Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Ja mam dve zarizeni se Sirf Star III a spokojeny jsem - absolutni presnost pri vyborne viditelnosti oblohy 1.5 m, ve skalach tak 3m.
Nevim, co presne myslite "zamerovanim pozemku". Pro geometricky plan stejne potrebujete nejakou geodetickou GPSku, pro uzivatelska mereni hranic je to jedno.
Ten Garmin 60Cx je urcite dobra volba. Behla jsem po horach s jeho cernobilou verzi (ta nema moznost nahrat mapy). Prijemne ovladani, perfektni odolnost. Proste bezproblemove zarizeni. Napajeni na 2xAA, vydrzi dlouho a je mozne menit i v civilizaci.
Do PDA s GPS modulem bych nesel. Jako hlavni problem bych videl odolnost. Ale nadruhou stranu jestli to ma nekdo jen do auta...
Jinak tato masinka uz ma SirfIII taky
No ono staci aby ta GPS mela dostatecny signal. Ja mam zato, ze limit pro maximalni presnost je 6.7 metru. Chybu mereni k jedne druzici mate priblizne 13m, No a pri idelani konstelaci se vam podari stlacit chyby polohy na tech 6.7 m. Problem je, ze nejlepsi pro urceni polohy je nejdulezitejsi aby satelity byly co nejdale od sebe, coz vede k tomu, ze nejlepsi jsou satelity na horizontu, no a od tech je nejslabsi signal.
Dalsi zpresneni je uz pak pomoci nejakeho podpurneho systemu. Tusim, ze v evrope treba EGNOS (pozemni stanice zname polohy, korekce vysilane satelity), kde se clovek dostane ke 2 m.
Dalsi moznosti zpresneni je pouziti nejakeho DGPS (differential GPS) podpurneho systemu. Je to principielne podobne EGNOSu, opet pozemni stanice, ale rozdily merene polohy oproti skutecne se siri na nejakym pozemni vysilanim. Garmin to umi, ale musi se tusim pripojit nejaka dalsi jednotka k te GPSce.
Jinak nez clovek zacne psat jakou presnost GPSka ukazuje, je dobre vedet jak ji pocita. Provede se nekolik mereni a pak se spocita jak velky musi byt kruh kam spadne x % mereni. Spravne by x melo byt 95%, ale nic vyrobci nebrani presnost ukazovat pro mensi x.
Kdyz jsem si overoval co jsem pisu, tak jsem narazil na stranku, kde je toho docela dost prehledne popsano. Hlavne je to popsano v souvislosti s tim co vidite na prijimaci. www.gpsinformation.org/dale/dgps.htm
Mimo téma: Vysvětlí mi někdo, proč nefungují KDE repozitáře openSuSE?Protože je špína zažraná. Nefungují nejen repozitáře KDE, ale například i non-OSS. Vypadá to, že je nějaký problém na serveru - hlásí to, že soubor nebyl nalezen (404 Not Found). Zkoušel jsem včera mirror na Karnevalu a tam to bylo v pořádku. Dnešní stav nevím.
...snad jim jí soudruzi z Microsoftu pomůžou najít...
Tiskni
Sdílej: