Efektivní psaní: (skoro) rok s Colemakem

6.8.2012 00:00 | Přečteno: 1234× | colemak

Je to asi rok, co jsem si začal pohrávat s myšlenkou přechodu na Colemak. Skutečně jsem na něj přešel (a nejen to)…

Za ten rok jsem překonal své původní dovednosti psaní na QWERTY:

• Psaní je podstatně pohodlnější, nelétám prsty po celé klávesnici — dělám podstatně méně zbytečných pohybů.
• Nyní píšu rychleji (běžně 50 až 65 wpm oproti původním cca 55 wpm, což sice není nic extra, ale je to nadprůměr) se slušnou přesností (obvykle v průměru kolem 98,5 %).
• Zbavil jsem se několika zlozvyků, takže mám téměř „správný“ prstoklad, naučil jsem se jakžtakž po hmatu psát také čísla a speciální symboly na horním řádku.
• Upravil jsem si Colemak pro psaní v češtině (viz GitHub).

Napsal jsem (hlavně ve škole) stovky kilobajtů textu v Markdownu, resp. implementaci/rozšíření Pandoc se vzorci v LaTeXu. Bavil jsem se opisováním výroků, narazil jsem na spoustu zajímavých (hlavně na hi-games.net je to co věta, to perla). Také jsem začal opisovat (a přitom číst) staré knihy v Amphetype.

Konečně jsem se dostal k nové (ač mizerné) židli. A stolu s poličkou na klávesnici — bohužel mi ale začal být malý, jakmile jsem instaloval druhý monitor. Krom toho jsem si ubastlil „standing setup“, na delší učení se (byť ho moc nebylo) je to paráda.

Dále jsem konečně seznal, že velká klávesnice s klasickým numerickým blokem je špatný nápad. Díky tomu mám vlevo od klávesnice trackball a vpravo herní myš, na kterou není problém dosáhnout. A pod tím vším (i klávesnicí) velikou, velmi příjemnou podložku „pod myš“.

Po neúspěšné objednávce malého čokoládového ne-právě-výkalu (Noppoo Choc Mini) a rošádě s mohutnou sbírkou klávesnic včetně několika „ergonomických“ jsem se uchýlil k _nové_ thinkpadí klávesnici — občas to ale prokládám TypeMatrix 2020 (maticové klávesnice chladně vládnou! nevěnuje někdo tipro ve slušném stavu?) a několika mechanickými kousky: sběratelskou chicony s Cherry MX Blue (posléze se soft-landing pads) na radostné klikací provokování lidí v okolí a SteelSeries 6Gv2 na hraní (6KRO se hodí) a machrování s dye-subbed klávesami Cherry. Také experimentuji s pedály, ale to je zase trochu jiná hystérie…

       

Komentáře

[Bystroushaak]

K těm problémům s židlí - osobně docela pokukuji po zubařském křeslu, nebo autosedačce. První jmenované má výhodu v kompaktnosti a relativně nízké cenně (cca 3k na aukru) a vysoké polohovatelnosti. Na druhou stranu, je to těžké jako kráva a moc si nedokážu představit, jak to stěhuji do bytu.

Autosedačka má zase nevýhodu v tom, že potřebuje nějaké ukotvení, cosi jako traverzy svařené do kříže, nebo tak.

[Fluttershy, yay!]

Z většiny autosedaček mě šíleně bolí záda. Opora spodní části zad žádná — zvlášť u těch měkkých to vede k hrbení se — a často naprosto zoufalé opěrky hlavy.

[manasekp]

To chce nejakou sedacku s nastavitelnou bederni podperou, treba do novejsich passatu se to dava a tech jezdi docela hodne takze by to mohlo jit sehnat.

[David Jaša]

Ad židle: podle miniprůzkumu někdy před půl rokem jsem naznal, že první jasné zlepšení oproti Jysku Magnus High za ~1500 přestavují kousky od 4500 výše...