Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
V brněnském muzeu Anthropos byl, a pravděpodobně stále je, exponát pojmenovaný "Hrob brněnského šaman". Ten obsahuje řadu drobných předmětů, u nichž není známá žádná praktická funkce, proto se jim přiřazuje ceremoniální či magický účel. Na základě toho byl daný nebožtík označen za šamana.
Snímek těchto předmětů a jejich popis je k dispozici ZDE
Mezi těmito předměty jsou i kruhové ploché kameny s vyvrtanou dírou uprostřed. V muzeu je i rekonstrukce vzhledu pohřbené osoby s těmito magickými předměty zavěšenými na krku (což je vzhledem k jejich tvaru, tvrdosti a hmotnosti značně nepraktické, zkuste si s tím tančit u ohně) nebo položené na zemi.

https://www.donsmaps.com/images37/dsc00726shaman2.jpg
Přitom přesně takové kameny se používaly k vytvoření setrvačníkové části nástroje, kterému se anglicky říká "pump drill". Ten slouží buď k vrtání nebo k rozdělávání ohně. S pomocí křemičitého písku a klacíků s nimi lze vrtat přesně takové díry, jaké tyto kameny mají.
Viz článek na Wikipedii.
Na tomto příkladu je nejvíce zarážející to, že ani profesionální archeologové, kteří tento obor studovali a celý život se mu věnují, ani nikdo, z pracovníků, kteří se podíleli na vytvoření rekonstruovaného exponátu, skutečný účel těchto kamenů nepoznal. Neřekl, že místo magických ozdob se jedná o základní primitivní vybavení potřebné ke každodennímu životu a že se o žádného šamana možná nikdy nejednalo.
Až se někdy setkáte s názory nějakým způsobem zpochybňující dovednosti či inteligenci našich předků, vzpomeňte si na tohoto brněnského rodáka. A až to bude možné, jděte se na něj podívat, dost možná pak celé toto krásné muzeum uvidíte úplně jinýma očima.
Tiskni
Sdílej:
Na tomto příkladu je nejvíce zarážející to, že ani profesionální archeologové, kteří tento obor studovali a celý život se mu věnují, ani nikdo, z pracovníků, kteří se podíleli na vytvoření rekonstruovaného exponátu, skutečný účel těchto kamenů nepoznal.Víš, je totiž dost velký rozdíl mezi studovat a prakticky zkoušet. Bohužel většina lidí raději studuje, než aby něco zkusili vlastníma rukama (Čest výjimkám!). Důsledkem toho je, že se v odborné literatuře papouškuje hromada blbostí, s nimiž se pak můžeme setkat i u popisů předmětů v muzeích.
Ten disk má průměr 140 mm a průměr 45 mm. Původně byl přítomen i disk s průměrem 150 mm a otvorem 22 mm, ale ten je nyní ztracen. K vrtání se pravděpodobně používal dutý bez a pokud potřebovali vyrobit větší otvor (například do dřeva), bylo rozumnější použít větší průměr "vrtáku" než později otvor rozšiřovat.
Těch vysvětlení může být, samozřejmě, mnohem více.
The figure was found with the burial of a man who wore, in his prepared grave, a headdress or necklace made up of some 600 slivers of Dentalia shells, roundels cut from bone, and cut and polished beads of mammoth tooth, and finally a stone disc with a central hole, probably used in drilling and possibly connected with fire making.
Takže i profesionální archeologové na to mají dnes zřejmě stejný názor, jen expozice se drží starého učebnicového vysvětlení.
Od té doby se archeologie hodně proměnila - už několik desetiletí je naprosto normální, že se předpokládaný život rekonstruuje "naživo" a takovýchto případů kdy se nalezla mnohem lepší interpretace "rituálních" objektů se dají najít kvanta.
Tak jasně, ale my chceme mít hřejivý pocit, že všemu rozumíme, zatímco takzvaní experti jsou blbci, že jo. A proto je hodně nebezpečné snažit se zjišťovat, jestli třeba naši superchytrou výhradu dávno neznají a pro to, co dělají, třeba není nějaký důvod, který zase nenapadl nás.
To bychom si taky ten hřejivej pocit mohli snadno úplně posrat! Naštěstí my komentátoři na netu máme výhodu, že nás objekt nevidí a nemůže nás opravit :)
Jejich vysvětlení je založeno na tom, že podobné kameny mají používat sibiřští šamani a mají zobrazovat slunce a podobně. Matně si pamatuji, že v tom muzeu byla někde zmínka o tom, že takové kameny jsou nalézány velmi často, což by teorii o "zapalovači" podporovalo.
Já ten příspěvek nepsal kvůli tomu, že bych považoval dané experty za blbce, protože sám, když jsem ty kameny v tom muzeu viděl, vůbec mě nenapadlo, že by mohly mít takové vysvětlení. Těch může být i víc, třeba závaží pro napínání kůží nebo osnovy tkanin. Zaráží mě především to, jak snadné je ztratit kontinuitu poznání i v případech primitivních nástrojů do té míry, že zmatou i odborníky, kteří se na ně specializují.
Stává se, že i chytrým lidem občas něco nedojde, jsou unavení, nebo mají lepší věci na práci. Také se však stává, že to prostě je pitomec. Je to varianta, se kterou je vhodné počítat (ale jak už ostatní popsali, neuchylovat se k ní předčasně).Jasně, ale třeba to, že byl časový press nebo nedostatek lidí je taky jeden z těch "důvodů" pro to, že to je jak to je, který pak vzdálenému hodnotiteli lehko uniká. Lidi často hodnotí cizí práci podle absolutních kvalitativních kritérií a kompromis si pletou se známkou toho, že to autor neumí udělat líp. Přitom kdyby si to sami zkusili, tak by rychle zjistili, že se nedá všechno udělat dokonale (například v zájmu toho, aby se celek vůbec dokončil, se na detailech musí ušetřit čas/prostředky). Někdy to samozřejmě pitomec může opravdu být. Je zase chyba předpokládat, že ostatní lidi vždycky ví, co dělají a já ne (druhá strana toho Dunning-Krugera).
tvl toje děsně strašidelný takle mumijím dávat umělý voči :O :O