BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Mám za sabou první týden užívání Xubuntu, pochytal jsem několikero poznatků - zejména stran vybraného softwaru, tak bych se o ně rád podělil. Nehodlám zde představovat nové neotřelé programy, pouze bych rád prezentoval svůj výběr a připsal pár glos k jednotlivým programům.
Podařilo se mi Xubuntu uvést do poměrně solidního stavu, kdy funguje vše, pouze k wifi routeru je třeba se vždy připojit ručně příkazem dhclient eth1, ale to je drobnost. Desktop funguje svižně a vypadá výborně, zapnutí kompozitu (jednoduché stíny oken, popř. průhlednost) se na rychlosti vůbec neprojevilo. Horší je to s výběrem programů, chce-li člověk zůstat striktě u GTK aplikací, které nevyužívají (nebo využívají minimálně) knihovny Gnome či KDE.
Základní výběr byl jasný: Open office* (Abiword a Gnumeric sice vynikají svou rychlostí, nicméně nedokáží korektně zobrazovat soubory Microsoft Office, se kterými musím denně pracovat), Firefox, Brasero, Gimp, Pidgin, Gtkam na fotky. Všechny tyto programy jsou špičkové a není s nimi jediný problém.
*rád bych poznamenal, že krom instalace samotného Calcu a Writeru bylo třeba nainstalovat i balíček openoffice.org-gtk kvůli ikonkám (a následně v menu Open office nastavit styl ikonek, jnak se zobrazoval jen text) a jazykový balíček openoffice.org-l10n-cs
Doinstaloval jsem ještě gnomí Bibli Gnome sword a Jpilot pro synchronizaci s Palmem. Na hudbu jsem si oblíbil dvojku MPD + Sonata, což je velice svižná záležitost. Jediným problémem u přehrávání mp3 je spouštění skladeb, které se nenacházení v knihovně. Nejdříve jsem se pokoušel využívat Xfmedia, ten ale neustále padal a sekal se, opravdu hrůzostrašný kousek softwaru, takže jsem hledal něco primitivního, co by umělo přehrát vybranou skladbu a bylo extrémně rychlé. Slibně vypadal Gamp, ale ten vyžaduje Gnome a navíc jsem nesehnal deb balíčky. Zůstal jsem tedy u přehrávání jednotlivých skladeb v Mplayeru - který trpí jediným nedostatkem - neumí přehrát více souborů najednou, skadby se musí pouštět postupně. Mplayer mi hlavně nahradil neustále tuhnoucí Totem, filmy i dvd přehrává poměrně dobře, ale mám problémy s video výstupy - těch nekolik, které mi fungují deformují velikost okna, takže ve fullscreenu je obraz sploštělý. Rovněž mi zde chybí možnost zobrazení DVD menu.
Poměrně častou používám Thunar, který vyniká hlavně rychlostí a čistým a přehledným vzhledem. Škoda, že neumí záložky popř. rozdělení na dvě okna. Ačkoli jsem byl zvyklý na dvoupanelový manager, v Thunaru se zabydluji čím dál tím více, dokonce se k němu dá nahrát i pár užitečných vylepšení (např. konverze mp3 z kontextového menu, viz návod na Blogu XFCE).
Kapitolou samou o sobě je ftp. Po prolezení několika diskuzí jsem usoudil, že ideální řešení je připojovat ftp na úrovni fs, tak, abych se vzdálenými soubory mohl klasicky pracovat s programy, které jsou k dispozici (Mousepad apod.). Zkoušel jsem Curlftpfs, který má problémy s rychlostí připojení a je poměrně nestabilní a Lufs, který nešel nacpat do jádra. Škoda, že Xfce nemá vfs, který by tohle vyřešil. Nakonec používám Gftp pro nahrávání souborů, nelze v něm však editovat přímo na serveru - stránku je třeba nejprve stáhnout, upravit a znovu nahrát na server. Děs.
Přeze všechno si ale Xfce nemohu vynachválit. Je rychlý a přitom vypadá dobře, když si člověk pohraje s nastavením, špale jako hodinky. Horší je to s výběrem programů. S možnostmi Gnome či KDE se to nedá srovnávat, na druhou stranu je člověk přinucen zabloudit tu a tam do konsole a využívat programy jako např. cdparanoia na ripování CD. Konzoli jsem si natolik oblíbil, že v ní kupříkladu instaluji programy raději než v Synapticu a vůbec obecně čím dál tím více věcí řeším raději cestou příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej: