plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Mám za sabou první týden užívání Xubuntu, pochytal jsem několikero poznatků - zejména stran vybraného softwaru, tak bych se o ně rád podělil. Nehodlám zde představovat nové neotřelé programy, pouze bych rád prezentoval svůj výběr a připsal pár glos k jednotlivým programům.
Podařilo se mi Xubuntu uvést do poměrně solidního stavu, kdy funguje vše, pouze k wifi routeru je třeba se vždy připojit ručně příkazem dhclient eth1, ale to je drobnost. Desktop funguje svižně a vypadá výborně, zapnutí kompozitu (jednoduché stíny oken, popř. průhlednost) se na rychlosti vůbec neprojevilo. Horší je to s výběrem programů, chce-li člověk zůstat striktě u GTK aplikací, které nevyužívají (nebo využívají minimálně) knihovny Gnome či KDE.
Základní výběr byl jasný: Open office* (Abiword a Gnumeric sice vynikají svou rychlostí, nicméně nedokáží korektně zobrazovat soubory Microsoft Office, se kterými musím denně pracovat), Firefox, Brasero, Gimp, Pidgin, Gtkam na fotky. Všechny tyto programy jsou špičkové a není s nimi jediný problém.
*rád bych poznamenal, že krom instalace samotného Calcu a Writeru bylo třeba nainstalovat i balíček openoffice.org-gtk kvůli ikonkám (a následně v menu Open office nastavit styl ikonek, jnak se zobrazoval jen text) a jazykový balíček openoffice.org-l10n-cs
Doinstaloval jsem ještě gnomí Bibli Gnome sword a Jpilot pro synchronizaci s Palmem. Na hudbu jsem si oblíbil dvojku MPD + Sonata, což je velice svižná záležitost. Jediným problémem u přehrávání mp3 je spouštění skladeb, které se nenacházení v knihovně. Nejdříve jsem se pokoušel využívat Xfmedia, ten ale neustále padal a sekal se, opravdu hrůzostrašný kousek softwaru, takže jsem hledal něco primitivního, co by umělo přehrát vybranou skladbu a bylo extrémně rychlé. Slibně vypadal Gamp, ale ten vyžaduje Gnome a navíc jsem nesehnal deb balíčky. Zůstal jsem tedy u přehrávání jednotlivých skladeb v Mplayeru - který trpí jediným nedostatkem - neumí přehrát více souborů najednou, skadby se musí pouštět postupně. Mplayer mi hlavně nahradil neustále tuhnoucí Totem, filmy i dvd přehrává poměrně dobře, ale mám problémy s video výstupy - těch nekolik, které mi fungují deformují velikost okna, takže ve fullscreenu je obraz sploštělý. Rovněž mi zde chybí možnost zobrazení DVD menu.
Poměrně častou používám Thunar, který vyniká hlavně rychlostí a čistým a přehledným vzhledem. Škoda, že neumí záložky popř. rozdělení na dvě okna. Ačkoli jsem byl zvyklý na dvoupanelový manager, v Thunaru se zabydluji čím dál tím více, dokonce se k němu dá nahrát i pár užitečných vylepšení (např. konverze mp3 z kontextového menu, viz návod na Blogu XFCE).
Kapitolou samou o sobě je ftp. Po prolezení několika diskuzí jsem usoudil, že ideální řešení je připojovat ftp na úrovni fs, tak, abych se vzdálenými soubory mohl klasicky pracovat s programy, které jsou k dispozici (Mousepad apod.). Zkoušel jsem Curlftpfs, který má problémy s rychlostí připojení a je poměrně nestabilní a Lufs, který nešel nacpat do jádra. Škoda, že Xfce nemá vfs, který by tohle vyřešil. Nakonec používám Gftp pro nahrávání souborů, nelze v něm však editovat přímo na serveru - stránku je třeba nejprve stáhnout, upravit a znovu nahrát na server. Děs.
Přeze všechno si ale Xfce nemohu vynachválit. Je rychlý a přitom vypadá dobře, když si člověk pohraje s nastavením, špale jako hodinky. Horší je to s výběrem programů. S možnostmi Gnome či KDE se to nedá srovnávat, na druhou stranu je člověk přinucen zabloudit tu a tam do konsole a využívat programy jako např. cdparanoia na ripování CD. Konzoli jsem si natolik oblíbil, že v ní kupříkladu instaluji programy raději než v Synapticu a vůbec obecně čím dál tím více věcí řeším raději cestou příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej: