Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V brněnském muzeu Anthropos byl, a pravděpodobně stále je, exponát pojmenovaný "Hrob brněnského šaman". Ten obsahuje řadu drobných předmětů, u nichž není známá žádná praktická funkce, proto se jim přiřazuje ceremoniální či magický účel. Na základě toho byl daný nebožtík označen za šamana.
Snímek těchto předmětů a jejich popis je k dispozici ZDE
Mezi těmito předměty jsou i kruhové ploché kameny s vyvrtanou dírou uprostřed. V muzeu je i rekonstrukce vzhledu pohřbené osoby s těmito magickými předměty zavěšenými na krku (což je vzhledem k jejich tvaru, tvrdosti a hmotnosti značně nepraktické, zkuste si s tím tančit u ohně) nebo položené na zemi.
https://www.donsmaps.com/images37/dsc00726shaman2.jpg
Přitom přesně takové kameny se používaly k vytvoření setrvačníkové části nástroje, kterému se anglicky říká "pump drill". Ten slouží buď k vrtání nebo k rozdělávání ohně. S pomocí křemičitého písku a klacíků s nimi lze vrtat přesně takové díry, jaké tyto kameny mají.
Viz článek na Wikipedii.
Na tomto příkladu je nejvíce zarážející to, že ani profesionální archeologové, kteří tento obor studovali a celý život se mu věnují, ani nikdo, z pracovníků, kteří se podíleli na vytvoření rekonstruovaného exponátu, skutečný účel těchto kamenů nepoznal. Neřekl, že místo magických ozdob se jedná o základní primitivní vybavení potřebné ke každodennímu životu a že se o žádného šamana možná nikdy nejednalo.
Až se někdy setkáte s názory nějakým způsobem zpochybňující dovednosti či inteligenci našich předků, vzpomeňte si na tohoto brněnského rodáka. A až to bude možné, jděte se na něj podívat, dost možná pak celé toto krásné muzeum uvidíte úplně jinýma očima.
Tiskni Sdílej:
Na tomto příkladu je nejvíce zarážející to, že ani profesionální archeologové, kteří tento obor studovali a celý život se mu věnují, ani nikdo, z pracovníků, kteří se podíleli na vytvoření rekonstruovaného exponátu, skutečný účel těchto kamenů nepoznal.Víš, je totiž dost velký rozdíl mezi studovat a prakticky zkoušet. Bohužel většina lidí raději studuje, než aby něco zkusili vlastníma rukama (Čest výjimkám!). Důsledkem toho je, že se v odborné literatuře papouškuje hromada blbostí, s nimiž se pak můžeme setkat i u popisů předmětů v muzeích.
Ten disk má průměr 140 mm a průměr 45 mm. Původně byl přítomen i disk s průměrem 150 mm a otvorem 22 mm, ale ten je nyní ztracen. K vrtání se pravděpodobně používal dutý bez a pokud potřebovali vyrobit větší otvor (například do dřeva), bylo rozumnější použít větší průměr "vrtáku" než později otvor rozšiřovat.
Těch vysvětlení může být, samozřejmě, mnohem více.
The figure was found with the burial of a man who wore, in his prepared grave, a headdress or necklace made up of some 600 slivers of Dentalia shells, roundels cut from bone, and cut and polished beads of mammoth tooth, and finally a stone disc with a central hole, probably used in drilling and possibly connected with fire making.
Takže i profesionální archeologové na to mají dnes zřejmě stejný názor, jen expozice se drží starého učebnicového vysvětlení.
Tak jasně, ale my chceme mít hřejivý pocit, že všemu rozumíme, zatímco takzvaní experti jsou blbci, že jo. A proto je hodně nebezpečné snažit se zjišťovat, jestli třeba naši superchytrou výhradu dávno neznají a pro to, co dělají, třeba není nějaký důvod, který zase nenapadl nás.
To bychom si taky ten hřejivej pocit mohli snadno úplně posrat! Naštěstí my komentátoři na netu máme výhodu, že nás objekt nevidí a nemůže nás opravit :)
Jejich vysvětlení je založeno na tom, že podobné kameny mají používat sibiřští šamani a mají zobrazovat slunce a podobně. Matně si pamatuji, že v tom muzeu byla někde zmínka o tom, že takové kameny jsou nalézány velmi často, což by teorii o "zapalovači" podporovalo.
Já ten příspěvek nepsal kvůli tomu, že bych považoval dané experty za blbce, protože sám, když jsem ty kameny v tom muzeu viděl, vůbec mě nenapadlo, že by mohly mít takové vysvětlení. Těch může být i víc, třeba závaží pro napínání kůží nebo osnovy tkanin. Zaráží mě především to, jak snadné je ztratit kontinuitu poznání i v případech primitivních nástrojů do té míry, že zmatou i odborníky, kteří se na ně specializují.
Stává se, že i chytrým lidem občas něco nedojde, jsou unavení, nebo mají lepší věci na práci. Také se však stává, že to prostě je pitomec. Je to varianta, se kterou je vhodné počítat (ale jak už ostatní popsali, neuchylovat se k ní předčasně).Jasně, ale třeba to, že byl časový press nebo nedostatek lidí je taky jeden z těch "důvodů" pro to, že to je jak to je, který pak vzdálenému hodnotiteli lehko uniká. Lidi často hodnotí cizí práci podle absolutních kvalitativních kritérií a kompromis si pletou se známkou toho, že to autor neumí udělat líp. Přitom kdyby si to sami zkusili, tak by rychle zjistili, že se nedá všechno udělat dokonale (například v zájmu toho, aby se celek vůbec dokončil, se na detailech musí ušetřit čas/prostředky). Někdy to samozřejmě pitomec může opravdu být. Je zase chyba předpokládat, že ostatní lidi vždycky ví, co dělají a já ne (druhá strana toho Dunning-Krugera).
tvl toje děsně strašidelný takle mumijím dávat umělý voči :O :O