PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Mám za sabou první týden užívání Xubuntu, pochytal jsem několikero poznatků - zejména stran vybraného softwaru, tak bych se o ně rád podělil. Nehodlám zde představovat nové neotřelé programy, pouze bych rád prezentoval svůj výběr a připsal pár glos k jednotlivým programům.
Podařilo se mi Xubuntu uvést do poměrně solidního stavu, kdy funguje vše, pouze k wifi routeru je třeba se vždy připojit ručně příkazem dhclient eth1, ale to je drobnost. Desktop funguje svižně a vypadá výborně, zapnutí kompozitu (jednoduché stíny oken, popř. průhlednost) se na rychlosti vůbec neprojevilo. Horší je to s výběrem programů, chce-li člověk zůstat striktě u GTK aplikací, které nevyužívají (nebo využívají minimálně) knihovny Gnome či KDE.
Základní výběr byl jasný: Open office* (Abiword a Gnumeric sice vynikají svou rychlostí, nicméně nedokáží korektně zobrazovat soubory Microsoft Office, se kterými musím denně pracovat), Firefox, Brasero, Gimp, Pidgin, Gtkam na fotky. Všechny tyto programy jsou špičkové a není s nimi jediný problém.
*rád bych poznamenal, že krom instalace samotného Calcu a Writeru bylo třeba nainstalovat i balíček openoffice.org-gtk kvůli ikonkám (a následně v menu Open office nastavit styl ikonek, jnak se zobrazoval jen text) a jazykový balíček openoffice.org-l10n-cs
Doinstaloval jsem ještě gnomí Bibli Gnome sword a Jpilot pro synchronizaci s Palmem. Na hudbu jsem si oblíbil dvojku MPD + Sonata, což je velice svižná záležitost. Jediným problémem u přehrávání mp3 je spouštění skladeb, které se nenacházení v knihovně. Nejdříve jsem se pokoušel využívat Xfmedia, ten ale neustále padal a sekal se, opravdu hrůzostrašný kousek softwaru, takže jsem hledal něco primitivního, co by umělo přehrát vybranou skladbu a bylo extrémně rychlé. Slibně vypadal Gamp, ale ten vyžaduje Gnome a navíc jsem nesehnal deb balíčky. Zůstal jsem tedy u přehrávání jednotlivých skladeb v Mplayeru - který trpí jediným nedostatkem - neumí přehrát více souborů najednou, skadby se musí pouštět postupně. Mplayer mi hlavně nahradil neustále tuhnoucí Totem, filmy i dvd přehrává poměrně dobře, ale mám problémy s video výstupy - těch nekolik, které mi fungují deformují velikost okna, takže ve fullscreenu je obraz sploštělý. Rovněž mi zde chybí možnost zobrazení DVD menu.
Poměrně častou používám Thunar, který vyniká hlavně rychlostí a čistým a přehledným vzhledem. Škoda, že neumí záložky popř. rozdělení na dvě okna. Ačkoli jsem byl zvyklý na dvoupanelový manager, v Thunaru se zabydluji čím dál tím více, dokonce se k němu dá nahrát i pár užitečných vylepšení (např. konverze mp3 z kontextového menu, viz návod na Blogu XFCE).
Kapitolou samou o sobě je ftp. Po prolezení několika diskuzí jsem usoudil, že ideální řešení je připojovat ftp na úrovni fs, tak, abych se vzdálenými soubory mohl klasicky pracovat s programy, které jsou k dispozici (Mousepad apod.). Zkoušel jsem Curlftpfs, který má problémy s rychlostí připojení a je poměrně nestabilní a Lufs, který nešel nacpat do jádra. Škoda, že Xfce nemá vfs, který by tohle vyřešil. Nakonec používám Gftp pro nahrávání souborů, nelze v něm však editovat přímo na serveru - stránku je třeba nejprve stáhnout, upravit a znovu nahrát na server. Děs.
Přeze všechno si ale Xfce nemohu vynachválit. Je rychlý a přitom vypadá dobře, když si člověk pohraje s nastavením, špale jako hodinky. Horší je to s výběrem programů. S možnostmi Gnome či KDE se to nedá srovnávat, na druhou stranu je člověk přinucen zabloudit tu a tam do konsole a využívat programy jako např. cdparanoia na ripování CD. Konzoli jsem si natolik oblíbil, že v ní kupříkladu instaluji programy raději než v Synapticu a vůbec obecně čím dál tím více věcí řeším raději cestou příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej: