Vývojáři, co pro vás znamená Open Source?

20.4.2008 14:41 | Přečteno: 1683× | poslední úprava: 20.4.2008 14:47

Mezi zdejšími čtenáři a příznivci open source a free software se pohybují i vývojáři. Rád bych se touto formou zeptal na výhody a nevýhody otevření zdrojových kódů jejich projektů.

Před časem tu byl uveřejněn rozhovor s výkonným ředitelem Opera Software, který sdělil důvody, proč tento prohlížeč není Open Source. K tomuto se v diskusi objevilo několik (vesměs negativních) komentářů, které toho ovšem moc nevysvětlily.

Výhody Open Source

Podle mě nesouvisí se zdrojovým kódem jako takovým. Zručný grafik může vytvořit pěknější ikony a sladit celkový vzhled dalako lépe, než pověřený programátor dočasně prohlášený za grafika. Znám člověka, který do open source hry Cube vytvořil hudbu k několika mapám. Koneckonců i ty mapy nemusí vytvářet přímo vývojáři. Což ale není open source. Tohle je komunitní záležitost.

Nevýhody Open Source vývoje:

Zaslaný patch musí někdo zkontrolovat. Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury). Tohle považuji za největší nevýhodu tohoto stylu vývoje softu.

Proto je obvykle lepší, když uživatel zašle požadavek na funkci a vývojový tým, který zná kód daleko lépe, než kdokoliv cizí, ji na přání uživatele napíše. Tohle je v podstatě opak předchozího. Buď se zvýší režie na kontrolu patchů, nebo se zvýší režie na komunikaci mezi vývojáři a komunitou.

Dále je to omezená kontrola nad produktem. Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo. Proti čemuž se jen těžko bojuje.

Jak jste na tom vy? Jaké důvody vás vedou k uvolnění zdrojáků (pokud tak činíte)?

       

Komentáře

[Michal Fecko]

Open source mi dáva slobodu(/y).

[Heron]

Šlo by to konkretizovat? Jakou svobodu (jako vývojáři) ti to dává?

[Michal Fecko]

Len tak zbežne - sloboda vylepšiť program ktorý používam - urobiť v ňom zmeny, sloboda kopírovať časti kódu dostupného pod open source, sloboda spúšťať a kompilovať programi na rôznych platformách...

[Heron]

Aha, tak tohle ano, to souhlasím. Tohle je přístup ze strany uživatele. Ty jako uživatel, pokud máš k disposici zdroják, máš možnost s ním dělat to co jsi popsal. Pro uživatele to má tyto výhody.

Já to myslel spíš z druhé strany, tedy vývojáře. Jaké jsou výhody (pro vývojáře), pokud má k jeho kódu každý přístup.

[Michal Fecko]

1. Že sa jeho kód zdokonalí - nájdu sa možné chyby, ktoré môžu byť poslané vývojarovi naspäť vo forme patchov. 2. Že sa jeho kód môže začleniť do väčšieho projektu a tým môže pomôcť komunite, alebo že si samotný vývojár open source projektu môže začleniť ľubovoľný kód open source projektu do svojho projektu - ak by si svoj projekt nevydal ako open source len ťažko môžeš začleňovať open source projekty iných do toho svôjho - ale to som už písal aj pri prvej odpovedi. 3. Projekt vydaný pod open source napomôže samotnému autorovi sa zdokonaliť v tom čo robí pretože niekto iný môže napísať tú istú funkciu/program s rýchlejším priebehom, kratším a zrozumiteľnejším kódom a poslať to pôvodnému autorovi so slovami "Nabudúce to skús takto a takto, s touto procedúrou to lepšie poriešiš, s týmto algorytmom to rýchlejšie urobíš" a pod.

[Heron]

ak by si svoj projekt nevydal ako open source len ťažko môžeš začleňovať open source projekty iných do toho svôjho

Tohle záleží na spíše licenci.

ad 1) Jasně, může si to opravit pro sebe (jak psal Leoš), ale vývojář ten zaslaný patch stejně tak jako tak musí zkontrolovat.

[grim]

tohle zrejme neni odpoved na otazku, kterou Heron polozil. on chce vedet, co mu (jako vyvojari/autoru nejakeho programu) prinese to, ze uvolni jeho zdrojove kody.

Ty odpovidas na otazku (nepolozenou) co ti prinese to, ze program, ktery pouzivas ma otevreny zdrojovy kod.

[phero]

tak z pohledu uzivatele: zadny malware, zadny vendor lock-in (=svoboda - vem si jak by svet vypadal bez reverse engineeringu .... ), umozneni upravy pro konkretni potreby treti stranou (distribuce; bez open-source by byl package management jak ho zname o nicem)

[Leoš Literák]

Kdyz zacnes pouzivat jakykoliv rozsahlejsi program, ktery neni implementaci nejakeho otevreneho standardu, tak se te ten vendor lockin tyka. Staci, aby se ten projekt prestal rozvijet a pokud v nem nevidis budoucnost, musis investovat do migrace na jiny projekt. Malokdo ma chut prevzit cizi projekt, kdyz je jenom jeho uzivatelem. A je-li projekt obrovsky, je to jen teoreticke.

FOSS ma vyhodu, ze mas moznost si chybu opravit sam a rychleji, v pripade nejasne dokumetace muzes prozkoumat zdrojaky.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Staci, aby se ten projekt prestal rozvijet a pokud v nem nevidis budoucnost, musis investovat do migrace na jiny projekt

V mnoha pripadech to neni problem - pokud je jasne dany smysl programu (ktery se v case moc nemeni), program je uz v dostatecne finalni fazi, tak program neni treba dal rozvijet a staci pouze upravovat nalezene bugy, coz zvladne kdekdo.

Naopak, pokud program dobre splnuje me pozadavky, tak jsem vetsinou radsi, kdyz uz se moc nerozviji, nebot casto takyvy rozvoj me uz nic neprinasi (program splnuje dalsi a dalsi pozadavky, ktere ale ja nekladu) a prinasi komplikace (rust nabubrenosti, zmeny, mensi stabilita).

[michich]

Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo.

Pozor, to teda ne. Korektní přiznání autorství je nutnost a ani nejliberálnější opensource licence z tohoto požadavku neslevují.

[Heron]

No dobře a jak chceš dokázat použití tvého kódu třeba v nějakém closed projektu? Tam ji je autorství na dvě věci.

Pokud jsi leader v oboru (viz ten článek s Operákem) tak se uzavřením kódu bráníš vykrádání nápadů a technologie.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No ciste pro vyvojare mit vlastni software jako (GPL kompatibilni) OS prinasi vyhodu - moznost vyuzivani ciziho GPL kodu. At uz pouzivanim GPL knihoven, nebo primym vyuzitim zdrojoveho kodu jineho GPL software.

Pak take to muze prinaset pouzitelnejsi bugreporty - uzivatel muze krome projevu bugu hlasit i zjistenou pricinu bugu.

[hikikomori82]

Priklad z praxe: Vo Windows XP mi nefungoval skener HP ScanJet 5s, tam sa s tym nedalo nic robit. V linuxe mi tiez nesiel, stale hlasilo ze je pokrceny papier. Tak som pozrel kde v zdrojaku to vypisuje tu hlasku, to som (so zakladnymi vedomostami jazyka c) vykomentoval a odvtedy to skenuje.

A dalsie vyhody ako uz niekto hore spominal je ochrana proti vendor lock in. Alebo, Poznam softver ktory uz v roku 1990 bol dokonale funkcny a to co robil robil dobre, nie je ziaden dovod ho vylepsovat. Closed source programi by za ten cas naboptnali a potrebovali by 100x vacsi vykon. Paci sa mi moznost toho, ze ak nejaky soft funguje a je dobry, zostane to tak na veky.

Mimochodom, GPL prinasa slobodu uzivatelom, nie programatorom.

[Daniel Kvasnička ml.]

Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury)

V takovym pripade bych bez kompromisu zavrel editor a poslal autorovi, at si to hezky opravi... Takze prodirani kodem bez pozadovane stabni kultury by se nekonalo

Ja jsem v podstate jeste zadny kod jako F/OSS neuvolnil, i kdyz se mam na disku nekolik nastroju, o kterych si uz dlouho rikam, ze tohle urcite jednou udelam jako F/OSS Ono to zni jednoduse, ale nejaky cas to chce... projet veskere zdrojaky a ujistit se, ze kazda trida a metoda je dobre anglicky okomentovana, udelat web/wiki, naplnit daty, napsat tutorialy a v neposledni rade se taky trochu starat o vyvoj a byt aktivni na mailing listech/forech. Moc nerad bych delal F/OSS tak, ze to nekde hodim na net a posluzte si... rad bych kdyz uz, tak si za tim trochu stal. A na to nemam zatim cas

A duvody? Kdyz uvolnim framework ci nejaky nastroj, muzu na tom jen vydelat -- peer review, nejaky dobry kod, sance ziskat spolupracovniky se znalosti mych nastroju (coz se jinak dela dost tezko...), publicita (kvalitne rozjetej F/OSS projekt je lepsi reklama nez tisic kecu...)

[Heron]

No já jsem na tom podobně. Zdrojový kód neuveřejňuji, nemám k tomu žádný důvod a proto jsem se ptal, jaké to má výhody. No zatím jsem se toho moc nedozvěděl.

Uvolnit zdrojáky není nic snadného, o tom žádná, popsal jsi to přesně.

[springer]

podle odpovedi zde uz jste asi take poznal, ze Vas minimalne 1/2 lidi vubec nepochopila. Asi by to chtelo lepe formulovat, takhle nekdo cte opensource a hned zacne psat, jak je opensource prima a vubec necte dal, ze vy chcete vedet, co budete mit z toho, kdyz date vase vyplody jako oensource dalo a ne, co z toho mate, kdyz open source programy dostavate.

Priklanim se k tomu, co napsal pan Kvasnicka a rekl bych, ze to co on vyzdvihuje jako (+) neni v 99 % pripadu vyvazeno tim, co ztracite. Tedy jestli minite open source ve smyslu gpl apod.

Ja prodavam vlastni software vzdy se source ale zakaznik s tim muze neco delat jen tehdy, kdyz bych odmitl dalsi spolupraci. Pak smi muj cod vzit a delat s tim co chce. To hodnoti zakaznici jako pozitivni a protoze to je dnes bezne, ani to nemohu delat jinak.

[Heron]

Diskuse se téměř nikdy netýká daného článku, to není novinka.

Dan to napsal dobře a od něj jsem podobnou odpověď i očekával.

Jo, předání zdrojáků společně s hotovým programem se musí řádně ošetřit smlouvou. Občas je lepší tam ty zdrojáky ani nedat a nekomplikovat si smlouvy.

[Daniel Kvasnička ml.]

Priklanim se k tomu, co napsal pan Kvasnicka a rekl bych, ze to co on vyzdvihuje jako (+) neni v 99 % pripadu vyvazeno tim, co ztracite. Tedy jestli minite open source ve smyslu gpl apod.

Jde o to dobre vychytat tu hranici co otevrit a co ne, aby ta ztrata nebyla. Udelat kompletni vlajkovy produkt jako open source je pro freelancera bez firmy a sirsiho portfolia v zadech ekonomicky relativne beze smyslu. Ale udelat jako open source treba jen par nastroju a frameworku, tam bych nemluvil o "ztrate". Sice obsahuji nejake moje know how, ale ne takove, ktere by tvorilo efektivni konkurenceschopnost. Napr. tvurci frameworku Djano by vam taky nedali komplet zdrojaky svych zpravodajskych portalu, ale kdyz otevreli Django, jen jim to prospelo (IMHO).

Ja prodavam vlastni software vzdy se source ale zakaznik s tim muze neco delat jen tehdy, kdyz bych odmitl dalsi spolupraci. Pak smi muj cod vzit a delat s tim co chce. To hodnoti zakaznici jako pozitivni a protoze to je dnes bezne, ani to nemohu delat jinak.

Ja nedavam zdrojak rovnou, ale do smlouvy klauzuli, ze predam zdrojak a vse potrebne, pokud nebudu schopen zajistit kontinuitu dila (min. v ramci sjednane sluzby). Ale i na zdrojacich rovnou k dilu bych byl ochoten se za urcitych podminek domluvit.

[phero]

zkus napsat konkretneji o jaky jde projekt

[Heron]

O žádném konkrétním projektu se tu nebavíme.

[CEST]

Nejsem vyvojar a nic jsem pod GPL nevydal, ale muj pohled je takovyhle.

Otevreni zdrajaku tobe primo asi nic neprinese, spis to budou neprime zisky. Ona myslenka F/OSS neni vydelat na tom vic penez nez closed source. F/OSS je o tom, ze ty pro sebe udelas nejaky program, diky kteremu muzes lip, rychlejsi, presneji delat svoji praci. Pokud je to nejaky obecnejsi nastroj, tak se muze hodit i ostatnim. Tak ho das pod nejakou OS licenci k dispozici.

A ted par veci:

1) Nikdo te nenuti k tem zdrojakum cokoliv psat - to neni tva povinnost, ani licence ti nic takovyho neuklada. Samozrejme, pokud nekam hodis jenom nejakej tar.gz se zdrojakama, tak zrejme nikdo nepochopi, k cemu to je a bude to stejne, jako bys to nevystavil. Takze pokud to chces dalsim lidem dat, tak minimalne pribal nejakej README.TXT s nejakym popisem. Pokud je to jednoucelova vec, napr. nejakej bash nebo perl skriptik, tak asi nema cenu kvuli tomu rozjizdet web stranky s vlastni domenou, SVN, bugtracking atd, ale bude stacit pouze nejaka podstranka s popisem. Hodne mensich projektu to takhle dela. Pokud je to vetsi program, asi by bylo treba vic prikladu a popisu, pokud se aktivne rozviji nebo je moznost, ze by se dal dale rozsirovat, tak by bylo dobre udelat nejake repository pro spolupraci dalsich tvurcu, nejake vlastni stranky, pripadne i system hlaseni chyb.

2) Jak jsem psal, GPL nebo jine licence ti nezarucuji, ze za otevreni zdrojaku dostanes nejaky penize. Nic ti ovsem nebrani, dat na web stranku prosbu o podporu - spousta vyvojaru bud pouziva paypal, nebo si na amazanu udelaji seznam zbozi, ktery chteji a lidi jim to pak kupujou. A pokud bude tvuj program opravdu hodne uzitecny i pro ostatni, zvlaste firmy, tak te muzou sami primo kontaktovat, abys jim tam za nejakou castku dopsal urcitou funkcionalitu.

2a) Prestoze ty vyhody OS se tykaji prevazne uzivatele (ze dostane zdrojovy kod), pro tebe to je take plus, protoze dokud se budes chtit starat o kod, bude ti moc firma posilat penize za jejich pozadovane funkce. A ta firma ma jistotu, ze pokud bys uz dal ten program rozvijet nechtel, tak vezmou zdrojove kody a najdou si jineho vyvojare - cili, firma ma jistotu, ze tvym ukoncenim projektu neprijdou o sve dosud investovane penize. Pro tebe to znamena, ze firmy se nebudou bat investovat do tvyho programu. Navic, pokud se pridaji i dalsi vyvojari, pro tebe to bude znamenat bezplatnou pomoc pri rozvoji projektu a pro firmy dalsi jistotu, ze kod je napsany ciste (ze se v nem vyzna vice vyvojaru) a navic, ze je moznost, ze to pripadne po tobe nejaky vyvojar prevezme, pripadne, ze funkce uz bude napsana, protoze to bude pouzivat vic lidi.

3) Jak jsem psal, primo ti otevreni zdrojaku penize neprinese. Ale ta myslenka nasdileni moji utility s ostatnimi existuje pro jine projekty a schvalne se zkus zamyslet, kolik open source programu, ktere nekdo vytvoril a podelil se o ne s ostatnima, pouzivas ty - neboli, kolik penez jsi usetril at uz zdarma ziskanim nejake utility, nebo neprimo tim, ze ti nekdo pomoci utility zjednodusil tvoji praci.

Pokud si teda myslis, ze jsi napsal program, ktery muze byt uzitecny i jinym lidem, udelej muj trebas i jednoduchou stranku, nejakej readme, hod to s popisem treba na freshmeat a uvidis. Mozna si to nikdo nestahne a budes mit klid - zadne povinnosti pro tebe nevyplyvaji. Muze se stat, ze tvuj nastro bude uzitecny a lidi ho stahovat budou. Pokud ho budou chtit rozsirovat, tak se ti bud ozvou, abys tam neco dodelal - zalezi na tobe, co jim odpovis, jestli budes mit chut a cas. Kdyz se tim uz nebudes chtit zabyvat, proste odpovis, ze to je GPL a ten clovek to muze dal rozvijet, jak chce. A mozna se pak najdou lidi, kteri ten program prevezmou a rozvinou ho. V zadnym pripade ale nebudes mit zadnou povinnost vuci nekomu. V pripade close source by se tim ale skoncilo. V pripade OS se tvuj program muze rozvijet dal za pomoci dalsich lidi.

[CEST]

A jeste dodatek. Samozrejme, pokud nechces, aby se tvoje idea sirila a stavis na tom svuj podnik (napriklad nejaka client-server aplikace), tak budes asi chtit closed source, navic pokud jeste pouzivas nejaky sifrovani nebo anti-crack/hack techniky. Pokud bys nechtel prijit o vedouci slovo ve vyvoji tvoji client-server aplikace, budes muset zustat u closed source, abys drzel svuj "standard".

Pokud je to aplikace na zakazku pro konkretni firmu, OS zrejme muzes udelat, nebudes asi chtit nejakou OSI certifikovanou, ale pouze dat zakaznikovi zaruky, jak tady nekteri psali, v pripade, kdy nebudes chtit pokracovat v dalsim vyvoji. Ale na druhou stranu budes chtit mit jistotu, ze zakaznik nevezme ten produkt a nebude ho dal prodavat. Ale tohle je uz otazka konkretnich pozadavku klienta a o vzajmenej dohode - muze byt zakaznik, ktery po tobe bude chtit aplikaci, ale proto, aby ji mohl prodavat.

Dyztak pripis, jaky produkt mas namysli - nejakou utilitku napsanou pro tvoji hlavni praci, nebo jde o aplikaci, kterou si nejaky klient objednal? Ja vim, ze jsi psal, ze nemas nic konkretniho na mysli, ale minimalne jeden z tehle typu musis vybrat. Jak jsem psal, pro utilitku by se OS model mohl hodit a nemuselo by to byt na skodu, u projektu na objednavku zalezi na tvych pozadavcich a jestli te zajima dalsi osud te aplikace.

BTW: Dalsi plus pro OS, at uz pro utilitku nebo pro projekt na objednavku: zdrojove kody muze posoudit nezavisly odbornik - firma si tedy muze byt jista, ze ma kvalitni/bezpecny projekt, bez nejakych backdooru, viru atd, a jak kvalitne je kod napsany. To by melo byt pro zakaznika plus. V pripade close source kupuji zajice v pytli. Ona uz jakesi zaruky zanamena i jenom ta moznost OS - tezko bude nekdo davat spatny projekt s chybama jako open-source.

[Milan Jurik]

Zaslaný patch musí někdo zkontrolovat. Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury). Tohle považuji za největší nevýhodu tohoto stylu vývoje softu.

E? Jednak muzu vesele ignorovat patche od jinych ve svem stromu, jednak je programatorskou zhuverilosti neprovadet code review pred zaclenenim patche do stromu, at je vyvoje open source nebo closed source (pokud se nejedna o one-man-show, samozrejme).

Proto je obvykle lepší, když uživatel zašle požadavek na funkci a vývojový tým, který zná kód daleko lépe, než kdokoliv cizí, ji na přání uživatele napíše. Tohle je v podstatě opak předchozího. Buď se zvýší režie na kontrolu patchů, nebo se zvýší režie na komunikaci mezi vývojáři a komunitou.

Napise nebo nenapise. A kdyz nenapise, pozadavek konci ve stoupe.

Dále je to omezená kontrola nad produktem. Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo. Proti čemuž se jen těžko bojuje.

Autorsky zakon plati pro open i closed source. Nezavisle na tom, zda je kod uzavreny ci neni, privlastnit se da oboji, jen v tom druhem pripade je to trosku narocnejsi.

A na otazku, co pro me znamena Open Source, je tato odpoved:

a) moznost spoluprace s jinymi, nemam prece patent na rozum (nejlepsi prispevatele jsou "cistici" kodu, kteri vezmou stavajici prasacky napsany kod a vypuliruji ho)

b) zdroj vzdelani (ano, za zivot jsem nastudoval funkcnost mnoha ruznych kodu a naucil se mnoha vecim z nich)

c) zvyseni vazby s hlavnimi uzivateli (uz se mi nekolikrat stalo, ze pri problemu v Solarisu velky zakaznik poukazal na moznosti implementaci zmen v OpenSolarisu a obcas jsme se dopracovali vzajemnou komunikaci k zajimavym vysledkum)

[aurelius]

Největší výhodu opensource vidím v tom, že mohu kdykoliv použít funkci nebo knihovnu, kterou napsal už někdo jiný přede mnou, popř. si ji můžu upravit podle svých potřeb. Kdyby nebyl např. X server opensource, tak by asi těžko mohl dneska mluvit o linuxu jako o desktopovém systému. Nebo mnoho software, co se nachází v GNOME nepíší vývojáři GNOME, ale různí lidé, kteří třeba ani GNOME nepoužívají.

Jednoduše z mnoha malých opensource projektů se nakonec složí celý linuxový desktop jak to známe dnes :)

[Heron]

No dobře, ale k tomu nepotřebuješ zdrojáky, stačí dobře dokumentované API těch sdílených knihoven.

[Käyttäjä 11133]

popř. si ji můžu upravit podle svých potřeb.

Hmm... Jasně, no. Assemblerem to půjde i u closed-source, ale to myslím není ono.

[pasmen]

OpenSource je fajn, člověk má k dispozici zdrojáky a může si je poupravit k obrazu svému (u mě např. Barcode, OneOrZero). Další, ač se to nezdá, obrovskou výhodou je to, že se člověk může učit od druhých. Vezmu například SAP, software jehož cena se v závislosti na implementaci pohybuje v jednotkách až desítkách milionů. Za to ale člověk dostane kompletní systém, včetně zdrojových kódů všech aplikací. Neuvěřitelné množství kvalitního studijního materiálu, na němž se člověk může sám vypracovat na stejnou úroveň znalostí jako tvůrci. To je všechno, co pro mě znamená OperSource. Mám nebo nemám možnost podívat se na zdrojáky. Licence a svobody mě (téměř) vůbec nezajímají.

[s0]

Výhody:

- mám k dispozici hromadu knihoven a už hotových zdrojáků, které, protože jsem líný, jenom přiohnu a můžu použít.

- nebojím se licencí

- když se bavíme o poskytování OSS (od mne lidem), tak je to následovně: primárně je onen SW psán, aby pomohl mně. A vzhledem k tomu, že nepíšu (doufejme) jako prase, tak výše popisované problémy (opatřit komentáři v angličtině, upravit "ke zveřejnění" atd.) u mne odpadají a zveřejnění SW je otázkou pár minut, popř. hodin.

- přestože mám většinu práce na SW uhrazenou penězi už před zveřejněním, ať už přímo, nebo oklikou (= SW slouží k výdělku jako podpůrný nástroj), tak zveřejněním většinou dostanu další prostředky. Jasně, není jich moc, ale proč si je nevzít.

- navíc mi, ehm, vzroste kredit. Což mimo jiné využívám např. když chci do jiného SW dostat funkcionalitu, která mi chybí. Je empiricky ověřeno, že lépe funguje: "ahoj, tady je Franta Vopička z apache. Rád bych..." než: "hej, tady Pepa Vomáčka, a chtěl bych..."

- seznámíš se s o trochu jinými lidmi, než s opilci ve tvé oblíbené restauraci. A častokrát můžeš jet na pěkný výlet, který ti někdo zaplatí.

- semo tamo ti slashdot zmasakruje webserver a jsi pak patnáct minut slavnější než Ted Bundy.

- když tě to opravdu přestane bavit, tak s tím sekneš, aniž bys musel dávat výpověď. Někdy.

Nevýhody:

- když jsi slušný, musíš se o SW starat. A lidé většinou tvůj SW používají úplně idiotským způsobem, takže v něm nacházejí chyby.

- potkáš hromadu idiotů, kteří tě jebou a v závěru pomouvají, protože každý ví, že OSS je 10 let pozadu a není enterprise. Navíc je to nepoužitelný, protože....

- ano, občas to žere čas.

- určitě se ještě nějaké najdou, ale teď mne nenapadají.

Závěr

Čili - pro mne je publikovat OSS výhodné, a proto to tak často dělám.

P.S.: citlivý čtenář si jistě všimnul, že jsem v otázce OSS sobecký. Ano, jsem. A nevadí mi to.

[Daniel Kvasnička ml.]

A vzhledem k tomu, že nepíšu (doufejme) jako prase, tak výše popisované problémy (opatřit komentáři v angličtině, upravit "ke zveřejnění" atd.) u mne odpadají a zveřejnění SW je otázkou pár minut, popř. hodin.

Napsal jsem projet veskere zdrojaky a ujistit se, ze kazda trida a metoda je dobre anglicky okomentovana. To neznamena, ze jsem prase, ale ze proste chci mit jistotu. Komentuju veskere sve kody, kazdou metodu a tridu, ale kdyz dopredu neplanuju, ze to jednou bude jako open source, nejsem si pak zpetne 100% jisty -- coz je myslim pochopitelne.

Takze to je otazkou hodin a brzdil bych s temi silnymi vyrazy

[s0]

inu, já to mám tak, že si prd pamatuju. Takže pokud neokomnetuju hned, tak pak na to za pár týdnů zírám a zpětně se snažím chápat jádro pudla.

[Daniel Kvasnička ml.]

To ja komentuju hned, ale ne vzdy tak "verbose", aby to pochopil uplne kazdy cizi citatel kodu a ne vzdy se ovladnu, abych nekde neflaknul nejakou cestinu. Obcas mi taky nekde pochybi nejaky @param a podobne.... Takze tak

[Robo]

1. dobry pocit, ze nieco davam komunite, ked som tak vela od komunity ziskal ja ako uzivatel
2. moznost stavat na existujucich veciach
3. bude v tom aj nejaka ta ideologia, ze by toho vela (myslim nematerialne veci, soft, video, hudba atd.) mohlo byt free a spolocnost tym bude neustale na kvalitativnejsie vyssej urovni

[Marek 'marx' Grác]

Je dôležité si uvedomiť, že základom open source nie je charita a sloboda, ale získanie výhod :) Akonáhle to neprináša žiaden úžitok, ale len ďalšiu prácu, tak sa pre autora jedná o stratený čas. Samozrejme, že úžitok môže byť skoro čokoľvek od budovania si mena, získavanie skúseností až po snahu, čo najskôr a najlepšie vyrieśiť svoj problém. Bez rozumnej motivácie je to jednoducho o ničom. Sám robím/robil som na niekoľkých free projektoch, ale imho 'komunita' je stále lenivšia.

A prečo je lenivá, pretože uź to funguje dostatočne dobre :) Príkladom nech je napríklad slovník k ispellu, aspellu, oofice (stačí poslať nové slová). Počet ľudí, ktorí posielajú nové slová sa nijako nezvyšuje. Kľudne priznám, že mám slovník, ktorý má (zatiaľ v niektorých slovných druhoch) omnoho viac slov a lepšie označkovaných ako ten verejný a oficiálny. Teoreticky by šlo na základe tohoto slovníka postaviť všakovaké pekné aplikácie, ale drvivá väčšina ľudí nie je ochotná poslať ani oznam o chybe :( Takže každý, kto chce robiť niečo rozumné je vítaní a zbytok ma netrápi.

Alebo príklad z druhej strany, kde som v podstate užívateľ. Napísal som si pekný program (v jave bez ďalších knižníc) na vokalizáciu predložiek (s/so, v/vo, k/ku, ...), ktorý by šiel celkom jednoducho lokalizovať aj pre iné slovanské jazyky. Veľmi rád by som ho spravoval a rozširoval, čisto preto, že ma zaujíma, čo všetko by z toho mohlo vypadnúť. Snažil som sa ho ponúknuť vývojárom OO.org, ale nikto neprejavil najmenší záujem. Asi budem musieť skúsiť Microsoft, moja public-domain licencia by im nemusela byť proti srsti? :)

[petr_p]

A kdo se zaslíbil udržování ispellového slovníku? Ať hledám, jak hledám, nemohu najít. Naposledy jsem zoufale posílal diffy do OOo, nápravu slibili, ale nic se nestalo.

Pokud vím, tak OOo, Mozilla, Vim generují slovníky z aspellu a ten je má z ispellu a tam to nikdo neudržuje.

[Marek 'marx' Grác]

Slovenské slovníky udržuje Zdenko Podobný, stránky slovníku sú http://sk-spell.sk.cx/ispell-sk. Neviem ako to funguje s českým, ale zrejme to funguje dosť dobre, takže ľudia môžu byť lenivý :)

[Jirka]

Myslím, že u zrodu open source, resp. free software stála, spíš než touha po výhodách nebo materiálním zisku, hackerská etika. Programátoři byli velice cenná a nedostatková komodita. Nebyly tak široce dostupné zdroje, knihy a problematika sw inženýrství byla v podstatě nová. Jedním z mála efektivních způsobů, jak se něco naučit, bylo studium cizího kódu. Na to navázal RMS se svou definicí 4 základních svobod.

Pokud se ptáme co nám opensource přinese, měli bychom to posuzovat také z pohledu tehdejší doby. Ale dnes je doba jiná a tak se nutně musel změnit i pohled lidí na open source. Ale přitom původní důvody stále zůstávají aktuální.

Takže neptej se "Co mi přinese, když program uvolním jako open source?", ale spíše "Co se stane, když nikdo nebude dělat open source." Jinak ti to samozřejmě nepřinese žádné výhody.

Open source není záležitostí jednotlivců, ale komunity. My si říkáme komunita, protože co udělá jeden, mohou využít ostatní. Výhody open source lze vidět jen tehdy, když budeme přemýšlet o kolektivu a ne jen o sobě. Materiální zisk je v tomto ohledu nedůležitý. Pokud někdo přemýšlí jinak, tak pro něj open source samozřejmě výhody nemá. Nikdo nikoho nenutí uvolnit svůj kód.

Je to jako veřejné zdravotnictví. Všichni si přeci platíme i tehdy, kdy péči nepotřebujeme. Ale s vědomím, že až to budeme potřebovat my, tak se nám té péče dostane. Vyžaduje to od lidí kolektivní a solidární smýšlení. A ne přístup: "WTF! Z mojich daní? Ať ten soused zdechne.".

[Daniel Kvasnička ml.]

Takže neptej se "Co mi přinese, když program uvolním jako open source?", ale spíše "Co se stane, když nikdo nebude dělat open source." Jinak ti to samozřejmě nepřinese žádné výhody.

I uvolneni programu jako open source muze neprimo vest k materialnim vyhodam a neni na tom vubec nic spatneho. Nekdy muze byt dusledkem otevreni kodu i vetsi materialni zisk, nez jaky by teoreticky byl, kdyby SW zustal uzavrent. IMHO je dost projektu, ktere kdyby autori neotevreli, tak zdechnou, protoze by nebyli schopni se dostat pres relativne vysoky vstupni prah na ten dany segment trhu. Kdyz SW ale otevreli, znacne ten prah snizili (samotny SW byl bezplatny, takze se o to lide vice zajimali) a casem kolem toho SW vybudovali support masinerii, ktera jim prinasi nemale penize...

[kafa]

OpenSoft ještě nemusí být FreeSoft. Platícím zákazníkům dáváte zdrojové kódy třeba proto, že to vyžadují nebo preferují a tato preference se pak stává i vaší výhodou. Přitom to ještě zdaleka neznamená, že zákazník může v kódu provádět změny, nebo jej dokonce šířit. Může se ovšem přesvědčit, zda kód je přehledný, snadno udržovatelný a zda v případě náhlých změn (např. legislativních) nedojde k problémům. V případě starších projektů, kdy autor má nové (a třeba lukrativnější) povinnosti, může být přenechání další údržby někomu jinému a s tím související úspora času výhodnější, než poplatky z ní plynoucí.

Veřejná publikace zdrojového kódu se uplatňuje v mírně odlišných případech. U dílčího řešení - modulu, pluginu nebo nějakého algoritmu - je často jediný způsobem, jak svůj nápad můžete rozšířit a uplatnit. Přímé finanční zdroje vám to sice nepřinese - ale šíříte současně své jmeno a známý programátor je i dobře placený programátor (obvykle). Nebo zveřejníte kód proto, že váš projekt je ambicióznější, není v silách jediného člověka dotlačit jej do provozního stádia (ani když jste to vy) a na placené pomocníky nemáte. Pak se můžete piplat se svým miláčkem tak dlouho, až dojde ke změně technologie a pak ho předat nejbližšímu muzeu, nebo ho vystavíte a začnete lákat šílence shodné krevní skupiny. Obvykle je naleznete snadněji, než jakýmkoliv jiným způsobem. Občas se také ukáže, že to vaše dílko pásne k jinému jako cosi na hrnec, nebo se dokonce najde sponzor, který přesně tohle potřebuje.

Dalším důvodem ke zveřejnění kódu je zastarávající projekt, od kterého si už vyčerpaní autoři chtějí oddechnout a přitom jsou - i přes klesající zájem uživatelů - stále přesvědčeni o jeho ambicích. Pak tímto způsobem hledají novou krev, nové zákazníky i nový dech.

Důvody tedy mohou být roztodivné a mnohé dost dobré. Obavy z krádeží myšlenek a nápadů mají obvykle ti, kterým není moc co ukrást. (Ostatně jediný spolehlivý způsob, jak zabránit krádeži myšlenky je nechat si jí pro sebe). Pokud program slouží a vyhovuje, je vždycky rozumnější jej použít či za rozumnou cenu koupit, než se mořit s plagiátem. I ten dá totiž práci.

[latrína.]

hmm, jeden z příkladů ze života: nejsem programátor, ale před nedávnem sem se dostal k mrtg a v dokumentaci jsem si přečetl jak to bylo s vývojem: autor potřeboval nějaký nástroj, napsal si ho, fungoval, ale nebylo to nic moc. pak se o něj přestal zajímat. přišel druhý programátor, kterého ten nástroj zaujal a tak se rozhodl ho vylepšit, optimalizovat. kontaktoval původního autora, zaslal mu nějaké své návrhy, dali to dohromady a máme z toho novou vylepšenou verzi opravdu vyhrublého nástroje:)