Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Je to už docela dávno co jsem docházel do Domu dětí a mládeže do kroužku elektroniky. Od krystalky k modelům s tranzistory byla knížka nesehnatelná dokonce i v městské knihovně a neznal jsem příjemnější vůni než škvířící se kalafunu. Něco z těch časů je už opravdu pryč, ale tu knížku ještě pořád mám a kalafuna mi voní dodnes.
V té době byly počítače až na výjimky právě jen v těch Domech dětí a mládeže. A i to byly počítače, na kterých se dala provozovat sice spousta věcí, ale o kreslení schémat, návrhu plošných spojů nebo simulaci obvodů jste si mohli jen nechat zdát. Obyčejná tužka, školní guma, milimetrový papír a pauzovací papír - to byly ty nástroje, které dávaly vznikat mým prvním plošným spojům.
Ta doba už je také pryč a do většiny oborů lidské činnosti nastoupily počítače. Začaly vznikat i programy pro EDA, tedy programy pro kreslení schémat, navrhování desek plošných spojů a simulaci obvodů.
Poprvé jsem přišel do styku se softwarem pro kreslení schémat ve svém druhém zaměstnání. Tenkrát to byl OrCAD pod DOSem na laptopu Toshiba (opravdu laptopu s procesorem 8086 a LCD 80×25 znaků, který dokázal zobrazit jen modrou barvu na šedém pozadí). V té době úžasný nástroj; jak laptop, tak i OrCAD.
Cílem seriálu je zmapovat možnosti pro EDA a příbuzné obory v Linuxu. Povíme si tedy o programech pro kreslení schémat, návrh plošných spojů, simulaci obvodů a programování mikrokontrolérů.
V první části si povíme o programech pro kreslení schémat a návrh plošných spojů. Ukážeme si jak vypadá práce v programech Kicad, Eagle a gEDA. Ve druhé části si povíme něco o programech pro simulaci obvodů a v části třetí si povíme o psaní programů pro mikrokontroléry a jejich samotné programování.
Tiskni
Sdílej:
Osobně po open source EDA systému ani netoužím, pokud by za ním nestála firma, která bude nabízet podporu a slušné záruky. Místo toho by mi naprosto stačila Linuxová verze některého komerčního EDA systému pro Windows na úrovni Altium Designer, OrCAD apod. Prostě něco v cenové hladině +/- 10k EUR. Bohužel, pro Linux existuje pouze Eagle nebo potom systémy za 20k+ EUR.
Do doby než Mentor Graphics zlevní nebo Eagle bude umět pin-swapping, řízené impedance apod. mi nezbývá než provozovat EDA systém ve VMware.
Existuje i nějaký analyzující SW pro stykačové a reléové obvody? Jako pro zapojení typu "hvězda trojúhelník".
Jinak se moc těším na pokračování tohoto slaboproudého seriálu.
A něco o VHDL neplánuješ ?