O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Distribucí to zřejmě není.A proč mně X.org 7.0 nepadají?
pritom na nvidii take veci nestvara.
Mi taky nepadají, jen se občas seknou 
Systém běží dál, jen klávesnice a obrazovka nereaguje. Bohužel nemám další stroj, abych to mohl odstřelit přes ssh, takže jsem si už párkrát zkusil reset. 
V logu něco je, ale ještě jsem neměl čas to zkoumat.
~x86, XP2600+, NVidia MX440
Nebo snad chcete tvrdit, že máte patent na rozum?
Já předtím používal Gentoo a Slackware a přechod na Arch Linux bylo to nejlepší, co mě kdy v linuxovém světě potkalo (Gentoo mam stále rád, ale Arch mi prostě vyhovuje více). Slackware má nepoužitelný balíčkovací manager (ano, vím o Swaretu a Slapt-getu, používal jsem je, jenže ty se s pacmanem v Archu či s portage v Gentoo absolutně nedají srovnávat), obsahuje některé zastaralé programy (starý Apache 1.x, atp.), spoustu důležitých programů neobsahuje vubec (a ne, Linuxpackages.net není řešení), přijde mi jako one-man-show, atd. Hodí se IMHO tak maximálně na router, na desktopu bych ho charakterizoval jako "pain-in-the-ass"
Jo a btw. to že Arch Linux je vždy aktuální považuju za jednu z jeho největších předností, bez systému rolling-updates si už ani nedovedu představit život
A navíc mam potřebu vždy mít pokud možno co nejnovější verze programů
Tiskni
Sdílej: