Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Rozhodl jsem se trochu rozvířit bahno hnijícího rybníku okolo QCADu & spol ...
QCAD používám spoustu let, aktuálně ve verzi 2.x GPL z K.D.E. 3.x.x a docela mi vyhovuje. Četl jsem spoustu negativních názorů, ale půlka z nich pramenila z neznalosti a druhá půlka spíš z toho, že uživatel měl odlišné potřeby. Na to, co já s ním dělám, pro občasné amatérské hraní, je to skvělé a jednoduché kreslítko (viz screenshoty ... pro představu, co v něm občas kreslím a že si s tím nehraju prvních 20 minut). Zvykl jsem si časem i na filozofii ovládání a i když vím o konkrétních věcech, které by šly zlepšit, tak se to dá... a překvapivě se v něm dá pracovat i docela rychle. Na obrys kanceláře a rozmístění ethernet zásuvek, nebo na obrys dílu z plastové desky, nebo překližky určitě nepotřebuji parametrický 3D CAD. Vlastně ho nepotřebuji ani na složitější věci, hranice, kdy by mi přišel vhod, je poměrně neostrá.
Problém ovšem mám s tím, že stará verze QCADu 2.x už je v podstatě dávno mrtvá. Kde-sunset už nejde instalovat, QCAD verze 2.* zmizel i z těch legacy repozitářů odkud jsem ho do nedávna instaloval (mýlím se?) a na pár strojích mi QCAD 2.x přežívá jen kvůli tomu, že se kde-sunset a s ním QCAD 2.x neaktualizuje a nikdo ho neodstranil.
Problém by nebyl, kdyby jak LibreCAD, tak GPL verze QCADu (aktuálně 3.5.0 pro KDE 4.11.x) nebyly doprasené k nepoužitelnosti.
LibreCAD (v repozitáři jako verze librecad-2.0.3) ... kromě toho, že má hnusné a nepřehledné ikony (bych si snad i zvykl ... ale nelze klikat intuitivně, když je vše podobně zelené) je především brutálně pomalý. Na stejném stroji, kde QCAD šlapal docela použitelně je LibreCAD pomalejší možná 10x - 20x ... zatočení kolečkem myši a zoomování výkresu se proměnilo v slideshow, posun výkresu prostředním tlačítkem taky. Takže ačkoli je fajn, že zachovává leccos ze starého QCAD verze 2.x, tak tímto zpomalením je zcela zabitý.
Těžko srovnávat, ale zkusil jsem instalovat starší verzi LibreCADu 2.0.0 na Kubuntu běžícím na prastarém notebooku s 1.6GHz Celeron mobile a integrovanou Intel grafikou a na něm se chová méně zabržděně než na rychlejším stroji s nVidií a více RAM (verze KDE stejná 4.11.5).
Je to tedy jen můj problém? Je to dočasné, nebo je to problém určitých verzí? Je to by design? Je k tomu potřeba 3D akcelerace (mám funkční) ... nebo nějaké další nastavení? (používám binární ovladač nVidia, efekty v KDE mám vypnuté ... ale kromě domácí Core i5 @ 3.4GHz používám spíš pomalejší stroje tak na úrovni 2 - 3GHz Core 2 Duo).
Dokonce jsem klesl tak hluboko, že jsem LibreCAD 2.0.3 zkusil instalovat na Windows ... a není to lepší. Pravda Visty jsou líné z principu, ale to je stejnak jedno, používat Windows nehodlám.
QCAD 3.5.x je doprasený v jiných věcech. Změnila se citelně práce s bloky (ale na to si půjde zvyknout, jen radikálně jiné klávesové zkratky), změnilo se k horšímu kopírování označených částí výkresu (nově nelze chytit za uzel, ale chytá se prostředek označené oblasti ... velmi nepraktické) a úplně nejhůř dopadl tisk výkresu - zcela zmizely možnosti automaticky naškálovat výkres podle papíru, automaticky vycentrovat ... vše se najednou dělá v nepraktickém dialogu a aplikování změny trvá i přes 10s ... proč?
Mimochodem... většinou tisknu max na A3, ale občas by se hodilo i něco většího, ale bohužel jsem moc neuspěl se zprovozněním A0 plotru DesignJet 500 (mizerný dithering barevných odstínů přes CUPS, z Windows to jde) a něco takového jako práce s rolí v QCADu je úplné scifi. Tak snad alespoň černobílá A2 kdyby se podařila.
Je pár drobností, které bych na nové verzi QCADu 3.x i ocenil, třeba automatické přichytávání k nejbližšímu uzlu, nebo na průsečík kolmice atd... zatím mi to připadá docela užitečné. Z blikání bloků pod kurzorem mám spíš nepříjemný pocit, zobrazovaná nápověda je fajn ... čas ukáže.
QCAD 3.x na Windows kompilovat nehodlám, ale možná se dokopu k tomu, abych to zkusil na jiné instalaci Gentoo s trochu jinými verzemi KDE. Zdrojáky jsem stahoval z ofic. webu RibbonSoftu (http://www.qcad.org/en/qcad-downloads-trial), kompilace sice trvala dlouho, ale bez potíží a kromě warningů o chybějících překladech (mám nastavenou češtinu) nevidím jiné vady. A teď ovšem vidím, že už tam je zveřejněná verze 3.6.0.0 ... vyzkouším.
Opět - je to jen můj problém? Nebo s tím máte stejnou zkušenost?
Jak se chová LibreCAD/QCAD 3.x vám?
Jakou verzi používáte? Na jakém stroji?
Než mne odkážete na http://forum.librecad.org/ ... tak už v něm pátrám, ale zatím bez úspěchu ... to v tom nikdo nekreslí víc než primitivní tvar o pár čarách?
Zkoušel jsem i jiné CADy, ale cokoli komerčního je pro mé účely příliš drahé a hlavně obtížně přenosné. Potřebuji mít - pokud možno - stejný program na asi 6 PC k nimž mají přístup i jiní uživatelé. A velice mi vyhovuje prosté DXF, které QCAD & spol. generují, protože se pak dá velmi dobře použít v https://code.google.com/p/dxf2gcode/. FreeCAD vypadá zajímavě, ale je pro mne zatím příliš složitý, chci-li vykreslit třeba jen nepravidelný obrys s několika otvory.
Používáte vůbec někdo QCAD (& spol) na kreslení? Co v něm kreslíte, resp. jak složité věci?
Tiskni
Sdílej:
LibreCAD je pro mne nepoužitelný kvůli podobnosti ikonek a bugu, který způsobuje, že na některých systémech mají grafiky ikonek miniaturní velikost. Tzn. dodnes používám QCAD 2.0.5 na Linuxu (Debian Wheezy, mám zakázanou aktualizaci
) i Windows. Pokud bys měl zájem, binárku pro Windows mohu dodat (jde o čísi kompilát Community Edition, takže právně čisté). Velikost je 6.5 MiB.
jen by mě zajímalo co má QCAD a LibreCAD společného s KDE ..
Než někdo další opět navrhne komerční CAD ... uznávám, pokud to potřebujete, ale já převážně pro svou zábavu potřebuji nejčastěji díly zhruba takové složitosti, jako např.
... ty bílé plasty zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_6947
... plexi držáčky, díry do clonek, dřevěná deska zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_6809
... průhledný polykarbonát zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_7970
... plošný spoj, dřevěné desky, plexi na distančkách zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_8476
K nakreslení takových tvarů opravdu nepotřebuji složitý profi nástroj. Stejně jako na oříznutí fotky nebudu kupovat Photoshop.
Nakonec i to zmiňované nakreslení půdorysu pár místností se v tom dá udělat, nebo i celý návrh stroje na kterém se odkazované díly dají vyrobit. Což je zhruba maximum, co jsem o toho kdy chtěl.
Čímž netvrdím, že jiný CAD nezkusím ... možná ano (pár už jsem jich v minulosti zkoušel), pokud mi QCAD a z něj odvozené forky přestanou vyhovovat příliš.
Svobodny sw ale bohuzel nepouziva.