Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Mám za sabou první týden užívání Xubuntu, pochytal jsem několikero poznatků - zejména stran vybraného softwaru, tak bych se o ně rád podělil. Nehodlám zde představovat nové neotřelé programy, pouze bych rád prezentoval svůj výběr a připsal pár glos k jednotlivým programům.
Podařilo se mi Xubuntu uvést do poměrně solidního stavu, kdy funguje vše, pouze k wifi routeru je třeba se vždy připojit ručně příkazem dhclient eth1, ale to je drobnost. Desktop funguje svižně a vypadá výborně, zapnutí kompozitu (jednoduché stíny oken, popř. průhlednost) se na rychlosti vůbec neprojevilo. Horší je to s výběrem programů, chce-li člověk zůstat striktě u GTK aplikací, které nevyužívají (nebo využívají minimálně) knihovny Gnome či KDE.
Základní výběr byl jasný: Open office* (Abiword a Gnumeric sice vynikají svou rychlostí, nicméně nedokáží korektně zobrazovat soubory Microsoft Office, se kterými musím denně pracovat), Firefox, Brasero, Gimp, Pidgin, Gtkam na fotky. Všechny tyto programy jsou špičkové a není s nimi jediný problém.
*rád bych poznamenal, že krom instalace samotného Calcu a Writeru bylo třeba nainstalovat i balíček openoffice.org-gtk kvůli ikonkám (a následně v menu Open office nastavit styl ikonek, jnak se zobrazoval jen text) a jazykový balíček openoffice.org-l10n-cs
Doinstaloval jsem ještě gnomí Bibli Gnome sword a Jpilot pro synchronizaci s Palmem. Na hudbu jsem si oblíbil dvojku MPD + Sonata, což je velice svižná záležitost. Jediným problémem u přehrávání mp3 je spouštění skladeb, které se nenacházení v knihovně. Nejdříve jsem se pokoušel využívat Xfmedia, ten ale neustále padal a sekal se, opravdu hrůzostrašný kousek softwaru, takže jsem hledal něco primitivního, co by umělo přehrát vybranou skladbu a bylo extrémně rychlé. Slibně vypadal Gamp, ale ten vyžaduje Gnome a navíc jsem nesehnal deb balíčky. Zůstal jsem tedy u přehrávání jednotlivých skladeb v Mplayeru - který trpí jediným nedostatkem - neumí přehrát více souborů najednou, skadby se musí pouštět postupně. Mplayer mi hlavně nahradil neustále tuhnoucí Totem, filmy i dvd přehrává poměrně dobře, ale mám problémy s video výstupy - těch nekolik, které mi fungují deformují velikost okna, takže ve fullscreenu je obraz sploštělý. Rovněž mi zde chybí možnost zobrazení DVD menu.
Poměrně častou používám Thunar, který vyniká hlavně rychlostí a čistým a přehledným vzhledem. Škoda, že neumí záložky popř. rozdělení na dvě okna. Ačkoli jsem byl zvyklý na dvoupanelový manager, v Thunaru se zabydluji čím dál tím více, dokonce se k němu dá nahrát i pár užitečných vylepšení (např. konverze mp3 z kontextového menu, viz návod na Blogu XFCE).
Kapitolou samou o sobě je ftp. Po prolezení několika diskuzí jsem usoudil, že ideální řešení je připojovat ftp na úrovni fs, tak, abych se vzdálenými soubory mohl klasicky pracovat s programy, které jsou k dispozici (Mousepad apod.). Zkoušel jsem Curlftpfs, který má problémy s rychlostí připojení a je poměrně nestabilní a Lufs, který nešel nacpat do jádra. Škoda, že Xfce nemá vfs, který by tohle vyřešil. Nakonec používám Gftp pro nahrávání souborů, nelze v něm však editovat přímo na serveru - stránku je třeba nejprve stáhnout, upravit a znovu nahrát na server. Děs.
Přeze všechno si ale Xfce nemohu vynachválit. Je rychlý a přitom vypadá dobře, když si člověk pohraje s nastavením, špale jako hodinky. Horší je to s výběrem programů. S možnostmi Gnome či KDE se to nedá srovnávat, na druhou stranu je člověk přinucen zabloudit tu a tam do konsole a využívat programy jako např. cdparanoia na ripování CD. Konzoli jsem si natolik oblíbil, že v ní kupříkladu instaluji programy raději než v Synapticu a vůbec obecně čím dál tím více věcí řeším raději cestou příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej: