Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Ono je to hodne zalezitost designu jenz pro samotnou funkcnost stranek a hlavne dohledatelnost informaci neni vubec podstatny.
Spousta lidi se chce zabyvat publikovanim sama a protoze to maji jako hobby tak to musi stat co nejmin penez tzn zdarma. Proto se voli ruzne blogovaci free reseni (blog.cz apod ....)
Kdo preferuje graficky design tak sahne po hotovych CSS sablonach jez si zacne okutavat k obrazu svemu. Pokrocilejsi voli uz nejake CMS se kterym je ve finale kolikrat obtiznejsi pracovat nez novou stranku vytvorit doma a nahrat pres FTP, pridat odkaz na ni z domovske stranky. Tak nejak to delam i ja pac se me nechce s tim jakkoli parat a nemam na to cas.
Treba stranky nejakeho p ing Jenicka jsou ciste html, jednoduche a prehledne.
Z toho jsem nedavno hledal nejake ovladace pro HW notebooku FS a URL pro stazeni byla dlouha na tri adresni radky prohlizece !!! a plna nesmyslnnych znaku. Tohle je uz opravdu pomylenost.
Njn co se da holt delat.
Ze znamych lidi ma takove stranky snad jen samotny duchovni otec OSS a Linus.
Mě nejvíc udivují jednoduché redakční systémy ve firmách, generující například nabídky práce. Neviděl jsem ještě jediný případ, kdy by to generovalo validní html, většinou tam jsou dokonce kritické chyby a divím se, že to prohlížeč vůbec celkově zobrazí. Já bych toleranci prohlížečů o hodně zpřísnil, tím by se krásně pročistil internet (odhaduju, že by fungovalo maximálně 1% webu).
Blbý ale je, že za to často amatérští tvůrci stránek nemůžou, prostě ten kód generují špatně navržené editory/frameworky apod.
Jenom mě utvrdil v tom, že lidi jsou prasata/lamy.
Každý člověk je lama skoro ve všem.
Tiskni
Sdílej: