NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Dnes mi Jindra Plešinger připomněl svým blogpostem o kontrole pravopisu moji dlouhodobou myšlenku.
Používám prostředí KDE a líbí se mi, že se snaží vše provázat. O co se jedná? Jednotný systém kontaktů, který využívá KMail i kopette (to mám z druhé ruky, sám používám PSI). Kparts (např. textový editor Kate v okně zcela jiného programu, nebo kpdf v okně prohlížeče webu), beru skoro jako samozřejmost. Ještě to není dokonalé, snad v dalších versích.
Co takhle jít dál? V KMymoney mám seznam plátců, který není synchronizovaný s kontakty. Nebylo by hezké se mrknout na plátce, kterým vám dluží, rovnou z KMymoney mu napsat email, nebo poslat IM zprávu? Kolekci amaroKu mám v MySQL databasi. Tak proč ne všechny emaily, kontakty, historii IM komunikace a třeba i správu versí dokumentů? Tohle všechno využívám, jen odděleně. Subversion támhle, db kontaktů interní KDE, emaily v mail diru (a je požitek jich mít 100 000*) a historie PSI je ve vlastním formátu, který sice jde "snadno" rozparsovat, ale to se dá říct prakticky o všem.
Pokusil jsem se něco takového navrhnout sám (v freemindu je to pěkná mapa), ale je to nad mé síly. Chci se zeptat, neexistuje něco takového? Prosím, odkazy na MS Office si nechte, hledám něco FOSS a ani ty office to nemají dotažené do konce.
Celé by to bylo postavené na otevřených formátech, o data by se starala volitelná SQL database (snad není takový problém zajistit obecnou kompatibilitu na úrovni SQL příkazů). To znamená, že by nebyl problém se připojit přes šifrovanou linku odkudkoliv a mít tak svá data neustále při sobě.
*) Dávat to sem je trochu OT, ale nechci zakládat další blog. To opravdu neexistuje klient nebo systém, který by to zvládl? Pro MS Outlook (a prosím, nechci flame), nebyl problém mít 30 000 emailů v jedné složce. Outlook používal vlastní DB emailů a podle mého názoru, to dělal dobře. Na linuxu jsem našel jen mailbox (hmm 3GB textový soubor, co takhle smazat 15 emailů na začátku?), maildir nebo mb (co email, to soubor -- čímž se problém přesouvá na filesystém a nenašel jsem takový, který by to rozumně zvládal). Jak tohle řeší seznam, gmail a podobní? Vždyť ti se musejí postarat o miliardy emailů.
Tiskni
Sdílej:
No, nad niečím podobným som už tiež istý čas uvažoval. Žiaľ, stále ostávam pri tom "chcel by som..." Jednoducho neexistuje nič, čo by mi úplne vyhovovalo.
Btw - nie je jeden z "propagačných bodov" Linuxu aj to, že máme slobodu voľby? V takom prípade môžeme o integrovanom systéme len snívať ;)
Jak tu tu sleduji, tak se mi tahle myšlenka stále honí hlavou, přispěji tedy také svou troškou myšlenek. Nějaká db na netu, případně aplikace ji obhospodařující, je asi nezbytná, ale z důvodu offline bude asi stejně potřeba, aby si data spravovala aplikace sama a do db se data pouze replikovala. Co to tedy udělat nějak takto:
1. Klientská aplikace (démon), do které se nainstalují pluginy pro konkrétní programy (im, mail, atp.), s možností spouštět jako samostatný program s parametry.
2a. Spousta existujících aplikací umožňuje spustit nějaký program při nějaké akci (třeba příchod mailu). Spustí tedy daný plugin a předá parametry specifikující co je to za akci.
2b. Pokud není možné předchozí a existuje jednoduchý způsob, jak k dané aplikaci plugin udělat, tak udělat.
2c. Pokud předchozí nebude snadno zrealizovatelné, tak démon na základě pluginu bude v definovaném intervalu zkoušet sám zjistit změny v aplikaci (třeba změna v logu im, přečte změnu a provede kýžené)
3. Démon už ví, že se něco změnilo, projde nastavení, jestli na danou změnu má něco udělat
4. Vykoná zvolené (spustí mail klient s parametry - o to se postara plugin pro daného klienta)
5. Vše se pokouší replikovat na server
Pokud třeba nebudu mít doma nainstalovaný program, odpovídající nějaké akci, tak na server uloží status o nevykonané akci. Když pak přijdu do kanceláře, démon zjistí neprovedenou akci, ověří že on pro danou akci program (plugin) má, tak akci provede nyní.Úmyslně teď neřeším pracovní skupiny a sdílení dat. Data na serveru by mohla být pro jednotlivé programy ukládána v xml, to by mohlo být snad dostatečně univerzální. Konfigurace by se taktéž replikovala na server, ale s rozlišením různých pracovišť s informací o pluginech a klientech na nich.
Co by tedy bylo potřeba:
1. Definovat strukturu DB
2. Framework pro webovou aplikaci - s jasně definovaným API pro pluginy
3. Základ webové aplikace pro nastavování
4. Základní pluginy na webu pro mail, im, kalendář (včetně rozlišení nejpoužívanějších aplikací
5. Klientský démon a pluginy pro něj s jednoduchým návodem k danému programu
Každý program by tedy potřeboval plugin pro démona, plugin do sebe nebo specifikaci jako propojit s démonem, specifikaci xml do db, plugin na web pro konfiguraci akci atp.
Jo a hlavně pořádnou analýzu a hodně času
Uff, jsem se rozepsal.... mno prostě pár myšlenek
Vím, že tu jsou ještě asi další dva lidi z Opavy, tak se můžeme někdy domluvit a jít si někam sednout..To muzem
Rozumím. No já mám slíbený nocleh od teroristy, ale jak to dopadne ... to nikdo neví.