V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Alternativní řešení je najít si horu nebo alespoň kopec s bezlesým vrcholem (stačí si zjistit, kde místní čarodejnice pořádají sabaty
), kde se do výhledu nepletou stromy, na druhou stranu bez výbavy typu Faradayova klec (nebo alespoň skříňové dodávky) je pobyt na takovémto místě meteorogická forma ruské rulety ...
Např ten panelák naproti je celý v tmě.Což nebylo zas tak od věci. Tahle úprava je docela na nic, ztrácí to atmosféru.
.
Přiložil jsem dvě ukázky. Na té první je automatika LightRoomu, na druhé moje představa jak by to také mohlo vypadat (to, že se ten panelák ztrácí ve černé mi vůbec nevadí).
Mimochodem, kámoš má výtku, že jsou ty fotky zase příliš světlé a málo kontrastní. Tak se dohodněteA já se k němu jen přidávám. Předpokládám, že když létaly blesky, tak i chcalo a ty mraky byly pěkně nasáklé vodou, tzn. že by měly být černé jak uhel v případě, že je prosvítí blesk. Jenže mi přijdou dost jednolité(mají hodnoty natlačené moc u středu). Min. z těch JPEGů se zdá že data na to jsou. Ale i jinak fotka celkové má hodnoty natlačené moc u okrajů. Zvláště vlevo. Ideální by bylo je teda logaritmicky natlačit do středu.
BTW: Zdá se to jen mě nebo máš nějak divně rozjeté barvy? Když jsem to tlačil tak na mě vyjely jen jednolité fialové plochy. Mrkni na histogram.
na druhé moje představa jak by to také mohlo vypadatTy jo, docela dobře zamaskovaná záře u kořenu toho blesku. Tak nějak bych si to představoval. Nejlépe ji celou potlačit a podívat se co je za ní v mracích. Vypadlo by to určitě mnohem líp.
to, že se ten panelák ztrácí ve černé mi vůbec nevadíTak když už se to ztrácí téměř celý blesk a máš ho tam jenom kousek, tak nechávat tam místo něj nějakou černou kostku…já nevím.
mraky.png. Na to mém snímku (a mém kalibrovaném monitoru) je krásná kresba po celé obloze.
mrakyII -- udělej to pro celý snímek. Takhle přehnaný kontrast pro výřez umí každý.
BTW: Zdá se to jen mě nebo máš nějak divně rozjeté barvy? Když jsem to tlačil tak na mě vyjely jen jednolité fialové plochy.
No vyrovnání bílé u těchto snímků je pěkná fuška. Není tam žádný bílý objekt, od kterého bych se mohl odpíchnout. Pokud to vyrovnám tak, aby tam nebyla jednolitá fialová plocha, tak jsou ty mraky šedé (pro mě nepřirozené) a okna osvětlená zářivkami zelené. Jak tak koukám třeba na tento snímek, tak každé okno má stejně jinou barvu, tak je to asi jedno (děkujeme EU).
Na to mém snímku (a mém kalibrovaném monitoru) je krásná kresba po celé oblozeTaké možnost.
udělej to pro celý snímek. Takhle přehnaný kontrast pro výřez umí každý? To bych musel šoupat po pixelech, ale přesně toto je práce pro nějaké Hadr algoritmy aby vyvážili rozsah tak aby obraz vypadal co nejpřirozeněji (a nebo aby se z toho vymlátilo co nejvíc).
Fuj tajcl. Co to zase blábolím. Jsem se normálně nechal ovlivnit. Tam u toho neposílám ten přiložený histogram jen tak pro srandu králíkům.Na to mém snímku (a mém kalibrovaném monitoru) je krásná kresba po celé oblozeTaké možnost.
Ještě k té barvě. Tyto dva snímky (1, 2) jsou focené ze stejného místa, stejným nastavením expozice a stejným vyvážením v bílé. Přesto má obloha jinou barvu v důsledku jiných blesků a jejich vzdáleností.
Teď co s tím. Buď to na každém snímku vyrovnat tak, aby to vypadalo na všech stejně (imho blbost) a nebo to prostě přiznat a nechat každý snímek jiný.
Přesto má obloha jinou barvu v důsledku jiných blesků a jejich vzdáleností.Tu barvu ovlivňují spíš okolní mraky než samotný blesk - ten má úpořád zhruba stejnou modrobílou až modrofialovou barvu (která závisí na intenzitě proudu, složení a tlaku vzduchu), zatímco bouřkové mraky mohou mít všechny možné odstíny v závislosti na velikosti a typu částic, ze kterých se mrak skládá. Sám jsem zažil bouřky, kde světlo procházející skrz čelo bouřkových mraků mělo sírově žlutou barvu, a z dětsví dokonce pamatuju opravdu velkou bouřku, před kterou bylo světlo zbarvené do přízračně fialové barvy, ve kterém krajina vypadala jako scéna z hororového filmu. Kroupové mraky mohou mít dokonce i nazelenalou barvu (viz obrázek kropového mraku na anglické Wikipedii v článku o kroupách), ale osobně jsem takto nazelealý mrak zatím ještě neviděl.
Teď co s tím. Buď to na každém snímku vyrovnat tak, aby to vypadalo na všech stejně (imho blbost) a nebo to prostě přiznat a nechat každý snímek jiný.To normálně vzdáváš. Si to aspoň přiznej.
Buď to na každém snímku vyrovnat tak, aby to vypadalo na všech stejně (imho blbost) a nebo to prostě přiznat a nechat každý snímek jiný.
On se neposouvá, většina zvuků tohoto typu se generuje zvlášť a přidává až dodatečně. Tři sekundy ještě jakž takž jdou, ale co když je ten výbuch tři kilometry daleko? Deset sekund už je ve filmu strašně moc. Nezbývá než se smířit s tím, že ve filmu spousta věcí vypadá jinak, než kdyby se skutečně natočily, protože ten reálný záběr by působil hůř.
Jinak ale souhlasím, u záběrů s takto nepřirozeným zdrojem světla nemá smysl snažit se o přesné vyvážení bílé (tím spíš, že ji obvykle není podle čeho srovnat). Typickým příkladem jsou noční záběry s osvětlením sodíkovými výbojkami pouličních lamp; ty jsou tak žluté, že je dokonce i lidský zrak vnímá jako žluté, takže nemá smysl snažit se je kompenzovat úplně, protože výsledek by nevypadal věrohodně.
sme uz holt na to zvykly, ale nekdy to uz fakt prehaneji s tim cim nas krmi 
I když pravda, to není moc střílečka.
ale predstav si bez zvuku takovy hvezdny valky, to by fakt neslo!
i HDR se dá dělat s citem a může vypadat docela přirozeněVšak to je také cílem HDR. Nesmyslné tlačení rozsahů už má spíš blíž k surrealismu než k nějakému přirozenému rozsahu.
A RAW
Je to niečo ako keď sa teraz hovorí "tá dnešná mládež je hrozne skazená" a pritom sa našli rovnaké zápisky ešte v starom Ríme.
Jenže tohle je bohužel pravda. Mládež je zkažená, minulá generace byla hrozná, ta naše je děsivá, ale u té další už slova nestačí. Mění se hodnoty, dochází k úpadku. Bylo to tak vždy, šlo to ve vlnách. V antice byli lidé oukej, ale horší a horší... až Řím padl. Třeba před světovou válkou to bylo podobné (viz třeba vývoj umění)... válka vše zničila. Teď je to tu zas, akorát ta katastrofa (svým způsobem katarze) bude trošku horší.
Hele, jde další bouřka. Jak pravil předřečník, hrom co několik sekund, jak samopal.
Ten mrak na začátku byl úžasný.
Máš ho cvaknutý? My na něj čučeli z auta při cestě domů (pochopitelně nikdo neměl ani kompakt
). Pak z toho zbylo jen to co je na prvním snímku.
Krása, scénu podobnou fotce 7910 jsme právě viděli na cestě Samotíšky-Chválkovice.
BTW SDHC karta class 10 je fajn, ale už jsem narazil na problém -- fotím expoziční řady JPEG+RAW. Zapsat naráz vyfocených 60 MB chvíli trvá.
Já fotím jen do rawu. Pak můžu 13 fotek v sérii, uložení jedné je pak něco přes 1s.
Jsem divnej sám nebo je ještě někdo, komu se zda, že fotka by měla být pěkná od "přírody" a ne to pak upravovat?
Třeba já s tím naprosto souhlasím, jenže v posledních dnech zjišťuji, že ono to tak jednoduché není -- ořez bývá nezbytný, korekce expozice RAWu je skvělá věc a HDR se taky jinak dělat nedá.

Asi bych rozlišoval tři typy úprav. Za prvé jsou to úpravy, jejichž cílem je korekce neodstranitelných nedostatků procesu - ořez, korekce (nežádoucího) perspektivního zkreslení, vyvážení bílé; proti těm nemám vůbec nic. Druhou skupinou je korekce chyb, kterých se fotograf dopustil při focení - korekce expozice, srovnání horizontu; v ideálním světě by neměly být potřeba, ale člověk je tvor chybující a zejména u reportážní fotografie je většinou lepší špatná fotka než žádná fotka. Do třetí skupiny bych zařadil úpravy, které slouží k "vylepšení" fotografie - simulace barevných filtrů (u barevné fotografie), sépiový efekt (u černobílé), HDR pro HDR; pro tento typ úprav moc pochopení nemám.
To rozdělení samozřejmě není nijak striktní. Např. vzhledem k tomu, že fotím do HDR, vyvážení bílé nechávám vždy až na zpracování a někdy i záměrně přeexponovávám "těsně pod přepal", abych měl v raw souboru co nejvíc informace, a předem počítám s dodatečnou korekcí.
Snad ještě zřetelnější než méně rozjásané barvy je absence brutálních odšumovacích algoritmů (jejichž úkolem je předstírat, že lze používat i vyšší citlivost než ISO 100) a brutálního softwarového doostření (které vytváří pocit ostrosti a maskuje škody, které napáchaly nedostatky optiky a nesmyslně velká hustota buněk a které dorazilo to odšumování). Sám jsem na to naletěl: když jsem z Olympusu C-4000 přešel na Canon 400D, zdály se mi fotky oproti C-4000 nějak neostré. Teprve při bližším prozkoumání jsem zjistil, jak to s tou "ostrostí" opravdu je. A to je C-4000 kompakt ze staré školy, který zmíněnými neduhy trpí v míře podstatně menší než dnešní modely.
V neposlední řadě je tu samozřejmě problém i s tím, že najednou je potřeba ostřit a myslet na to, co má být ostré. U kompaktu (nefotím-li zrovna makro) je ostré všechno a pokud ne, je to z úplně jiných příčin, než že se špatně zaostřilo.
Základní problém současných kompaktů je v tom, že rozlišení snímače vysoce převyšuje nejen možnosti optiky, která před ním je, ale dokonce i možnosti teoretické ideální čočky. Nebo z jiného úhlu pohledu: výrobci naučili laickou veřejnost posuzovat foťáky podle dvou kritérií: počtu (mega)pixelů snímače a rozsahu zoomu (nebo spíš jeho horní hranice). Přitom tyto dva parametry jsou z hlediska obrazové kvality v nejlepším případě nezajímavé. V horším jsou pak větší čísla spíš na škodu.
Jinak pod označení "ostrost" se schová spousta různých věcí. Klasická neostrost daná špatným zaostřením u kompaktu (až na makro) v podstatě nehrozí - otevřu-li naplno clonu na f/2.8, dostanu hloubku ostrosti na úrovni f/11 na APS-C a f/17 na fullframe (kinofilmu), tj. clon, které se používají na krajinu, když chce mít člověk ostré všechno. Mnohem častěji jde o pohybovou neostrost (ať už objektu nebo foťáku), nedostatečnou kresbu (viz první odstavec), šum a/nebo jeho softwarové potlačování.
Na druhou stranu bych to neviděl až tak tragicky. Fotka udělaná za slušných světelných podmínek vypadá dobře při prohlížení na monitoru i na papíře o rozměru 19x13. Větší zvětšeniny stejně z kompaktu skoro nikdo nedělá a prohlíží-li si fotky na monitoru v režimu "pixel na pixel", měl by se nad sebou zamyslet. Na to kompakty prostě vhodné nejsou, stejně jako třeba na focení sportu, wildlife nebo focení za špatných nebo problematických světelných podmínek.
že ta fotka je o ničem, nemá žádnou myšlenkuFotka může mít myšlenku? To jsem jediný magor co rozlišuje dva stavy:jsou data/nejsou data?
Na druhou stranu, pokud zůstanem u čistě technických aspektů.... Já osobně to vzdal a dělám čistě funkční fotky pro použití, případně nějaký neestetický záměr. Poněkud mi překvapuje, že dnešní profici děljí steně hrozný. Hlavně kompozičně (já i můžu kus větve dovolit, já můžu mít ve středu cíl a ten jak čučí do oběktivu ve stoji spatným, já jo, dnes už jo...
A co kompozice a co nějaký sdělení? Není to důležitější?
Je to první pokus
. O kompozici na balkoně v rohu domu, tedy nějakých 150° rozdělených na dvě blízko stojícím domem, nelze mluvit.
Trochu bcyh je uřízl o domů, nebo domů přidal.
Souhlas.
Jde jen o to, co s tim pak udělat. Jinak žádnej problém,. Autor to chytl, je dobrej. Můj zajem je vlasně jen o to, jak se hodnotí kvalita fotky. Po návratu z dovolený a hned zase ty mý rozebírací obsese.
no co mám já co kritizovat
fotek čistě rodělenýho horizontu vodou a vzduchem.
nakonec možná nejfilozofičtějští je tahle fotka. Tři živly a mezi tim postava. Teda na tu fakt brutálněkonkrétní filozofii co chci použít. Ale možná ke to kravina. Každopáně kolektuju fotky lidí, co jsem mezi živly. Takže mi zaujaly i ty blesky,
http://dagles.klenot.cz/kors10/public_html_fotky/Photos.html#6
Čéče nevím proč, ale první co mě napadlo: Pink Floyd. Také pěkné.
Šlo by to. Celooblohovou kamerou (či několika umístěnými tak, aby pokrývaly celou oblohu) s dostatečným rozlišením. Pak si výřezem uděláš kompozici jak potřebuješ
. Chvílemi jsem přemýšlel, zda nenapojit Canon na NTB a tam klikat na remote shot a kompaktem (bez této funkcionality) fotit ručně (tak bych měl pokrytou přibližně celých 150°.
no prostě člověk může být rád když ho většinou vůbec chytne.
To není zcela přesné. V časové ose to zvládnout jde dobře. Dlouhá expozice a minimální prodleva mezi snímky. Pokud se míří na správnou stranu (toto je větší problém), tak tam máš všechno.
Mimochodem — podařilo se Ti rozjet ten Tor Exit Node?
Snad jen neprofláknutí IP adresy GFW, ale ten to stahuje přímo od zdroje, že?
tak mě kontaktuj na e-mailu
Rád bych, neznám adresu a funkcionalita "poslat email" z abíčka někam zmizela (aha, nezmizela, jen ty ho nemáš v profilu).
hadrabap@gmail.com
Taky bych si dovolil, jednu na stejné téma, přibližně ve stejný čas a také v Olomouci.
Tiskni
Sdílej: