Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Stalo se to včera ... Náznaky už tu byly delší dobu, nečekaně a často mi padal firefox, občas padl i thunderbird. Včera už se v tom nedalo pracovat vůbec. Logy mlčely. Padalo to všechno na neoprávněný přístup do paměti.
Tak jsem si udělal zálohy, neboť /home bylo na stejném oddílu jako / a celé to nainstaloval znovu z CD 10.2.
Pak jsem přes lynx stáhnul swaret a dotahal to na current. Nainstaloval jsem kernel 2.6.15.3 se vším, co k němu patří. Spustil jsem si Xfce a pak firefox.
Stačilo v textovém poli, popř. přímo v adresním řádku stisknout jakoukoli kurzorovou klávesu a firefox šel k zemi. V čisté instalaci a -safemode. Tak nevím.
Pak začaly padat X.org. Na neoprávněný přístup do paměti. Zkusil jsem rebootnout a rc.modules měl najednou 26MB, tak jsem se to pokusil přepsat rc.modules z tgz, což mělo za následek asi dvacet minut trvající výpis bílým písmem na červeném pozadí, jehož každý řádek začínal e2fsněco (fs byl ext3).
Slack pak už nenabootoval. Přitom na té samé mašině v pohodě běží legální Windows 2000 Pro current, z kterých to taky teď píšu. Naštěstí se mi pomocí e2fsd podařilo vytahat všechna data.
Ext2 partitions jsem zabil a udělal místo nich jednu velkou 20GB ntfs přes celý disk. Pustil jsem na něj kontrolu disku z Windows. A nic. Tak nevím.
Ach jo...
Update: Tak asi jedinou příčinou byl vadný 128MB DIMM. Jádro 2.6.15.3 zatím bez problémů.
Tiskni
Sdílej:
Distribucí to zřejmě není.A proč mně X.org 7.0 nepadají?
pritom na nvidii take veci nestvara.
Mi taky nepadají, jen se občas seknou 
Systém běží dál, jen klávesnice a obrazovka nereaguje. Bohužel nemám další stroj, abych to mohl odstřelit přes ssh, takže jsem si už párkrát zkusil reset. 
V logu něco je, ale ještě jsem neměl čas to zkoumat.
~x86, XP2600+, NVidia MX440
Nebo snad chcete tvrdit, že máte patent na rozum?
Já předtím používal Gentoo a Slackware a přechod na Arch Linux bylo to nejlepší, co mě kdy v linuxovém světě potkalo (Gentoo mam stále rád, ale Arch mi prostě vyhovuje více). Slackware má nepoužitelný balíčkovací manager (ano, vím o Swaretu a Slapt-getu, používal jsem je, jenže ty se s pacmanem v Archu či s portage v Gentoo absolutně nedají srovnávat), obsahuje některé zastaralé programy (starý Apache 1.x, atp.), spoustu důležitých programů neobsahuje vubec (a ne, Linuxpackages.net není řešení), přijde mi jako one-man-show, atd. Hodí se IMHO tak maximálně na router, na desktopu bych ho charakterizoval jako "pain-in-the-ass"
Jo a btw. to že Arch Linux je vždy aktuální považuju za jednu z jeho největších předností, bez systému rolling-updates si už ani nedovedu představit život
A navíc mam potřebu vždy mít pokud možno co nejnovější verze programů