Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Nom, ja nie som experimentátor (IANAE? ), ale ak si vezmeme všetky druhy relevantných interakcií, tak jediná rozumne pozorovateľná (makroskopicky pozorovatľná, tj., aby to vytvorilo viditeľnú dráhu v tej komore) na bežných časticiach je elektromagnetická, ergo človek potrebuje nabité častice (dipólové a vyššie momenty budú zrejme nedostatočné, aby sa vytvorilo kondenzačné jadro). Čo sa silnej interakcie týka, tak tá určite nebude tvoriť dráhy (pravdepodobnosť interagovať silne s viacerými jadrami na dlhšej dráhe je veľmi malá). No a slabá interakcia je rádioaktivita, neutrína, proste slabota -- tá s tým celkom zjavne nesúvisí.
Čo sa týka kondenzačných jadier, tak to sú AFAIK práve ionizované molekuly toho plynu.
Takže jako na první stránce vyplním, že sem o tom nikdy neslyšel a na dalších stránkách se mě ptáš, jakej na to mám názor a kdo to vynalezl?
Fakt je to mlžná komora? Google našel na mlžnou komoru 1070 odkazů a na bublinovou komoru 165.000 odkazů ... a na ionizační komora jen 2680 (?)
Abych o tom něco aspoň netušil, když jsem o CERNu napsal takovej malej štěk.
Já to napsal s cílem udělat souhrn a osvětu.
Za kritiku dík, vim aspoň, na čem zapracovat.
Tiskni Sdílej: