Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
Pry je v tom nejaka elektronika, a vydrzi to neomezeny pocet zasahu.LOL! Tak tahle hláška je hit!
varle z terminátora![]()
![]()
Ty koncový přepěťovky by to měli mít i v návodu, že se nesmí používat za bouřky (APC to tam má).Teďka koukám, že Belkin naopak proti blesku vysloveně chrání:
Dále společnost Belkin Limited podle vlastního uvážení opraví nebo vymění veškeré příslušenství poškozené přechodným přepětím, zábleskem nebo úderem bleskuŽe APC ne mě trošku překvapuje, vzhledem k tomu, že napájení je přímo jejich obor.
odtienenie domuCo to je/znamena?
nevim kolik ti je, ale me je 27 a za cely svuj zivot nejblizsi uder blesku odhaduju na 500m az 1km
Nikdy by mě to nenapadlo.
U bouřek je ale jiný problém. Někam to uhodí, vypadne elektrický proud a zatím, co já spím, se vybije akumulátor v notebooku. Jednou se mi to takhle stalo.
Počítám vteřiny, jak daleko jsuo blesky :). Pokud je to min 1km, tak na všechno dlabu sedím u pcTohle jsem nikdy nepobral. Jakože ten blesk vychází neustále z jednoho místa mraku a fláká to přímo pod sebe? Já měl za to, že to podléhá tak trochu zákonu náhodnosti, ne?
Takže na to dlabuto je kvalitní názor
Možná bych měl zaškrtnou "náboženskou ochranu", konkrétně věrnostní program "z prdele klika".
jeste nejaky dotaz? mam prumyslovku, jsem specialista, takze se klidne ptej
Jinak při této příležitosti mi to nedá a zeptám se: K čemu jsou dobré bleskosvody? Teda samozřejmě vím čeho je schopno takové napětí v kombinaci s velkým odporem[1][2], ale jinak:
Zásahu blesku se vyhnout nedá, jak už tu několik lidí v diskuzi popsalo.Snížit, zvýšit pravděpodobnost zásahu do určitého místa se dá ale docela snadno, ne? I když je to jev náhodný, tak určitou statistickou korelaci zásahu do určitých míst přece jen sleduje. Jde cestou nejkratšího odporu, takže např. v případě výboje mezi dvěma velkými kopci je dost nepravděpodobné aby zasáhnul něco v údolí. Na rovince by to také snad šlo nějak korelovat, ne?
Když na domě není bleskosvod, nebo je mizerný, projde výboj vnitřkem budovy.Nejsem si jistý, ale není to čirou náhodou tak, že se zastaví o nejbližší předmět (třeba skřidlice), kde je místo s největším odporem, takže v něm dojde i k rapidnímu růstu teploty (buď zážeh a nebo miniaturní exploze) a pak už se jen snaží libovolnou nejbližší cestou dostat buď přímo do země nebo do uzemnění? Výboj uvnitř objektu kde je téměř všechno nevodivé (nezatéká-li do něj) a není plný ionizovaného vzduchu mi přijde docela nepravděpodobný.
Snížit, zvýšit pravděpodobnost zásahu do určitého místa se dá ale docela snadno, ne?Teoreticky samozřejmě ano. Prakticky to ten blesk nakouří víceméně kamkoli...
Ledabylým googlovéním jsem zatím nenašel, že by blesk někoho někdy zabil v budově s hromosvodem, nebo že by takovou budovu zničil.Tak ještě zkuste kombo blesk udeřil do budovy a stav veškeré elektroniky uvnitř té budovy.
Asi se blesku tak chtělo.Dodal bych, že blesk nemá vůli, ale že jde o přírodní úkaz, který se musí řídit prostým Ohmovým zákonem (a dost často mi přijde, že i zákonem schválnosti).
To je zase ten můj smysl pro humor.Tak příště prosím nějakou malou nevinnou poznámku pod čaru.
Ale nezabije, nezapálí.A blesk navábený do neobydlených oblastí nezabije, nezapálí a ani nezničí elektroniku. Není to bonus?
Ledabylým googlovéním jsem zatím nenašel, že by blesk někoho někdy zabil v budově s hromosvodem, nebo že by takovou budovu zničil.Špatně googluješ: Jizerka v dubnu 2008
Že ty si koukal na Midnight Channel?
Od doby kdy jsem viděl jak se rozsvítila obrazovka na vypnuté televizi kterážto se odebrala do křemíkového nebe.S vysokým napětím (desitky kV a výše) to není problém, v obrazovce je vakuum, takže při emisi elektronů z povrchu je nic nezabrzdí a doletí až k luminiforu. Dokonce se při provozování zařizení s takto vysokým napětím (jako Teslovy tranformatory, Marxovy generátory a pod.) nedoporučuje mít v blízkosti nic, co obsahuje vakuum, protože mimo neškodného svícení luminiforu a zeleného či namodalého světélkování skla účinkem dopadu elektronů také vzniká rengenové záření.