se až sem. Nyní stojím před rozhodnutím. Nechci vyvolat flame, i když si uvědomuji, že to může být poměrně třaskavé téma. Zajímaly by mne spíš zkušenosti z praxe. Provozujete někdo linux ve firmě? Jaké distribuce používáte? Jaké s tím máte zkušenosti? Pomůže mi někdo radou? Pokud k tomu máte co říct, díky
Tiskni
Sdílej:
s multimedii je to podobně jako u Fedory
Fedora má nějaké problémy s multimedii?
ručně doinstalovat znamená přihodit repos livna a yumexem to tam naházet ?? to přežije i windowsák ..
Jsem také z historických důvodů zbvyklý na RH, dá se z toho udělat desktop i servřík, nemám zájem si k HPUX a Solarisu ještě dělat sbírku distribucí linuxu.
Do kanceláře je to možná ještě jednodušší rozhodování. Chtěl jsme zkusit Kubuntu, ale když jsem četl, že balíčky nové verze MythTV budou k dispozici až s novou verzí Kubuntu, rychle jsem vycouval. Pro FC4/FC5 byly balíčky na atrpms.net do 2 dnů. Zůstávám u FC právě z důvodů multimédií. Mám doma na FC5 malý server se 3 kartami DVBT, Media Center v obýváku a komp v pracovně. V práci desktop a notebook. Přehrávám i x264 video aniž bych na cokoliv šmatal.
Poslední dobou jsem pomáhal rozbíhat tučnáka u kamarádů (i kamarádek ! kteří nejsou zrovna žadní admini. Vše jen po telefonu sem-tam nakopnout spravným směrem (jako prvni dej yum install yumex, pak vyhod Gnome, flakni tam KDE, prihod tohle a onohle a tuhle si nastav desktop). Škoda že neexistuje mutace s preferovanim KDE (asi jako Ubuntu/Kubuntu). LOL, ted mi napadlo, že by byl problem se jménem - KFC ...
Já vím, že je vcelku easy odškrtnout Gnome a zaškrtnout KDE .. ale oni se na to vzdycky vrhnou a volají mi až po instalaci, kterou udělali volbou desktop...
Já osobně vidím problém v tom, že ortodoxní linuxáři se ježí i na zádech jak vidí něco podobné windows. A prosazují neco "uplně jiného" .. to je špatná cesta .. uživatelé se vyděsí a nepřejdou na to .. já jim nastavím KDE tak, že jsou skoro jako XP .. chováním a přibližným vzhledem. Oni pak už sami přijdou na to, ze desktop jde nastavit ještě lépe než jediná správná varianta pevně daná Billem G. A pak už se nebudou chtít vrátit. (viz hláška kamaráda: včera jsem si sednul zase k XPečkům, kurnik, vona je tam jen jedna plocha, jak jsem s tim mohl pracovat?? )
Zdravím, livnu samozřejmě používám, ale moje zkušenost je taková, že to tak úplně jednoduché není...ručně doinstalovat znamená přihodit repos livna a yumexem to tam naházet ?? to přežije i windowsák ..
Jak se to vezme. Podle me je to stejna rana jako KDE ci jiny desktop. Nicmene, pokud se podivas treba na gnomelook.org, da se tam najit theme ktere vypada presne jako windows vista :) Ja osobne bych si to nikam nedal, ale pro usery to muze byt urcity zacatek. A koneckoncu, nam muze byt nejaky desktop ukradeny, jde nam preci o administraci :)
Ja po apt-get install gstreamer-plugins-ugly gstreamer-plugins-bad gstreamer-ffmpeg
zprovoznil vsechna videa ktera jsem zkousel (cca 20 kousku). U fedory, napriklad, jsem misto totemu pouzil radeji VLC, misto instalace totem-xine apod.
vi
:D
Já vim
elvis
, kdyz jsem pouzival (a vlastne jeste pouzivam doma na desktopu) Slackware. Na laptopu mam ted FC5 a vim
.
Dtrochu se bojím to bez úprav nasadit lidem, kteří jsou zvyklí na WXP.Hehe, to chce zatloukat, že je na výběr. Kdybys tam dával Windows XP, dilema bys neřešil, ať byli "lidi" zvyklí na kýhovýra, třeba ještě na 3.11 (znám případy), což je jako přesednout z trabantu do létajícího talíře :D Důležitější asi je, aby lidi rychle našli, co hledají, i když to bude o fous jinde než dosud. Tj. buď výmluvné ikonky na ploše anebo aspoň srozumitelné menu (Psát dokument, Jít na internet, Přehrát hudbu, film apod.), tj. nemachrovat moc nicneříkajícími názvy Konqueror, gXine... i OpenOffice.org nebo dokonce OpenOffice.org Writer je bohužel svým názvem pro neanglické publikum úplně mimo. A hlavně bych doporučil, nedělejte z přechodu svou dobrovolnou iniciativu. Buď je to "nutné" a basta, bez diskuse, soustřeďte se na vyřešení některých požadavků (zjistěte si je předem) a ne na přemlouvání o výhodách nového řešení. Anebo nutné není, a pak se na to vykašlete a počkejte si, až to nařídí někdo, kdo za to ponese "morální" odpovědnost :) Nejhorší varianta ze všech asi je dát do pléna náměty k diskusi: Máme nasadit nový lepší systém? Nebude vám vadit, když budou programy vypadat trochu jinak? Cesta do pekel :/
Nejhorší varianta ze všech asi je dát do pléna náměty k diskusi: Máme nasadit nový lepší systém? Nebude vám vadit, když budou programy vypadat trochu jinak? Cesta do pekel :/To je pravda - lidi ucejtěj, že do toho můžou remcat a výsledek nakonec nevyhovuje nejen jim, ale ani vám. A někdy pak dokonce nevyhovuje ani zadání, takže navíc pracujete zadarmo
s typem uživatele, který dokáže odeslat v příloze mailu zástupce z plochy místo skutečného souboru a pak nechápe, že to druhá strana nedokáže otevřít. A podobně... Pro takové lidi může být přechod z XP do Gnome noční můra, ne?Takoví lidé podle mé zkušenosti jsou zvyklí trpět :) Ve skutečnosti je nezaskočí ani tak změna prostředí, ale to, že přijdou o své pracně naučené opičí návyky, které jsou někdy hodně krkolomé. Protože se je bohužel byli nuceni naučit sami v "intuitivním" prostředí Windows XP nebo ještě dřív. Mně se osvědčilo ukázat na začátku takové standardní postupy a přitom nepoužívat tabu výrazy: "je to jednoduché" a "lze to dělat na sto jiných způsobů" (zvlášt jde-li o ženy). Prostě: takhle se přidává příloha do mailu a takhle se to spouští. Basta. V nouzi donutit uživatele napsat si krokový návod. To chňapne i IQ tykve :) Pak stačí už jen počkat, až si vytvoří podle návodu patřičné neuronové dráhy :D Někdy může být i úplně jiný systém desktopu výhodou, právě protože se pak lidi nesnaží přenášet automaticky svoje staré návyky, ale jsou více připraveni naučit se nějaký nový styl. Nemůžu se taky zbavit dojmu, že snaha o přílišné ulehčování nakonec vede právě k tomu, že lidi budou nespokojeni. Když jim totiž tvrdíte, že to nové bude lepší a lehčí, rychle přijdou na to, že "lepší a lehčí" jsou jejich staré zvyky. Když zůstanete pouze u "nové", nezbyde jim holt než přehodit výhybku (stejně jako to museli udělat, když si poprvé sedli k jejich dosavadnímu systému a taky se jich nikdo neptal, jestli jim to připomíná DOS nebo Win 3.11). Zkušenost ve výše popisovaném mám ovšem pouze s jednotlivci, nikoliv pracovními kolektivy.
Představte si obchodního zástupce, který získá "návyky v Gnome (horní lišta a tak...). Pak přijede do jiné firmy a musí něco vyřešit v XP. A je ztracen. Jeho návyky nefungují..(!), vypadá jako "pako", co neumí s Winsowsama...brrr.Ano, to JE argument. Bohužel. Ale to souvisí s tím, proč se člověk rozhodne používat cokoliv, co není mainstream, i s tím rizikem, že i když pro jeho osobní potřebu to vůbec není nutné, nebude pak na mainstreamové nástroje navyklý a tudíž vypadat před lidmi jako nevzdělanec. Monokultura Microsoftu bohužel udělala ze svých produktů vzdělanostní standard, byť vlastně povrchní. Linux a OpenSource obecně byla a zatím ještě je spíš doména lidí s nadstandardním vzděláním v oboru, u nichž se jaksi předpokládá, že standardy (tj. Windows) dokážou (aspoň na standardní úrovni) ovládat. Což BTW platí, ještě jsem neviděl linuxáka, co by ho Windows vyvedlo z míry. Pro obchodního zástupce, který má ambice být zdatným uživatelem Windows XP kvůli práci, je řešením Windows XP. Nedá se svítit.
Co se mne týče, nemám problém se zradikalizovat a nahrát jim tam třeba Window Maker nebo XFCE. Ale vzhledem k tomu, že jde o pozvolný přechod, mám věci jako GNOME a podobně v plánu až v dalším kole. Tak nevím...Pokud je WM nebo XFCE pro danou situaci lepší řešení, tak proč ne. Ale nastavit je budete muset tak jako tak a pokud v tom nemáte zkušenosti, práci si oproti GNOME nebo KDE asi moc neulehčíte (i ty lze konfigurovat hromadně několika málo připravenými konfiguračními soubory). Rozdíl je asi ten, že GNOME a KDE nabízejí komplexní řešení tam, kde WM apod. vyžadují ruční dodělávky. Někdy je důvodem slabý HW, ale nepřeháněl bych to, protože tam, kde běží XP, poběží jak KDE, tak GNOME bez problémů. Z hlediska uživatele dobře nastaveného desktopu bych to neviděl až tak dramaticky, zdůrazňuji dobře nastaveného - což zpravidla není to defaultní. Myslím, že bude zajímavé, pokud budete svou cestu za Linuxem na firemních desktopech mapovat, nakonec třeba i článkem. Praktických zkušeností není nikdy dost, i když teoreticky se dá vysvětlit a odůvodnit spousta hovadin :D
ještě jsem neviděl linuxáka, co by ho Windows vyvedlo z míry.Já jo. Sebe minulé pondělí.
Pokud je WM nebo XFCE pro danou situaci lepší řešení, tak proč ne.Omlouvám se, nemyslel jsem to vážně (asi to nevyznělo dost jasně). Chci se rozhodnout dobře z hlediska uživatelů i administrace. Nechci něco nasadit a za půl roku to předělávat. Nechce se mi do příliš "komerční distribuce", i když to z hlediska správy vypadá snadněji.. (právě pročítám recenze na SuSE 10.1 download). Nechce se mi nasadit "vývojovou" verzi (i přes mé osobní sympatie k Fedoře). Nechce se mi dát verzi se staršími aplikacemi (Debian, CentOS), porotože "konkurence" s MS je u aplikací "ostře sledována" uživateli. Nedůvěřuju moc Auroxu (možná zbytečně). Možná nasadím zkušebně víc dister..(uff). Osobně je snažší se rozhodnout než když se to týká víc lidí...
jedine gentoo, arch, slackware muj komp jeste nepoznal ...
...akorat me vadi specialne u nekterych balicku jejich zastaralost - treba firefox a openoffice.To je právě problém, protože aktuálnost / automatické aktualizace aplikací (s ohledem na konkurenci) je pro mne zásadní...
..dle myho nejlepsiho vedomi a svedomi je mandriva pro zacatecnika nejlepsi distro...Vyzkoušel jsem Mandriva One 2006 a musím říct, že tahle distribuce vyhrála anketu o nejvíc easy-to-use distribuci. Blesková instalace, rychlost, nastavení jsou intuitivní... dost (příjemně) mne to překvapilo, musím říct..
yum.repos.d
zadano enabled=0
a jen kdyz neco potrebuji, resp. po updatu systemu dam yum --enablerepo=
<pridany_repos> update
. Jasne, je to trosku opruz, ale jinak se mi Fedora celkem libi (na to ze ji pouzivam asi tyden :)
... nevidim důvod, proč upgradovat tak často...Výrazný změny se za tu dobu nedějou...Uvažujeme - li ale o změnách v aplikacích (např. v OOo, Firefoxu, Thunedrbirdu..) a používají - li to lidé ve firmě, je to podle mne trochu jiná situace. Je výhodné mít na desktopu co nejnovější verzi. V tom vidím právě jednu z výhod Fedory...
Trochu se obávám komplikací při každopůlročním upgrade na stanicích...Opravte mě, jestli jsem hodně vedle: 1) OS bude na pracovních stanicích, tedy pokud možno optimálně nastavena na potřebné pracovní úkony 2) OS bude spravován adminem a obsluhován uživateli, uživatel se nebude pokud možno do podstatné konfigurace hrabat (kromě wallpaperů a podobných kravinek) 3) OS nebude sloužit jako experimentální prostor pro testování novinek Z toho mi vyplývá, že takový OS není třeba upgradovat po půl roce, ale naopak držet funkční prostředí bezpečnostními updaty, pokud možno řešeno centrálně a pokud možno co nejdéle - tedy aspoň do té doby, než bude pro upgrade nějaký závažný důvod, např. nová velmi potřebná funkce. Dosud jsem považoval právě tuto schopnost linuxových OS, běžet stabilně dlouhou dobu bez nutnosti větších zásahů (sem tam případně předem vyzkoušený(!) upgrade jednotlivých aplikací), za jeden z důvodů pro nasazení Linuxu. Takové Windows XP jedou jen se záplatami už 5. rok a podle posledních zpráv ještě asi rok pojedou. Tak co mají ti linuxáci pořád s těmi upgrady... :D
Je to přesně tak. Jenže tady k častému upgrade u Fedory tlačí právě její krátkodobá podpora aktualizací.Neboť FC je tak trochu experimentální distro už svým programem. Ubuntu myslím nějak najíždí na LTS (long time support)... Dále je tu CentOS, jestli dávate přednost RH-klonu. Myslím, že je trochu nepřekonatelné dilema toužit po dlouhé podpoře a zároveň mít co nejaktuálnější konfigurace ;) Chce to asi stanovit priority a rozhodnout se racionálně. PS. Uvažuji jen teoreticky, na desktopu jsem si oblíbil rolling updates (Gentoo, Arch), ale holt to nemusím spravovat ve firemním prostředí a tak sem tam nějaký lapsus nevadí.
nevime do jak velke a v jakem oboru podnikajici firmy to chces dat, ale i tak mohu doporucit jedine placeny distro s vybornou podporou.
V pripade nekolika malo serveru a/nebo LTSP souhlas, ale mit na kazdym desktopu RHEL... No ale to je otazka nevhodnosti daneho (necentralniho) reseni. Nicmene nemusi jit jen o placene distra. Takovy CentOS (mame ve firme 3 servery s timhle) je uzasny OS, akorat bez oficialni podpory. Na normalni servery jasna volba, ale treba SAP bych si na server bez podpory nedal :P
bez oficialni podpory.Myslíš asi "oficiální podpory RedHatu, že? Jinak CentOSem to podporované je...
Kdyz prijdete na podporu Oracle, SAP, ..., tak jedna z prvnich otazek je na OS. A kdyz jde o necertifikovany (pro Linux je certifikace vetsinou jen na RHEL a SUSE), tak odpoved zni "Velice litujeme, ale tento OS neni podporovany". Na vlastni kuzi jsem to zazil pred mnoha a mnoha lety u Oracle s pocestenou verzi RH 6.2 (tusim, uz je to daaaavno)
Mandriva One je distribuce, která je na jediném CD. Je šířena pod GNU GPL a zdarma. Kiosk je služba umožňující stahovat a instalovat s pomocí jediného kliknutí aplikace na One, a to včetně velikých aplikací jako poslední verze KDE nebo OOo. Služba je poskytována zdarma členům klubu Mandriva, pro ostatní je dostupná na základě ročního předplatného.
F. Bancilhon, generální ředitel Mandrivy