Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Mám za sabou první týden užívání Xubuntu, pochytal jsem několikero poznatků - zejména stran vybraného softwaru, tak bych se o ně rád podělil. Nehodlám zde představovat nové neotřelé programy, pouze bych rád prezentoval svůj výběr a připsal pár glos k jednotlivým programům.
Podařilo se mi Xubuntu uvést do poměrně solidního stavu, kdy funguje vše, pouze k wifi routeru je třeba se vždy připojit ručně příkazem dhclient eth1, ale to je drobnost. Desktop funguje svižně a vypadá výborně, zapnutí kompozitu (jednoduché stíny oken, popř. průhlednost) se na rychlosti vůbec neprojevilo. Horší je to s výběrem programů, chce-li člověk zůstat striktě u GTK aplikací, které nevyužívají (nebo využívají minimálně) knihovny Gnome či KDE.
Základní výběr byl jasný: Open office* (Abiword a Gnumeric sice vynikají svou rychlostí, nicméně nedokáží korektně zobrazovat soubory Microsoft Office, se kterými musím denně pracovat), Firefox, Brasero, Gimp, Pidgin, Gtkam na fotky. Všechny tyto programy jsou špičkové a není s nimi jediný problém.
*rád bych poznamenal, že krom instalace samotného Calcu a Writeru bylo třeba nainstalovat i balíček openoffice.org-gtk kvůli ikonkám (a následně v menu Open office nastavit styl ikonek, jnak se zobrazoval jen text) a jazykový balíček openoffice.org-l10n-cs
Doinstaloval jsem ještě gnomí Bibli Gnome sword a Jpilot pro synchronizaci s Palmem. Na hudbu jsem si oblíbil dvojku MPD + Sonata, což je velice svižná záležitost. Jediným problémem u přehrávání mp3 je spouštění skladeb, které se nenacházení v knihovně. Nejdříve jsem se pokoušel využívat Xfmedia, ten ale neustále padal a sekal se, opravdu hrůzostrašný kousek softwaru, takže jsem hledal něco primitivního, co by umělo přehrát vybranou skladbu a bylo extrémně rychlé. Slibně vypadal Gamp, ale ten vyžaduje Gnome a navíc jsem nesehnal deb balíčky. Zůstal jsem tedy u přehrávání jednotlivých skladeb v Mplayeru - který trpí jediným nedostatkem - neumí přehrát více souborů najednou, skadby se musí pouštět postupně. Mplayer mi hlavně nahradil neustále tuhnoucí Totem, filmy i dvd přehrává poměrně dobře, ale mám problémy s video výstupy - těch nekolik, které mi fungují deformují velikost okna, takže ve fullscreenu je obraz sploštělý. Rovněž mi zde chybí možnost zobrazení DVD menu.
Poměrně častou používám Thunar, který vyniká hlavně rychlostí a čistým a přehledným vzhledem. Škoda, že neumí záložky popř. rozdělení na dvě okna. Ačkoli jsem byl zvyklý na dvoupanelový manager, v Thunaru se zabydluji čím dál tím více, dokonce se k němu dá nahrát i pár užitečných vylepšení (např. konverze mp3 z kontextového menu, viz návod na Blogu XFCE).
Kapitolou samou o sobě je ftp. Po prolezení několika diskuzí jsem usoudil, že ideální řešení je připojovat ftp na úrovni fs, tak, abych se vzdálenými soubory mohl klasicky pracovat s programy, které jsou k dispozici (Mousepad apod.). Zkoušel jsem Curlftpfs, který má problémy s rychlostí připojení a je poměrně nestabilní a Lufs, který nešel nacpat do jádra. Škoda, že Xfce nemá vfs, který by tohle vyřešil. Nakonec používám Gftp pro nahrávání souborů, nelze v něm však editovat přímo na serveru - stránku je třeba nejprve stáhnout, upravit a znovu nahrát na server. Děs.
Přeze všechno si ale Xfce nemohu vynachválit. Je rychlý a přitom vypadá dobře, když si člověk pohraje s nastavením, špale jako hodinky. Horší je to s výběrem programů. S možnostmi Gnome či KDE se to nedá srovnávat, na druhou stranu je člověk přinucen zabloudit tu a tam do konsole a využívat programy jako např. cdparanoia na ripování CD. Konzoli jsem si natolik oblíbil, že v ní kupříkladu instaluji programy raději než v Synapticu a vůbec obecně čím dál tím více věcí řeším raději cestou příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej: