Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Rozhodl jsem se trochu rozvířit bahno hnijícího rybníku okolo QCADu & spol ...
QCAD používám spoustu let, aktuálně ve verzi 2.x GPL z K.D.E. 3.x.x a docela mi vyhovuje. Četl jsem spoustu negativních názorů, ale půlka z nich pramenila z neznalosti a druhá půlka spíš z toho, že uživatel měl odlišné potřeby. Na to, co já s ním dělám, pro občasné amatérské hraní, je to skvělé a jednoduché kreslítko (viz screenshoty ... pro představu, co v něm občas kreslím a že si s tím nehraju prvních 20 minut). Zvykl jsem si časem i na filozofii ovládání a i když vím o konkrétních věcech, které by šly zlepšit, tak se to dá... a překvapivě se v něm dá pracovat i docela rychle. Na obrys kanceláře a rozmístění ethernet zásuvek, nebo na obrys dílu z plastové desky, nebo překližky určitě nepotřebuji parametrický 3D CAD. Vlastně ho nepotřebuji ani na složitější věci, hranice, kdy by mi přišel vhod, je poměrně neostrá.
Problém ovšem mám s tím, že stará verze QCADu 2.x už je v podstatě dávno mrtvá. Kde-sunset už nejde instalovat, QCAD verze 2.* zmizel i z těch legacy repozitářů odkud jsem ho do nedávna instaloval (mýlím se?) a na pár strojích mi QCAD 2.x přežívá jen kvůli tomu, že se kde-sunset a s ním QCAD 2.x neaktualizuje a nikdo ho neodstranil.
Problém by nebyl, kdyby jak LibreCAD, tak GPL verze QCADu (aktuálně 3.5.0 pro KDE 4.11.x) nebyly doprasené k nepoužitelnosti.
LibreCAD (v repozitáři jako verze librecad-2.0.3) ... kromě toho, že má hnusné a nepřehledné ikony (bych si snad i zvykl ... ale nelze klikat intuitivně, když je vše podobně zelené) je především brutálně pomalý. Na stejném stroji, kde QCAD šlapal docela použitelně je LibreCAD pomalejší možná 10x - 20x ... zatočení kolečkem myši a zoomování výkresu se proměnilo v slideshow, posun výkresu prostředním tlačítkem taky. Takže ačkoli je fajn, že zachovává leccos ze starého QCAD verze 2.x, tak tímto zpomalením je zcela zabitý.
Těžko srovnávat, ale zkusil jsem instalovat starší verzi LibreCADu 2.0.0 na Kubuntu běžícím na prastarém notebooku s 1.6GHz Celeron mobile a integrovanou Intel grafikou a na něm se chová méně zabržděně než na rychlejším stroji s nVidií a více RAM (verze KDE stejná 4.11.5).
Je to tedy jen můj problém? Je to dočasné, nebo je to problém určitých verzí? Je to by design? Je k tomu potřeba 3D akcelerace (mám funkční) ... nebo nějaké další nastavení? (používám binární ovladač nVidia, efekty v KDE mám vypnuté ... ale kromě domácí Core i5 @ 3.4GHz používám spíš pomalejší stroje tak na úrovni 2 - 3GHz Core 2 Duo).
Dokonce jsem klesl tak hluboko, že jsem LibreCAD 2.0.3 zkusil instalovat na Windows ... a není to lepší. Pravda Visty jsou líné z principu, ale to je stejnak jedno, používat Windows nehodlám.
QCAD 3.5.x je doprasený v jiných věcech. Změnila se citelně práce s bloky (ale na to si půjde zvyknout, jen radikálně jiné klávesové zkratky), změnilo se k horšímu kopírování označených částí výkresu (nově nelze chytit za uzel, ale chytá se prostředek označené oblasti ... velmi nepraktické) a úplně nejhůř dopadl tisk výkresu - zcela zmizely možnosti automaticky naškálovat výkres podle papíru, automaticky vycentrovat ... vše se najednou dělá v nepraktickém dialogu a aplikování změny trvá i přes 10s ... proč?
Mimochodem... většinou tisknu max na A3, ale občas by se hodilo i něco většího, ale bohužel jsem moc neuspěl se zprovozněním A0 plotru DesignJet 500 (mizerný dithering barevných odstínů přes CUPS, z Windows to jde) a něco takového jako práce s rolí v QCADu je úplné scifi. Tak snad alespoň černobílá A2 kdyby se podařila.
Je pár drobností, které bych na nové verzi QCADu 3.x i ocenil, třeba automatické přichytávání k nejbližšímu uzlu, nebo na průsečík kolmice atd... zatím mi to připadá docela užitečné. Z blikání bloků pod kurzorem mám spíš nepříjemný pocit, zobrazovaná nápověda je fajn ... čas ukáže.
QCAD 3.x na Windows kompilovat nehodlám, ale možná se dokopu k tomu, abych to zkusil na jiné instalaci Gentoo s trochu jinými verzemi KDE. Zdrojáky jsem stahoval z ofic. webu RibbonSoftu (http://www.qcad.org/en/qcad-downloads-trial), kompilace sice trvala dlouho, ale bez potíží a kromě warningů o chybějících překladech (mám nastavenou češtinu) nevidím jiné vady. A teď ovšem vidím, že už tam je zveřejněná verze 3.6.0.0 ... vyzkouším.
Opět - je to jen můj problém? Nebo s tím máte stejnou zkušenost?
Jak se chová LibreCAD/QCAD 3.x vám?
Jakou verzi používáte? Na jakém stroji?
Než mne odkážete na http://forum.librecad.org/ ... tak už v něm pátrám, ale zatím bez úspěchu ... to v tom nikdo nekreslí víc než primitivní tvar o pár čarách?
Zkoušel jsem i jiné CADy, ale cokoli komerčního je pro mé účely příliš drahé a hlavně obtížně přenosné. Potřebuji mít - pokud možno - stejný program na asi 6 PC k nimž mají přístup i jiní uživatelé. A velice mi vyhovuje prosté DXF, které QCAD & spol. generují, protože se pak dá velmi dobře použít v https://code.google.com/p/dxf2gcode/. FreeCAD vypadá zajímavě, ale je pro mne zatím příliš složitý, chci-li vykreslit třeba jen nepravidelný obrys s několika otvory.
Používáte vůbec někdo QCAD (& spol) na kreslení? Co v něm kreslíte, resp. jak složité věci?
Tiskni
Sdílej:
LibreCAD je pro mne nepoužitelný kvůli podobnosti ikonek a bugu, který způsobuje, že na některých systémech mají grafiky ikonek miniaturní velikost. Tzn. dodnes používám QCAD 2.0.5 na Linuxu (Debian Wheezy, mám zakázanou aktualizaci
) i Windows. Pokud bys měl zájem, binárku pro Windows mohu dodat (jde o čísi kompilát Community Edition, takže právně čisté). Velikost je 6.5 MiB.
jen by mě zajímalo co má QCAD a LibreCAD společného s KDE ..
Než někdo další opět navrhne komerční CAD ... uznávám, pokud to potřebujete, ale já převážně pro svou zábavu potřebuji nejčastěji díly zhruba takové složitosti, jako např.
... ty bílé plasty zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_6947
... plexi držáčky, díry do clonek, dřevěná deska zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_6809
... průhledný polykarbonát zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_7970
... plošný spoj, dřevěné desky, plexi na distančkách zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_8476
K nakreslení takových tvarů opravdu nepotřebuji složitý profi nástroj. Stejně jako na oříznutí fotky nebudu kupovat Photoshop.
Nakonec i to zmiňované nakreslení půdorysu pár místností se v tom dá udělat, nebo i celý návrh stroje na kterém se odkazované díly dají vyrobit. Což je zhruba maximum, co jsem o toho kdy chtěl.
Čímž netvrdím, že jiný CAD nezkusím ... možná ano (pár už jsem jich v minulosti zkoušel), pokud mi QCAD a z něj odvozené forky přestanou vyhovovat příliš.
Svobodny sw ale bohuzel nepouziva.