Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nom, ja nie som experimentátor (IANAE? ), ale ak si vezmeme všetky druhy relevantných interakcií, tak jediná rozumne pozorovateľná (makroskopicky pozorovatľná, tj., aby to vytvorilo viditeľnú dráhu v tej komore) na bežných časticiach je elektromagnetická, ergo človek potrebuje nabité častice (dipólové a vyššie momenty budú zrejme nedostatočné, aby sa vytvorilo kondenzačné jadro). Čo sa silnej interakcie týka, tak tá určite nebude tvoriť dráhy (pravdepodobnosť interagovať silne s viacerými jadrami na dlhšej dráhe je veľmi malá). No a slabá interakcia je rádioaktivita, neutrína, proste slabota -- tá s tým celkom zjavne nesúvisí.
Čo sa týka kondenzačných jadier, tak to sú AFAIK práve ionizované molekuly toho plynu.
Takže jako na první stránce vyplním, že sem o tom nikdy neslyšel a na dalších stránkách se mě ptáš, jakej na to mám názor a kdo to vynalezl?
Fakt je to mlžná komora? Google našel na mlžnou komoru 1070 odkazů a na bublinovou komoru 165.000 odkazů ... a na ionizační komora jen 2680 (?)
Abych o tom něco aspoň netušil, když jsem o CERNu napsal takovej malej štěk.
Já to napsal s cílem udělat souhrn a osvětu.
Za kritiku dík, vim aspoň, na čem zapracovat.
Tiskni
Sdílej: