Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Mezi zdejšími čtenáři a příznivci open source a free software se pohybují i vývojáři. Rád bych se touto formou zeptal na výhody a nevýhody otevření zdrojových kódů jejich projektů.
Před časem tu byl uveřejněn rozhovor s výkonným ředitelem Opera Software, který sdělil důvody, proč tento prohlížeč není Open Source. K tomuto se v diskusi objevilo několik (vesměs negativních) komentářů, které toho ovšem moc nevysvětlily.
Podle mě nesouvisí se zdrojovým kódem jako takovým. Zručný grafik může vytvořit pěknější ikony a sladit celkový vzhled dalako lépe, než pověřený programátor dočasně prohlášený za grafika. Znám člověka, který do open source hry Cube vytvořil hudbu k několika mapám. Koneckonců i ty mapy nemusí vytvářet přímo vývojáři. Což ale není open source. Tohle je komunitní záležitost.
Zaslaný patch musí někdo zkontrolovat. Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury). Tohle považuji za největší nevýhodu tohoto stylu vývoje softu.
Proto je obvykle lepší, když uživatel zašle požadavek na funkci a vývojový tým, který zná kód daleko lépe, než kdokoliv cizí, ji na přání uživatele napíše. Tohle je v podstatě opak předchozího. Buď se zvýší režie na kontrolu patchů, nebo se zvýší režie na komunikaci mezi vývojáři a komunitou.
Dále je to omezená kontrola nad produktem. Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo. Proti čemuž se jen těžko bojuje.
Jak jste na tom vy? Jaké důvody vás vedou k uvolnění zdrojáků (pokud tak činíte)?
Tiskni Sdílej:
ak by si svoj projekt nevydal ako open source len ťažko môžeš začleňovať open source projekty iných do toho svôjho
Tohle záleží na spíše licenci.
ad 1) Jasně, může si to opravit pro sebe (jak psal Leoš), ale vývojář ten zaslaný patch stejně tak jako tak musí zkontrolovat.
Staci, aby se ten projekt prestal rozvijet a pokud v nem nevidis budoucnost, musis investovat do migrace na jiny projektV mnoha pripadech to neni problem - pokud je jasne dany smysl programu (ktery se v case moc nemeni), program je uz v dostatecne finalni fazi, tak program neni treba dal rozvijet a staci pouze upravovat nalezene bugy, coz zvladne kdekdo. Naopak, pokud program dobre splnuje me pozadavky, tak jsem vetsinou radsi, kdyz uz se moc nerozviji, nebot casto takyvy rozvoj me uz nic neprinasi (program splnuje dalsi a dalsi pozadavky, ktere ale ja nekladu) a prinasi komplikace (rust nabubrenosti, zmeny, mensi stabilita).
Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo.Pozor, to teda ne. Korektní přiznání autorství je nutnost a ani nejliberálnější opensource licence z tohoto požadavku neslevují.
Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury)V takovym pripade bych bez kompromisu zavrel editor a poslal autorovi, at si to hezky opravi... Takze prodirani kodem bez pozadovane stabni kultury by se nekonalo Ja jsem v podstate jeste zadny kod jako F/OSS neuvolnil, i kdyz se mam na disku nekolik nastroju, o kterych si uz dlouho rikam, ze tohle urcite jednou udelam jako F/OSS Ono to zni jednoduse, ale nejaky cas to chce... projet veskere zdrojaky a ujistit se, ze kazda trida a metoda je dobre anglicky okomentovana, udelat web/wiki, naplnit daty, napsat tutorialy a v neposledni rade se taky trochu starat o vyvoj a byt aktivni na mailing listech/forech. Moc nerad bych delal F/OSS tak, ze to nekde hodim na net a posluzte si... rad bych kdyz uz, tak si za tim trochu stal. A na to nemam zatim cas A duvody? Kdyz uvolnim framework ci nejaky nastroj, muzu na tom jen vydelat -- peer review, nejaky dobry kod, sance ziskat spolupracovniky se znalosti mych nastroju (coz se jinak dela dost tezko...), publicita (kvalitne rozjetej F/OSS projekt je lepsi reklama nez tisic kecu...)
Priklanim se k tomu, co napsal pan Kvasnicka a rekl bych, ze to co on vyzdvihuje jako (+) neni v 99 % pripadu vyvazeno tim, co ztracite. Tedy jestli minite open source ve smyslu gpl apod.Jde o to dobre vychytat tu hranici co otevrit a co ne, aby ta ztrata nebyla. Udelat kompletni vlajkovy produkt jako open source je pro freelancera bez firmy a sirsiho portfolia v zadech ekonomicky relativne beze smyslu. Ale udelat jako open source treba jen par nastroju a frameworku, tam bych nemluvil o "ztrate". Sice obsahuji nejake moje know how, ale ne takove, ktere by tvorilo efektivni konkurenceschopnost. Napr. tvurci frameworku Djano by vam taky nedali komplet zdrojaky svych zpravodajskych portalu, ale kdyz otevreli Django, jen jim to prospelo (IMHO).
Ja prodavam vlastni software vzdy se source ale zakaznik s tim muze neco delat jen tehdy, kdyz bych odmitl dalsi spolupraci. Pak smi muj cod vzit a delat s tim co chce. To hodnoti zakaznici jako pozitivni a protoze to je dnes bezne, ani to nemohu delat jinak.Ja nedavam zdrojak rovnou, ale do smlouvy klauzuli, ze predam zdrojak a vse potrebne, pokud nebudu schopen zajistit kontinuitu dila (min. v ramci sjednane sluzby). Ale i na zdrojacich rovnou k dilu bych byl ochoten se za urcitych podminek domluvit.
Zaslaný patch musí někdo zkontrolovat. Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury). Tohle považuji za největší nevýhodu tohoto stylu vývoje softu.E? Jednak muzu vesele ignorovat patche od jinych ve svem stromu, jednak je programatorskou zhuverilosti neprovadet code review pred zaclenenim patche do stromu, at je vyvoje open source nebo closed source (pokud se nejedna o one-man-show, samozrejme).
Proto je obvykle lepší, když uživatel zašle požadavek na funkci a vývojový tým, který zná kód daleko lépe, než kdokoliv cizí, ji na přání uživatele napíše. Tohle je v podstatě opak předchozího. Buď se zvýší režie na kontrolu patchů, nebo se zvýší režie na komunikaci mezi vývojáři a komunitou.Napise nebo nenapise. A kdyz nenapise, pozadavek konci ve stoupe.
Dále je to omezená kontrola nad produktem. Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo. Proti čemuž se jen těžko bojuje.Autorsky zakon plati pro open i closed source. Nezavisle na tom, zda je kod uzavreny ci neni, privlastnit se da oboji, jen v tom druhem pripade je to trosku narocnejsi. A na otazku, co pro me znamena Open Source, je tato odpoved: a) moznost spoluprace s jinymi, nemam prece patent na rozum (nejlepsi prispevatele jsou "cistici" kodu, kteri vezmou stavajici prasacky napsany kod a vypuliruji ho) b) zdroj vzdelani (ano, za zivot jsem nastudoval funkcnost mnoha ruznych kodu a naucil se mnoha vecim z nich) c) zvyseni vazby s hlavnimi uzivateli (uz se mi nekolikrat stalo, ze pri problemu v Solarisu velky zakaznik poukazal na moznosti implementaci zmen v OpenSolarisu a obcas jsme se dopracovali vzajemnou komunikaci k zajimavym vysledkum)
No dobře, ale k tomu nepotřebuješ zdrojáky, stačí dobře dokumentované API těch sdílených knihoven.
popř. si ji můžu upravit podle svých potřeb.Hmm... Jasně, no. Assemblerem to půjde i u closed-source, ale to myslím není ono.
A vzhledem k tomu, že nepíšu (doufejme) jako prase, tak výše popisované problémy (opatřit komentáři v angličtině, upravit "ke zveřejnění" atd.) u mne odpadají a zveřejnění SW je otázkou pár minut, popř. hodin.Napsal jsem projet veskere zdrojaky a ujistit se, ze kazda trida a metoda je dobre anglicky okomentovana. To neznamena, ze jsem prase, ale ze proste chci mit jistotu. Komentuju veskere sve kody, kazdou metodu a tridu, ale kdyz dopredu neplanuju, ze to jednou bude jako open source, nejsem si pak zpetne 100% jisty -- coz je myslim pochopitelne. Takze to je otazkou hodin a brzdil bych s temi silnymi vyrazy
@param
a podobne.... Takze tak
Takže neptej se "Co mi přinese, když program uvolním jako open source?", ale spíše "Co se stane, když nikdo nebude dělat open source." Jinak ti to samozřejmě nepřinese žádné výhody.I uvolneni programu jako open source muze neprimo vest k materialnim vyhodam a neni na tom vubec nic spatneho. Nekdy muze byt dusledkem otevreni kodu i vetsi materialni zisk, nez jaky by teoreticky byl, kdyby SW zustal uzavrent. IMHO je dost projektu, ktere kdyby autori neotevreli, tak zdechnou, protoze by nebyli schopni se dostat pres relativne vysoky vstupni prah na ten dany segment trhu. Kdyz SW ale otevreli, znacne ten prah snizili (samotny SW byl bezplatny, takze se o to lide vice zajimali) a casem kolem toho SW vybudovali support masinerii, ktera jim prinasi nemale penize...