Linux v Mnichově, IT v úřadech na příkladu hřbitovní správy

26.2.2017 12:25 | Přečteno: 2168×

Projekt LiMux končí. Koalice křesťansko sociální unie a sociálních demokratů odsouhlasila návrh městské rady, že do konce roku 2020 má být IT-infrastruktura města Mnichova převedena na jednotnou platformu za použití na trhu obvyklých nástrojů.

Tento článek se nezabývá problematikou Windows versus Linux, vůbec nějakého operačního systému a ani nerozebírá [výhody|nevýhody] [Libre|Open|atd]Office vůči MSOffice. Tento článek je určen úzké skupině špičkových odborníků z oblasti výpočetní techniky, specialistům, kteří jsou schopni rozeznat co je obecné a co je zvláštní. Proto vychází tento článek na abclinuxu a ne root.cz, lupa.cz, živé.cz a podobných, populárně naučných webech pro širokou veřejnost.

Historie Linuxu v Mnichově je zdejším specialistům důvěrně známa. Pro těch několik málo nových čtenářů krátké shrnutí. V roce 2001 počala v Mnichově diskuze ohledně problematiky s ukončením podpory WindowNT. Po dvou letech se městská rada rozhodla, že celou IT infrastrukturu změní od základu a že na pracovních stanicích bude většinově instalována nějaká desktopová verze systému Linux. Názor městské rady nedokázal změnit ani tehdejší šéf M$, který byl zcela náhodně tenkrát v Bavorsku na dovolené.

Pro obyčejný svět, který se schází na idnes.cz, parlamenlisty.cz, root.cz, *porn*.*, janjilek.cz a i jinde se celá problematika zúžila do radostné zprávy, že v Mnichově zvítězil Linux nad Windows. Ve světě Open-and-Free zavládla euforie jak to Torwalds Gatesovi pěkně natřel. Toto jednodimensionální vidění světa a radost z porážky protivníka je bohužel silně lidská vlastnost nejen ve světě Open-and-Free. (viz Trump, Vít Bárta, Zeman, Baník Pyčo, ...) a tato radost je také bohužel velmi často špatným rádcem pro budoucí konání.

Realita se dostavila samozřejmě i v Mnichově. Projektový tým analyzoval několik let situaci a zjistil, v jak katastrofálním stavu (z pohledu myslícího IT odborníka) se celá IT infrastruktura nachází. Pro pochopení celé situace je ovšem naprosto nutné se seznámit s hlavními fakty a zde je možno doporučit např. následující pdf-prezentaci pracovníka LiMux projektu z roku 2015, jak ji přednesl na debianovské konferenci:

https://annex.debconf.org//debconf-share/debconf15/slides/341-linux-in-thé-city-of-munich-aka-limux.pdf

Prezentaci v angličtině je možno nahlédnout zde:

http://gensho.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_in_thé_City_of_Munich_AKA_LiMux.webm

Údaje uvedené zpočátu prezentace ukazují, o jak velký projekt se jedná. Fakta jsou prezentována nestranně a otevřeně se hovoří o problémech , které v průběhu celého projektu nastaly. Často je tato prezentace v diskuzich uváděna jako ukázka toho , proč Linux nemohl v Mnichově uspět. Zkušení projektanti ovšem poukazují na to, že ty samé problémy by nastaly , ať by se migrovalo z čehosi na cokoliv.

Ten nejdůležitější aspekt, který z podobných prezentaci a zpráv vyplývá je totiž následující: problémy neleží v nekompatibilitě nějakých formátů a ani v tom, jak vypadá konkrétně GUI na pracovních stanicích. Systém , kde pracuje 33000 lidí na 24000 pracovních stanicích na 50 vzájemně odlehlých pracovištích je prostě komplikovaný a že se občas něco nevytiskne je prostě fakt. To zná každý admin.

Projektový tým se pokusil v Mnichově udělat pořádek v naprostém chaosu, který zanechaly zejména Office pod NT4 s desetitisícemi různých makros a VBA udělátek na pracovních stanicích. Tyto malé prográmky, zhotovené vesměs praktikanty nebo agilními spolupracovníky byly poplatné tenkrát běžnému názoru, že s pomocí Microsoftu a Office nástrojů si každý může pomoci sám a tu nadřazenou arogantní IT-správu, kde všechno trvá měsíce není nutné kontaktovat, nebo dokonce ji o něco žádat. Samozřejmě, že dokumentace nikde a když praktikant nebo spolupracovník-programátor odešli, nebyl nikdo, kdo by dokázal vysvětlit co se děje a proč věci fungují jak fungují.

Tím se dostáváme k tomu speciálnímu problému, před kterým stojí IT ve státní správě. V mnoha komentářích na netu je možno slyšet názory, jak je to vlastně jednoduché, ty správní agendy jsou primitivní úlohy na které stačí web s php a jednoduchá databáze. Ostatní by zase na to nasadili nějaký ERP systém, vždyť je to jedno, jestli software spravuje součástky, zákazníky nebo (v případě hřbitovní správy) např. hroby a zemřelé (to jsou ti zákazníci). Ne milí vážení, tak jednoduché ty správní agendy skutečně nejsou. Ukažme si na příkladu hřbitovní správy (to je jedna z malá agend, která se týká nás všech) , o co se zde jedná.

Při analýze problematiky hřbitovní správy se můžeme opřít často i o vlastní zkušenosti. Většina z nás byla již na pohřbu, ve schránce bylo parte. A my starší, kteří jsme ještě chodili do skutečných škol jsme již jako malé děti měli možnost se s problematikou hřbitovů seznámit citově hlubokou literární formou. Nakonec možná i mladší čtenáři vědí kdo byl básník Vladimír Vašek, spíše známý pod svým pseudonymem Petr Bezruč. Ve své slezské písní Maryčka Magdonova nám autor vykresluje osud mladé dívky z Moravskoslezského kraje z konce 19. století.

Dívka je nejstarší z 5 dětí rodiny alkoholika a patrně neuvědomělé matky bez znalostí antikoncepce, dnes se takovým říká nepřizpůsobiví. Jenže tenkrát nedostávaly taková rodiny stědrou podporu, tak jak je tomu dnes. TOP09, Svobodní a jiné pravicové strany v Evropě a i v jinde by uvítaly, kdyby se státy vrátily k těmto osvědčeným praktikám z doby před 120 lety - proč by měla konec konců společnost podporovat podobně příživníky. Autor barvitě a emocionálně sděluje čtenáři, jak otec pod vlivem alkoholu umírá vlastním zaviněním a jak se matka stává obětí dopravní nehody. Dívka ve snaze uživit své sourozence jedná tak, jak tato společenská třída vždy jedná: namísto si hledat místo pokladní u Alberta nebo alespoň doplňování zboží u nějakého jiného řetězce se rozhodne ukrást otop v lesích místního boháče, kterého básník tituluje markýz Gero. Typické pro tuto společenskou skupinu je i to, jak si delikventka omlouvá vlastní trestný čin když říká: 'Bez konce jsou lesy markýze Gera.'. Jak vidět, neúcta k soukromému vlastnictví není problém jen dnešní doby - dnes by Petr Bezruč asi napsal nekonečné jsou lány Agrofertu.

Mladá dívka si v nezáviděníhodné situaci bere život a v tuto chvíli přichází do hry výše zmíněná hřbitovní správa. V posledním čtyřverší básně čteme:

Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.

Rozeberme si podrobně pohledem analytika a databázového specialisty, co nám básník říká.

Na Starých Hamrech

Dovídáme se, že obec Staré Hamry má hřbitov. U mnoha obcí to tak není a velké obce mají i více hřbitovů. Klasika relačních databázi. Samozřejmě, že je třeba v agendě spravovat vzájemná vyrovnání obcí s/bez hřbitova.

na hřbitově při zdi

Toto je nesmírně důležitá poznámka. DB-analytik už teď ví, že podpora GIS použité databáze bude mít nesporné výhody. Umístění hrobu je odvislé od mnoha atributů. V uvedeném případě paní Magdonové je důležitý atribut , jakým způsobem došlo k úmrtí(sebevražda). Později se dovíme více.

bez křížů

zde opět DB-specialista a anlytik abstrahuje od uvedených pojmu a ví, že je zde míněno provedení náhrobku. S tím souvisí samozřejmě typ náhrobku (kámen, kříž, ...) , tím také jméno kameníka, kamenická/kovotepecká provozovna, čísla faktury, epitafy a dnes i moderní audiovizuální doplňky náhrobku jako jsou LED-svíčky a přehrávače oblíbených skladeb nebožtíka v určitých hodinách. V uvedem případě vidíme, že je možné i provedení bez náhrobku.

bez kvítí

Důležitá informace pro hřbitovní správu. V případě paní Magdonové úředník ví, že nemá smysl pozůstalým nabízet automatickou obnovu květinové výzdoby a analytik samozřejmě musí takové atributy zohlednit. Zrovna tak může pracovník hřbitova při své kontrolní pochůzce květiny z takových hrobu odstranit, kde nejsou povoleny. V dnešní době použije samozřejmě App instalovanou na mobilním telefonu.

krčí se hroby

Zde básník zcela správné upozorňuje, že velikost hrobu je variabilní a odvislá nejen od přání zákazníků , nýbrž také od jiných atributů. Hroby sebevrahů mají většinou tzv. minimalní šíři, která nezahrnuje ani pochoznou možnost že strany hrobu. Minimální šířka je samozřejmě v agendě volitelná.

bez víry samovrazi

Zde básník předhazuje analytikům menší hádanku. Hřbitov ve Starých Hamrech je římskokatolický a až do roku 1917 byly pohřby sebevrahů na katolických hřbitovech zakázány. Výjimku mohl povolit biskup. Přesto byli všichni sebevrazi té doby věřící. Všimněme si, že básník píše na hřbitově. Buďto došlo k té biskupské výjimce a nebo se to básníkovi takhle lépe rýmovalo. To je klasický případ, kdy musí analytik dávat pozor co mu kdo říká, aby navrhl systém konzistentně.

Tam leží Maryčka Magdonova

A samozřejmě to hlavní. Číselník zemřelých.

Jak vidíme, již před 120 lety to nebylo vůbec nijak jednoduché být pohřben. Dnes , jak na příkladech výše vidět, se situace ještě mnohem více zkomplikovala.

Prvním velkým problémem je již uvedené vyznání zesnulých. Dříve byli tito lidé pohřbeni na vlastních hřbitovech nebo na vymezených místech, dnes otázka víry zesnulého není úředně nijak rozhodující. Ovšem skutečnost je taková, že ne každý akceptuje místo posledního odpočinku vedle nějakého muslima. A na určitých berlínských hřbitovech jsou dnes 30% osazenstva muslimové. Není divu, že stále více lidí nemůže přijít makrele na jméno a ze zoufalství chtějí zase volit sociální demokraty.

Dalším problémem jsou nová média. Např. se stále více ujímá, že do náhrobku je namontován audiopřehrávač, kde jsou zesnulému náhodně nebo podle stanoveného pořadí přehrávány jeho oblíbené melodie. To přináší řadu problémů, zejména tehdy, kdy jeden nebožtík byl ke stáru špatně slyšící a pozůstalí mu nechávají hrát muziku příliš nahlas. Nebo si představte, že jste zesnulý, celý život jste bojovali proti komunismu a na Svobodné Evropě jste hltali písničky Karla Kryla. A teď vám zprava huláká do ucha ten písničkář, co byl konfident státní bezpečnosti.

Kromě výše již uvedených atributů existuje ještě celá řada dalších. Jak již řečeno, hřbitovy spolupracují s kameníky, kteří zhotovují náhrobky. Ale i kameníci umírají a jsou pohřbeni v hrobě , pro který si sami zhotovili náhrobek. To je pak hloupé, poslat někomu takovému fakturu. (i když u nás v Čechách bych očekával, že by na někoho takového poslali exekutora).

Samozřejmě spolupracují hřbitovy s krematorii a mají harmonogramy pohřbů a exhumací. Musí evidovat, kde je v hrobě uložena jaká urna s potřebnými údaji. Když je více nebožtíků, pro koho se má co kdy hrát, kdy se zapálí automaticky LED svíčky, jak často je prováděno automatické kropení a automatická obměna výzdoby. To vše s poplatky, pohledávky a při neplnění ukončení smlouvy, odstranění starých zemřelých. Dnešní generace se zajímají , kdy dopadá přes den na hrob slunce a chtějí vidět simulace s průběhem oslunění. Jaké jsou průměrné srážky v průběhu roku. A další a další ...

Jak je vidět, problém v Mnichově není linux ani office. Aplikace pro státní správu jsou komplikované, v každém městě je něco jiného. Úředníkům nezbývá tedy nic jiného, než zapojit opět excel, word a VBA. Udělat si aplikaci sami a snažit se to vydržet do důchodu. A zajistit si klidné a slunné místo posledního odpočinku nejlépe mezi civilizovanými zemřelými.        

Komentáře

[JiK]

kulervouci! pet andulek nestaci

[Laissez-faire]

Cintoríny sprivatizovať, pohrebníctvo deregulovať. Trh všetko vyrieši.

[Věra Pohlová]

Tihleti nebožtíci každého jenom otravují. Ja bych všechny ty hřbitovy a pohřby zakázala.

[Blaazen]

Ještě těžší to má Český statistický úřad při šetření životních podmínek občanů. Vezměme tuto báseň:

Stoupni si ke sklu, já ti ho tam plesknu.
Stoupni si k prknu, já ti ho tam frknu.
Stoupni si k tyči a je po piči.
Pak ti ho tam nalámu, jako šišku salámu.

Zde nestačí zaznamenat frekvenci pohlavního styku občanů, relační databáze musí být také napojena na databázi materiálů, zvuků při penetraci, ale také druhy uzenin (vazba na ministerstvo zemědělství).

[JiK]

jak to maj kurvy s EET? nemyslim ted ty kurvy z ministertva, ale ty vobycejny, z privatu a ulicek?

[Petr Tomášek]

tak

Vskutku inteligentní dámy...

[smazáno]

v tom Mnichove musi byt sranda - cely svet pouziva Windows -> pouzijeme Linux; cely svet odchazi z Windows -> pouzijeme Windows

[smazáno]

.. a ted jsem precetl vic nez nadpis a je to fakt dobre napsane :)

[Max]

Pěkně napsáno. Shrňme si tedy problémy :

• podpora nového hw je problém
  sklad mohou držet tak půl roku (koupi nového hw se tedy nevyhnou)
  musí spoustu věcí backportovat, aby nový hw fungoval v jejich distru
  po backportu musí vše otestovat na všech druhů pc, což sebere hodně zdrojů
• nasazení nové verze distra trvá cca 2 roky
  hlavní problém je v kompatibilitě s novým hw (viz předchozí bod)
  naráží na spoustu problémů nejen v GUI, které musí před nasazením vyřešit
  snažili se držet KDE3.5 co nejdéle (LiMux 4.x), ale bylo to neudržitelné
  přešli na KDE4 (LiMux 5.x) - spousta problémů a nefunkčností
  nyní plánují přechod na KDE5 (LiMux 6.x)
• pro funkční openoffice potřebovali 300 vlastních patchů
  pro libreoffice, na který přešli, potřebovali 100 vlastních patchů
• je problém se SAPem pod linuchem, nedosahuje takových funkcionalit jako verze pro Win
• je problém s vhodnými nástroji pro práci s pdf
• Win jsou stále asi na 3000PC (na 18 000 je LiMux)
• Pro OpenOffice/LibreOffice si museli vyvinou a dále vyvíjejí doplněk WollMux
• Museli si upravit / opatchovat GOsa² pro centrální správu uživatel : limux-gosa
• pro automatický deploy používají FAI

První dva body by se měly částečně vyřešit pomocí Ubuntu HWE.
Každopádně stav je takový, že mají poměrně zastaralý OS + relativně nový LibreOffice a prozatím není systém moc pružný a jakékoli upgrady, či jen nákup jiného hw vyžaduje hodně zdrojů pro nasazení do provozu.

Docela by mně zajímalo, jak je na takovou věc připraven třeba RHEL se svým řešením.
Zdar Max

[Josef Kufner]

Otázkou je, kolik z toho by potřebovali s Windows. Namísto KDE3/4/5 by řešili Win7/8/10. Pokud nechctějí vendor lock-in, tak Libre Office budou řešit stejně. Namísto placení lidí by platili za licence. S patchema by to bylo jednoduché — nebyly by a platili by za nějaká šílená "řešení".

Mají smůlu v tom, že jsou první. Ti další už to budou mít jednodušší a mohou jim s tím pomoct. Jako rozumné bych viděl, kdyby hodně spolupracovali s RedHatem a Suse, aby ty enterprise distribude se zvládly vypořádat se státní správou. Časem by pak na ně mohli outsourcovat většinu vývoje a ušetřit si starosti.

[Max]

Aby mohli spolupracovat s RHELem, nebo Suse, tak by od nich ty produkty asi museli mít koupený. Intervence na spolupráci by tedy asi musela přijít od RHELu a Suse, né od Mnichova.
No, upřímně řečeno, dal jsem sám 200PC jen po večerech z win7 na Win10 během asi 5 dnů s tím, že týden jsem se lehce připravoval.
Na netu najdeš týpky, co dali sami v klidu 1200PC, ale ti oproti mně měli rozjetý AD, což já stále ještě nemám.
Pokud člověk trochu umí, má PC v doméně a má nakoupené vhodné nástroje (sw za cca 25 000,-Kč), tak jeden člověk dá klidně 500PC s win / týden (a to jen kvůli opatrnosti, kdyby něco, aby člověk neřešil problém s velkým počtem uživatelů).
Zdar Max

[Grunt]

V těchle instucích by našli využití Plug computery (z hlavy mě napadá SheevaPlug) jenže jsou-li problémy s x86, pak si vůbec nedovedu představit co by to muselo být za práci něco funkčního naroubovat na Embedded ARM a jestli by vůbec bylo něco takoévého schopno utáhnout běžnou kancelářskou práci.

Pro OpenOffice/LibreOffice si museli vyvinou a dále vyvíjejí doplněk

Super. Takže já už nemusím.

[Josef Kufner]

Na jednu stranu je to kompletně bezúdržbové, na druhou je tam nemožnost s tím cokoliv dělat. Radši nějaký x86 podstavec pod monitor nebo k přišroubování do dírek na Vesa držák (případně obojí dle preferencí uživatele). Narozdíl od toho prcka do zásuvky se to bude dát opravovat a budou tam běžné komponenty, které jsou dobře podporované. Při troše snahy by to mohlo být i celé pasivně chlazené (odpadnou problémy s větráčky a odpadajícími chaldiči vlivem vibrací).

[Grunt]

Na jednu stranu je to kompletně bezúdržbové, na druhou je tam nemožnost s tím cokoliv dělat.

Proto se mi to taky moc nelíbí. Viděl bych to jako naprostý low-end, víc by se mi líbila nějaká miniaturní deska v kejsu z vyfrézovaného a lakovaného dřeva (aby ladilo s nábytkem), pár konektorů (napájení, RJ-45, HDMI, jack) a vevnitř aspoň nějaká miniaturní modulárnost (třeba systém na microSD), do kanclu úplně ideální. Akorát zde Linux příležitost ztrácí protože to jde implemenovat i na x86 v nějakém microATX a SSD s Micosoftími produkty.

Jinak nějak tak začínalo i IBM PC. Zjednodušení něčeho co se do té doby používalo (Altair 8800 s deskou která počítač nabootovala za uživatele – požívalo se to hlavně v kanclech) se zachováním modulárnosti.

Radši nějaký x86 podstavec pod monitor nebo k přišroubování do dírek na Vesa držák

Sloupek s odklápěcím ramenem a na něm obrazovka aby se dala obrazovka odklopit když je potřeba stůl, Bluetooth myš a klávesnice nevim. Nějaká dřevěná krabička na kancelářském stole zavazet nebude pokud bude pěkná

[pedro]

Hmm, ja bych asi celkem souhlasil s nazorem autora blogu, i kdyz je to trochu provokace...

Zajimalo by me, co treba (podrobne, kratky popis jsem videl) dela ten WollMux a zda 1) MS Office je v tomto o tolik dal, nebo 2) proste se predpoklada, ze si uzivatele Ms Office nejak poradi sami?

Mozna si ITaci v Mnichove trochu podrezali vetev pod vlastnim zadkem... Pokud nekdo vyviji vlastni distribuci/fork se starou verzi jadra, pokud jako IT oddeleni rozhoduje o nakupu HW a soucasne uvadi jako problem na prvnim miste podporu HW, tak si nejsem uplne jisty, zda je ten clovek uplne normalni.

[Max]

Dopodrobna do toho nevidím, ale vem si jednoduchou věc. Nasadíš linucha a vše jede. Chceš koupit stejný PC jako doposud, ale mají jen novější model, kde je třeba jen nový look cpu, který ale má i novější GPU. A klasika, se současným používaným kernelem to GPU nemá podporu, když naladíš novější jádro, tak to jede, ale zase tam je bug, který znefunkčňuje GPU u starších PC. Protože nechceš udržovat milion jader, tak se vydáš cestou jednotného a začneš to staré jádro patchovat. Aby jsi se ujistil, že tím neporušíš nějakou kompatibilitu s dosud běžícíma PC, tak to na těch modelech před produkčním nasazením musíš odzkoušet.
Teď si vezmi, že nějaký bug se projeví třeba po x hodinách provozu.
Do té doby to je celkem ok, pak se intel rozhodne přepsat ovladače a ty novější už podporují jen třeba určitou verzi mesa (nové), takže ti k tomu přibyde ještě patchování mesa.
Jenže na mesa i driver jako takový je navázaný xserver, takže hádej co.

Mno a toto je jen jeden problém s jedním výrobcem. Např. pro Win10 spousta starších GPU nemá podporu, ta končí třeba u Win8. Někdy to funguje, někdy ne. Navíc nikdo nezaručí, že když to funguje v aktuálním release, zda to bude fungovat i v novým (redstone etc.). Zrovna třeba intel je v tomto celkem ok, ale pokud ty PC mají i jiné grafiky, tak to dostává další rozměr a pro win pak existuje jediné řešení, čímž je nový hw. Pokud máš ale obstarožní PC, tak do něj novou GPU nemusíš dát (nemusí to být kompatibilní), navíc přidáním nového zařízení do takto starého PC můžeš způsobit jeho nestabilitu (= změna napájení v kombinaci s vyschlýma kondíkama na desce atd.). Z toho důvodu je vylepšování starách PC nerentabilní a je lepší rovnou koupit PC nový.

Pokud podobně udržují i notebooky, tak to dostává další rozměr (viz ovladače na wifi, uspávání a probouzení hw atd.)
A teď si vem, že nemáš 10 druhů hw, ale třeba 200 druhů.

Já měl třeba v PC několik TV karet, vždy fungovaly a postupně se to v kernelu rozbilo. Nakonec to skončilo tak, že jsem je z pc vyndal a vykašlal se na to. Teď mám server, kde mám usb tunery, které jsou odzkoušené, mají hodně známý chip, tak doufám, že při přechodu na novější kernely to bude ok. Server jede na Debianu 9, takže mám hafec let k dobru. Pak se uvidí.
Zdar Max

[smazáno]

to pak dava smysl ted dnesni pristup mit vsechno online a pocitace pouze jako terminaly pres webovy prohlizec, takze je uplne jedno co na nich bezi a at si tam ma kazdy co chce

[Max]

Není úplně jedno, co na nich běží. Ano, spoustu věcí ti to usnadní, ale údržby sw na straně klientů se nezbavíš (za předpokladu, že si to budeš spravovat sám). Nechceš mít děravý tenký klienty v síti, ani někde jinde.
Zdar Max

[R]

Mame Linux (Debian) na par stovkach PC. Su tam 4 verzie HW.

Prve dve idu s rovnakym SW, ked prisla tretia, tak som musel upgradovat jadro a X11 (kvoli grafike) a kvoli tomu aj kopu balikov. Otestoval som, ze to nove na starsich PC funguje bez problemov.

Pri stvrtej verzii som zase musel upgradovat jadro a X11, tentokrat uz len s par balikmi. Na starsich troch to tiez funguje. Objavil sa bug s rozpadavanim obrazu po dlhsom behu, vyriesil to novy kernel. Takze vznikli postupne 4 verzie systemu.

Dve medziverzie som jednoducho eliminoval upgradom na poslednu, kedze to bol minimalny zasah. Teraz postupne prebieha upgrade tej najstarsej - mam na to napisany a odladeny skript. Cez den pustim, stiahne to potrebne baliky a pripravi cron job, ktory v voci spusti upgrade a reboot.

Bezi to od roku 2008. PC nie su v LAN, ale na ADSL alebo 3G, VPN klient bezi priamo na PC. Neviem si predstavit toto urobit na Windows a nejako rozumne to spravovat...

[Max]

Takže vlastně potvrzuješ to, co se stalo v Mnichově. Pokud čtu správně, tak máš čtyři verze HW a v jednu chvíli jsi měl 4 verze sw.
Já si osobně dokážu představit obojí (jak win, tak lin), ale upřímně řečeno, nechtěl bych řešit ani jedno.
Zdar Max

[Josef Kufner]

Takovou situaci ale nemá smysl řešit patchováním. To, jak píšeš, není udržitelné.

Na tohle je potřeba každé verzi hardware přiřadit vhodnou verzi software a tu prostě držet. Navíc jde jen o jádro, X.org a pár knihoven. Zbytek je už od železa dost daleko, takže se to dá většinou aktualizovat už normálně. A pokud po pár letech už něco opravdu nepůjde udržovat, tak prostě obměnit hardware (beztak už bude dosluhovat).

Asi bych to řešil instalací vlastního metabalíčku podle verze hardware, který by si vynutil odpovídající verze SW k verzi HW. Pokud by byl s nějakou verzí někde zjištěn problém, metabalíček by se aktualizoval a nové závislosti by zabránily aktualizaci toho či onoho, nebo naopak povolily dostatečně novou verzi. Na koncové stroje by však šly připravené image podobně, jak to dělá Android. (Tolik teorie, co by to udělalo v praxi netuším ☺)

[pedro]

Souhlasim s tim, co tady pise Josef.

Jinak k 200 druhum HW... Proc bys mel 200 druhu HW, pokud mas kontrolu nad tim, jaky HW se pouziva?

Aby nedoslo k mylce, ten problem, jak ho popisujes, existuje. To jsi popsal verne. Otazka spis je, zda opravdu v tom konkretnim pripade to muselo takto dopadnout... Mne se zda, ze ten projekt nasazeni Linuxu pojali hosi nejak moc velkoryse a nakonec se to otocilo proti.

[Max]

Podle toho, co jsem pochopil, tak to pod kontrolou právě moc neměli. Decentralizované IT bez jednotného vedení na různých místech, každé si dělalo co chtělo. V takové situaci začali nasazovat jednotný Linux.
Pro mně je problém v tom, že spousta zdrojů je v DE, takže mohu z těch pár EN úryvků jen doufat, že jsem jejich situaci pochopil správně.
Zdar Max

[Odin1918]

Nekdy mam pocit, ze problem Linuxu na desktopu je to, ze i v roce 2017 se v Linuxovych diskusnich forech pise o patchovani a kompilaci kernelu. Myslim, ze drive desktop jako koncept odumre, nez bude mit Linux nejaky relevantni podil na desktopu. Je to smutne a pisi to jako dlouholety uzivatel debianu.

[leste]

OT:

Chlape/Ženská (podle volby)! Opakovaně píšeš paní Magdonová, kam na to chodíš? Vždyť byla svobodná, takže kdyžuž tak slečna.

Kdybychom vzali pomatenou verzi našeho spolužáka, že chtěla řešit tíživou situaci rodiny tím, že se vdala za četníka, nepotřebovala by hrob.

[Odin1918]

... Petr Bezruč ... Dívka je nejstarší z 5 dětí rodiny alkoholika a patrně neuvědomělé matky bez znalostí antikoncepce, dnes se takovým říká nepřizpůsobiví. Jenže tenkrát nedostávaly taková rodiny stědrou podporu, tak jak je tomu dnes. TOP09, Svobodní a jiné pravicové strany v Evropě a i v jinde by uvítaly, kdyby se státy vrátily k těmto osvědčeným praktikám z doby před 120 lety - proč by měla konec konců společnost podporovat podobně příživníky.

Na socialistech jsem vzdy nenavidel tu jejich ublizenost. Cely zivot nadavaji na to, jak se maji spatne, jak ostatni se maji dobre, jak vsechno nestoji za nic. Proste ciry defetismus.

A proc by mela konec koncu spolecnost podporovat prizivniky? Kazdy, at kope sam za sebe. Verim tomu, ze i mezi levicaky a socialisty jsou schopni lide. Temto schopnym lidem je treba vzit davky, aby vzali svuj osud do svych rukou a zacali se o sebe starat.