Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Píšu/edituju dost textu a začíná mě iritovat neustálé přepínání mezi syntaxí HTML, jednou wiki-like, druhou wiki-like, Loutu nebo LaTeXu, třemi imbecilními WYSIWYG editory atd. K tomu různá rozložení klávesnice... Tady je můj první nástin řešení, časem doufám napíšu finální verzi s výsledky.
Lidé tento seriál po letech stále nacházejí, čtou a někteří mi i píší, že by chtěli poradit. Protože jsem časem nabyl větší nadhled, text doplňuji poznámkami (kurzívou).
Celá záležitost má pár aspektů: hardware (klávesnice) a rozvržení kláves a software, totiž editor a způsob formátování textu.
Ohledně klávesnic už jsem tu psal, v současné době se držím multimediální nízkozdvihové klávesnice Dell, kterou mi tehdy někdo doporučil (ještě jednou díky!) a na níž se mi píše fakt dobře.
Aktualizace: Krátce po publikování zápisku jsem začal sbírat nejrůznější historické a ergonomické klávesnice. Zpětně působí mé rozplývání se nad OEM nízkoprofilovými klávesnicemi legračně. Co bych prakticky komukoliv doporučil nyní, je pořídit si půlenou klávesnici (aspoň jako Microsoft Natural Keyboard, viz článek) a nebo klávesnici s půleným přemapovatelným mezerníkem (palce má většina z nás dva a je škoda je nevyužít).
Průmyslovým standardem, co se týče rozvržení kláves, resp. přiřazení symbolů klávesám, je už nás česká varianta QWERTZ, příp. anglická QWERTY. S tím mám několik problémů:
Už aspoň pět let píšu bez pohledu na popisky všemi deseti, ale vypěstoval jsem si určité zlozvyky ohledně prstokladu, jichž se v rámci QWERTY asi tak snadno nezbavím.
Aktualizace: To je asi pravda. Začít s čistým štítem na zelené louce může být snazší.
Zadrhl jsem se na rychlosti zhruba 50 slov za minutu a víc ani ťuk, přičemž analyzátor mi při analýze mých textů dal naději, že ergonomické rozvržení by omezilo přesuny mých prstů o asi třetinu.
Aktualizace: Tohle ale pravda není. Metrika „dráha prstů“ je nesmírně naivní a způsob jejího výpočtu neodpovídá tomu, jak zkušený uživatel píše (někdy použije alternativní prstoklad, když to dává smysl). Nicméně na optimalizovaném rozložení se častěji opakují vzorce pohybů, které dávají smysl, subjektivně mohou být příjemnější (např. tzv. „rolls“).
I na Colemaku jsem se zastavil kolem 60 slov za minutu a o několik let později dočasně překonal 80 slov za minutu po cíleném, systematickém procvičování. Důraz na systematické procvičování.
QWERTY/QWERTZ není ani omylem navržena ergonomicky, vadí mi stálé přesouvání prstů mezi řadami kláves, prý je riziko RSI docela vysoké oproti alternativám.
Aktualizace: O souvislosti RSI a rozložení symbolů na klávesnici mi dodnes nejsou známy žádné studie, pouze anekdoty. Důkazy existují o tvaru klávesnice (viz článek odkazovaný výše) a velký díl používání klávesnice tvoří klávesové zkratky, které jsou někdy navrženy celkem ergonomicky pro QWERTY (přeučovat se nebo je přenastavovat je opruz), někdy pomůže opět fyzické rozložení (např. lépe umístěné modifikátory), něco lze kompenzovat dále softwarově (včetně automatizace).
Na české klávesnici je docela chaos ve speciálních symbolech a anglická mezinárodní už ztrácí výhodu, že by byla všude, kde se pohybuji.
Aktualizace: To je asi pravda. Není žádné univerzální efektivní řešení vkládání speciálních symbolů. Nejen na úrovni rozložení kláves, rozhraní pro vkládání Unicode se liší mezi operačními systémy a někdy i aplikacemi.
Nakonec jsem se rozhodl, že zkusím Colemak, který
na rozdíl od rozvržení Dvorak se tolik neliší od anglické QWERTY hlavně v umístění speciálních symbolů a některé klávesy má kvůli rozumné podpoře klávesových zkratek na stejných pozicích jako QWERTY;
aktualizace: to je pravda, zkusil jsem třeba také rozložení Maltron a tohle je opruz;
podobně jako mezinárodní anglická QWERTY zahrnuje kombinace přes AltGr pro psaní některých typografických symbolů a znaků národních abeced;
aktualizace: leč ta výchozí konfigurace za moc nestojí pro psaní v češtině, takže jsem si stejně udělal vlastní a ta výchozí zbyla jako nouzovka;
je relativně běžně k dispozici na trojici nejrozšířenějších operačních systémů;
aktualizace: i když podrobnosti se různí, hlavně zda je Backspace v běžné pozici funkce Caps lock, příp. kombinace s AltGr;
ve výše uvedeném analyzátoru měl pro mé výplody nejlepší výsledky.
aktualizace: analyzátor je naivní, viz výše, a není zřejmé, jak prioritizovat různé pohyby (častým tématem diskuzí je např. pohyb ruky směrem do středu klávesnice, kde je na QWERTY hlavně YGHB, ve srovnání s opakovaným použitím stejného prstu pro více úhozů v řadě nebo přesuny prstů mezi řádky kláves, ale prokazatelná empirická data k tomu nejsou);
Učím se pomalu, protože se tomu jednak věnuji jen několik málo desítek minut denně a jednak se snažím držet se formálně správného prstokladu. Když se soustředím, testy dávám (po několika dnech!) bez komplikací a dokážu pomaličku napsat i normální text. Hlavně se držím toho prstokladu, rychlost by měla přijít sama, až se mi to umístění znaků zažije.
Aktualizace: Škoda, že mi to nevydrželo. Po několika týdnech jsem to vzdal, příští měsíc přešel zcela na Colemak a hrozně zápasil. O nějakých 10 let později mi to vyšlo perfektně s rozložením Maltron: za pár dní jsem si zapamatoval pozice symbolů, a pak psal náhodná slova 5 minut denně, zbytek dne jsem ale zůstával u starého rozložení (tehdy již Colemak)… To dává 30 hodin za rok, ovšem když u toho člověk vydrží, může přejít plynule, jakmile má takhle dost nacvičeno.
Průběžně pracuji na vlastním rozšíření obyčejné anglické QWERTY, které půjde aplikovat i na Colemak. Mělo by v podobě kombinací s AltGr přidat nejpoužívanější české typografické symboly, diakritiku a přitom nechat prostor pro matematické symboly, které si budu přidávat podle potřeby při psaní.
Aktualizace: QWERTY jsem si za těch více než 10 let nikdy neupravil. Pro Colemak (a později Maltron) jsem si vytvořil něco, co vlastně připomínalo CShack.
Dále to chtělo zamyslet se, co vlastně píšu/upravuji...
Používat na každou záležitost něco jiného mi přišlo jako schizofrenie a WYSIWYG editory selhávaly ve většině požadavků, takže jsem skončil u jediného správného editoru, jmenuje se Vim. ^.^ Ehm, občas se dopustím nevěry a pustím KWrite.
Aktualizace: Emacs, odpověď je Emacs…
Samozřejmě textový editor je na ruční editaci HTML nepohodlný (zobáčky už mi lezou krkem), takže je třeba použít ještě další program… Takřka bezkonkurenčně nejlepší se ukázal Markdown:
Aktualizace: V Emacsu je org-mode
…
Krom toho používám (a stále přepracovávám) malý skriptík pro konverzi obskurnějších (mimo latin2) znaků na HTML entity nebo symboly v Loutu.
To je zatím asi vše. Podobnou optimalizaci vám určitě doporučuji. Časem napíšu o výsledcích (na ten Colemak jsem hodně zvědavý) a někam hodím to vlastní rozvržení atp.
Tiskni
Sdílej:
Kwrite? co zkusit KATE +Vimode
nyni budu potrebovat vse pouze zrealizovat
Tady si to někdo představuje jako Hurvínek válku...
mas tam 2x UHm, nejak nevidim kde
jinak jak uz jsem psal nahore, kdyz se naucis qwerty tak by te richlost psani nemela omezovat.Tohle bohuzel neni pravda. Umel jsem qwertz (ve skole na gymnaziu (!) jsme meli povinnou vyuku) - dostal jsem tusim za 1 (!). Ale diky me dis(grafii|lexii|whatever) (nevim jak se to jmenuje
navic si myslim ze je lepsi suboptimalni layout, ktery je ale vsude, nez o neco lepsi (ale porad suboptimalni) layout ktery ma ale kazdy podle sebe. Takze potom u svyho pocitace jses schopnej psat rychle, ale nede boze abys sel k nekomu na navstevu...Jak uz davkol vyse zminil, tohle problem neni. Snazil jsem se, aby navrh byl dost podobny dvorak (protoze shodou okolnosti dvorak se velice blizi idealnimu layoutu podle te cetnosti znaku a i podle digramu a trigramu, na ktere jsem zprvu ohled moc nebral, ale casem to prislo "samo". Hm, nejak jsem se rozpovidal. Tak mi to prosim prominte.
Hm, nejak nevidim kde. Muzes mi prosim napsat kde? Jsem tedka po ranu trochu natvrdly.
Na obrázku pod P a nad J.