Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ja mam dve zarizeni se Sirf Star III a spokojeny jsem - absolutni presnost pri vyborne viditelnosti oblohy 1.5 m, ve skalach tak 3m.
Nevim, co presne myslite "zamerovanim pozemku". Pro geometricky plan stejne potrebujete nejakou geodetickou GPSku, pro uzivatelska mereni hranic je to jedno.
Ten Garmin 60Cx je urcite dobra volba. Behla jsem po horach s jeho cernobilou verzi (ta nema moznost nahrat mapy). Prijemne ovladani, perfektni odolnost. Proste bezproblemove zarizeni. Napajeni na 2xAA, vydrzi dlouho a je mozne menit i v civilizaci.
Do PDA s GPS modulem bych nesel. Jako hlavni problem bych videl odolnost. Ale nadruhou stranu jestli to ma nekdo jen do auta...
Jinak tato masinka uz ma SirfIII taky
No ono staci aby ta GPS mela dostatecny signal. Ja mam zato, ze limit pro maximalni presnost je 6.7 metru. Chybu mereni k jedne druzici mate priblizne 13m, No a pri idelani konstelaci se vam podari stlacit chyby polohy na tech 6.7 m. Problem je, ze nejlepsi pro urceni polohy je nejdulezitejsi aby satelity byly co nejdale od sebe, coz vede k tomu, ze nejlepsi jsou satelity na horizontu, no a od tech je nejslabsi signal.
Dalsi zpresneni je uz pak pomoci nejakeho podpurneho systemu. Tusim, ze v evrope treba EGNOS (pozemni stanice zname polohy, korekce vysilane satelity), kde se clovek dostane ke 2 m.
Dalsi moznosti zpresneni je pouziti nejakeho DGPS (differential GPS) podpurneho systemu. Je to principielne podobne EGNOSu, opet pozemni stanice, ale rozdily merene polohy oproti skutecne se siri na nejakym pozemni vysilanim. Garmin to umi, ale musi se tusim pripojit nejaka dalsi jednotka k te GPSce.
Jinak nez clovek zacne psat jakou presnost GPSka ukazuje, je dobre vedet jak ji pocita. Provede se nekolik mereni a pak se spocita jak velky musi byt kruh kam spadne x % mereni. Spravne by x melo byt 95%, ale nic vyrobci nebrani presnost ukazovat pro mensi x.
Kdyz jsem si overoval co jsem pisu, tak jsem narazil na stranku, kde je toho docela dost prehledne popsano. Hlavne je to popsano v souvislosti s tim co vidite na prijimaci. www.gpsinformation.org/dale/dgps.htm
Mimo téma: Vysvětlí mi někdo, proč nefungují KDE repozitáře openSuSE?Protože je špína zažraná. Nefungují nejen repozitáře KDE, ale například i non-OSS. Vypadá to, že je nějaký problém na serveru - hlásí to, že soubor nebyl nalezen (404 Not Found). Zkoušel jsem včera mirror na Karnevalu a tam to bylo v pořádku. Dnešní stav nevím.
...snad jim jí soudruzi z Microsoftu pomůžou najít...
Tiskni
Sdílej: